Téma:

Takto mi rostou výsevy.

Výsev 12/2014 - 4/2015





Výsev 12/2015 - 2/2016









Zatím to roste celkem v pohodě.

Časť tohoročného výsevu.


asi 2 týždne staré semenače. Z 12 semien 11 rastlín.

Výřez z letošního výsevu, umístěný ve skleníku.
Už by chtěli přepikýrovat, jen není kam. Čekám na Pěstební stůl, abych mohl část ze sbírky "vyhodit na vzduch" a ve skleníku se uvolnilo místo.



Menší část je ještě doma pod zářivkama. Jó, a něco ještě čeká v sáčcích na vysetí.
Teď si tak uvědomuji. Já jsem se snad zbláznil?

- tak na prvni pokus to nevypada spatne, z cca +460 semen uz je +250 semenacku... nevylezly me Escobarie a Pelecyphory a par Echinoc., ale tam by to mohlo jeste pomalu vylezt...
- ze skleniku jsem to hodil zase zpatky pod svetlo, i kdyz jsem to zakryval folii, mlecnym polykarbonatem, hned to slo do hneda... zkusim to nekdy znovu, trochu jinak...

Já už je mám ve skleníku cca 14 dní. V případě potřeby ale mám možnost přitopit.

Kdy budete stěhovat letošní výsevy ven ?

Loňské mám ve skleníku s ostatními kaktusy.

Děkuji

Výsev z konca Januára mierne pokročil. Semenáče majú možno viac slnka ako by nevyhnutne potrebovali, pretože najmä l. ferox sú červenčie. Je umiestnený na západnom okne.
- všetko L. ferox



-Pelecyphora pseudopectinata MZ0500

- Eriocereus martinii - Ferocactus fordii

- Blossfeldia minima

- anacampseros rufescens sunrise

- A.a. ooibo - Lobivia haematantha R165

- Ancis. uncinatus wrightii - Coryphantha echinus SB377

- E. pect. neomexicanus - E. eng. varieg. SB481 - Mamilliopsis senilis - Theloc. conothele

diky za rady... tak hrozne to s klicenim neni (semena jsou od Skleraka tady z fora, diky!), uz jsem zacal odvetravat a ty ztraty nebudou tak hrozne, zatim do 10ks co jsem z parniku vyhodil ...
je to muj prvni vysev po +20letech, tento rok planuji jeste jede vetsi (100 porci), ale to uz budu delat lepe - 2 miniparniky se sadbovacem, poradny vice mineralni substrat(zeolit, perlit) a hlavne uz prirozeneji ve skleniku...
s tou nizsi teplotou je to zajimavy napad, planuji totiz parnik na den vynaset do skleniku... je to az neuveritelne jak tam poskocily sazenice rajcat doslova za par dni... samozrejmy je zakryti, abych semenacky nespalil a je nutna kontrola teploty substratu, abych to neuvaril...

Neo napsal: zdravim pratele, muzu dotaz? vysev +2 tydny hlavne Echinocereusy, takze hodne pozvolne-postupne kliceni.. nejvetsi klicenci uz zacinaji nasazovat ostny, u nekterych - hlavne tech mensich - se zacina semtam objevovat hnedy krcek a nasledne odejdou... co by jste poradili? zacit odvetravat=snizit vlhkost, snizit/zvysit teplotu? diky

Dva týdny není na výsev žádná doba, kdybys napsal dva roky.... často se stává, že hned nevyleze skoro nic, pak třeba tempo 1 semenáček týdně, pak to člověk vzdá, vrazí do skleníku, normálně těch 5 semenáčků roste a třeba příští jaro to vyklíčí hromadně. Tohle dělají někdy čerstvá semena echinocereusů, ale taky notokaktusy i některé rebucie. Daleko častěji se to děje v propařeném výsevním substrátu.
Problém je spíš v těch hnědých krčkách. Může pomoci snížení teploty v noci pod 10°C, třeba přes noc do ledničky. Když to nepomůže, tak je to na nový výsev.

Dají se odpikýrovat starší semenáče a umístiti do prostředí s nižší vlhkostí a výsev dál dokličovat při vysoké vlhkosti.

Neo napsal: zdravim pratele, muzu dotaz? vysev +2 tydny hlavne Echinocereusy, takze hodne pozvolne-postupne kliceni.. nejvetsi klicenci uz zacinaji nasazovat ostny, u nekterych - hlavne tech mensich - se zacina semtam objevovat hnedy krcek a nasledne odejdou... co by jste poradili? zacit odvetravat=snizit vlhkost, snizit/zvysit teplotu? diky

Jestliže je klíčení už téměř dokončeno,určitě bych začal odvětrávat a snižovat vlhkost, případně výsev zcela otevřít. Dále je dobré vzít slušnou lupu a výsev prohlédnout, napadené semenáče bez milosti odstranit. Je potřeba hned v začátku eliminovat zdroje nákazy, která se může velice rychle rozšířit do celého výsevu. Vždy je lépe obětovat pár jedinců a nelitovat je, než pak splakat nad celým výsevem. Hodně záleží také na použitém výsevním substrátu. Mám vyzkoušeno, že na čistě minerálních a specielně zeolitu se napadení zdaleka nešíří tak rychle, jako na klasice. Nejhorší je případ, kdy se problém vyskytne již na začátku klíčení. Tam je to pak většinou marný boj a odepsaná semena. Tvůj případ by to ale neměl být.

zdravim pratele, muzu dotaz? vysev +2 tydny hlavne Echinocereusy, takze hodne pozvolne-postupne kliceni.. nejvetsi klicenci uz zacinaji nasazovat ostny, u nekterych - hlavne tech mensich - se zacina semtam objevovat hnedy krcek a nasledne odejdou... co by jste poradili? zacit odvetravat=snizit vlhkost, snizit/zvysit teplotu? diky

Podle mých zkušeností digitostigma klíčí dobře do dvou týdnů po sklizni. Pak semena upadají do spánku asi na půl roku. Čerstvá semena mě klíčila po jedenácti dnech, půlroční klíčila dříve, asi šestý den. Ale taky nevím, jak je spolehlivě udržet. Někdy shnije najednou celý výsev, přestože je mám jen v minerálním substrátu.

Digitostigma mně pokaždé (vyséval jsem již asi 5x) klíčila do týdne. Řekl bych ale že o trochu později než Astrophyta která jsem měl také vyseta současně. Měsíc a více se mi již zdá dlouhá doba. Také se mi asi dvakrát stalo, že nevyklíčilo vůbec nic, ale to byla Digitostigma sprášená A. ornatum. Problém mám spíše s udržením po vyklíčení, buď mi shnije nebo uschne. Takže zatím moc nevím jak na pěstování (krom roubovanců).

Já jsem je vyséval vloni poprvé, klíčili rychle a hojně (jako astrofyta), několik semen doklíčilo ještě za měsíc, klíčivost byla 90%. Semena jsem měl od Pavlíčka. Přes zimu jsem je nechal v bytě na okně. Zatím žijí.

Jaro nevíš jak byly semena caput-medusae staré? Někde jsem četl že ideální je výsev ihned po sklizni
Sami jsme je seli jen jednou, klíčily rychle, ale nedožily jednoho roku. Myslím, že jsme je hodně sušili.

Psal jsem o tom i na fóru Rastislav. 12.1.2015 jsem vyséval semena kaktusů. Kolega mně požádal, abych mu vysel asi dvacet semen caput- medus.
Já jsem předpokládal, že tato semena budou klíčit stejně jako astrofyťácká. Nebylo tomu tak. První vyklíčilo asi kolem čtyřicátého dne a další tři kolem šedesátého dne od výsevu.Zatím poslední, tedy páté začalo klíčit včera, to je víc jak sedmdesátdní od výsevu. Jaké máte zkušenosti s těmito semeny vy ostatní?
www.kaktusy-adenia.wz.cz

diky za info, u okna je pouze neprime svetlo - smer sever... nakonec jsem to hodil na LED po cely den a pro jistotu pod rariator, abych je neuvaril... az bude teplo, pujde to na verandu pouze s dopolednim sluncem...

ke klíčení přes den bych doporučoval teplotu cca 25-28c přes noc co nejníže tak jako je to v přírodě, kde jsou velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. U okna pozor na popálení semenáčků slunečními paprsky.

zdravim, po +20 letech se vracim ke kaktusum... jednoduchy dotaz - staci ke kliceni neprime, celodenní svetlo u okna nebo mam jeste prisvecovat vecer pomoci LED? a staci pokojova teplota kolem 20 st. nebo to mam hodit na radiator(s odstinenim tepla pomoci napr. slozenych novin)? diky, at to roste

P.S. vysev jsou prevazne mrazuvzdorne, Echin. Escobaria apod.

Henry napsal:

Petr napsal: Před lety jsem psal, že Mičurin rouboval rajčata na brambory (a švestky na telegrafní tyče ). Jde to, ale ani brambory, ani rajčata nestály za nic na jedné rostlině.

Údajně už to za to stojí. Viděl jsem je minulý rok na výstavě v Čimelicích.
hobby.idnes.cz/rajcata-a-brambory-v-jedne-rostline-dun-/hobby-zahrada.aspx?c=A130930_134554_hobby-zahrada_bma

No ale ty švestky na telegrafních tyčích angláni ještě neumí.

Myslím si, že z toho zkracování kořenů se dělá zbytečná věda. U semenáčů je regenerace velmi dobrá, u starých rostlin je opatrnost namístě, jenže z logiky věci vyplývá jedno- do starších rostlin se nerado sahá a pokud se přistoupí k přesazení, je ve velké většině kořenový bal v takovém stavu, že je ho nutné uvolnit a hodně kořenů samovolně odpadne. Není pak rozdíl mezi odpadnutím nebo rovnou přiměřeným řezem, k poranění dojde tak nebo tak. A to nemluvím o tom, pokud by se kořeny vypraly ve vodě a pak se znovu prohlédly- mohlo by se s řezem pokračovat dále, protože jsou tam téměř jistě fusariozní napadení, která tam zůstávají dále v případě pouhého přemístění rostliny do větší nádoby. Takže z těchto důvodů jsem přívržencem PŘIMĚŘENÉHO zkracování kořenů.

Petr napsal: Před lety jsem psal, že Mičurin rouboval rajčata na brambory (a švestky na telegrafní tyče ). Jde to, ale ani brambory, ani rajčata nestály za nic na jedné rostlině.

Údajně už to za to stojí. Viděl jsem je minulý rok na výstavě v Čimelicích.
hobby.idnes.cz/rajcata-a-brambory-v-jedne-rostline-dun-/hobby-zahrada.aspx?c=A130930_134554_hobby-zahrada_bma

Petr napsal: Když jsem si to po sobě přečetl, tak jsem zjistil, že jsem zapomněl na to, že to je reakce na zkracování dlouhých kořenů. Takže, ostříhat kořeny je NORMÁLNÍ a kaktusu to až na vzácné výjimky svědčí. Nepředstavujte si pod tím, že děťátku utrháváte ručičku.

Ve volné přírodě ke zkracování kořenů nedochází. V naší kultuře může při poranění kořenového systému lehce dojít k infikování hnilobou. Proto při přesazování odstraňuji jen to co samo odpadne a do nějakého radikálního odřezávání hlavních kořenů se nepouštím.

Problém lidí je, že svoje pocity a další úchylné představy přenášejí na jiné živočišné a rostlinné druhy. Delfín je hodný, protože se směje. Hovno, má tak utvářenou čelist a někdy vůbec není hodný. Kaktus chudák trpí, protože doma nemá dost vody. Já mu u nás pomůžu a dám mu jí dost. Existuje přírodní výběr a ten je nutno napodobit, aby byl úspěch. Je možné, a to je lidská vlastnost, že se ze znalosti mohou rostliny šlechtit, ale to chce také znalosti. Před lety jsem psal, že Mičurin rouboval rajčata na brambory (a švestky na telegrafní tyče ). Jde to, ale ani brambory, ani rajčata nestály za nic na jedné rostlině. Jako ty různé inkluze, multikulti apod. jsou na nic. Samozřejmě, že někdo může z výsevů vybírat to nejhorší a snažit se z toho udělat něco super, ale existují jisté zpřírodní zákony, které jeho snahu znemožní, i kdyby se pos...
Když jsem si to po sobě přečetl, tak jsem zjistil, že jsem zapomněl na to, že to je reakce na zkracování dlouhých kořenů. Takže, ostříhat kořeny je NORMÁLNÍ a kaktusu to až na vzácné výjimky svědčí. Nepředstavujte si pod tím, že děťátku utrháváte ručičku.

jageno napsal: Proč stříhat kořínky ? Vezmeš hlubší květináč a dáš jich tam míň jak do misky. Nač zbytečně poškozovat kaktus ?

Roční semenáček může mít klidně semotamo 10cm dlouhé kořínky . Určitě si vybavíte situaci, že vyndáte semenáček, má relativně malý kořenový bal a pak najednou jednu šnůru někam ..

Volit hloubku misky dle takové délky kořenů mi přijde blbost, ty kořeny rostou často povrchově a hloubka misky je nezajímá ( nemluvím o řepovitých, kteří se už boulí). Když bych je dal do 10cm hluboké misky tak bych jim moc nepomohl.
A sesázet takové šnůry nějak smysluplně vedle sebe? To je radši ustřihnu.

Neříkám, že střihám všechny kořínky,zdržuje to, takže když nemusím, nestříhám. Ale když překáží a jsou dlouhý, pak stříhám

maoor napsal: Zdravím. Pustil jsem se do pikýrování zhruba ročních semenáčků. Chci se jen zeptat jak moc stříháte kořínky na jakou délku? Jestli jen tak lehce či nějak radikálněji?

Semenáčky vyreju starou vidličkou s dlouhými ? tyčkami ? Starou štětkou na holení je očistím a zastříhnu na takovou délku, aby při sázení do důlku se neohnuly nahoru. Nechám týden nebo i víc, když není čas a je jich moc. Misky naplním substrátem mírně vlhkým, trochu přitlačím dlaní a zbytek stáhnu laťkou. Aby nevyschl substrát, strčím do igelitového pytlíku nebo přikreju čímkoli, aby nevyschl. Pak je sadím do důlků udělaných v navlhlém substrátu tužkou nebo něčím podobným, popřípadě s ní zatočím do stran, aby důlek byl větší. Strčím je do důlku a stejným nástrojem přihrnu substrát. Po osazení misky s tím opatrně poklepu na tvrdou podložku a je hotovo. Nechám minimálně týden a radši víc, třeba až substrát úplně vyschne. Potom to provlhčím podmokem a je hotovo.

Proč stříhat kořínky ? Vezmeš hlubší květináč a dáš jich tam míň jak do misky. Nač zbytečně poškozovat kaktus ? Je jasné že si s nějakým poškozením kořenů poradí, ale furt je to o zbytečné spotřebě energie, kterou může rostlina spotřebovat na zakořenění a další růst. Ano, kaktusy dokážou růst ve štěrbinách mezi šutry, ano, dokážou se vypořádat s poškozením a ztrátou kořenů. Ne, určitě jim to nepomáhá stejně tak, když rostou v květináči s málo místem a děláme z nich bonsaje.

maoor napsal: Zdravím. Pustil jsem se do pikýrování zhruba ročních semenáčků. Chci se jen zeptat jak moc stříháte kořínky na jakou délku? Jestli jen tak lehce či nějak radikálněji?

Zkracování bych se vůbec nebál. Zastřihnutí podporuje rozvětvení kořínků. Roční semenáče ( zazimované ve sklepě) obvykle přesazuji v zimě do suchého substrátu. Když jsou kořínky dlouhé, vadí mi ve snadném sázení a nejsem línej, tak je střihám a někdy i dost brutálně. Samozřejmě jsou rostliny, které jsou na zakrácení choulostivý ( např ariáky - ty natříhám a nechávám pořádně zaschnou a sázím třeba až za týden nebo za měsíc). Nebo echinomastusy, ty to přímo nesnáší. Roční to ještě nějak rozdejchaj, ale starší , pokud je u nich nutné rozebrat kořenový bal, raději ořežu na pahejly a nechám vyrašit nový. Kupodivu jim to nedělá velký problém.

maoor napsal: No některé mají 4-5cm dlouhé kořínky, to se do misek pak špatně sází. Kdybych je už sázel do květináčku tam by to tak nevadilo.

Nádobu na sázení volím vždy právě podle velikosti kořenového balu. Zkracovat kořeny kvůli tomu, aby se rostlina vešla do nádoby mě nikdy ani nenapadlo. Tedy pokud se semenáčky nevejdou do dané misky, je potřeba uvažovat nad tím, zda je pro ně dostatečně veliká (hluboká).