Téma:

Přeji dobrý večer, pár dní po výsevu do supresivního substrátu semena opuncie vypadají na odpis. Byla jsem zvědavá, jak novinka od Forestiny funguje. Nezdá se mi to životaschopné.

Moje letošní semenáčky sclerocactusů z různých lokalit, je jich přes 100 ks.

Vyzkoušel jsem reb. ayl. fr. atd a na okně s přistíněním klíčí výborně. Fr. vyklíčily do 48 hod 100%.
Zálivku je nutné podržet až do konce listopadu. Teplota musí být pokojová. Potom vyschnout subst. a zimovat. První zálivku dělám po 15 únoru. Roste pěkně vše.
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

jen dotaz - jake mate zkusenosti s pozdnimi/letnimi vysevy? mam "cukani" jeste neco zkusit, za tech cca 5 mesicu by jeste semenacky mohly povyrust, aby se daly prezimovat... bud nejaky mix A-Z nebo zkusit venkovni, pristineny vysevy okruhu Rebutia s kolisanim teplot den/noc...

Tak jsem taky zkusil něco vyset....po týdnu už se klubou.....mám to jen uvnitř bytu na parapetu...

V návodu máš napsáno 6 ml na 10 l.

Já bych použil předepsanou koncentraci aby si nezvykli (pavoučci). Semenáče to podle mě v pohodě vydrží.

Cca pred mesiacom som si všimol na semenáčikoch pár hrdzavých škvrn, neriešil som to a nechal to tak čo ako som si dnes všimol pri detailnejšej prehliadke bola amatérska chyba, ten sviniar pavúčik sa riadne rozmnožil, hlavne na semenáčikoch asteriasov a ariakov. Doma mám len vertimec, tu na fóre je zmienka že 10 ml na 10 l vody, ale to bude asi pomer na dospelé rastliny, na semenáčiky staré cca tri mesiace bude stačiť polovičný pomer, alebo čo by ste mi odporučili?

image hosting over 10mb certificity.com

uploading pictures certificity.com

vysev po 3,5 mesicich

- ted na jare dilema, jak prevest vysev ven... zda postupne pres studenou verandu/malo svetla nebo rovnou do skleniku
- podle barvy semenacku je jasne, co jsem vybral... uplne odvetrano, pristineno novinami ... trochu prismahle - noviny jsem musel zatizit, aby poradne drzely...
- mysi kozich se objevil jeste na dvou mistech a dostal par semenacu, i proto jsem se rozhodl pro tvrdy prechod do skleniku
- dnes zalito/rano bylo zatazeno...

vysev po 2. mesicich

- moc to za mesic nevyskocilo, bo po objeveni mysiho kozichu v jedne porci jsem vysev hodne pridusil s vodou - postupne odvlhcil sterem kondenzatu na viku
- z napadene porce jsem presazel zbyle 4 semenace jinam a natvrdo desinfekce substratu peroxidem 3%, semenace stejne padly
- mysi kozich se jinde neobjevil, okolni semenace prospivaji/rostou/nasazuji ostny
- osvit LEDkami cca 8-9 hodin denne, teplota pokojova

P.S. pocet vysetych porci 82, vyklicilo 68, pocet semenacu cca 580

vysev po mesici, kvuli smutnicim zatim nevetram, snizuji vlhkost oterem kondenzace z vika miniparniku...
neco nevyklicilo vubec (Sulky apod.), neco jen 1-2 kusy... ale i tak oproti divokym vysevum min. rok "na lempla" mnohem lepsi vysledek...

P.S. vysev do nepreparene Forestiny pro kaktusy + suche moreni semen pred vysevem Merpanem... jinak nic

P.S. 17-01-25 v jedine porci se objevil mysi kozich, komedie zacina...

No jeden rok jsem měl v písku asi 2 cm velké kopky. Vůbec to nerostlo.
Já si myslím, že z hlediska rychlosti růstu není ani tak důležité v čem to roste, jako intenzita zálivky a délka jejího působení na semenáčky. To ostatní - choroby apod je věc jiná.
Já mám postup takový, že v aparátu zalévám na noc a po týdnu, vodou šetřím - druhý den ráno je pod květináčky voda jen po obvodu. Pak jen snížím na dva dny intenzitu osvitu, tedy v podstatě teplotu.
Letos jsem znovu zalil v květináčku loňský výsev asi 80 semen umadeave, která loni nevyklíčila.
V květináčku se vyplavila asi v jedné třetině rašelina na povrch. Tam kde zůstal na povrchu písek neklíčilo nic, ale v rašelinové třetině vyklíčilo letos asi 10 semenáčků. Musel jsem je samozřejmě odsazovat jinam protože klíčily postupně - tak jeden za 14 dnů. Květináček byl v uzavřené nádobě na okně, tedy relativně v chladu i přes den. V listopadu a prosinci jsme totiž moc sluníčka neměli.

Zdenda napsal: No napsal bych to takto: vysévám z devadesáti procent čilská importní semena. Takže je třeba se na mé zkušenosti takto dívat.
Vysévám do směsi - bratčický písek, křemičitý, litevská rašelina, zeolit a perlit v poměru přibližně 1:1:1:1:1. Moje filozofie a zkušenost s těmito výsevy je taková, že při vědomí vzácnosti většiny těchto semen raději dřív otevřu nádoby s tím, že vědomě zpomaluji růst (tady souhlas s perim), ale za cenu toho, že mi nespadne první vyklíčenec.

Zdendo, zkusil jsi výsevy do samotného písku? Taky jsem do něj dával rašelinu a perlit, pro nečilence je to lepší a semenáčky v tom narostou dvojnásobný než v samotném písku.
Ale u čilenců to je u mě přesně naopak, semenáčky čilenců rostou daleko lépe, když v písku není rašelina ani perlit, se zeolitem nemám zkušenost.

Za mne mám takovou zkušenost, že pokud seju v zimě, tak se líp převedou kytky do skleníku, když je začneš dřív větrat. Rostou pravda hůř, ale nejsou tak náhlý na uvaření/spálení pak ve skleníku. To je takovej aspekt, kterej tu zatím nezazněl.

Další věc je, že souhlasím jak s Perim, tak se Zdendou. Pokud je vše čistý, tak semenáče můžou být zavřený fakt dlouho.
Na druhou stranu, pokud seješ větší výsev, tak máš dost jistotu, že to ok nebude a pak jsou ztráty mnohem větší než ve větraném. U importních semen to moc nedoporučuju, já jsem s tím dobrou zkušenost neudělal, výrazné ztráty se mi nelíbily.

Jinak je fakt, že člověk musí vždycky dumat co vlastně vysejvá, kolik má semen a čeho. Třeba drobnosemenný jsou pro fleischerovu metodu jako dělaný, tam bych šel do zavření třeba na půl roku, rok, bez mrknutí oka.

to Petr
Si říkal, že už to nemáš kam dávat Tak co to má být Já už neseju, teda asi. : No, do února si to ještě přeberu, ale už jsem se zařekl, že ne. V únoru se uvidí.

Jo Petře máš pravdu, ale aspoň si u mně vybereš z velkého sortimentu.
Tato semena Z PLZNĚ jsou kolegy Oldy, já mu pomáhám.

Jj peri kvalitní semena to je základ jenže jak to poznat že?Ped. to ještě jde ,ale sclero bez úprav klíčí mizerně i když máš semena kvalitní.To je pak člověk rád když z deseti semen vyklíčí 4 nebo 5 semenáčků a pak je to boj,teda pokud to nenaroubuješ.

peri napsal:

Erwin napsal: Každý má svůj styl to je jasné,na nalezištích jsem bohužel nebyl ale nemyslím že tam maj 5 měsíců vlhko,nejhezčí semenáče jsou ze samovýsevu které jsou trápené suchem.Kdyby byl ten výsev Pedio,Sclero atd.tak easy ,tak proč zkušení kaktusáři roubují i několika denní semenáče?Má zkušenost s nima je ta,že malé vlhké zrnko substratu u mě zeolit + perlit způsobuje na těle tzv.rezavou hnilobu.Kdybych to nechal zavřené tak za pár dní je hotovo.Dokonce skarifikovaná semena otáčím hilem nahoru,jinak to hnije jak blázen(díky Mílo za cennou radu)

Z mých -zatím nevelkých-zkušeností s Pedio a Sclero plyne jedno pozorování: pokud se podaří vysít kvalitní semena s DOBROU ENERGIÍ klíčení, tak ty semenáče zůstavají vitální a NEJSOU napadány žádnou hnilobou a jako takové snáší i ten uzavřený prostor. Pokud se jedná o méně kvalitní osivo a klíčení je liknavé, pak nastávají problémy, většinou to postupně odchází a nepomůže nic. Prostě u mě platí rovnice- rychlé klíčení= vitální rostliny, liknavé klíčení=problémy . Nechci samozřejmě generalizovat, ale takhle to mám odkoukané.

Zdenda napsal: Horizontíku, nechci nějak prudit, ale třeba ti pomůže, že ta sp. z Hualco PC248 je napina z Huasca.

Vybral jsem z Česalova seznámku polních čísel:
PC 248 Thelocephala napina Huasco Reg.3, Chile

Jak jsem koupil tak prodávám, podívej se na plzeňský seznam..........

Erwin napsal: Každý má svůj styl to je jasné,na nalezištích jsem bohužel nebyl ale nemyslím že tam maj 5 měsíců vlhko,nejhezčí semenáče jsou ze samovýsevu které jsou trápené suchem.Kdyby byl ten výsev Pedio,Sclero atd.tak easy ,tak proč zkušení kaktusáři roubují i několika denní semenáče?Má zkušenost s nima je ta,že malé vlhké zrnko substratu u mě zeolit + perlit způsobuje na těle tzv.rezavou hnilobu.Kdybych to nechal zavřené tak za pár dní je hotovo.Dokonce skarifikovaná semena otáčím hilem nahoru,jinak to hnije jak blázen(díky Mílo za cennou radu)

Z mých -zatím nevelkých-zkušeností s Pedio a Sclero plyne jedno pozorování: pokud se podaří vysít kvalitní semena s DOBROU ENERGIÍ klíčení, tak ty semenáče zůstavají vitální a NEJSOU napadány žádnou hnilobou a jako takové snáší i ten uzavřený prostor. Pokud se jedná o méně kvalitní osivo a klíčení je liknavé, pak nastávají problémy, většinou to postupně odchází a nepomůže nic. Prostě u mě platí rovnice- rychlé klíčení= vitální rostliny, liknavé klíčení=problémy . Nechci samozřejmě generalizovat, ale takhle to mám odkoukané.

Každý má svůj styl to je jasné,na nalezištích jsem bohužel nebyl ale nemyslím že tam maj 5 měsíců vlhko,nejhezčí semenáče jsou ze samovýsevu které jsou trápené suchem.Kdyby byl ten výsev Pedio,Sclero atd.tak easy ,tak proč zkušení kaktusáři roubují i několika denní semenáče?Má zkušenost s nima je ta,že malé vlhké zrnko substratu u mě zeolit + perlit způsobuje na těle tzv.rezavou hnilobu.Kdybych to nechal zavřené tak za pár dní je hotovo.Dokonce skarifikovaná semena otáčím hilem nahoru,jinak to hnije jak blázen(díky Mílo za cennou radu)

No napsal bych to takto: vysévám z devadesáti procent čilská importní semena. Takže je třeba se na mé zkušenosti takto dívat.
Vysévám do směsi - bratčický písek, křemičitý, litevská rašelina, zeolit a perlit v poměru přibližně 1:1:1:1:1. Moje filozofie a zkušenost s těmito výsevy je taková, že při vědomí vzácnosti většiny těchto semen raději dřív otevřu nádoby s tím, že vědomě zpomaluji růst (tady souhlas s perim), ale za cenu toho, že mi nespadne první vyklíčenec.
To je totiž začátek konce výsevu. Infikovaná oblast se rychle šíří. V mé teorii mě podporuje i to, že přestože jsem příliš včasným otevřením nenechal doklíčit všechna semena, ona stejně ta později vyklíčená nemají tu sílu po životě a jsou už většinou jaksi nedomrlá.
Tuto metodu jak jsem zjistil používají i jiní vysévači a na jiné druhy a jistě je to tak i dobře, protože se do sbírek dostanou i rostlinky, které, vyseté běžným způsobem, nemají šanci.
Na druhou stranu je potřeba zmínit i to, že druhy, se kterými není problém při klíčení je skutečně lepší držet ve vlhku co nejdéle.
Které to však jsou, na to si musí přijít každý sám. Já můžu ze svých skromných zkušeností poradit jen z okruhu svých rostlin.

Nemůžu hodnotit tzv."chilence" a sukulenty, protože je nedělám. Ale jinak znovu tvrdím, že dobře udělaný výsev nepotřebuje otevírat klidně pět měsíců, a JE JEDNO, co za rody je vyseto. Ostatně tvoje zkušenost Trne to také potvrzuje, není to nic neobvyklého. Bohužel to tak nebývá pokaždé, ať již vinou špatně desinfikovaných semen či špatného výsevního substrátu.Pak je nutno otevírat, větrat apod. Osobně jsem přesvědčen, že daleko větší náchylnost k plesnivění mají výsevy větších a velkých semen a svůj názor opírám o prostý fakt, že větší semena mají větší povrch, kde se nacházejí v testě mikrozáhyby a v nich spory plísní a jejich desinfekce je nesnadněji proveditelná jak u semen malých či prachových. Tudíž tvrzení o tom, jak je nutno již poměrně brzo výsevy otevírat a větrat, považuji za mýtus daný právě častou nesterilitou výsevního prostředí. Takže za sebe- ano, kolikrát mi vydržely výsevy i přes těch pět měsíců, ale kolikrát také jsem byl nucen je brzy po vyklíčení otevřít, a to průřezem přes rody, kromě již zmiňovaných chilenců. Shrnuto- podle mých zkušeností na rodech nezáleží.

Tohle téma mě moc zajímá. Taky vysévám a nechávám zavřené, klidně i déle než 3-4 měsíce. Ostatně tak pěstovali "předkové" s fleischerovou metodou skoro všechno - nebo ne? (my jen dnes používáme praktičtější kelímky místo zavařovaček)
Bylo by zajímavé dobrat se tady společně u kterých druhů je to problém a u kterých ne. Takže si dovolím navrhnout výzkumnou otázku do pléna:
1)Které rody vám někdy bez problému aspoň pár měsíců vydržely zavřené, bez ovětrávání?
2) Příp. které rody vám na rozdíl od jiných opakovaně bezpečně chcípaly, když jste je nechali ve výsevu dlouhodobě uzavřené?

(nechme prosím pro tenhle "společný výzkum" stranou otázku jestli je lepší pikýrovat dřív nebo nebo později - prostě jako byste radili někomu, kdo se brzkého pikýrování bojí.., chce pěstovat rody co pikýrování nemají rády, neumí to, třesou se mu roce atd.)

Já za sebe, se svou troškou zkušeností, omezenou na pár rodů:
- mě tak jednou dlouhé měsíce uzavřené krásně držely a rostly i pediokaktusy včetně navajoí, i k mému překvapení.
- Echinocereusy ok.
- Agave ok.
- A např u frailejí je to pro mě zatím jediná metoda jak je většinově a pomalu nezabít.. Roční uzavřené krabičky ok, ty u kterých bylo nutno otevřít postupně nenápadně odcházejí jedna po druhé.
- Podobně už přes rok Aztekium vald.- rostly a zároveň dokličovaly (zato pár přesazených ven živoří, to do té otázky už ale nepatří)
Negativní zkušenost: u mesembs.. konkrétně titanopsis, kde jsem nechytil den dva po vyklíčení, padalo.

Díky předem za odpovědi!

Erwin napsal: Ono je to u každého rodu trochu jinak,pedio,sclero a echm. se snažím otevřít co nejdřiv,problém je pak z dokličováním jak píše mamlas kdy kličenci chtěj větrat a čerstvě vyklíčená chtěj vlhko.Celkem se mě osvědčilo postupné brzké přesazování.U těch ariáků to chce taky brzo větrat ,oni vypadaj že nerostou a člověk má tendenci to pořád zalejvat a to je pro ně zkáza ,nejdřív si dělaj řepu.
Toť můj skromný názor

Také odsazuji některé vlekle klíčící semenáčky, je to celkem dobrá metoda a je neuvěřitelné, že semenáčky, choulostivé na pozdější pikýrování, toto brzké přesazení zvládnou skvěle. Dělám to už několik let, myslím, že před lety jsme tu tento způsob dokličování nevyklíčených semen s Filipem i psali. Třeba u takového pyrrhocactusu umadeave bych skončil u jednoho semenáčku, protože zatímco druhý začíná klíčit, ten první vlivem vlhka odchází. Jsou samozřejmě i roky, kdy to vyklíčí téměř najednou, ale takový jsem za ta léta, co to vysévám, zažil snad jeden.
Perioda klíčení mezi jednotlivými semenáčky u některých rostlin bývá totiž 14 dní i delší.

Horizontíku, nechci nějak prudit, ale třeba ti pomůže, že ta sp. z Hualco PC248 je napina z Huasca.

Vybral jsem z Česalova seznámku polních čísel:
PC 248 Thelocephala napina Huasco Reg.3, Chile

Ahojky,
to byla jen taková malá nadsázka,ale vím, že nic nevím.

Snow 78 napsal: Pro horizontika
Prosím tě ze z Plzně žádnej plzeňák neřekne, je to jen nejakej snad, pražskej vejmysl, jsme prostě z Plzně Jinač ty vysevy Z PLZNĚ jsou krásný, hlavně ať rostou i dále

No možná, že to vymyslel někdo, kdo není z Plzně, když si dal deset Prazdrojů. Tím nemyslím Horizontíka. Asi si někdo blbě pamatoval "tuvocať", což jsem jako záklaďák v oblasti také zaslechl. No je to česky a zní to líp, než "Já jsem z Prahy" a zapomene říct, že bydlí v Praze Nedvězí. Nic proti obyvatelům Nedvězí.

Pro horizontika
Prosím tě ze z Plzně žádnej plzeňák neřekne, je to jen nejakej snad, pražskej vejmysl, jsme prostě z Plzně Jinač ty vysevy Z PLZNĚ jsou krásný, hlavně ať rostou i dále

horizontik napsal: Pro Oldu !
Zatím to klíčí docela obstojně, no prostě semena ze z Plzně jsou jistotou.Výsev 11.12.2016

Si říkal, že už to nemáš kam dávat Tak co to má být Já už neseju, teda asi. : No, do února si to ještě přeberu, ale už jsem se zařekl, že ne. V únoru se uvidí.

dtto

Thelocephala napina v.aerocarpa 7 km již. od El Boratillo MK

Thelocephala sp. Aqua de Luna PC 252

Thelocephala sp. Hualco PC 248

dtto

Thelocaphala odieri PV 1914 CC

Thelocephala esmeraldana PC 572 Esmeralda

Thelocephala glabrescens PV 1916 CC