Téma:

Skoda Lado,ze si ty kytky pred tou likvidaci nenafotil.
Konkretne treba ja,bych ani nepoznal,ze je to nejaka monilioza.
Mozna,ze by se nasel nekdo,kdo by pridal i obrazek v pocinajicim stadiu.
Ikdyz jak pises,ze to jde rychle,nebylo by to asi nic platne,takove obrazky...
Jablka na zahrade nemam a hrusky sem stacil sbirat.
Honza C pise,ze se to prenasi vzduchem na dost velkou vzdalenost,tak ani kdybys byl bez sousedu,asi by to moc nepomohlo.

U toho Revusu překračuješ dávku dvojnásobně, ale pokud to nepálí, tak v pohodě

Trochu rada pro ty, co mají míň kaktusů.
Plocha mého polykarbonátníku 5x3 m, pracovní ulička, takže plocha cca 10 m2. Stříkám Revus Top, ruční postřikovač na 5 l, na plochu vystříkám asi 2 litry, aby to bylo všecko ovlhčené. Do postřikovače naliju 1l, injekční stříkačkou odměřím 1,2 ml, stříknu dovnitř, doleju na 2 l a večer všecko postříkám. Všecko umyju včetně sebe, pomodlím se a 2 dny trnu, jestli se to nepopálí. Večer nebo pozdě odpoledne stříkám skrz nebezpečí popálení, snažím se kaktusy ostříkat ze všech stran, kde to nejde neřeším, je to systémový prostředek. Navíc se šíří akropetálně a translaminárně. - pro mně laika šíří se i do nových částí rostliny a prochází jednotlivými pletivy - nemusím teda kaktus ostříkat úplně celý snad si to uvnitř nějak rozvede. 

A o tom to právě je- vyzkoušet si to pro svoje potřeby. Je jasné, že sbírka trsovitých echinocereusů asi bude potřebovat jiné množství vody, jak sbírka lofofór

peri napsal:

Láďo, co je na tom nejasného? Prostě si zkus postříkat nějakým množstvím vody 10m2, co nejmenším, a potom si změř plochu své sbírky, to množství vystříkané vody na 10m2 vynásob skutečnými metry sbírky, dej patřičné množství fungicidu, v případě Revusu top tuším 0,8ml/10m2. Pokud bude plocha sbírky např. 25m2, tak množství Revusu bude 0,8x2,5, což je 2ml, rozmícháš a aplikuješ. Jaký postřikovač máš, takový máš a s tím nic nenaděláš. Pořád lepší větší množství vody než nic. A neváhej, monilie je sviňa.

Ale jo, jasné už to teď je. Jen z toho stanovení množství vody mám obavu, když si představím, že spousta kytek je chlupatých, hustě otrněných, v trsech, atd. a postříkat to tak, abych nic nevynechal, současně aby to bylo dost namočené, ale pokud možno to nestékalo a přitom jít tak, aby to bylo tak akorát rychle. To jsem měl na mysli, když jsem psal, že mně to připadá takové těžko uchopitelné. Ale asi z toho dělám zbytečně velkou vědu. 

Láďo, co je na tom nejasného? Prostě si zkus postříkat nějakým množstvím vody 10m2, co nejmenším, a potom si změř plochu své sbírky, to množství vystříkané vody na 10m2 vynásob skutečnými metry sbírky, dej patřičné množství fungicidu, v případě Revusu top tuším 0,6ml/10m2. Pokud bude plocha sbírky např. 25m2, tak množství Revusu bude 0,8x2,5, což je 2ml, rozmícháš a aplikuješ. Jaký postřikovač máš, takový máš a s tím nic nenaděláš. Pořád lepší větší množství vody než nic. A neváhej, monilie je sviňa.

peri napsal:

Ahoj Láďo, než ti Honza odpoví, zkusím něco napsat k tématu. Postřik kaktusů fungicidem vychází ze stejného principu jako postřik polních plodin. Základem je, jak psal Honza, vědět, jak mi stříká postřikovač, tudíž kolik vody spotřebuji řekněme na těch 10m2. Zkusím to trochu zjednodušit- u polních plodin je rozmezí dávky vody pro jednotlivé fungicidy plus minus 200-300 l vody na 1 hektar, u klasových aplikací pak i méně, 120-150l /ha. Větší dávka se používá u kontaktních fungicidů, kde je žádoucí omýt celý povrch rostliny, menší dávka se používá u systémových fungicidů, kde naopak stékání není žádoucí a to je přesně ten případ Askonu, Switche či Revusu top, jak to Honza píše. Abyste si udělali představu, kolik vody v tomto případě přijde na 10 m2, tak při 200 l dávce je to 0,2l, při 300 l 0,3 l. Tedy opravdu jde jen o smočení povrchu rostliny! Dále je  nutné si uvědomit, že hobby zádové postřikovače, které používáme my, se v žádném případě nemohou tryskami rovnat profesionálním postřikovačům, většinou jejich tryska dává vody víc, takže pokud bychom příkladně na těch 10 m2 vystříkali půl litru vody, tak aplikační dávka bude 500 l na hektar, což už je na systémový fungicid dost, ale s tím se asi moc dělat nedá. Proto je důležité, jak přesně píše Honza, třeba dvakrát si zkusit ošetření plochy 10m2 čistou vodou, podívat se, jak jsou rostliny smáčeny a až teprve potom přistoupit k aplikaci fungicidu naostro.
Stékáním se totiž připravujeme o podstatnou část účinné látky, která bez užitku steče na zem. Tudíž vtip je v tom, mít na postřikovači jemnou trysku a pokud to nejde, tak si " nacvičit" sladění chůze s aplikací postřikové jíchy. Opět tím jen simulujeme práci profesionálního postřikovače, kde dávka je určována tlakem, rychlostí pojezdu a průtokem tekutiny za vteřinu. Potom i dávka účinné látky bude víceméně přesná a jestliže i trochu předávkujeme, tak u fungicidu to tak nevadí, pokud nepřekročíme dvojnásobnou dávku.

Ahoj Peri, moc díky za vyčerpávající vysvětlení. Teď už jsem to snad pochopil, ale pořád mně to přijde tak nějak silně "na vodě". Jemnou trysku nemám a s dvěma deci postříkám počítám asi tak deset kytek, tak zítra budu trénovat chůzi podél lufťáku. 

csad napsal:

Jedine snad kdo ma znameho asijskeho obchodnika se vsim moznym zbožim smíšenym.
Tam v tech  krajich předalekych,tam se to tak nebere...
...nemam seženu ??

Což o to, já jsem už sice sehnal (Revus Top), ale vidím, že ještě nemám vyhráno. Ta aplikace je na mě v tomhle případě "vyšší dívčí".   A kytky zatím padají ( včera jsem vyhodil tři desetileté T. alonsoi, dnes stejně starou M. bombycinu. Houba skrz celou kytku a smrad na dva metry, šlo to rychle. Co nadělám, soused má tři metry ode mě na zahrádce ovocné stromy a na zemi shnilé ovoce...

Ahoj Jirko, kapkou Jaru nic nezkazíš , on ten Jar nemá zdaleka účinnost jako profesionální smáčedla např. typu Velocity, Rollwet etc.

Čau Pavle,ten Revus či Aliette už obsahují smáčedla nebo je dobré do postřiku dát kapku jaru...?

Ahoj Láďo, než ti Honza odpoví, zkusím něco napsat k tématu. Postřik kaktusů fungicidem vychází ze stejného principu jako postřik polních plodin. Základem je, jak psal Honza, vědět, jak mi stříká postřikovač, tudíž kolik vody spotřebuji řekněme na těch 10m2. Zkusím to trochu zjednodušit- u polních plodin je rozmezí dávky vody pro jednotlivé fungicidy plus minus 200-300 l vody na 1 hektar, u klasových aplikací pak i méně, 120-150l /ha. Větší dávka se používá u kontaktních fungicidů, kde je žádoucí omýt celý povrch rostliny, menší dávka se používá u systémových fungicidů, kde naopak stékání není žádoucí a to je přesně ten případ Askonu, Switche či Revusu top, jak to Honza píše. Abyste si udělali představu, kolik vody v tomto případě přijde na 10 m2, tak při 200 l dávce je to 0,2l, při 300 l 0,3 l. Tedy opravdu jde jen o smočení povrchu rostliny! Dále je  nutné si uvědomit, že hobby zádové postřikovače, které používáme my, se v žádném případě nemohou tryskami rovnat profesionálním postřikovačům, většinou jejich tryska dává vody víc, takže pokud bychom příkladně na těch 10 m2 vystříkali půl litru vody, tak aplikační dávka bude 500 l na hektar, což už je na systémový fungicid dost, ale s tím se asi moc dělat nedá. Proto je důležité, jak přesně píše Honza, třeba dvakrát si zkusit ošetření plochy 10m2 čistou vodou, podívat se, jak jsou rostliny smáčeny a až teprve potom přistoupit k aplikaci fungicidu naostro.
Stékáním se totiž připravujeme o podstatnou část účinné látky, která bez užitku steče na zem. Tudíž vtip je v tom, mít na postřikovači jemnou trysku a pokud to nejde, tak si " nacvičit" sladění chůze s aplikací postřikové jíchy. Opět tím jen simulujeme práci profesionálního postřikovače, kde dávka je určována tlakem, rychlostí pojezdu a průtokem tekutiny za vteřinu. Potom i dávka účinné látky bude víceméně přesná a jestliže i trochu předávkujeme, tak u fungicidu to tak nevadí, pokud nepřekročíme dvojnásobnou dávku.

Jedine snad kdo ma znameho asijskeho obchodnika se vsim moznym zbožim smíšenym.
Tam v tech  krajich předalekych,tam se to tak nebere...
...nemam seženu ??

HonzaC napsal:

V pondělí jsem se snažil splnit slib daný na kolokviu a dostat k redakci Incact.cz jedno dost vážné varování před houbovými chorobami. Doufal jsem, že do dnešního vydání se tento článek dostane. Nestalo se, a tak vám celý ten článek dám sem. Je to dlouhý, ale snad to přežijete. Takže:
Možná jste se s tím letos na jaře při stěhování kaktusů na letní stanoviště taky setkali a pokud ne, dejte si dodatečně štamprli na oslavu, že jste byli mezi těmi šťastnějšími. O co jde?
Už od konce února mi chodily od kaktusářů vyděšené maily, cože se to děje, že vynášejí do popelnice shnilé kaktusy v množství nevídaném. Přišlo mi i pár vzorků na rozbory a kultivace pravidelně potvrzovala dvě houby – monílii nebo fuzárko. Bohužel to mělo svoji logiku. Problém ale musíme hledat už v loňském podzimu. Pamatujete? Krásné, teplé září, ale jen do 24. Další den přišel déšť a od tohoto data pršelo s malými přestávkami až do listopadu. Úhrny srážek byly různé, ale třeba u nás v tomto období spadlo přes 250 % normálu. To byl jeden průšvih. Ten druhý byl ale ještě horší. Pokud jste jezdili autem i po okreskách a ne jen po dálnicích, mohli jste si všimnout neobvyklého jevu. Po příkopech se všude válelo kvantum spadaného a hnijícího ovoce. Jablka, hrušky, švestky, nikdo to loni netrhal a ani nesbíral. Ta hniloba, to byla monilióza. Na polích zase byla k vidění spousta přezrálé zrnové kukuřice, kterou v těch deštích nebyli zemědělci schopni sklidit včas. Kukuřičné palice jsou pro změnu velice často vyhledávané jinou houbou, fuzáriem. Obě houby tak zdárně prosperovaly, vypouštěly do vzduchu miliardy spor a když trochu fouklo, což loni na podzim byl jev naprosto pravidelný, mohla se vám klidně nějaká spora z 10 km vzdáleného shnilého jablka usadit na kaktusu a počkat si na to, až budou ideální podmínky pro vyklíčení. Výsledek byl, jaký byl. Původně jsem o tom všem chtěl psát začerstva už na jaře, ale pak mě napadlo, že lepší to bude v momentě, kdy to bude opět aktuální, a to je teď.
Asi jste si všimli, že léto bylo docela deštivé. Zase, u nás červenec 170 % normálu, srpen 140 %. Jablka z neošetřovaných stromů padají shnilá už nyní, na polích se pořád ještě dá nalézt nesklizené obilí s fuzáriem, zkrátka situace se opakuje jen s tím rozdílem, že letos přišla mnohem dříve. Mimochodem, všimněte si, jak plesnivé listí je na stromech. Je tu tedy reálné nebezpečí, že naši miláčkové budou opět pod infekčním tlakem hub. Co s tím? Přátelé, tak to je taky problém. Jediným řešením je preventivní postřik, a to co nejdřív. Jenže čím? Ne, že by neexistovaly účinné fungicidy. Existují, ale začínají být běžným občanům nedostupné. Osvědčený a v hobby balení prodávaný Revus Top byl přeřazen do kategorie přípravků pouze pro profesionální použití. V některých e-shopech údajně ještě mají staré zásoby, zkuste sehnat a raději se zásobit. Podobně se prodával rovněž osvědčený Askon, ale jak mi před chvílí sdělil kolega Pavel Peregrin, je vyprodaný a i když někde u této položky je psáno Skladem, záhy se dozvíte, že to není pravda. Ale kdyby se vám zadařilo, opět: Zásobte se. Askon se dá ještě nahradit tak, že seženete přípravky Ortiva a Score a aplikujete je v takzvaném tank-mixu. Tyto dva přípravky se zatím sehnat dají. Použitelný, byť trochu slabší, je rovněž zatím v hobby marketech sehnatelný Folicur (a k němu přidat Ortivu) a zejména proti monilióze je dobře použitelný Switch. A tím výčet dostupných fungicidů končí. U zemědělců samozřejmě můžete vyžebrat i některé další, pokud si to vezmou na triko. Mám ale obavy, že do budoucna to jinak nepůjde. Bude to trochu znít jako rouhání, ale chybějí nám kyselé deště, které díky obsahu síry fungovaly jako dobré fungicidy…
Hodně často se ptáte na koncentraci přípravků při použití. Tady vás zklamu. Koncentrace je v tomto případě k ničemu. Je nutné vycházet z množství přípravku na ošetřovanou plochu, ne na litry vody. Základní dávky na 10 m2 jsou přibližně tyto:
Revus Top 0,6 ml, Askon 1,0 ml, Ortiva 0,8 ml a k ní Score 0,5 ml nebo Folicur 0,8 ml, Switch 0,8 gramu. A teď postup: Budeme zásadně stříkat, ne zalévat. Někde na ploše si vyměřte 10 m2, třeba 10 x 1 nebo 5 x 2 m. Do postřikovače nalijte odměřené množství vody, třeba 1 litr. Postříkejte těch 10 m2 a odečtěte, kolik vody jste vystříkali. Postřik provádějte pomalu, aby byly rostliny (případně stříkaná plocha čehokoliv) dostatečně ovlhčené. V případě, že tou vodou stříkáte kaktusy, aplikujte tak, aby voda zároveň co nejméně stékala do půdy. V tomto vystříkaném množství vody rozmíchejte výše uvedené množství přípravku. V hobby baleních bývají odměrky, když ne, v lékárně seženete plastovou stříkačku na 2 ml s dělením po 0,1 ml. Dvojnásobné předávkování rostlinám neuškodí, větší už je s rizikem. Nepřidávejte smáčedlo, všechny jmenované přípravky ho v sobě obsahují.
Sehnat se dají i další fungicidy, ale ty jsou pro tyto účely nepříliš vhodné. Katastrofu by snad mohl ještě zmírnit Acrobat, ale určitě ne žádný z Ridomilů, Rovral, Magnicur, natož měď. Vybírejte z výše jmenovaných. A kdyby byl problém, nebojte se zeptat. Jen po mně nechtějte, abych vám tady radil, co si máte vyžádat od známého sadaře. Při hovoru u piva to klidně řeknu, ale na veřejně přístupném serveru si to nelajsknu. Ono i to, co jsem tu napsal, už je takříkajíc „lehce za hranou“. Revus Top např. je registrován jen na brambory, ale ne pro okrasné rostliny. Ledaže bychom tvrdili, že kaktusy jsou tvarově podobné zeleným bramborám, tak jsme ho použili. Takže asi tak. Přeju všem, aby se vám houby vyhnuly a jarní stěhování bylo co nejpříjemnější.

HonzoC, v tomhle se trochu dost ztrácím a prosím o vysvětlení pro méně chápavé.  Pokud použiju Tvůj návod (viz červený text), tak ale přece nemám kontrolu nad výslednou koncentrací? A ta důležitá je, protože bych mohl kytky popálit, nebo naopak riskovat málo účinný postřik. Chápu, že primární je dostat 0,6 ml Revusu Top na plochu 10m2. Ale postup postříkat tuto plochu "pomalu" vodou tak, aby "co nejméně stékala do půdy" a podle toho stanovit potřebné množství vody pro ředění, se mně zdá být hodně subjektivní. Umím si představit, že někdo by na to spotřeboval xy vody a někdo jiný třeba dvojnásobek. Dá se tedy určit alespoň nějaké vodítko, nějaké bezpečné rozmezí kolik by té vody na 10m2 mělo být, aby nehrozilo ani popálení, ani naopak málo účinný postřik? Nebo jsem to celé pochopil špatně? 

Přátelé, ani se mi to nechce psát, leč stalo se- účinná látka imidacloprid, obsažená v obchodním přípravku Warrant, který byl znovuuveden na trh, opět končí. Mám to potvrzeno přímo od zástupce firmy, zákaz přišel již v září minulého roku. Kdo máte možnost a někde byste ho vyšťourali, tak neváhejte, protože by to byla jedna z posledních šancí. Bohužel je to tak  a Warrant se na trhu ohřál zhruba rok a něco.

peri napsal:

Dnes jsem dostal novou informaci ohledně přípravků- v letošním roce firma ADAMA přišla v podstatě s jejím Askonem, takže kdyby někdo narazil, čistě náhodou, na přípravek
MIRADOR UNI, tak je to Askon. Ale aby to nebylo tak jednoduché

, tak bohužel Mirador Uni, jak jsem se díval, má snížený obsah ú.l. azoxystrobinu a to tak, že poměrně hodně, původní Askon obsahuje 200g azoxystrobinu a 125 difenoconazole, Mirador obsahuje pouze 125 azoxystrobinu a 125 difenoconazole. Tudíž abychom dosáhli srovnatelné účinnosti, muselo by se přidt 75 g/l azoxystrobinu, např. z Ortivy a to už pro někoho může být problém. Je zajímavé, že polní dávkování mají stejné jako u Askonu, tedy 1l/ha.

Ono to snížení obsahu azoxystrobinu nám kaktusářům až tak moc nevadí. Askon byl dělaný hlavně do zelenin, kde bylo potřeba postihnout značné spektrum chorob a protože azoxystrobin je z hlediska selektivity rostlin bezpečnější než azoly, je ho tam hodně. Mirador UNI je směřován trochu jinak, ale na choroby, vyskytující se na kaktusech, ta dávka 1 l/ha bude určitě stačit. Zrovna tak i proti běžným chorobám zelenin.
Jinak když už jsme u novinek, pomalu, ale jistě se bohužel blíží soumrak azolů. Tedy alespoň těch hodně kvalitních a pro kaktusy bezpečných, ty nám úředníci likvidují jeden za druhým. Zdá se ale, že se objevil jeden azol, který bude mít i v EU zelenou díky jeho toxikologickým vlastnostem a přitom by měl být i hodně účinný proti celé řadě "našich" chorob. Jedná se o mefentrifluconazol neboli Revysol. Shodou okolností byl zrovna dnes hlavním tématem konference jeho výrobce - BASF v Hradci Králové (i jinde). Měli jsme ho v pokusech už dost let, v polních plodinách vypadal dobře. Jen by z hlediska spektra účinnosti potřeboval k sobě nějakého partnera. Od letoška už sice dva směsné přípravky registrované jsou, ale pro kaktusy bych raději viděl jiné kombinace. Dvě tři se letos pokusím vyzkoušet, tak nám držte palce, ať to vyjde, abychom měli proti těm houbovým potvorám nějakou zbraň. A nikomu ani muk, jasný? 

Dnes jsem dostal novou informaci ohledně přípravků- v letošním roce firma ADAMA přišla v podstatě s jejím Askonem, takže kdyby někdo narazil, čistě náhodou, na přípravek
MIRADOR UNI, tak je to Askon. Ale aby to nebylo tak jednoduché , tak bohužel Mirador Uni, jak jsem se díval, má snížený obsah ú.l. azoxystrobinu a to tak, že poměrně hodně, původní Askon obsahuje 200g azoxystrobinu a 125 difenoconazole, Mirador obsahuje pouze 125 azoxystrobinu a 125 difenoconazole. Tudíž abychom dosáhli srovnatelné účinnosti, muselo by se přidt 75 g/l azoxystrobinu, např. z Ortivy a to už pro někoho může být problém. Je zajímavé, že polní dávkování mají stejné jako u Askonu, tedy 1l/ha.

Makku napsal:

Podle me houba nasedajici na poskozeni pokozky. Asi poskozeno sluncem. Askon je kombinovany,mel by pomoct. Navic ted doporucovali prestriknout celou sbirku proti houbam,tak to mas najednou.
Díky moc, Askon je na cestě, snad nebude pozdě.
 

Podle me houba nasedajici na poskozeni pokozky. Asi poskozeno sluncem. Askon je kombinovany,mel by pomoct. Navic ted doporucovali prestriknout celou sbirku proti houbam,tak to mas najednou.

devro napsal:

Zdravím vypadá to jak od slunce na jednom feráčku to mám od léta a ještě to nezmizelo a někdy to z rostlin zmizí rychle.Uvidíme třeba nám někdo zkušený poradí Jirka
Ono to není moc dobře vidět, ale u paty rostliny jsou hnědé flíčky
 

Zdravím vypadá to jak od slunce na jednom feráčku to mám od léta a ještě to nezmizelo a někdy to z rostlin zmizí rychle.Uvidíme třeba nám někdo zkušený poradí Jirka

Zdravím přátelé, pomohou mě odborníci s identifikací poškození Ferocactusu? PomůžeRevus, Ortiva, Askon? Moc děkuji za pomoc

Někdo má třeba to štěstí, že stříkat nemusí.
Kytky v mém velkém mexickém skleníku celkem fungují.  Ale pařeniště a otevřený solární skleník jsou na tom podstatně hůře. 
Já jsem také nestříkal a léta jsem vyhazoval a vyhazoval. Jako příklad mohu uvést např mé echinomastusy. Ze 3m2 jsem zachránil poslední 3kusy. Trvalo to sice 5 let, než jsem je takto "zredukoval", ale šlo to k neodvratnému konci. Naštěstí jsem měl záložní materiál a mohl jsem si je obnovit. 
Je fajn býti zásadový, i mě chvíli mi trvalo, než jsem akceptoval stav, že bez chemie to u mě nepůjde. Už léta sousedům zůstávají na stromě hnijící třešně a jablka, takže o zdroj moniliózy nemám nouzi i v těch lepších letech. 
Jsem vděčen Perimu a Honzovi, že mi otevřeli oči a že jsou ochotni se podělit o své znalosti a zkušenosti se všemi, kdo o to stojí.
Díky kluci !

...nevim,zda li ma Cykas kytky venku,jako ja,ale jak Honza C v jednom z predeslych prispevku zminil,jsou spory techto hub ve vzduchu. Težko se tedy,pokud jsou rostliny umisteny ve stolech,da tomuto napadeni ubranit.
A cekat na to,az pujdou " do háje" kytky na kterych mi zaleží,to se mi vskutku nechce. 
30 roku jsem take proti houbam nestrikal,ale nekolik poslednich let mi přijde,že se to šíří nějak víc,tak jsem uposlechl " Radu starších"...
Jestli to ma smysl,nebo nema,to posoudit nedokažu,vždy jsem ty mrzaky nemocny vyhazoval...
...a muže se klidne stat,ze budu vyhazovat,dal.
Bude to už ale s pocitem,že jsem se snažil proti tomu neco delat.

cykas napsal:

csad napsal:

Do budoucna,jak se zdá,to pravdepodobne bez postriku nepujde. Tak si jen přejme,aby bylo čim ty naše kytky střikat...

 

Ještě nikdy jsem dospělé rostliny proti houbám a plísním nestříkal. Doufám, že to tak bude i v budoucnu

.
To buď rád, Josefe. Je i možné, že koryfanty nejsou na tyto houby tolik citlivé a samozřejmě záleží na oblasti pěstování.

 

csad napsal:

Do budoucna,jak se zdá,to pravdepodobne bez postriku nepujde. Tak si jen přejme,aby bylo čim ty naše kytky střikat...
 

Ještě nikdy jsem dospělé rostliny proti houbám a plísním nestříkal. Doufám, že to tak bude i v budoucnu .

Dobrá zpráva, alespoň z toho Slovenska. Jinak Revus Top je možné si domíchat, pouze potřebujete k Revusu(čistý mandipropamid) dodat difenoconazol, který je např. v přípravku Score nebo Difo(Difo je profesionální). Samozřejmě za předpokladu dopočítání poměrů účinných látek. Takže pokud to jde, volit Askon, to bude jednodušší.

Mohu potvrdit, Askon mají. Přišel mi před 14 dny. Revus tam mají, ale není to ten, který potřebujeme. Mají tam Revus SC ne Revus TOP.

No divné je,že ten Askon je na webu označen jako novinka. Je to slovenský web, resp. dodavatel. Jestli nejsme v Česku náhodou zase papežštější jak papež 

Dík Jirko za tip, pokud to tam opravdu je, tak neváhejte, protože Askon je momentálně v celé republice vyprodaný a nečeká se již další závoz. Samozřejmě, cena u malobalení je vyšší, ale stojí to za to. Ještě k předešlé otázce ohledně Falconu pro Jendu- jak ho máš starý? Falcon již momentálně není v portfoliu povolených přípravků, tudíž předpokládám, že jde o nějakou starou zásobu a z hlediska účinnosti na choroby, o kterých se zmiňuje Honza, nemá na Askon ani Revus Top. V podstatě jedinou účinnou složkou v něm je tebuconazol, u kterého je ale nebezpečí růstových deformací, protože jde nejen o fungicid, ale i poměrně silný morforegulátor a další dvě složky- spiroxamin, což je morfolin a triadimenol, což je azol, ale slabší, nemají z hlediska účinku na monilii a fuzárko žádný význam.

Askon a Revus mají na "levné postřiky",tak si objednejte...
www.levnepostriky.cz/pripravky.proti.houbovym.chorobam/fungicidy