Téma:

Teda kluci vy jste se po dlouhé době pěkně rozepsali
10níku, díky za vědomosti
Tome a Stenly, díky za fotky.
Díky
|Moš

Nevim, ale letos to zdokumentuju a ne jenom tu Gertrudu.

10ník napsal: Tome mám ještě dotaz. Před loni jsi dával G. monvillei ssp. brachyanthum var. gertrudae, které měly samičí květy. Jaké květy měly loni? Stejné?

Tak Moši tuhle besedu o dvoudomosti bych už uzavřel, i když Tom zatím neodpověděl na dotaz o G. monvillei ssp. brachyanthum var. gertrudae. Ale jak tady psal o G. carolinense JN 1057 a G. bruchii tak mají květy vyvinuté jen samičí pohlavní orgány což vím i z jiných zdrojů a samčí jsou zakrnělé. No nedovedu si představit, že taková gymnocalycia se v přírodě udrží. Vše živé má v genech zakódováno žít, přizpůsobit se a rozmnožit. Tak že tyhle gymna by byly samy proti sobě. Proto je pokládám za nevydařené hybridy se sterilními samčími pohlavními orgány, jejichž květy přijmou cizí pyl od jiných rostlin. Myslím, že by dnes asi nebyl problém zjistit v laboratoři genom pohlavních orgánů a zjistit tak do kterého podrodu patří. Tak nezbývá než si počkat. Snad to odborníci již brzy vyřeší.

Maron napsal: Cześć Stenly,masz piękne roślinki,szczególnie Gymnocalycjum, które bardzo lubię,może masz nadwyżki to chętnie bym kupił
bo interesuj mnie tylko Gymnocalycje.

Ahoj Maron, díky moc za uznání!
Bohužel, vysevy nedělám nějak ve velkém měřítku, nedělám to na kšeft. Takže těch přebytků není mnoho. Ale jak něco bude, dám vědět, třeba zde na fóru.

Cześć Stenly,masz piękne roślinki,szczególnie Gymnocalycjum, które bardzo lubię,może masz nadwyżki to chętnie bym kupił
bo interesuj mnie tylko Gymnocalycje.

Tom napsal: Stenly.... paráda. Budu tě muset navštívit.

Ahoj Tome, to není problém, přijeď, rád tě u mě uvítám! Ale proti tobě jsem břídil, takový Malý Bobeš...

Tome mám ještě dotaz. Před loni jsi dával G. monvillei ssp. brachyanthum var. gertrudae, které měly samičí květy. Jaké květy měly loni? Stejné?

Stenly.... paráda. Budu tě muset navštívit.

Max napsal: Nemas Stenly zase něco k prodeji? mužou bejt i větší kytky..

Něco bude.... ještě nějaký čas to bude ale potřebovat...

Ještě něco...po prvním rosení

Nemas Stenly zase něco k prodeji? mužou bejt i větší kytky..

Přátelé, super diskuze!
Tak jen pro odlehčení pár snímků před čtrnácti dny vystehovaných gymen....

10ník napsal:

Tom napsal: Co se týče dvoudomosti Gymnocalycií, tak za posledních pár let nevím o žádné seriózní práci. Většinou jsou to jen zmínky v odborných časopisech. Já sám mám zkušenost u bruchii a carolinense. Tuším, že ještě mohou být dvoudomé kytky z Uruguaye a Brazilie a třeba málo rozšířené gymno ve sbírkách jako je poeschlii.
Přidám foto stažené s FB, autor Tomáš Kulhánek.
G.poeschlii se samičím květem.


Nojo tome ale to G. poeschlii je ještě hodně mladé a proto že je to rovněž hybrid ze dvou podrodů, tak se nedá dělat jakýkoli závěr, proto že u hybridů takové problémy jsou. Vždyť i mladé semenáče diploidních druhů mají občas nevyvinuté květy. Např. G. ragonesii ( ne každé! ) když začíná kvést tak může mít zakrnělou bliznu a nebo dokonce blizna zcela chybí. U některých ochoterenae se stává, že jsou prašníky zakrnělé a bez pylu. Teprve až odrostou tak se květy vyvíjejí normálně. Myslím, že to chce opravdu čas. Na to poeschli jsem se díval na FB a je tam jen jedna. Tom Kulhánek by měl doplnit jak se květy u všech semenáčů vyvíjejí dál.

Bylo by zajímavé, kdyby to někdo zpracoval. Ale bohužel je to běh na dlouhou trať.
Jen pro zajímavost si na cedulky budu značit pohlaví tam kde budou dvoudomé gymna....

pavelp napsal: Dotaz na 10níka.
vím ,že diskuze je dále ,ale zaujala mě informace ,že cituji " Gymnocal. spec Marajes je hybridní už naznačuje jejich semeník, který je zelený což je pro tento podrod velmi neobvyklé."
Mám ve sbírce pouze dvě rostliny .Jde o rostliny z velkých výsevů kde kamarád měl semeníky jak zelené tak do červena/růžova. Znamená to tedy ,že u něho došlo k opětovné hybridizaci ?

Pavle opětovná hybridisace asi ne, ale v dalších generacích se mohou vracet pozvolna zpět. Tak jak to bývá i u květů např. G.denudatum Šuba, kdy se z původních sytě růžových vracejí na bílou.

Dotaz na 10níka.
vím ,že diskuze je dále ,ale zaujala mě informace ,že cituji " Gymnocal. spec Marajes je hybridní už naznačuje jejich semeník, který je zelený což je pro tento podrod velmi neobvyklé."
Mám ve sbírce pouze dvě rostliny .Jde o rostliny z velkých výsevů kde kamarád měl semeníky jak zelené tak do červena/růžova. Znamená to tedy ,že u něho došlo k opětovné hybridizaci ?

Tom napsal: Co se týče dvoudomosti Gymnocalycií, tak za posledních pár let nevím o žádné seriózní práci. Většinou jsou to jen zmínky v odborných časopisech. Já sám mám zkušenost u bruchii a carolinense. Tuším, že ještě mohou být dvoudomé kytky z Uruguaye a Brazilie a třeba málo rozšířené gymno ve sbírkách jako je poeschlii.
Přidám foto stažené s FB, autor Tomáš Kulhánek.
G.poeschlii se samičím květem.


Nojo tome ale to G. poeschlii je ještě hodně mladé a proto že je to rovněž hybrid ze dvou podrodů, tak se nedá dělat jakýkoli závěr, proto že u hybridů takové problémy jsou. Vždyť i mladé semenáče diploidních druhů mají občas nevyvinuté květy. Např. G. ragonesii ( ne každé! ) když začíná kvést tak může mít zakrnělou bliznu a nebo dokonce blizna zcela chybí. U některých ochoterenae se stává, že jsou prašníky zakrnělé a bez pylu. Teprve až odrostou tak se květy vyvíjejí normálně. Myslím, že to chce opravdu čas. Na to poeschli jsem se díval na FB a je tam jen jedna. Tom Kulhánek by měl doplnit jak se květy u všech semenáčů vyvíjejí dál.

Co se týče dvoudomosti Gymnocalycií, tak za posledních pár let nevím o žádné seriózní práci. Většinou jsou to jen zmínky v odborných časopisech. Já sám mám zkušenost u bruchii a carolinense. Tuším, že ještě mohou být dvoudomé kytky z Uruguaye a Brazilie a třeba málo rozšířené gymno ve sbírkách jako je poeschlii.
Přidám foto stažené s FB, autor Tomáš Kulhánek.
G.poeschlii se samičím květem.

čudla napsal: 10niku zdravím , sleduji besedu o samčích a samičí květů gymen , jak je to u G.horsti a G. bueneckeri občas se mi je podaří sprášit , udělají plody a semena neklíčí

plod G, horstii v. bueneckeri

Ahoj čudlo, nepíšeš tady jak semínka získáváš, dej tu prosím tě více informací.

Musíš si pořídit papouška. V bobku už budou semena klíčivá.

10niku zdravím , sleduji besedu o samčích a samičí květů gymen , jak je to u G.horsti a G. bueneckeri občas se mi je podaří sprášit , udělají plody a semena neklíčí
plod G, horstii v. bueneckeri

Napadlo mě projít polní čísla z posledních let a zatím jsem našel JPR 95-137/395 G. schickendantzii Marayes, San Juan, Argentina 725m. Možná to budou i ony. Zeptej se Toma jestli je vyséval.

Milý 10níku DÍKY
budu ti říkat WIKI

Moš napsal: Co napsat, 10níku?
Prvně abych nezapomněl moc poděkovat, jsem totiž úplně ohromen.
Jdu teď svrtávat uchycení rozvaděče a spotřebičů na elektroinstalaci do mého poschoďového pařeniště (větrání, topení, svícení), ale už se těším, jak si to večer zase přečtu (a pak ještě znovu a asi ještě víckrát) a potom budu hledat na netu, protože tam je to samá nová informace.
Jen dotaz na začátek.
Kde se vzalo G. spec Marajes?
Je přírodní (jméno zřejmě podle lokality), nebo měl někdo štěstí s opylením a dal si práci s rozmnožením?
Zatím moc děkuju a zdravím.|Moš

Gymnocalycium spec. Marajes. V roce 1962 je sbíral v Argentině Lembke a semena posílal firmě K. Uhlig, ta je nabízela pod číslem U 130 Gymn. Marajes. Jestli se nemýlím tak Marajes se vyskytuje v prov.San Juan. Jde tedy o přírodní hybrid a proto jej nikdo nepopsal. Dr. Schuetz to jistě věděl, jinak by tuto rostlinu popsal jako nový druh nebo alespoň jako var. patřící pod G. schickendantzii. Bližší údaje i s černobílým vyobrazením najdete v článku Gymnocalycium schickendantzii a delaeti, časopis Kaktusy 1970. Tobě jsem Moši poslal sken, takže študuj.

Co napsat, 10níku?
Prvně abych nezapomněl moc poděkovat, jsem totiž úplně ohromen.
Jdu teď svrtávat uchycení rozvaděče a spotřebičů na elektroinstalaci do mého poschoďového pařeniště (větrání, topení, svícení), ale už se těším, jak si to večer zase přečtu (a pak ještě znovu a asi ještě víckrát) a potom budu hledat na netu, protože tam je to samá nová informace.
Jen dotaz na začátek.
Kde se vzalo G. spec Marajes?
Je přírodní (jméno zřejmě podle lokality), nebo měl někdo štěstí s opylením a dal si práci s rozmnožením?
Zatím moc děkuju a zdravím.|Moš

A když už píšu o těch hybridech, tak přidám ještě dva z podrodu Muscosemineum. Gymnocal. spec Marajes. Že je hybridní už naznačuje jejich semeník, který je zelený což je pro tento podrod velmi neobvyklé. Měl jsem dvě větší rostliny a semínka jsem vyséval opakovaně a to jak čerstvá tak i starší, ale semenáčků jsem se nikdy nedočkal. Stejné to asi bude s Gymnocalycium stenopleurum, které má v popisu plod šedozelený, plodové maso bílé, semínka hnědá a dnes se již ve sbírkách zřejmě nevyskytuje. To co dnes pod tímto jménem pěstujeme jsou jen překrásnou formou G. friedrichii var. moserianum, které mají plod červený a semínka světlá, okrová. Letos jsem si na internetu procházel obrázky G. friedrichii a našel jsem sběrovku P 435. Myslím, že je totožné se stenopleurum, které dnes známe. Asi před 40 ti léty jsem měl 3 porce semínek G. stenopleurum Kohres. Jen si už nepamatuji jak semínka vypadala, poznámky jsem si ještě tenkrát nevedl, zkrátka jsem to jako začátečník podcenil . Vyklíčily z nich rostliny, jejichž obrázky jsem již zde vkládal, ale mezi těmito semenáčky velmi zvolna vyrostl jeden, který se od ostatních lišil větším počtem žeber = 14. Když se mě jednou konečně povedlo opylit květy, plody byly zelené, plodové maso bílé (transparentní) a semínka hnědá, kulatá. Semínka jsem několik krát vyséval a nevyklíčilo ani jedno. No a na závěr, kdo máte podobné i jiné zkušenosti, tak prosím pište a jestli máte obrázky tak je vkládejte. O to přeci jde, no ne?

G. stenopleurum plody

G.stenopleurum semínka



G. stenopleurum z někdejší sbírky Bohumila Schuetze

Nemůžu ale tyto postřehy přenášet na Gymnocalycium caroliense a Gymnocal. gertrudae, proto že je nemám v pozorování. A jistě tady můžou tu být i jiné důvody pro nevyvinutá květenství, např. mohlo dojít ke křížení s druhem, který má období kvetení v jinou roční dobu. Samičí a samčí pohlavní orgány mají pak jiné informace a nejedou „ synchro “, což může mít za následek jejich neúplného vyvinutí. Květy tak mohou mnoho let vypadat jako samičí a pyl vyvinou jen v pro ně příhodných podmínkách. Nejlíp je takové hybridy označit zvlášť čísly, pozorovat jejich případné změny a dělat si o každé rostlině poznámky. Ono je dost pravděpodobné, že některý z těch samičích květů se po čase vyvine ve květ zcela normální, tj. z obojími pohlavními orgány. Chce to čas a trpělivost, ale proto že je člověk tvor od přírody zvídavý tak věřím že dříve nebo později se na tyto zvláštnosti přijde. Hodně by nám pomohlo, kdyby odborníci někam uvedli genom gymnokalycií, věřím že většina těchto rostlin již zpracována je, tak nevím na co to mají doma v šuplíku. A také věřím, že po zveřejnění alespoň části těchto informací by mnozí i ne gymnofilové byli moc vděční. Člověk k životu potřebuje i nové informace a neustále své vědomosti doplňovat, tam kde se nedostávají pak o případnou věc či zálibu zájem ochabuje. Pokračování.

V roce 2007 abych získal několikaletý předstih jsem si opatřil větší hybridní denudatum Šuba, které bylo ze semínek získaných z jedné rostliny a tento jsem opět sprášil vlastním pylem a semena vysel. Z kvetoucích semenáčů jsem vybral jeden a semínka získal znova samosprašností. Po jejich vysetí rostly semenáčky pomaleji a na květy jsem čekal mnohem déle. Když konečně několik málo kusů zakvetlo, ukázalo se, že nejsou plně vyvinuty. Měly zakrslé prašníky a pyl zcela chyběl a to i v následujících létech. Myslím si, že se tak bránily úplné degeneraci, která by nastala po opakovaném samoopylení. Blizny byly vyvinuty normálně a daly se opylit pylem z předešlé generace i pylem z původní rostliny. Semínka jsem už dále nevyséval a rostliny šly kromě jedné na kompost. Jestli ji ještě mám ve sbírce a letos pokvete, pak foto zde vložím. Pokračování.

Tak nejprve o samosprašnosti. G. denudatum CV Jan Šuba vznikl křížením G. denudatum z Podrodu Macrosemineum a G. baldianum z podrodu Ovatisemineum. Jsou tedy vzdáleně příbuzné a obě jsou diploidní s chromozomy 2n = 22. Hybrid Jan Šuba má chromosomy 2n = 44. Tím, že má zesílený genom, má samčí pohlavní orgány i po otčí rostlině což je G. baldianum. Proto může být i samosprašné a ne jen cizosprašné. Samosprašné jsou jedině tehdy, když kvete jen jediná rostlina a cizosprašné jsou, když kvetou najednou ve skupině se svými příbuznými a to i jinými hybridy, např. G. megalothelon. Tady umí samosprašnost zřejmě zablokovat. Navzájem vylučují a přijímají feromony a vědí tak o sobě. Z toho vidíme, že samosprašnost pro ně není přirozená a využívají ji jen v nouzi. Časem by vedla k degeneraci. Pokračování.

No Moši tak to bych také rád věděl, ale nemohu si vzpomenout, jestli někdo o dvoudomostí květů něco psal. Mohl by někdo z odborníku něco alespoň nastínit, proto že je to věc dosti zajímavá. Jak je to s dvoudomostí například u Gymnocalycium uruguayense nevím. Ale čirou náhodou se při mých pozorováních vyskytlo něco hodně podobného u Gymnocalycium denudatum CV Jan Šuba. V dalších příspěvcích se pokusím vysvětlit, o co konkrétně jde, ale pro snazší pochopení musím začít od začátku a to u samosprašnosti jelikož to na sebe úzce navazuje. Proto že jsem jen amatér a drobnopěstitel, nebudu používat odborné pindy, alespoň to bude srozumitelnější i pro začínající kaktusáře, tedy hovořím (píšu) jak mě zobák narostl. Pokračování.

Moš napsal: Tome, podívám se.
A taky si počkám, až mně 10ník, nebo někdo jiný, vysvětlí, jak může dojít k tomu, že kaktus má samčí a samičí květy.
10níku, prosím.

Něco jsem spíchl, ale je toho více, tak že na pokračování. Vydrž.