Téma:

To, že jsou některé semenáče polehlé, není známkou toho, že jsou napadené hnilobou nebo houbou, časem se srovnají. Občas je jim třeba pomoci, zejména když se dostanou mezi ostatní semenáčky a jejich těla brání tomu polehlému se vzpřímit. Tady to světlání od báze a následná rez jsou známkou problému. Ten substrát pro výsevy není to pravé ořechové, určítě ne pro astra, zvláště pokud máš ty misky otevřené a substrát neustále vlhký, je to živná půda pro napadení houbou, v tom se jí daří poměrně dobře.
Jak píše peri, ty napadené bych vyházel, nechal proschnout a pak zalil s příměsí fungicidu. Co bylo již chycené, odejde, co bylo zdravé, zůstane. Před další zálivkou to nech vždy proschnout, tady v té velikosti nemusí být pořád ve vlhku. Neboj, neuschnou.
O té živé mrtvé vodě jsem Radomile už tady někde četl. Pokud to někdo nesmazal, zájemce si to může najít. Za mě o tom psát už nemusíš.

josska napsal:

peri napsal: Možná se pletu, ale u té dvojšipky ten pravý semenáček má chycenou bázi. Pokud tomu tak je a ty ostatní lehlé také nemají kořeny, nemá cenu to zachraňovat a tyto klíčence je naopak nutné vyndat, aby se případná houba nešířila dál.

Určitě to tak je. Našel jsem tam semenáček (v kroužku), kde je to vidět ještě líp

Možná tato porce semen je odepsaná, přesto je možné se pokusit zachránit sousední porce pomocí živé vody a mrtvé vody. (Houba proti houbě a znovu jiná houba proti houbě) Pokud bude aspoň jedna kladná reakce napíši návod. Návod neni vhodný pro podčeleď Opuntioideae.

peri napsal: Možná se pletu, ale u té dvojšipky ten pravý semenáček má chycenou bázi. Pokud tomu tak je a ty ostatní lehlé také nemají kořeny, nemá cenu to zachraňovat a tyto klíčence je naopak nutné vyndat, aby se případná houba nešířila dál.

Určitě to tak je. Našel jsem tam semenáček (v kroužku), kde je to vidět ještě líp

PetrVod napsal: Pustil jsem se také do pěstování ze semen. Vysazoval jsem do směsi zeolitu a propařeného substrátu pro výsevy (1:1) do misek v kultivátoru - zespoda zahříváno podložkou, zvrchu přisvíceno LED + denní světlo, když je. Kupodivu to docela roste, ale v poslední době některé semenáčky začínají padat - viz přiložené foto astrophyt. Červené šipky ukazují na semenáčky, které si "lehly", protože je neudržely kořínky nebo je nemají. Co s tím? Dají se takové rostlinky zachránit nebo jsou odepsané i když je narovnám a dám do nějakého důlku?

Možná se pletu, ale u té dvojšipky ten pravý semenáček má chycenou bázi. Pokud tomu tak je a ty ostatní lehlé také nemají kořeny, nemá cenu to zachraňovat a tyto klíčence je naopak nutné vyndat, aby se případná houba nešířila dál.

Pustil jsem se také do pěstování ze semen. Vysazoval jsem do směsi zeolitu a propařeného substrátu pro výsevy (1:1) do misek v kultivátoru - zespoda zahříváno podložkou, zvrchu přisvíceno LED + denní světlo, když je. Kupodivu to docela roste, ale v poslední době některé semenáčky začínají padat - viz přiložené foto astrophyt. Červené šipky ukazují na semenáčky, které si "lehly", protože je neudržely kořínky nebo je nemají. Co s tím? Dají se takové rostlinky zachránit nebo jsou odepsané i když je narovnám a dám do nějakého důlku?

Uz som tu raz pisal,ze u mna je uspesnost vysevu prachovych semien umerna mnozstvu vysiatych semien.
Teraz nemam na mysli tu logiku-cim vic vysejem,tym viac mam semenackov.
Myslim to tak,ze ako je vseobecne zname ze semenacky najlepsie rastu tesne namackane,tak u mna to u Aztekii a Strombokaktusov
plati stonasobne.
Preto sa snazim vysievat do tychto poharov(Fleisher,mineralny substrat) stovky semien.Proste cim viac.
Na ukazku dva vysevy rovnako stare.V prvom je Strombocactus disciformis-snad z tisicky semien.V druhom je Strombocactus disciformis minimus(jarmilae)-z minimalne 5x menej semien.
Niekedy to moze byt nahodne,niekedy nedopestujem absolutne nic,ale vacsinou u mna plati tato teoria.
V tom prvom pohari som ich naratal pri presadzani okolo 500 ks. Z toho druheho zije asi 4-5 ks. Aj ked ten minimus je naozaj mensi a je s nim vacsi problem ako s klasickym.
Vyse roka boli uplne uzavrete,bez akehokolvek vetrania.

Petr Z. napsal: Máš to moc pěkně udělané a mě osobně se moc líbí, že je to takové "přirozeně". Ne tuna zářivek a dalších vědeckých udělátek...

V tom má Petr pravdu pro kultivátor na skříň a do skříně jsem spotřeboval materiál za 700,- Kč na korpus a za 2250,- Kč materiál na osvětlení. Tedy bez práce za 3000,- Kč. A práce té jsem spotřeboval asi 20 hodin. A svítím jen na malou plochu 92 cm x 41 cm. : Jedinou odměnou je , že nemusím hlídat počasí.
Radek

Ano, přesně tak.

Ten paierový kartón je tam nato aby viedol teplý vzduch z radiátora pod výsevné misky? Dobrý nápad.

Aztekia budu vysévat uplně stejně, jen použiju o dost minerálnější substrát. Kdysi mi pěkně vyšel výsev do písku s nastrouhanou sádrou, tak uvidím.

Trochu se taky pochlubím Kultivátor- parapet, vyhřívání- radiátor, osvětlení- slunce (když náhodou svítí). Výsev echinofossulocactusů z 2. prosince. Semena z Chrudimi, šestky květináče seříznuté tak, aby se vešly do chrudimské výsevní misky. Na dno drenáž ze zeolitu, 3cm přepařeného substrátu "Mexiko", nahoru zeolit 1-2mm a jemný křemičitý písek. Zalito podmokem převařenou vodou s kristalonem, lignohumátem a previkurem. Po výsevu jsem vše přestříkl 10% peroxidem. V každém květináčku je cca 20 semen, stále to dokličuje. Ze 22 porcí jedna rostlinka zvodnatěla, jedna zplesnivěla, 3 zakrněly když zůstal kořínek ve slupce, jinak se nic tragického neděje. Větrat mám v plánu s prvními trny a pikýrovat až se budou semenáče mačkat. Tak snad se nechlubím předčasně, ale zatím to jde No a po Vánocích ještě vyseju astrophyta, echinocereusy, aztekia a epithelanty

Když se udělalo slunečno, tak jsem zase trochu pikýroval. Jde to líp, když na to pořádně vidím. Substrát jsem opět použil Agro na kaktusy a sukulenty.

Jirka Konstantinovič napsal:

FOXXX napsal: ono na to bude mít vliv i to umístění, kdy v polystyrenové bedně to prostě nevysychá moc rychle. Poslední horizontíky jsem už vyndal, nechám proschnout a budu doufat. Jestli to přežijou, budou požívat pocty válečných veteránů

Tak těch faktorů rozhodujících o úspěchu je vždy více, než ukazuje návod. Když pominu teplotu prostředí, osvětlení, složení substrátu a další, tak to bývá i nepochopení té konkrétní metody. A tato metoda zjevně nepočítá s vysycháním v polystyrenové bedně.

Osobně věřím, že tato metoda bude fungovat, neboť znám pěstitele, který se dostatečně vyjádřil větou: Kořinek nikdy nesmi přeschnout.

Vono u tohoto pěstitele u menších rostlin nepřesychá ani temeno

fascinuje mne, co všechno jsi z toho videa vydedukoval a ze srdce děkuji za tvůj pozitivní řístup.

FOXXX napsal: Ano, proto jsem tu bednu zmiňoval. Substrát na videu vypadá velice humozní. To já volil raději mnohem více minerální. Světlo a teplo bylo zajištěno. Smyslem příspěvku bylo ukázat slepou uličku v duchu Járy Cimrmanna

Tak znovu a lépe. Odkazovaná metoda zjevně nepočítá s tím, že by měl prosychat substrát a také nepočítá s tím, že bude použit mnohem více minerální substrát.

Ve video ukázce není "řečeno" jaké jsou použité chemikálie proti hnilobám, plísním, na zakořenění a růst.
Bez těchto znalostí to ani nemá smysl zkoušet. Raději zůstavám při starém osvědčeném způsobu výsevu, i když je vzrůst pomalejší.

Výsev astrofyt ze 26.1. focený dnes.

Ano, proto jsem tu bednu zmiňoval. Substrát na videu vypadá velice humozní. To já volil raději mnohem více minerální. Světlo a teplo bylo zajištěno. Smyslem příspěvku bylo ukázat slepou uličku v duchu Járy Cimrmanna

FOXXX napsal: ono na to bude mít vliv i to umístění, kdy v polystyrenové bedně to prostě nevysychá moc rychle. Poslední horizontíky jsem už vyndal, nechám proschnout a budu doufat. Jestli to přežijou, budou požívat pocty válečných veteránů

Tak těch faktorů rozhodujících o úspěchu je vždy více, než ukazuje návod. Když pominu teplotu prostředí, osvětlení, složení substrátu a další, tak to bývá i nepochopení té konkrétní metody. A tato metoda zjevně nepočítá s vysycháním v polystyrenové bedně.

Osobně věřím, že tato metoda bude fungovat, neboť znám pěstitele, který se dostatečně vyjádřil větou: Kořinek nikdy nesmi přeschnout.

jen abych dal i něco pozitivního. Třeba a. caput-medusae se daří a touto metodou je pikýrovat nebudu rostliny 2 měsíce staré
vyseto v supresivním substrátu.

morče napsal: V jednoduchosti je síla i výsevu.

Hlavně se stím nesrat.

pozdravem morče.

tak tuto metodu "mokrého pikýrování" jsem otestoval na vzorku loňských semenáčků v kultivátoru. Všechny přes 1cm. Výsledky jsou docela přesvědčivé...

a.ornatum - úmrtnost 100%
l. williamsii - úmrtnost 100%
horizontík - úmrtnost 85% (zatím)

šel jsem do toho s tím, že je to riziko a pokus zřejmě nedopade, ale stejně jsem zamáčkl slzu. Hlavně ty lofky byly tak krásnééé. ach jo

myslím, že nedoporučuju

ono na to bude mít vliv i to umístění, kdy v polystyrenové bedně to prostě nevysychá moc rychle. Poslední horizontíky jsem už vyndal, nechám proschnout a budu doufat. Jestli to přežijou, budou požívat pocty válečných veteránů

Jirka Konstantinovič napsal:

Henry napsal: 10ník: Měl bych dvě věci k tvému příspěvků.
Myslíš, že je rozumné ošetřit substrát fungicidem, dát tam hnojivo a pak to dát do trouby?
Nemáš ten roztok hypermanganu nějaký moc světlý?

K tomu hypermanganu: za dob našich předků se často psalo o slabě růžovém roztoku. Chápu správně, že by se měl používat spíše temně fialový? A jaký je vlastně "mechanismus" dezinfekce hypermanganem? Kyslík?

Chápeš to správně. Manganistan draselný je velice silné oxidační činidlo a na tom je založena jeho schopnost dezinfikovat semena. Upřímně řečeno,taky nechápu, kde se vzalo to doporučení slabě růžového roztoku.Za nejpravděpodobnější považuji, že kdysi někdo vzal za základ jeho použití-VNITŘNÍ!-u člověka třeba na výplach ústní dutiny a pak se to šmahem aplikovalo na všechno. Podle mě by manganistan měli a priori používat všichni "výrobci" semen, hlavně u semen z dužnatých a slizovitých plodů. Kupující by měl dostat již semena takto ošetřená a maximálně provést přestřik peroxidem vodíku. Já semena dělám ve velmi omezené míře, a když už, tak je namočím do temně fialového roztoku, kde nejsou vidět a nechám je tam přes noc, pak propláchnu. Je zajímavé pozorovat, že někdy se-zřejmě vlivem redukce cizorodých látek na semeni- manganistan do rána zbarví téměř do rezavo-průhledna a to pak takovou položku podrobím opět stejnému procesu. Mám vyzkoušeno, že manganistan by během noci neměl moc změnit barvu. Pokud ano, je nutno opakovat. Ale to je jen moje zkušenost, nemám to podloženo a tak k tomu prosím také tak přistupujte.Jinak manganistan v krystalické podobě je jedovatý a jeho vnitřní použití u člověka nedoporučuju!! Ale na různé kožní problémy, plísně na nohou apod. je vynikající, je to pozapomenutý a neprávem opomíjený prostředek.

Henry napsal: 10ník: Měl bych dvě věci k tvému příspěvků.
Myslíš, že je rozumné ošetřit substrát fungicidem, dát tam hnojivo a pak to dát do trouby?
Nemáš ten roztok hypermanganu nějaký moc světlý?

K tomu hypermanganu: za dob našich předků se často psalo o slabě růžovém roztoku. Chápu správně, že by se měl používat spíše temně fialový? A jaký je vlastně "mechanismus" dezinfekce hypermanganem? Kyslík?

peri napsal: V roce 2017 jsem si opatřil semena E.horizonthalonius VM 896, Guzman, Coah. Nějakým řízením jsem jich tehdy vysel asi dvacet kusů a stovka zůstala. Klíčivost byla mizerná, z těch dvaceti jich vzešly asi čtyři. Letos jsem vysel zbytek a je to úplně o něčem jiném-klíčivost lehce přes sedmdesát procent.Opět se ukázalo, jak u horizontů ovlivňuje klíčivost stáří semen a lokalita, už se osobně přikláním k tomu, nechat semena odležet, tohle nebyl první případ, kdy ta odležená klíčila o mnoho lépe. A také mi přijde, že právě ty nejlepší položky z Duranga a Chihuahuy klíčí nejhůře, alespoň u mě určitě.
E.horizonthalonius, VM 896, Guzman, Coah.

Mám velice podobné zkušenosti z doby, kdy jsem se malé Echinokakusy pokoušel. Vždycky nejlíp klíčily ty položky, co už byly v nabídce několik let a prodávaly se nakonec levně.

Henry napsal: 10ník: Měl bych dvě věci k tvému příspěvků.
Myslíš, že je rozumné ošetřit substrát fungicidem, dát tam hnojivo a pak to dát do trouby?
Nemáš ten roztok hypermanganu nějaký moc světlý?

Substrát jsem nesterilizoval, ale sušil při teplotě 45° a maximum bylo 50°C. Substráty nesterilizuji, domnívám se, že zničí prospěšné bakterie. Fungicid a hnojivo tyto nízké teploty asi neovlivní, uchovávám je ve skleníku, kde teploty občas přesáhnou i 50°C.
Hypermangan vypadá opravdu moc světle, fotil jsem bleskem a nechal světlost, ať jsou vidět i semínka. Jestli ti to vadí tak světlost upravím a obrázky vložím znova. Jinak díky za postřeh.

10ník: Měl bych dvě věci k tvému příspěvků.
Myslíš, že je rozumné ošetřit substrát fungicidem, dát tam hnojivo a pak to dát do trouby?
Nemáš ten roztok hypermanganu nějaký moc světlý?

V roce 2017 jsem si opatřil semena E.horizonthalonius VM 896, Guzman, Coah. Nějakým řízením jsem jich tehdy vysel asi dvacet kusů a stovka zůstala. Klíčivost byla mizerná, z těch dvaceti jich vzešly asi čtyři. Letos jsem vysel zbytek a je to úplně o něčem jiném-klíčivost lehce přes sedmdesát procent.Opět se ukázalo, jak u horizontů ovlivňuje klíčivost stáří semen a lokalita, už se osobně přikláním k tomu, nechat semena odležet, tohle nebyl první případ, kdy ta odležená klíčila o mnoho lépe. A také mi přijde, že právě ty nejlepší položky z Duranga a Chihuahuy klíčí nejhůře, alespoň u mě určitě.
E.horizonthalonius, VM 896, Guzman, Coah.

Výsevy na okně.
Se zájmem jsem si přečetl toto vlákno i výsevy pod umělým světlem. Dobré nápady se můžou hodit, ale pro drobno pěstitele jsou výsevy pod umělým světlem asi zbytečně náročné. Stačí dobré okno s širokým parapetem a získáte místo i pro větší výsevy. Na oknech mám parapety o šířce 35 cm a délce cirka 2,5 m. Proti přehřívání od radiátoru jsem na parapet položil polystyren o tloušťce 2 cm a teplotu výsevu, který je umístěn v elementce (malé akvárko), reguluji podložením kousků polystyrenu o tl. 5 cm a nechám tak proudit teplý vzduch pod elementkou, čímž docílím teplotu 28 – 30° C. Okno je směrováno na východní stranu, takže v jarních a letních měsících stíním dopoledne žaluziemi.
Letos jsem nechtěl vysévat, ale příspěvky na vláknech mě nabudily, našel jsem asi 5 let stará semínka hybridních astrofyt a jeden malý výsev jsem před týdnem (26.1.) udělal. Substrát jsem použil Agro Na kaktusy a sukulenty (ještě z loňska), který jsem přesil od hrubších částic a poté důkladně prostřikl Previcurem Energy, do nějž jsem přidal hnojivo Kristalon Gold. Ošetřený substrát jsem dal do trouby a při teplotě přibližně 50°C nechal schnout, ať je jen dostatečně vlhký. Mezi tím jsem mořil semínka v hypermanganu asi 20 minut. Do kelímku dám hypermangan, do čajového sítka propláchla semínka a sítko vložím do kelímku, občas promíchám. Poté sítko vytáhnu, nechám semínka dostatečně oschnout pak je vložím do lékovky (zkumavky) z trochou práškového stimulátoru a protřepu, až se semínka obalí. Pro výsevy používám kelímky od salátu. Substrát již v kelímku ještě vydatně porosím tím samým roztokem, nasypu semínka a uzavřu víčkem. Asi po pěti dnech výsev otevřu a přiměřeně porosím převařenou vodou. Zároveň jsem přepikýroval některé výsevy, ať to mám z krku. Snad tyto zkušenosti začínajícím kaktusářům pomůžou.

parapet z polystyrenem




akvárium podložené hrubším polystyrenem





Moření




výsev před týdnem





výsev s víkem



umístění teploměru






výsev dnes




po pikyrováni 1





po pikyrováni 2

Ale vlastně tohle téma je hlavně o výsevech..tak aspon jedna fotka ale samovýsevu,
bez mého přičinění

A tedka - chemie a kaktusy. Přátelé ,i když chapu - vlnatka, koženovka, pacouček, sviluška ...já se raději bez ni obejdu, ja mám rád tyhle kontroly stavu kytek

Pro Pavla - momentálně jsem mimo dosah sešitku s poznámkama ale je to listopad , jasné že rok 2018