Téma:

Nemůžu ale tyto postřehy přenášet na Gymnocalycium caroliense a Gymnocal. gertrudae, proto že je nemám v pozorování. A jistě tady můžou tu být i jiné důvody pro nevyvinutá květenství, např. mohlo dojít ke křížení s druhem, který má období kvetení v jinou roční dobu. Samičí a samčí pohlavní orgány mají pak jiné informace a nejedou „ synchro “, což může mít za následek jejich neúplného vyvinutí. Květy tak mohou mnoho let vypadat jako samičí a pyl vyvinou jen v pro ně příhodných podmínkách. Nejlíp je takové hybridy označit zvlášť čísly, pozorovat jejich případné změny a dělat si o každé rostlině poznámky. Ono je dost pravděpodobné, že některý z těch samičích květů se po čase vyvine ve květ zcela normální, tj. z obojími pohlavními orgány. Chce to čas a trpělivost, ale proto že je člověk tvor od přírody zvídavý tak věřím že dříve nebo později se na tyto zvláštnosti přijde. Hodně by nám pomohlo, kdyby odborníci někam uvedli genom gymnokalycií, věřím že většina těchto rostlin již zpracována je, tak nevím na co to mají doma v šuplíku. A také věřím, že po zveřejnění alespoň části těchto informací by mnozí i ne gymnofilové byli moc vděční. Člověk k životu potřebuje i nové informace a neustále své vědomosti doplňovat, tam kde se nedostávají pak o případnou věc či zálibu zájem ochabuje. Pokračování.

V roce 2007 abych získal několikaletý předstih jsem si opatřil větší hybridní denudatum Šuba, které bylo ze semínek získaných z jedné rostliny a tento jsem opět sprášil vlastním pylem a semena vysel. Z kvetoucích semenáčů jsem vybral jeden a semínka získal znova samosprašností. Po jejich vysetí rostly semenáčky pomaleji a na květy jsem čekal mnohem déle. Když konečně několik málo kusů zakvetlo, ukázalo se, že nejsou plně vyvinuty. Měly zakrslé prašníky a pyl zcela chyběl a to i v následujících létech. Myslím si, že se tak bránily úplné degeneraci, která by nastala po opakovaném samoopylení. Blizny byly vyvinuty normálně a daly se opylit pylem z předešlé generace i pylem z původní rostliny. Semínka jsem už dále nevyséval a rostliny šly kromě jedné na kompost. Jestli ji ještě mám ve sbírce a letos pokvete, pak foto zde vložím. Pokračování.

Tak nejprve o samosprašnosti. G. denudatum CV Jan Šuba vznikl křížením G. denudatum z Podrodu Macrosemineum a G. baldianum z podrodu Ovatisemineum. Jsou tedy vzdáleně příbuzné a obě jsou diploidní s chromozomy 2n = 22. Hybrid Jan Šuba má chromosomy 2n = 44. Tím, že má zesílený genom, má samčí pohlavní orgány i po otčí rostlině což je G. baldianum. Proto může být i samosprašné a ne jen cizosprašné. Samosprašné jsou jedině tehdy, když kvete jen jediná rostlina a cizosprašné jsou, když kvetou najednou ve skupině se svými příbuznými a to i jinými hybridy, např. G. megalothelon. Tady umí samosprašnost zřejmě zablokovat. Navzájem vylučují a přijímají feromony a vědí tak o sobě. Z toho vidíme, že samosprašnost pro ně není přirozená a využívají ji jen v nouzi. Časem by vedla k degeneraci. Pokračování.

No Moši tak to bych také rád věděl, ale nemohu si vzpomenout, jestli někdo o dvoudomostí květů něco psal. Mohl by někdo z odborníku něco alespoň nastínit, proto že je to věc dosti zajímavá. Jak je to s dvoudomostí například u Gymnocalycium uruguayense nevím. Ale čirou náhodou se při mých pozorováních vyskytlo něco hodně podobného u Gymnocalycium denudatum CV Jan Šuba. V dalších příspěvcích se pokusím vysvětlit, o co konkrétně jde, ale pro snazší pochopení musím začít od začátku a to u samosprašnosti jelikož to na sebe úzce navazuje. Proto že jsem jen amatér a drobnopěstitel, nebudu používat odborné pindy, alespoň to bude srozumitelnější i pro začínající kaktusáře, tedy hovořím (píšu) jak mě zobák narostl. Pokračování.

Moš napsal: Tome, podívám se.
A taky si počkám, až mně 10ník, nebo někdo jiný, vysvětlí, jak může dojít k tomu, že kaktus má samčí a samičí květy.
10níku, prosím.

Něco jsem spíchl, ale je toho více, tak že na pokračování. Vydrž.

Něco na dobrou noc G.castellanosii ssp.ferocius....

Tome, podívám se.
A taky si počkám, až mně 10ník, nebo někdo jiný, vysvětlí, jak může dojít k tomu, že kaktus má samčí a samičí květy.
10níku, prosím.

Moš napsal: Tome, ty seš nezmar.
Taky mám pár denudát od tebe a vypadají stejně.
Ale zvrhl jsem se po tom rychlém startu na Gymna jenom na Muska, takže kdyby ti chyběl do série kus, dej vědět, stejně je musím dát pryč.
|Moš

Čau M..oš. ? denudatka ne, ale určitě něco bych zase vzal ?. Dotaz, máš ode mě Carolinense JN 1057?? To co jsem si nechal jsou samice a hodil by se mi aspoň jeden samec ?, kdyby náhodou.

G.carolinense JN 1057

Tome, ty seš nezmar.
Taky mám pár denudát od tebe a vypadají stejně.
Ale zvrhl jsem se po tom rychlém startu na Gymna jenom na Muska, takže kdyby ti chyběl do série kus, dej vědět, stejně je musím dát pryč.
|Moš

G.denudatum.... sedm různých sběrů... už začínají být ve květu schopné velikosti, takže se nemůžu dočkat

Ten čínskej mobil za tři tisíce fakt pěkně fotí
G.neuhuberi...

Tom napsal: G.basiatrum/platygonum, Jo 455

Tome hezké kytičky. A s jejich "odchovem je to stejné jako s G. piltziorum. Z výsevu zůstanou 2-3 takže jak jsi psal výše : Vysévat, vysévat, vysévat. Naštěstí jsou tyto hybridky také samosprašné a semínka získáme snadněji.

G.basiatrum/platygonum, Jo 455

Moš napsal: Teda Tomíku, ta máš ale krásné kytky.
Už ti věřím:vysévat, vysévat, vysévat ...

Přesně..... občas něco zdechne, občas něco pos...š, ale i přes to vypěstuješ pár pěkných kytek do sbírky, kterým budeš rozumět a budou zvyklé na tvoji kultůru....

Teda Tomíku, ta máš ale krásné kytky.
Už ti věřím:vysévat, vysévat, vysévat ...

Skupinka G.marsoneri....

Něco z těch teplomilnějších. G.eurypleurum FR 1178. Šestileté semenáčky.

Ještě mám takovou fotoodpověd pro Štefana. Občas se stává, že si pořídíte dva pěkný semenáčky. Pomalu je aklimatizujete, ale i přesto o jednu rostlinu přijdete..... důvodu může být spousty.
Samozřejmě to každého naštve a pro mě je to impuls to napravit, změnit. Nejlépe vyset pěknou porcičku.
Takže například před pár lety jsem si pořídil plitziorum P 38. Jedna krásně roste a druhá prodělala nějaký úžeh a nejsem schopen tu rostlinu i po několika letech rozpumpovat. Kořeny jsou zdravý, stíňím už tři roky a nic, takže asi popelnice.
A má reakce na neúspěch je vysev......

P 38

Asi popelnice

Následná reakce jsou výsevy JS 200





A výsevy P 38

G. hossei jsme zastihli na Cuesta Cebilla v květu. Květy jsou malé a bílé, tím se značně liší od gymen, co rostou na východní straně Sierra de Mazan, který se taky dostanou jako G. hossei. Tyto mají ale květy hnědorůžové a dobře dvakrát větší.

Plody jsem viděl jen nezralé, olivově zelené.
Plody těch ze Sierra de Mazan jsou domodra.

Štefan napsal: Moc hezké ... vůbec, když se dívám na ty Tvoje krásné kytky, nabývám intenzivního pocitu, že nic neumím ... .

Ale Štefane, víš kolík jich skončilo v popelnici? Dost. Prostě učit se učit se učit se a hlavně vysévat bez toho to nejde.

Další zajímavé semenáčky G.hossei CH 1795, La Cebila.

Štefan napsal: Moc hezké ... vůbec, když se dívám na ty Tvoje krásné kytky, nabývám intenzivního pocitu, že nic neumím ... .

Já měl taky takový pocit, když jsem u Toma byl.
A to si ještě neumíš představit, co o těch gymnech všechno ví?

Moc hezké ... vůbec, když se dívám na ty Tvoje krásné kytky, nabývám intenzivního pocitu, že nic neumím ... .

Krásné semenáčky mám i ze sběru CH 1810, jde o G.polycephalum od Hualco, La Rioja.

Tyle co wiem,to nie ma w odmianach Gymnocalycium kaktusów samozapylających,Dmitri Rogackin w książce Gymnocalycium
właśnie o tym pisze. Pozdrawiam Leszek

Tom napsal: G.kieslingii, RER 550, Cuesta de Cebila. Je to pětiletý semenáček. Z importních semen jsem vypěstoval jen dvě rostliny, ale jsou tak krásné, že musím udělat semínka a znovu vyset.

Tak ty jsou fakt skvělé. Myslím že budou samosprašné, tak semínka asi získáš poměrně snadno.

G.kieslingii, RER 550, Cuesta de Cebila. Je to pětiletý semenáček. Z importních semen jsem vypěstoval jen dvě rostliny, ale jsou tak krásné, že musím udělat semínka a znovu vyset.

TomS napsal: Já si to vysvětloval tak, že když má velký zásobní orgán (větší než kytka vpravo), tak nemá důvod být takovej žebrák. Navíc by se do květináče ještě nějakej kořen vlezl

Trochu jinak. O některých kaktusech se ví, že zpočátku rostou velmi zvolna, jelikož vytvářejí pod zemi velký zásobní orgán. Teprve po vytvoření dostatečně velkých kořenů začnou více růst i nadzemní části. K tomu ale potřebují větší květináč a někteří kaktusáři proto raději sází do misek.

Já si to vysvětloval tak, že když má velký zásobní orgán (větší než kytka vpravo), tak nemá důvod být takovej žebrák. Navíc by se do květináče ještě nějakej kořen vlezl

TomS napsal: Mně to jasné není O co, prosím, jde?

No jestli nevidíš ty kořeny které vyplnily květináčky, tak nevím jak by se ti to dalo vysvětlit.