Téma:

Zdenda napsal: Moc pěkné video, to by se mohlo promítat na Kolokviu.

Které?

www.lokr.cz

Vladim1 napsal: Jooo a ještě osvětlení ... jen co sluníčko v zimě dá..jako po celou dobu co kaktusařím , nikdy žádné zářivky a pod..

To potvrzuje vše, výsev jde jakkoliv. FAKT HUSTÝ. Kdy to bylo prosím vyseto?

www.lokr.cz

Jooo a ještě osvětlení ... jen co sluníčko v zimě dá..jako po celou dobu co kaktusařím , nikdy žádné zářivky a pod..

Je to obyčejna propraná antuka, zrnitost mnooo 2-3mn, semínka jsou G. cardenasianum
a Fr. angelesii, samože vlastní, a vyprané přes punčochu a mořeno v manganistanu. Zálivka převařená voda..nic vic ...

Vladim1 napsal: ale vlastně- tohle je téma o výsevech..že

Co je vyseto prosím? A jaký je substrát atd.? A osvětlení? A chemie?

www.lokr.cz

ale vlastně- tohle je téma o výsevech..že

Něco do diskuze, no pokud nepoškodí kořínky nebo krček při tom pikyrování , přesazovaní,
by ta vlhkost snad neměla vadit...co říkáte?
Př. Potyka ale i další uplatňují metodu "na žabáka", jak je pak vyzrále to pletivo, jak je ta kytka odolná, to ponechám teď stranou. Já osobně preferuji u rodů kde to jde tvrdou kultůru, málo zálivky, hodně čerstveho vzduchu,...
A stejně by mě zajímalo co to má za substrát, jestli ta zálivka je jen voda, ..a že nikde ani náznak řasy...

Docela dost na mokro,co?
Meli nam take ukazat,kolik toho vyhazel shnileho

V jednoduchosti je síla i výsevu.


Hlavně se stím nesrat.

pozdravem morče.

Ahoj přátelé, posílám aktualizaci mého letošního výsevu...je to tak trochu i reakce na vášnivou diskusi v tématu o kultivátorech, světelných podmínkách a pod. Nejdříve jsem vše se zájmem četl, pak už jen každý druhý řádek ale to vem čert ...já už jsem tady svůj kultivátor představoval a je pravda, že by to už asi chtělo vyměnit zářivku (vytahuje se to, ale na jaře to přirozené světlo spraví)...ale až bude venku tepleji, vyrobím nový kultivátor na příští rok aby se mi tam toho vešlo trošku víc. Ale žádný monstrum na velkovýsev, jen cca trojnásobek stávajícího...až ho budu mít hotovej hodím do foto do odpovídajícího tématu. A pokud se neosvědčí, vrátím se ke stávajícímu (podepřená zářivka sloupkem zámkový dlažby obehnaná alobalem ) ...ať vám to všem roste

Ono počítání semen je docela pracné a semínek z vlastníprodukce bývá většinou dost.

Tak já vyséval dneska.Musím poděkovat chlapům z Plzně za semínka.Opět nezklamali!A ty porce!Obzvlášť někteří nepočítají ale prostě odsypou.Tak ještě jednou dík.Taky jsem ale dnes vysel od jiného dodavatele.Ten by vás naučil počítat do deseti nebo dvaceti!Ale spíš devět a šlupka!Asi by mu vážně ubylo.No nic,to jen takový postesk na závěr....

Taky dělám takové výsevy "ala lempl" a kupodivu je to pro semenáčky daleko větší perspektiva než když se stím sej(r)u.

Letos jsem nějak nestihl nakoupit semena, snad bude na jaře u někoho výprodej ...ale abych se v zimě nenudil, vysel jsem pár svých...opět jsem to přehnal s množstvím, nic jsem nepropařoval, vysel jsem hala bala a čekal jsem, že to vezme nějaká plíseň. Zatím se to kupodivu drží a pokud se to udrží, budu mít co dělat s přesazováním

Ona tam nějaká plíseň a řasa jsou, ale semenáčům to zatím zdá se nevadí...





tady mi mezi gymny vyklíčil i nějakej blatouch



...leto jsem obdivoval fotky nádherných lithopsů, který sem dával Vladimír N. tak jsem od něj objednal pár druhů na zkoušku a zatím se to drží ...doufám, že to nepohnojím a něco dopěstuju

Pro Mamlase:

Něco na tom může být. Kyselina giberelová je ale jen jeden z cca devadesáti momentálně známých giberelinů. Takže pokud tenhle mechanismus opravdu existuje, může ho zprostředkovat kterýkoliv z nich. Někdo tady psal, že mu semena neklíčila a vyklíčila hromadně až když se na substrátu vytvořila řasa. To by mluvilo ve prospěch tvé teorie. Gibereliny se v různé míře syntetizují ve všech rostlinných pletivech, tedy i v řase. Nabízí se ale ještě další vysvětlení. Vyklíčení některých semen brání dormance způsobená přítomností fytohormonu ABA (kyselina abscisová) a gibereliny a ABA se navzájem inhibují. ABA se také snadno rozkládá působením tepla a světla. Takže když sečteme ve výsevu teplo, světlo, vodu (ta také "vyplavuje" ABA ze semen) a giberelin (v řase, případně v rašelině?), výsledek by měl být klíčící semínko. Nabízí se přidat giberelin uměle, ale má to háček: koncentrace. To je námět pro případného výzkumníka, který by si s tím chtěl u výsevů kaktusů pohrát (v některých jiných zahradnických kulturách už to mají zmáknuté). Do určitého stupně koncentrace gibereliny dormanci semen ruší, ale při vyšší koncentraci působí opačně a dormanci podporují. Další problém je v načasování, protože ABA v semenech má svůj účel - zajišťuje dostatek zásobních bílkovin pro úspěšné dozrání zárodku a první fázi růstu, kdy semenáček ještě nemá kořeny a roste ze svých zásob. Když ABA budeme inhibovat s pomocí giberelinů předčasně, asi věci moc nepomůžeme. Jsou to všechno tak subtilní a složité procesy v semenech, že čím víc se o tom snažím dozvědět, tím méně toho vím.
Má někdo na fóru s gibereliny u kaktusů zkušenosti? A mohl bys sem dát odkazy na ty studie, které zmiňuješ?

Zdenda napsal: Psal jsem tu dřív zkušenost se semeny umadeave. Semena, která jsem nasypal na povrch většinově pokrytý rašelinou klíčila, a semena na křemičitém písku ne. Myslím si, že problém bude ve vlhkosti. Povrch písečný velmi rychle vysychá. Přes noc vysrážená voda na semenech a písku se rychleji vypaří, kdežto na humózním povrchu drží poněkud déle. Větší zálivka a tedy držet semena stále pod vodou ale nemá smysl, protože pro vyklíčení je potřeba právě ta změna sucho-mokro. Zvětšováním a zmenšováním objemu díky změně vlhkosti a teploty a tedy dilataci, dochází k puknutí semene. Ideální a u velkých semen lehce pozorovatelné je, když polovina semene je ve vlhku, tedy v půdě a druhá jeho polovina na suchu, tedy na vzduchu.
Staří pardálové radili po nasypání na povrch semena do substrátu zatlačit.
Někomu mohou klíčit i semena na písku, pak ovšem je to otázka teploty, kterou lze ovlivnit rychlé vysychání povrchu.

On ten problém může být i docela jiný: obsah kyseliny giberilinové. Vzniká činností hub, v rašelině je určitě a v písku? Podle publikovaných studií se zdá, že pro semena s dormancí slouží jako indikátor, že místo, kde se nacházejí, bývá vlhké dostatečně dlouho na to, aby tam mohly existovat houby a tedy se tu vyplatí vyklíčit.

Tak vycházej z toho jak mokrý máš povrch. Pokud semena plavou, pak nestříkáš na semena nic. Ten peroxid spíš proti plísním, které se většinou u příliš vlhkého povrchu začínají mezi semeny tvořit.

Pokud semena ve vodě plavou tak ani plíseň na povrchu nevzniká - povrch je totiž pod vodou, že.

Pokud semena plavou, tak stírám stěny zpočátku i 3x za den.
Povrch by se neměl lesknout. Nejlíp je to vidět při otevření nádoby když dovnitř svítí sluníčko.

Zdenda napsal: Postupuji tak, že na neklíčence napráším sprejem 3%ní peroxid, tím zvýším vlhkost uvnitř nádoby a pak každé, nebo každé druhé ráno setřu stěny a víko od vysrážené vody. V okamžiku, kdy začnou klíčit tuto činnost zpomalím, nebo s ní i přestanu.

Zdendo a proč ten peroxid? Posprejovat vodou by nestačilo? A v jakém stupni vlhkosti substrátu ten postřik začneš dělat?

To mi přijde jako s vaničkou vylít i dítě. Změna substrátu je velmi pracná záležitost. Jednodušší a já to tak i píšu v posledním příspěvku, je laborovat s vlhkostí.

Postupuji tak, že na neklíčence napráším sprejem 3%ní peroxid, tím zvýším vlhkost uvnitř nádoby a pak každé, nebo každé druhé ráno setřu stěny a víko od vysrážené vody. V okamžiku, kdy začnou klíčit tuto činnost zpomalím, nebo s ní i přestanu.


Myslím si totiž, že vliv substrátu na klíčení se zbytečně přeceňuje.
Pravda je, že s mrazuvzdornými apod. druhy zkušenosti nemám, ale i v Chile jsou pobřežní teplé oblasti a vlhké, ale také horské studené a větrné. Roste to tu mezi zelenými rostlinami, ale také v totální poušti.
Možná významnějším faktorem pro klíčení bude teplota. Teplota ve dne a v noci. Případný teplotní spád.
Takže kombinace teploty a vlhkosti.
S teplotou si lze poradit. Na www.stránkách Steve Bracka u nabídky semen má teploty pro jednotlivé rody uvedeny.

Zdendo, díky za tvoji zkušenost. Možná na nějaký exaktní, na 100% funkční způsob nikdy nepřijdeme. Možná ani neexistuje, podobně jako v přírodě. U výsevů je tolik potenciálních proměnných, že pokud napíšu klíčí mně to na tom a tom, má to dost malou vypovídací hodnotu. Právě proto, že je tam spousta dalších faktorů a některých si třeba ani nejsme vědomi. Takový jsem si alespoň pro sebe udělal praktický závěr. Myslím, že má smysl držet se toho způsobu, který je pro mě v mých podmínkách většinově úspěšný. A pokud něco nevyjde, tak zkusit výsev opakovat na jiném substrátu. Pro zajímavost - díval jsem se na některá thajská videa a oni zase dělají výsevy tak, že všechno zasypávají vrstvičkou písku.

Psal jsem tu dřív zkušenost se semeny umadeave. Semena, která jsem nasypal na povrch většinově pokrytý rašelinou klíčila, a semena na křemičitém písku ne. Myslím si, že problém bude ve vlhkosti. Povrch písečný velmi rychle vysychá. Přes noc vysrážená voda na semenech a písku se rychleji vypaří, kdežto na humózním povrchu drží poněkud déle. Větší zálivka a tedy držet semena stále pod vodou ale nemá smysl, protože pro vyklíčení je potřeba právě ta změna sucho-mokro. Zvětšováním a zmenšováním objemu díky změně vlhkosti a teploty a tedy dilataci, dochází k puknutí semene. Ideální a u velkých semen lehce pozorovatelné je, když polovina semene je ve vlhku, tedy v půdě a druhá jeho polovina na suchu, tedy na vzduchu.
Staří pardálové radili po nasypání na povrch semena do substrátu zatlačit.
Někomu mohou klíčit i semena na písku, pak ovšem je to otázka teploty, kterou lze ovlivnit rychlé vysychání povrchu.

Jara napsal: Láďo,
co to je za zelenou barvu písku?

Jara

Jaroslave, to je nějaká řasa, která se tam vždycky do dvou dnů udělá. Vypadá to jako zelený mokvající gel a když to uschne, udělá se tvrdá krusta z vrchní vrstvičky písku. Takhle hodně se to ale dělá jen na tom říčním písku.

Zdravím já vysejvám do křemičitého písku také jeto supr žádná řasa a škudci a to obtížné druhy

Láďo,
co to je za zelenou barvu písku?

Jara

Cca před měsícem jsem nakoupil něco semínek, aby byla zábava během dlouhých zimních večerů. Z nedočkavosti jsem asi 10 položek zkusmo hned vysel. Do čistého křemičitého písku. Výsledek - ani ťuk! Nevyklíčila ani jedna položka, resp. u pěti položek nic a u pěti vždy jedno vyklíčené semínko. Hledal jsem příčinu a jediné, co mě napadlo kromě nedodržení termínu před úplňkem, byl ten křemičitý písek. Dokonce jsem na netu našel článek, který mně to potvrdil. Autor tam má dokonce fotku jeho pokusu výsevu, kdy dal klíčit 100 semen do říčního písku a druhou stovku do křemičitého. Píše, že v křemičitém to klíčilo s velkým zpožděním a mizerně, kdežto v říčním výborně. Je to vidět i na fotce. (www.cactusmineral.wbs.cz/Vysevy.html - třetí článek shora). Udělal jsem si tedy stejný pokus. 50 semen Fer. glaucescens do říčního písku a 50 semen stejného druhu a ze stejného semeníku do křemičitého. Stejně ošetřeno a dáno do stejné krabičky pod zářivku. No a co myslíte jak to dopadlo? Samozřejmě přesně opačně! Třetí den po výsevu byla skoro všechna semena v křemičitém písku buď vyklíčená nebo naklíčená a v říčním písku nula. Až další den začala semena v říčním klíčit tak, jak je vidět na fotce. Do dnešního dne je vyklíčených asi 25, v křemičitém všechny. Tak se zase jednou potvrdilo, že o tom klíčení nevíme nic, i když si třeba chvilku myslíme, že už víme... ;)
Má někdo podobnou zkušenost s různými druhy písku?

peri napsal: Tyto symptomy na semenáčích se objevují nezávisle na použitém výsevním substrátu, já kupř. seju na zeolit a i tam se občas něco podobného objeví, ne sice v masivním měřítku, ale objeví, a každým rokem.

No jo, halt jsou věci, s kterýma člověk nehne. Možná i kaktusy mají nějakou osudovou předurčenost. Když není souzeno, do švestek nevydrží, ať děláš co děláš... Na druhou stranu ale zase - pořád je co zkoušet a pokoušet, kdyby všechno šlo samo, byla by to nuda.

Supresivní substrát jako příčinu můžeš Láďo téměř s jistotou vyloučit. Tyto symptomy na semenáčích se objevují nezávisle na použitém výsevním substrátu, já kupř. seju na zeolit a i tam se občas něco podobného objeví, ne sice v masivním měřítku, ale objeví, a každým rokem. O co konkrétně jde, by s jistotou určila pouze kultivace a následné posouzení fytopatologem a to ještě jen tím, který se tímto konkrétně zabývá. Obecně určení houbových onemocnění bez kultivace je většinou jen plácnutí do vody.

Jirka napsal: Doporučoval bych vytahat všechny vizuálně zdravé,ponořit je do nějakého fungicidu a znovu zasadit. Tady ty se skvrnama to mají vzhledem ke své velikosti spočítané. Nemůže to být tím supresivním substrátem, kde můžou být zrovna ty coloratusy citlivé na nějakou houbu??

Pravdu díš, už to mají za sebou...
Fungicid zkusím a jsem zvědav, jestli se stejný problém objeví u těch doklíčených na písku. Tím by se mohl potvrdit nebo vyloučit vliv toho substrátu. Možné je všechno.

Láďa napsal: Jinak na těch latispinusech máš ten písek po přepikýrování teda hodně ve vodě, to bych se bál takhle to namočit. Mám tam taky dost mokro, ale takhle teda ne. Ale pokud Ti to takhle většinově funguje, nic proti tomu.

Je to čerstvě zalitý a přestříkaný proti smrti. Normálně to takhle mokrý nemám, to buď v klidu.
Čekal jsem, že si toho někdo všimne a přijde mu to divný...

Doporučoval bych vytahat všechny vizuálně zdravé,ponořit je do nějakého fungicidu a znovu zasadit. Tady ty se skvrnama to mají vzhledem ke své velikosti spočítané. Nemůže to být tím supresivním substrátem, kde můžou být zrovna ty coloratusy citlivé na nějakou houbu??