Téma:

Z tomboly do tomboly!

To jsem dostal a blbec vysel IS to není a na jaře to dám pryč. Buď to za něco málo speněžím nebo jak říkáš tombola Apropo ty semena jsou z tomboly.

Však to můžeš vzít Tome za týden do tomboly. Pokud to má sběrovku, uděláš velkou radost.
Pokud to ale není z IS, nechápu proč toho objednáváš tolik.

Už nikdy velké porce !!!!

Zaujímavá diskusia, z mojej vlastnej viac ako 30 ročnej skúsenosti s výsevmi mi to zatiaľ vychádza tak, že ani veľkosť porcie ešye nič neznamená. Mal som porcie 5 semien, ktoré vyšli a dnes už kvitnú (ariáky z chrudimského zoznamu) a rovnako tak 500 porcie neklíčivého KPP 1600, z ktorého nemám ani ťuk aj po opakovaných výsevoch. Dokonca ani 100vkové porcie, ktoré vyklíčia ešte nie sú zárukou úspechu. Lebo istota väčšieho počtu vyklíčencov znamená menšiu úroveň starostlivosti o ne, veď ich je veľa. Tu potom spravdila príde "náhoda je blbec", občas výsev uschne, občas ho uvarí slnko, občas viac vody a pod. a zrazu zo stovkovej porcie je nula, resp. jeden dva kúsky. Nie som zástanca vrúbľovania, no zatiaľ mi to vychádza tak, že ak niečo z výsevov navrúbľujem do rezervy pri vzácnejších veciach, väčšinou tento vrúbľovanec je jediný, ktorý sa neskôr zachráni. A nie je to tým, že by nevyklíčili semená, ale ako som písal vyššie faktor "náhoda/neschopný kaktusár". Takže ak to zhrniem, asi neexistuje univerzálna odpoveď na výsevy, je to veľmi individuálne, niekto má ruky zelené a niekomu sa darí menej.

A to predávam kaktusy celkom pravidelne, ale nie za účelom zisku a obživy, ale hlavne získania nového miesta v skleníku a aspoň nejakého pokrytia nákladov na chémiu, kúrenie a kvetináče... Takže, hor sa do výsevov a pokusníctva v tomto našom exotickom hobby. U každého je to našťastie iné, lebo ak by to bolo všade rovnaké, nebolo by treba ani toto fórum .

Logicky mi zo Zdendovho príspevku vychodí, že nie je jedno aké druhy vysievame a aké chceme bez vrúbľovania dopestovať do dospelosti. V tom prípade plne s ním súhlasím.

Problém tohoto fóra je v tom, že se tady dá komunikovat pouze obecně. Je zde příliš "odborníků", kteří TO dělají JINAK a samozřejmě LÉPE. Proto sem už ani moc nepíšu.
Když to celé zjednoduším, tak bych se posledních dvou kritiků mohl zeptat (řečnická) kolik z těch dvaceti, či málo semen udělají bez roubování do pěti let rostlinek Pyrrhocactusu umadeave? A kolik naroubovaných (Cykase se to netýká.)
Ale ptát se nebudu.
Ano někdo namítne, že toto je extrém. Ano je, ale takových extrémů je v rostlinné říši spousta.
Myslím, že CM zde položil řečnickou otázku, na kterou není možné takto OBECNĚ odpovědět.
Stejně jako na tu mou v tomto příspěvku.

Cactusmineral napsal: Vysévám porce 100, 200, 500 i více zrn od druhu a
z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejhorší je - když se výsev povede...

No, co k tomu napsat.
Pokud vyséváš "na kšeft", pak nechápu tu poznámku. Pokud pouze pro svoji potřebu, pak zase nechápu ty porce .

Já vysévám pro rozšíření vlastní sbírky pouze standardní porce (tj. cca 10 - 20 semen) a i tak budu mít v některých případech problém, co s přebytky

Cactusmineral napsal: Vysévám porce 100, 200, 500 i více zrn od druhu a
z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejhorší je - když se výsev povede...

Tak vysévej menší porce a problém bude vyřešený .

Taky si myslím, že by to chtělo spíš vlákno "nepovedený výsev".
I já bych měl čím přispět.

Vysévám porce 100, 200, 500 i více zrn od druhu a
z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejhorší je - když se výsev povede...

Omlouvám se všem, co zeolit koupou na nové použití. Já to napsal proto, že skutečně jde o malonákladovou položku a za jiné sajrajty a proti škůdcům nebo skutečně za semínka daj lidi majlant. Teda je jasné, že ne každý. Já mám taky jako postřik raději vylouhovaný tabák v denaturáku (špačky mám zadarmo od souseda ) a na druhé straně je člověk, co nedá dopustit na "skleničku" za tři stovky. Ale tak to je a bude, každý to děláme jinač. Já v paneláku, kde místa není navíc ani kousek prostě zeolit nekoupu, a tak se na to koukám. Raději si ke katusům na balkóně strčím do lavóru se solnou lázní nohy a čvachtám se v soukromém moři a zároveň cestuji s pinzetou po světě Přeji všem krásný den

Mé čtyřleté úsilí založit si část sbírky výsevy.......
noto

gymno

astra

gymnokaktusy a koryšky

....

Přidávám obrázky výsevů z roku 2015.
1) G. ragonesi
2) Wig. clavescens HU 1564 z IS






www.kaktusy-adenia.wz.cz

miro napsal: Zeolit je tak dostupný materiá a tak laciný, že jeho znovupoužívání je ptákovina. Za semínka daj lidi majlant a nemaj pár chechtáků na substrát? Divné.

Nerozumím proč by to měla být otázka peněz. Spíš mi přijde zbytečné kupovat nový zeolit, když můžu recyklovat ten starý.

Miro ber to tak, že sůl kupuje manželka (neplatí to kaktusář) páč ji využije v kuchyni, pak teplou vodu - děti se chvíli budou koupat ve studený (však jim to prospěje), já mám zregenerovaný zeolit na další výsev, nemusím ho kupovat a hlavně vyhazovat (babky v baráku div že nekoukají do popelnice, co člověk vyhodí) a můžu si pořídit o dva a více porcí semen více a budu spokojenější, páč jsem "ušetřil".

Sorry, ale co je špatného na tom, že nějaký zeolit potopím na nějakou dobu do soli za pár korun.
Tady byl vznesen dotaz, tak jsem na něj odpověděl. Jinak samozřejmě ať si každý se zeolitem dělá, co uzná za vhodné. Tedy pokud jej používá.

A proč daj za semínka lidi majlant? No, na to si odpověz sám. . . Třeba proto, že pěstujeme kaktusy a ne zeolit a vo těch pár chechtáků vyseju víc semínek.

Ale miro, nikomu neberu jiný názor.

Miro aj semienka sú lacné a pritom veľa ľudí si ich kupuje. Viem že by bolo ľahšie kúpiť nový a nebabrať sa so starým, no baví ma si doma urobiť čo sa dá. Keďže Zeolit nepridávam do substrátu, tak ho chcem zregenerovať. Ostatne nikto ti nekáže aby si ho znovu používal ty .

Zeolit je tak dostupný materiá a tak laciný, že jeho znovupoužívání je ptákovina. Za semínka daj lidi majlant a nemaj pár chechtáků na substrát? Divné.

Dovolím si ocitovat postup, který mně napsal Petr Trafina (alias Wurm) v době, kdy jsem s ním výsevy do zeolitu konzultoval:

"Pokud jde o regeneraci, tak to je snadné. Použitý zeolit proprat nejprve v čisté vodě. Potom v nasyceném roztoku NaCl (nasycený roztok při běžné teplotě, tedy cca 22 až 26°C) řádně properete v nějaké nádobě, postačuje tak 15 minut. Roztok slijete a řádně propláchnete vlažnou až teplejší vodou, tedy tak 30 až 35°C a máte zregenerováno.
Jde o to, vyplavit nejprve biologické zbytky z předchozích výsevů (zbytky semen, slupky, zaschlé semenáčky apod.) a následně vyčistit zeolit vnitřně, tedy neutralizovat mikro kanálky od solí a zbytků roztoků, kterým se po dobu pěstování zalévalo (různé Previcury, hnojiva apod.). To je z důvodu, aby opět princip zeolitu fungoval při dalším výsevu."

Jen malá poznámka, pokud by snad někdo nevěděl. NaCl je Chlorid sodný, alias kuchyňská sůl .

Keďže sa blíži čas výsevov, mal by som na Nás/Vás jednu otázku
Na jar som vysielal do zeolitu a teraz presádzal do bežného substrátu. Ako upravujete zeolit pre opätovný výsev po tom predchádzajúcom? Skúšal som nájsť odpoveď, ale asi som to prehliadol.

Ďakujem

Ta metoda není fletcherova ale Fleischerova (jen pro upřesnění).

mobius napsal: Chcem sa spýtať, tie priesvitné nádobky sú od šalátu? Napríklad treska v majonéze, alebo parížsky?
Mal som dojem, že je to niečo veľké.
Ak sú to tie nádobky od šalátu, používa sa vrchnák, ako bol pôvodne, alebo sa to prikrýva sklom?
A ešte mám otázku, do výsevných nádob robíte odspodu otvory na odtekanie prebytočnej vody, alebo sú zavlažené na začiatku a pokiaľ sú v nádobe, viac sa nezavlažujú?
Dávno, asi 1990-92 som vysieval do zaváraninových pohárov, takzvanou fletcherovou metodou, no ako pozerám, sú iné postupy, tak by som si rád nechal poradiť.

Konkretne tie misky (tuším objem 1 liter) sa daju bežene kupit aj napr. v Kauflande, predavaju ich balené po 5 ks aj s vekami. Ja konkretne nerobim otvory do nadoby kedze do misiek umiestnujem kvetináče 4x4. Zavlažovanie až po otvorení, podľa potreby

Chcem sa spýtať, tie priesvitné nádobky sú od šalátu? Napríklad treska v majonéze, alebo parížsky?
Mal som dojem, že je to niečo veľké.
Ak sú to tie nádobky od šalátu, používa sa vrchnák, ako bol pôvodne, alebo sa to prikrýva sklom?
A ešte mám otázku, do výsevných nádob robíte odspodu otvory na odtekanie prebytočnej vody, alebo sú zavlažené na začiatku a pokiaľ sú v nádobe, viac sa nezavlažujú?
Dávno, asi 1990-92 som vysieval do zaváraninových pohárov, takzvanou fletcherovou metodou, no ako pozerám, sú iné postupy, tak by som si rád nechal poradiť.

Chtěl jsem se jen zeptat těch, co mají zkušenosti s výsevem Notocactusů. Vysel jsem pár druhů dva roky po sobě a přestože byly semenáčky v dobré kondici, tak mi jich vždy dost odešlo (asi uschlo). Ostatní rody jsou v pohodě, i 2-3mm rostlinky několikaměsíční období bez vody bez problému zvládly. Mají tedy jiné nároky na vodu a je potřeba je přes zimu třeba 1 - 2x lehce zalít, nebo rosit? Neprobudí se pak do vegetace? Vše zimuji na půdě v naprosté tmě při teplotě 8 - 10 stupňů. Předem děkuji za rady.

máš to super mmoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooocc pěkné

Moje letošní výsevy

Naštve to, ale zrovna jsem po ruce nic inertního neměl.

Oni vydrží tak týden, pak je vyndám a zůstanou tam vytvarovaná políčka.

Ty klacky bych tam radši nedával. Lepší je něco inertního (sklo, plast apod.)

Výsev Austrocactusů. Leto jsem již vyséval Coxii a Bertini, Coxii měl klíčivost cca 50% bohužel dost semenáčů popadalo. Bertini měl klíčivost tak 1 z 50 semen. Teď výsev pokud dva, tentokrát do čistě minerálního substrátu (směs zeolit / písek), substrát nepropařuji, jen provedu zálivku Previcurem.

z leva dolů: A. subandinus Aqiuinco, A. subandinus Los Molles, A. longicarpus, A. collocurensis, A. philiipii

Výsev proveden 19. 7. 2016