Téma:

Zdravím Jakube, jasně,  klidně těch 10 dní předem, ten termín nemusíš samozřejmě brát doslova. Jedná se o nabobtnání semen a pak vlastní iniciaci klíčení vlivem tlaku vzduchu.

Otázka na periho alebo aj ostatných, ktorí majú s tým skúsenosti. Čítal som pred chvíľou váš článok na kaktusových novinách incact a mám otázku ohľadom vplyvu mesiaca, resp. tlaku na klíčenie semien kaktusov. Je tam písané, že najlepšie je vysievať 7 dní pred splnom. Ja mám, ale otázku, či nie je lepšie vysievať v rozmedzí 10-14 dní, keďže niektoré druhy klíčia až po dlhšej dobe, ako je spomínaný týždeň?

Roste to jako z vody. Kdy jsem to psal, v říjnu? V půlce? Tak dva měsíce uběhly...výsevník, tam teplota 28-30, voda občas z kohoutku. Už se ani neprcám s tím, abych to dával aspon do konvičky...prostě to pustím jak to teče...voda je teplá. Pocitově, aby to nespálilo ruce, ale aby to bylo teplé! A světe div se, ono to roste jak smyslů zbavený...už hledám, do čeho to zase "přepikýruju", spíš přendám. Protože tohle je "lazy metoda". Někteří řeknou, že to mám nafouklé jako okurky. No a? Jak začne sezona, ono se to dá na balkon a vítr, déšť, slunce silnější než má většina z vás v polykarbonátech a ony budou za dva měsíce vypadat jak dva roky trápený v klasické výsadbě Hlavně se s tím moc nesrat...ale jde i o to, že tohle je na rozdání děckám ve školce a jako bonus ke vstupence na výstavě. Nemám ambice s tím vyhrát soutěž krásy na téma "vypěstuj si svůj vlastní import". To dělám s jinýma kytkama

Tak pěkné koukání Jo a ještě k těm mezerám mezi přepikýrovanými kytkami. Máte pravdu, o tom žádná, ale všimli jste si, že tady zase nejsou? Vony ty kytky v tej misce cestujou mrchy...jako bych přesazoval aztekia ostrůvková metoda říkal Myšák...holt, člověk se musí učit na tom jedodušším

Petr Z. napsal:

Jen tak pro pobavení. Včera jsem se trošku nudil a řekl jsem si, že přepikýruju kelímek mammillarii. No, když jsem ho viděl, tak jsem hned věděl, že jsem si stanovil příliš ambiciozní cíl a tak jsem si ho dal k už odrostlejším, asi dva a něco let starým semenáčkům a přemýšlel, jestli ještě nepočkat. Jak už se to rozháže do šestek a zakoření to tak se s tím pracuje krásně. Taky se to krásně zalévá. Mám to v takovém zeleném tácu. Naliju 2cm vody a než oběhnu balkon je to vypité. Doleji opět 2cm vody a nechám do vyschnutí. Když to roste, zalévám tak 1x týdně systémem "zrovna jsem si všiml". Když to neroste tak stejným systémem nezalévám. Ale do té doby je to pěknej vopruz...no a tak jsem to vyřešil šalamounsky. Vzal jsem kelímek od mascarpone, vzal to, co bylo ve skyru, podsypal, obsypal a zalil 

 a světe div se, vono to fungovalo 

 tadáááá....

Ale prej nejsem línej, prej sem energeticky efektivní, což v dnešní energetické krizi může být evoluční výhoda. Práci čest

Jen tak pro pobavení. Včera jsem se trošku nudil a řekl jsem si, že přepikýruju kelímek mammillarii. No, když jsem ho viděl, tak jsem hned věděl, že jsem si stanovil příliš ambiciozní cíl a tak jsem si ho dal k už odrostlejším, asi dva a něco let starým semenáčkům a přemýšlel, jestli ještě nepočkat. Jak už se to rozháže do šestek a zakoření to tak se s tím pracuje krásně. Taky se to krásně zalévá. Mám to v takovém zeleném tácu. Naliju 2cm vody a než oběhnu balkon je to vypité. Doleji opět 2cm vody a nechám do vyschnutí. Když to roste, zalévám tak 1x týdně systémem "zrovna jsem si všiml". Když to neroste tak stejným systémem nezalévám. Ale do té doby je to pěknej vopruz...no a tak jsem to vyřešil šalamounsky. Vzal jsem kelímek od mascarpone, vzal to, co bylo ve skyru, podsypal, obsypal a zalil   a světe div se, vono to fungovalo   tadáááá....

Ale prej nejsem línej, prej sem energeticky efektivní, což v dnešní energetické krizi může být evoluční výhoda. Práci čest

Už sa tu moje rastliny, resp. druhy opakujú, ale tie tŕne, hlavne lobivií, sú zo všetkých najvýraznejšie.
L. haematantha WR 165, Cachi, Molinos, Salta, ARG

L. ferox WR 209, 4100m, V od Oruro, Potosí, BOL
 
L. schieliana WR 207, 3000m, Consata, La Paz, BOL
 
E. canus Solitario, TX, USA
 
W. gladiata JV 561, 0,5 km od križovatky R 4/R 31, Salto, UY

Na brněnské výstavě jsem si všiml zajímavého, co do úspěšnosti, výsevu strombocactusů. Neříkám, že je to způsob nový...ale pro mě byl zajímavý.
Už mi tento způsob doporučoval další kaktusář z Brna co se týče výsevů M. luethyi. Mohlo by to fungovat na spoustu dalších rostlin jejichž alfou a omegou je čas...







I u Astrophyt to jde, ale pro tyto snadno klíčící a dobře rostoucí druhy jsou účinnější metody než samovýsev k patě matky...
Všimněte si, jak trny "objímají" semenáčky...jako by je matka držela ve své náruči...jako v kriminále!

      Nikdo semenáčky yavia cryptocarpa nenabízíte, tak nezbývá, než se o ně snažit sám. Semínka přibývají taky pomalu, tak ty výsevy nejsou z nejpočetnějších ?  

Zatoulané semínko Astrophyta 

Petr Z. napsal:

Takhle to dopadne, přátelé, když si budete povídat jen s jedním semenáčkem a ne se všemi. 

Taky je myslím vidět, se kterou si povídám:) 

Sú na parapete, ktorá je južne orientovaná, večer, resp. v noci neprisvetlujem. Čo som mal výsevy vnútri minulý rok, tak som ich vysieval o cca 1 a pol mesiaca neskôr (prelom apríla, mája) ako tento rok, prihnojil som ich tak 3-4 krát a niektoré druhy sa vytiahli do jesene. Takže asi by som sa priklonil k Jirkovej rade. Však, každý má iné podmienky, skúsim a uvidím. Ďakujem za názory .

No myslím si,že na tom vnitřním parapetu mají málo světla a pokud je bude Jakub  "krmit" vodou,případně hnojivem,tak z nich do podzimu budou ty nudle...Ale možná ne, neznám podmínky, kde je Jakub má.....

Jirka napsal:

Když je necháš na vnitřním parapetu okna do podzimu nebo jara příštího roku, budeš z nich mít nudle.....
 

Pokud tam budou do podzimu a pak se zazimují, nevidím důvod, proč by z nich měly být nudle.
 

Když je necháš na vnitřním parapetu okna do podzimu nebo jara příštího roku, budeš z nich mít nudle.....

Já bych je nechal na okně do podzimu a přesun do pařeniště bych řešil až příští rok.
 

No vidíš,mě ani nenapadlo,že je máš na okně. Ale dobrý   tak bych je klidně přestěhoval ven až bude teplo, ale ne zas tak moc,ať se nespálí,tak v půlce května,do té doby ještě povyrostou...

Ďakujem vám za odpovede . Žiarivkový kultivátor nemám - výsevy sú umiestnené na parapete a majú viac-menej len denné svetlo. A...niektoré ešte neodvetrávam, na tie ešte chvíľu (týždeň) počkám.

Já bych byl asi odvážnější než Peri,ale ne zas tak moc..  Semenáčky bych nechal ještě tak do června pod zářivkou, ale už teď bych všechny pomalu začal odkrývat, aby substrát vysychal a rostlinky se zatáhly. Dal bych jim pár zálivek pod zářivkou, no a v červnu do pařeniště na místo více zastíněné, aby si zvykly na denní světlo a podmínky venku. Zalévat podle potřeby, až substrát vyschne. Pikýroval bych až bude třeba, tj.třeba když začnou trhat květináč, třeba až příští rok,já mám některé ve výsevním květináči i více let, zvlášť když vyklíčilo pár semen a pro klíčence je dost místa.. Nebo taky hned pikýrovat ,když se objeví semenáček, co padne, většinou jsou zasažené i další semenáče,není to ale pravidlem. Ty je pak před pikýrováním třeba ošetřit fungicidem, nejlépe ponořit na několik hodin do roztoku..

No Jakube, tady ti asi každý odpoví tak, na co se cítí a co by si u sebe dovolil. Proto odpovím také jen za sebe- s takto malými semenáčky bych do pařeniště nepospíchal a dopěstoval bych je do velikosti vhodné pro pikýrování a teprve potom bych je do toho pařeniště etabloval.

Mám na vás otázku. Kedy premiestniť (tohtoročné) výsevy do pareniska? Na fotkách sú 1,5 mesačné semenáčiky, ktoré sú už vetrané, 1/3 je uzavretá - niektoré z nich sú ešte bez tŕňov. Samozrejeme, nemyslím teraz, ale že v akom veku.
Echinocereus canus Solitario, TX, USA

Cleistocactus baumannii JN 1889, 430 m, Quilino, Cord., ARG

Pygmaeocereus bylesianus IDD 1934, Peru

Pyrrhocactus bulbocalyx JN 1032, 597 m, Quebrada de Mazan, La Rioja, ARG

Acanthocalycium klimpelianum P 120, 800 m, Sierra Tulumbo, Cord., ARG

Trichocereus faundezii GM 1849, Rio Choapa x Rio Illapel, Chile

Lobivia haematantha WR 165, Cachi Molinos, Salta, ARG

Lobivia arachnacantha FR 360, 2000 m, Samaipata, Santa Cruz, BOL

Děkuju, vyschlý byl asi trochu přehnaný výraz, ale otevřené už to mám. On náš domácí pakt říká, že na kaktusy mám balkón, a v bytě je mé kaktusaření trpěno, pokud je provozováno s mírou, takže se snažím výsevy vždycky relativně brzy otužit a připravit na přesun ven. Ale určitě v tom hrál roli i strach, že substrát nebude fungovat a plísně se objeví. Jak to popisujete, využít co nejdéle ochrannou funkci, to určitě dává větší smysl.

Chtěl bych reagovat na příspěvek od Market. Trochu nechápu, proč lednový výsev je už měsíc otevřený a jak Market píše, již vyschlý. Takovýto postup podle mě jen přidělává starosti a zároveň se připravujeme o výhody, které supresivní substrát poskytuje. Pokud by krabička byla i nadále uzavřená, vůbec nic se neděje a semenáčky porostou bez přerušení a hlavně není naprosto třeba uvažovat o nějakém následném použití Polyversa, protože Trichoderma výsev spolehlivě ochrání. Co se týká přimíchávání písku, antuky, perlitu a zeolitu, samozřejmě to možné je,  ale z mého pohledu opět zbytečné, supresivní substrát perlit již obsahuje a pokud už, tak úplně stačí přimíchat jednu složku. Je třeba naučit se s tímto substrátem pracovat právě pro to, abychom využili jeho přednosti a nepřidělávali si zbytečnou práci.

V podstatě stačí vyhnout se zálivce dešťovou vodou, Polyversum i supresivní substrát chrání proti tzv. množárenským plísním, na fusarium jsou krátké.

Já (začátečník) jsem letos vysela v lednu do supresivního substrátu namíchaného s pískem, antukou, zeolitem, perlitem, (vápencem). Já nechávám semenáčky ve výsevním květináčku celý rok a přesazuju až po zimování, tak jsem nechtěla použít jen ten supresivní substrát. Vysévala jsem semínka od Scleráka, nijak jsem je nedesinfikovala. Vypadaly teda nádherně čistě, zabalené v hedvábném papíru, to byla krása. Zatím je to bez plísní, a to už to mám otevřené víc než měsíc. Jenže substrát už vyschnul, takže si myslím, že teď už jeho ochranná funkce skončila a bude třeba to ošetřit Polyversem. Loni mi krásně klíčil výsev lobivií, v propařeném substrátu a povrch přestříknutý peroxidem, ale cca po měsíci, ještě  v uzavřených krabičkách, to začalo odcházet, postupně, Previcur nepomáhal. Pak už to po čase vypadalo ok, ale v průběhu roku si říkám, sakryš, je tam toho nějak míň, a vidím ty mumie, Polyversum na to, ale na zimování šlo 30% toho, co vyklíčilo. A až periho článek o fusáriu mi to definitivně vysvětlil. Tak jsem zvědavá, zda se mi letos podaří výsev ochránit.


 

Ďakujem vám všetkým za odpovede.
Niekedy vyskúšam ten supresívny substrát, len som ho tento rok nestihol zohnať. Ja som sa rozhodol kedy vysievať večer predtým .

Zdenda napsal:

 

JakubCh napsal:

 

.....Pleseň sa opäť objavila na niektorých semenách, opäť máčanie v nasýtenom (skôr presýtenom) roztoku hypermangánu. Nechcem používať chémiu, typu postreky. Poradíte, ako nabudúce tomu predísť? Pomohlo by postriekať povrch 5% roztokom peroxidu vodíka?

 Jenže by možná mohl napsat jaké rody vysévá a jaká jsou to semena. Obecně platí, že nejhůř co se plísní týká jsou na tom importní semena, některá  jihoamerická obzvlášť.

Zdendo, výčet vysévaných druhů by byl dlouhý, ale obecně je tam zastoupeno všechno od Mexika, přes JA, až po vysokohorské Chile, Peru. Nevysévám rody Pedio, Sclero, Toumeya a Patagonii. Jak dlouho ten který druh lze držet pod víčkem, to se snažím testovat a na závěry je zatím brzo. Importní semena nevysévám vůbec a určitě by bylo zajímavé vyzkoušet jak by si supresivní substrát poradil s cizokrajnými plísněmi. 

JakubCh napsal:

Keď už sa začalo hovoriť o tých voľných výsevoch, tak minulý rok som robil experiment. Dal som do tieňa kvetináče s riečnym štrkom a vysial 6 porcií neupravených semien. Klíčivosť tak 4-12%. Ja som nečakal na búrkové letné dusné počasie, ale vysial som to ešte v apríli a od mája som to raz týždeňne polial. Experiment pravdepodobne niekedy zopakujem, aj keď asi trochu pozmenený. Doteraz sú ale tie rastlinky také malé zdochliny, som zvedavý, ako budú ďalej rásť...

 

Tiež som skúšal voľné výsevy v kamienkoch bežných druhov 2 roky po sebe, skúsenosti som mal podobné ako Ty, rastliny mi z toho nezostali žiadne.

Tie feroxky sů v poriadku - klíčence sú také vytiahnuté ... potom sa zrovnajú.

 

JakubCh napsal:

 

.....Pleseň sa opäť objavila na niektorých semenách, opäť máčanie v nasýtenom (skôr presýtenom) roztoku hypermangánu. Nechcem používať chémiu, typu postreky. Poradíte, ako nabudúce tomu predísť? Pomohlo by postriekať povrch 5% roztokom peroxidu vodíka?
 

Na některé plísně je i 5%ní  peroxid málo. Věřím tomu, že Laďův způsob funguje dobře, ale ne všechny semenáčky můžeš držet zavřené několik týdnů, nebo i měsíců. Kupříkladu na semena některých rodů používám i 30% roztok peroxidu, na jiná stačí hypermangan. Ty první bys hypermanganem plísně nezbavil, ty druhé bys peroxidem spálil. Samozřejmě se nebavíme o semenech, která lze bez větších problémů vysévat metodou dlouhodobě uzavřené nádoby. Tu popsal Laďa. Jenže by možná mohl napsat jaké rody vysévá a jaká jsou to semena. Obecně platí, že nejhůř co se plísní týká jsou na tom importní semena, některá  jihoamerická obzvlášť.

JakubCh napsal:

JakubCh post=74294 userid=5058

.....Pleseň sa opäť objavila na niektorých semenách, opäť máčanie v nasýtenom (skôr presýtenom) roztoku hypermangánu. Nechcem používať chémiu, typu postreky. Poradíte, ako nabudúce tomu predísť? Pomohlo by postriekať povrch 5% roztokom peroxidu vodíka?
 

Radit nechci, sám se pořád učím. Můžu jen napsat k čemu jsem po mnoha letech pokusů s výsevy dospěl já a jak to dělám teď a už jinak dělat nebudu. Můj recept je jednoduchý: čistý supresivní substrát do plastových kelímků s dobře těsnícím víčkem, zářivky 12 hodin denně a výsev "na prasáka". Čerstvý (!!!) a správně skladovaný substrát bez jakýchkoliv dalších příměsí zbavím přesátím hrubší frakce, dám do kelímků, přiměřeně (!) navlhčím cca týden před výsevem (aby se "houbičky" stačily řádně namnožit a nastartovat) a do toho vysévám na kyprý a nestlačený povrch neošetřená semena v tom stavu, jak dorazí od dodavatelů. Nic nečistím, neperu, nemořím, nepostřikuju. Po vysetí semena jen lehce přestříknu rozprašovačem vodou z vodovodu, aby byly všechny v dobrém kontaktu se substrátem. Z cca dvou stovek letos vysetých porcí se plíseň (ze semen) objevila v jedné jediné a i tam se vyskytla lokálně a nešířila se dál. Víčka neotvírám, nevětrám, jen odebírám ze stěn kelímků savým papírem vodu pokud jsem to u některého přehnal s navlhčením. Vyklíčí většinou téměř všechno a semenáčky rostou hlavně v prvních dnech a týdnech skoro před očima, protože substrát je z výroby hojně saturovaný živinami. Zavřená víčka se snažím udržet co nejdéle to jde, klidně i půl roku a více. Kromě jiného se tak vyřešil můj věčný problém se smutnicemi a také nemusím hlídat vysychání substrátu, řešit spóry různých plísní ze vzduchu, řasu, atd.. Voda v kelímku stále koluje ze stěn k semenáčkům. Takže vlastně tak trochu inovovaný Fleischer, jen podstatně jednodušší. Z mého pohledu už nemám co dál řešit.

Keď už sa začalo hovoriť o tých voľných výsevoch, tak minulý rok som robil experiment. Dal som do tieňa kvetináče s riečnym štrkom a vysial 6 porcií neupravených semien. Klíčivosť tak 4-12%. Ja som nečakal na búrkové letné dusné počasie, ale vysial som to ešte v apríli a od mája som to raz týždeňne polial. Experiment pravdepodobne niekedy zopakujem, aj keď asi trochu pozmenený. Doteraz sú ale tie rastlinky také malé zdochliny, som zvedavý, ako budú ďalej rásť.
Čo sa týka výsevov, tak sa ešte nemám čím chváliť. Minuloročný výsev mal mortalitu nejakých 20-30%. Vysieval som do zeolitu, ale pleseň sa nachádzala na semenách, ktoré boli máčané v hypermangáne. Rastliny nie sú moc veľké, na to že majú 10 mesiacov, musím ich tento rok viacej hnojiť.
Tento rok som vysieval pred 10 dňami. Zatiaľ to pekne klíči. Pleseň sa opäť objavila na niektorých semenách, opäť máčanie v nasýtenom (skôr presýtenom) roztoku hypermangánu. Nechcem používať chémiu, typu postreky. Poradíte, ako nabudúce tomu predísť? Pomohlo by postriekať povrch 5% roztokom peroxidu vodíka?
A ešte mám otázku ohľadom tej L. ferox, je prirodzené, že je taká vytiahnutá alebo má nedostatok svetla?
Cereus aethiops JV 603, Carmen de Patagones, Buenos Aires, ARG

Wigginsia gladiata JV 561, Salto, Uruguay

Echinopsis oxygona JV 409, Rio Grande do Sul, BRA

L. ferox WR 209, 4100 m, V od Oruro, Potosí, BOL - 5 dní

L. tiegeliana v. flaviflora WR 323, Angosturo, Tarija, BOL - 6 dní

Frailea gracillima WG 265, Dom Pedrito road, BR 293, Rio Grande do Sul, BRA - 8 dní

Astrophytum capricorne v. minor SB 323, Saltillo, Coah., MEX - 8 dní

Dík za odpoveď. Sú to krásne rastliny a koľko semenáčikov zo samovýsevov je pod nimi .