Téma:

Ďakujem za prehľadné a podrobné informácie, snáď pomôžu viacerým.  Mne pomohli veľmi

Ošetření kontaktním či systémovým přípravkem nepůsobí přímo na vajíčka červců, protože ta účinnou látku nepřijímají. Tudíž u kontaktu je nutné ošetření zopakovat zhruba po osmi dnech, záleží na teplotě, ale těch osm dní je takový zlatý střed. Samozřejmě nebude to působit na červce v kořenové soustavě. U systémového přípravku je látka rozvedena v rostlině a "počká" si na líhnoucí se larvičky. Ale i zde se vyplatí ošetření zopakovat, dejme tomu opět po měsíci, záleží na míře napadení. A znovu opakuji- pokud použijete Mospilan POSTŘIKEM, NEZASÁHNETE červce v kořenové soustavě! On se tam prostě nedostane, je třeba použít zálivku. U Moventa postřik teoreticky stačí, ale s těmi omezeními, které jsem popsal ve výše uvedeném příspěvku. Tudíž při silnějším napadení a zvláště při déle nepřesazených rostlinách i zde provést zálivku.
Co se přípravku Sanium System týká, obsahuje skutečně jinou látku flupyradifuron, systémovou, ale opět pouze akropetální. Tudíž platí pro ni stejná pravidla jako např. pro Mospilan. Je to poměrně účinný přípravek, ale ne tolik, jako Movento. Bohužel po zákazu Moventa oficiálně nezbývá nic jiného a doporučuji kombinovat flupyradifuron s acetamipridem z důvodu zabránění vzniku rezistence.
Na trhu je ještě jeden poměrně účinný systémový přípravek s názvem Teppeki s ú.l. flonicamid, ale není určen pro širokou veřejnost. To jen pro informaci.
A ještě bych chtěl opět připomenout, že v rámci antirezistentní strategie je velice vhodné použít již několikrát zmiňovaný přípravek Rock Effect New na bázi pongamového oleje. Velice dobře působí kontaktně nejen na červce, ale i na svilušky, doporučuji držet se vyšší hranice, v případě svilušky 2%, u červců 3%.

Ďakujem za informácie, som zas trocha múdrejší Každopádne túto zimu upravím podmienky a dúfam eliminujem epidémiu vlnatky, akú som mal minulý rok. Možno ešte pre úplnosť, keď sa tomu teraz znova venujeme (ďakujem Perimu a Ortegocactusovi) by som ešte pre seba a možno iných objasnil, ako je to s účinnosťou či už kontaktných alebo systémových prípravkov na rôzne štádiá vlnatky resp. koreňovky. Čiže ak striekam kontaktom (povedzme ten KARATE ZEON), zabíjam všetko mimo vajíčok (môj tip - prosím opravte ma...). To znamená, že následne v nejakom časovom horizonte musím striekať opäť.. (akom?). A ako je to pri systéme (MOV. alebo MOSP.)? Predpokladám, že zasahujem dospelce, ktoré sajú rastlinu v danom čase. A tiež predpokladám, že v pletivách rastliny to nejaký čas koluje, čiže zasahujem aj medzitým vyvinuté nové jedince. Stačí tým pádom jeden postrek? Na záver sa ešte chcem spýtať na skúsenosti so systémovým postrekom SANIUM SYSTEM, má význam nad ním uvažovať ako náhradou, resp. doplnkom už spomínaných syst. prípravkov? Laickým pohľadom tam vidím inú účinnú látku... Ja som postrek skúšal, len ma dosť odrádza veľmi výrazná vôňa (pach), ktorý pretrvá aj niekoľko týždňov v celom skleníku z ošetrených rastlín

I u Mospilanu je žádoucí udělat zálivku z téhož důvodu jako u Moventa. A jen pro informaci- Movento končí a v podstatě ho u nás již nikde neseženete. Tudíž kdo máte možnost ho ještě jakkoliv získat, neváhejte ani minutu, případně bude nutné se poohlédnout v zahraničí. 

Možno som sa len zle vyjadril, nemyslel som nahradiť Karate Mospilanom v zmysle kontak za kontakt ale v zmysle, že je to lepší postrek na vlnatku a do budúcna, ak sa bude striekať proti vlnatke tak radšej Mospilanom

Jak vidno, je v tom pořád zmatek . Takže popořadě- ano, pokud rostlina již nevykazuje známky růstu, nemá smysl systémový přípravek používat. To mělo být uděláno již někdy na přelomu srpna a září. Dále- Mospilan nenahrazuje Karate Zeon- Mospilan je systémový, Karate Zeon je kontaktní. Karate Zeon lze nahradit třeba Decisem Mega, pokud někdo chce. Je to pyretroid a jako takový funguje právě v době mimo vegetace, ale jen na tělo rostliny. Dále- u Moventa doporučuju udělat i zálivku. Je to trochu rozdíl od předešlých doporučení, ale ukazuje se, že příjem přes tělo rostliny ne vždy funguje a je to z toho důvodu, že konkrétně u déle nepřesazených rostlin je bal většinou zatvrdlý, kořeny dost často i odumřelé a do takových míst se Movento nedostane. A dále jde i o to, že xylem a floem(transpirační a asimilační proud živin) u kaktusů nefunguje tak naplno, jako u ostatních plodin.

Ak rastlina už dlhšie nerastie a evidentne nemá „ťah“, systémové prípravky budú mať malý efekt. Vtedy je asi lepšie použiť kontaktný prípravok, ale ten pyretroid-Karate má slabší účinok na červce. Do budúcna ho určite vymeň za Mospilan. Dve strany dozadu nájdeš o tom diskusiu. Na tvojom mieste, keď máš na rastlinach vlnatku (a tipujem, že máš aj koreňovku ), by som ešte postriekal Moventom – nezalievaj, účinnú látku si potiahne do koreňov a ak ešte víde počasie(snad bude babie leto) tak do poslednej zalievky mospilan a este aj postriekaj ak to je silno napadnute. S vlnatkou problemi nemam, pouzivam to preventyvne na korenovku 0,75g na liter. Ak si si istý, že tie rastliny už nerastú, tak už len Karate. www.incact.cz/index.php/2019/listopad-2019-211/363-skudci-choroby-ochrana-a-prevence-cast-1-cervci-a-ochrana-proti-nim 

Zdravím všetkých, mal by som otázku ohľadne použitia systémových prípravkov proti vlnatke, Ak už bola niekedy položená a zodpovedaná, prosím o odpustenie, ale ja som ju nikde na fóre nenašiel. Otázka znie: keď sa hovorí o použití systémových prípravkov vo vegetačnom období rastlín (pretože len vtedy to dáva zmysel vzhľadom na mechanizmus účinku), myslí sa tým všeobecne vegetačné obdobie (čiže povedzme apríl až október) alebo sa tým myslí, že rastliny musia byť vo fáze rastu? Príklad.. ak máme povedzme
teraz september, ale rastlina už dlhšie nerastie = netvorí nové tŕne (napr. z dôvodu horšieho zdravotného stavu) má zmysel preventívne ošetriť napr. MOVENTOm? Minulý rok som s vlnatkou v zime hlavne na ferokaktusoch dosť bojoval (rastliny nemali dobré stanovisko) a chcel by som tomu predísť. Jedná sa väčšinou o rastliny bez viditeľného výskytu momentálne, ale oni to tie potvory vedia dobre zahrať A pri pár rastlinách bez známok rastu v tomto období sú náznaky výskytu viditeľné, takže tam tiež otázka  - systém, či kontakt? Systém používam MOVENTO, kontakt KARATE ZEON. Možno posledná vec - pri použití MOVENTA takto na jeseň, je lepšie striekať na rastliny alebo poliať cez substrát (keďže by mal mať akropetálny aj bazipetálny účinok)? Veľká vďaka za prípadné rady..

Příspěvek patří spíš do sekce Hnojení, ale samozřejmě hodí. Fosforečno-draselné hnojivo . Možná stačí i menší dávka .

Hodí se teď začátkem září do poslední zálivky  BioNova PK 13‑14 na dobré vyzrávání nebo je to moc turbo ? 

Po shlédnutí přiložených fotek se vřele přimlouvám za likvidaci vyfocených rostlin(y) a použít Revus Top preventivně na ostatní. Samozřejmě je možné využít i jiných účinných látek( prothioconazole, mefentrifluconazole, boscalid, trifloxystrobin), ale jde o látky určené pro profesionální použití. Rostliny na foto jsou podle mě prostoupené houbou natolik, že nemá cenu je zachraňovat a je třeba je odstranit jako zdroj další nákazy.

Vím, že identifikace houbových chorob z fotografie není snadná - přesto zkusím poprosit za jednoho přítele o radu. Po zjištění, že se mu objevila a šíří u několika rostlin pravděpodobně houbová nákaza, použil Askon, ale nezastavilo se to.. Teď hodlá použít Revus Top. Měli by přítomní odborníci ještě jiné doporučení? Jak na zásah, tak na prevenci.. Děkuji!
 

Proti houbám z rodu Fusarium dosud nebyla vyvinuta dobrá ochrana. Sice se uvádí, že na patogena působí určité druhy azolů, nicméně v případě napadení je praxe trochu vzdálená od teorie . Toto může fungovat nějakým způsobem spíš u polních plodin, ale u našich kaktusů moc ne. V případě výsevů se asi nejvíce osvědčilo provést preventivní ošetření zálivkou Previcurem, kde působí propamocarb+fosetyl, kteréžto látky na fusaria vykazují poměrně dobrý účinek a pak před zimou citlivé rostliny přestříknout standardním azolem. Dále doporučuji výsevy ošetřit preparátem obsahujícím půdní houbu Trichoderma, která si s fusarii docela dobře poradí. Toto se týká přenosu přes půdu, pokud ale fusárko napadne rostlinu ze vzduchu, tam pak samozřejmě vzniká problém větší. Svého času tyto houby velice dobře řešil např. Karben flo nebo Benlate, ale už se nevyrábí. Šlo o látky skupiny karbamátů, pro jejich potenciální kancerogenitu byly staženy z trhu.

Ja se přece jen ještě zeptám, když jsem se díval do vlákna, asi všichni občas řešíme Fusarium. Funguje na tento patogen vůbec nějaký fungicid? Ptám se i proto, že pěstuju právě ony citlivé rody a když si vzpomenu na výsevy echinocereusů, zažil jsem fakt chvíle, kdy se mi pomalu chtělo brečet…naštěstí vždycky něco málo zůstalo, ale jen díky tomu, že jsem vyséval 100 s porce, a to rozděleně 50 s a 50 s zvlášť. Jinak mám zkušenost, že nejcitlivější jsou měkké mexické echinocereusy a pak primolanatus. Naopak, co je u mě nezahubitelné - E. pulchellus.

Careo Substral Ultra je starý dobrý acetamiprid, jen v jiné formě, je to v podstatě Mospilan. Sanium system je poměrně nová věc, účinná látka flupyradifuron. Oba přípravky jsou systémové, tzn. rozvod látky po celém těle rostliny, ale jen směrem vzhůru. Pokud jde o likvidaci škůdců na kořenech, je nutno provést zálivku či aplikovat vložením do země(Careo tyčinky). V současné době jde v podstatě o jediné přípravky-kromě Moventa 100SC, které nezmiňujete a které je asi nejúčinnější- kterými lze tlumit výskyt červců. V případě Sanium system je třeba trochu předávkovat, zhruba dejme tomu až o 50%. Při správném použití, tj. zásadně v době vegetace, je účinnost dobrá až uspokojivá, dle stupně napadení rostlin.

Chtěl bych požádat o vaše zkušenosti - nejen s prevencí, ale i s "léčbou" : máte prosím někdo dobrou či jinou zkušenost s přípravky Careo Substral Ultra   - a s Sanium system?  A na co vám případně účinně zabraly? Díky!
 

peri napsal:

Pro Petra Babulu -zatím musíme doufat, že Askon, Revus Top a Switch problém řeší. Jinak lze použít, jak jsem již psal, prothioconazol, mefentriflukonazol ve směsi se strobilurinem, třeba azoxystrobinem či trifloxystrobinem, je ale otázkou, zda se k těmto přípravkům dostanete. A zásadně preventivně- samozřejmě nevíte, zda to bylo nutné či nikoliv, ale v případě pěstování citlivých rostlin vřele doporučuju. Kurativní účinek nebývá nikdy tak významný, jako preventivní.

Trochu jsem pátral po netu a tohle by se mělo dát sehnat v Polsku
  DELARO FORTE - Přípravky - Agromanuál.cz

Velmi dobrý postřeh Jirko- a souhlas.

Stejně si myslím,že na výskyt těch plísní a houbovitých chorob nemá vliv substrát ani způsob pěstování, ale zejména prostředí,kde se kytky nacházejí,nemyslím tím zrovna skleník či pařeniště, ale jejich širší okolí - pole,lesy,zahrady,sady okolo, a i ta nadmořská výška a zvyšující se průměrná teplota, asi se těm potvorám daří obecně lépe než v minulosti...
 

Pro Petra Babulu -zatím musíme doufat, že Askon, Revus Top a Switch problém řeší. Jinak lze použít, jak jsem již psal, prothioconazol, mefentriflukonazol ve směsi se strobilurinem, třeba azoxystrobinem či trifloxystrobinem, je ale otázkou, zda se k těmto přípravkům dostanete. A zásadně preventivně- samozřejmě nevíte, zda to bylo nutné či nikoliv, ale v případě pěstování citlivých rostlin vřele doporučuju. Kurativní účinek nebývá nikdy tak významný, jako preventivní.

Jardo, Honza Čáp doporučoval jako dobré řešení Askon, Revus Top , Switch. A to z dobrého důvodu- dostupnosti pro širokou kaktusářskou veřejnost. Samozřejmě, z portfolia fungicidů lze použít minimálně ještě další tři účinné látky, namátkou prothioconazol, mefentriflukonazol, fluxapyroxad, trifloxystrobin, boscalid.... jenže potíž je v tom, že jsou dostupné pouze pro profesionální použití. A to už raději nepřemýšlím o tom, že v případě houbových onemocnění mohlo dojít k rezistenci klidně i na ten difenoconazol, který je obsažen v Askonu. U azoxystrobinu, což je druhá účinná látka v Askonu, již byly rezistence běžně zaznamenány. Pohybuji se na hraně spekulací, ale když vidím, na kolik účinných látek si houby pomalu zvykly, tak si říkám- a proč ne u kaktusů. To by totiž mohlo klidně vysvětlovat i ty stále častější stížnosti na to, že kaktusy byly ošetřeny, a přesto k napadení došlo.

Přiznám se, že mám také problémy, které jsou dány ovocnými stromy všude kolem(švestky, jabloně, třešně). Nejvíce trpí feroxky. Musím je dvakrát do roka preventivně ošetřovat, ale ani tak některé nejsou moc fajn - mají poškozené růstové vrcholy. Poradíte, čím stříkat? Moc děkuji

...je to mozna otazka casu Pavle,nez nez ty nasi kluci JZDácky neco objevi,co bude pomahat i na ty nase kytky. A protoze jsou to kluci šikovní,do budoucna tomu stoprocente veřim ! Tak vam vsem v oboru preju kladne požehnani z Bruselu.
 

Peri k tomu moc neřekne . Podívejte se- v případě thují by se jednalo o rzi, ale zatím se předpokládá, že rez konkrétně z thují by neměla kaktusy napadat, zrovna tak jako např. rez travní, pšeniční etc. ALE! To je teorie- a ta praxe může být jiná, protože stává se, že praktický pěstitel něco pozoruje, dává mu to smysl- a odborná literatura jeho závěry popírá, jenže ta literatura nemusí mít pravdu. A to samé se může poslední dobou dít i u kaktusů. Tyto rezavé až postupně se slévající fleky by mohla mít na svědomí i houba Staganospora, její projevy jsou podobné. Bohužel jediným skutečně determinujícím postupem by bylo nechat si z postižených rostlin provést kultivaci. Ať tak nebo tak, v obou případech je jedinou možnou ochranou použití fungicidu, a to zvláště na rostlinách citlivých. Fungicid ale musí být použit preventivně, ještě před objevením se příznaků. Kurativnost se sice uvádí, ale nikdy nedosahuje tak dobrých výsledků jako preventivní použití. A jen ještě Jardo možná odpověď na tvoji otázku ohledně TOM. Důvodů může být víc, například nemusí jít o oblast vystavenou stabilně velkému infekčnímu tlaku, nevím, kde je sbírka umístěna a v neposlední řadě jde také o to, že TOM pěstuje, pokud jsem si všiml, rody, které jsou vůči houbovým chorobám dosti odolné- notocactusy, wiginsie, gymna... tam to z hlediska citlivosti je vůči sklerokaktusům, mastusům , echinocereusům, lobiviím ferox jasné.

Uz je to par let,co jsme i tom hovorili.
Jednalo se presne o ty zrzave fleky. Sclerocactusy jsou timto pomerne casto napadany. Uz si nepamatuju proc byla pricina zrovna ty thuje,ani jak se ten previt zrzavej jmenuje,ale ten nazor jsem slysel uz od vice kaktusaru.
Snad Peri,az bude mit chvilku,by nam k tomu mohl rici vice.

Se Sclerakem jsme se shodli,ze obrovskej problem jsou v blizkosti thuje

Prečo si myslíte, že tuje sú problém?
Mám ich blízko mojich rastlín, preto sa pýtam zo zvedavosti. Ihličnany sú vo všeobecnosti odolnejšie voči patogénom a hlavne nemajú plody.
Tuje v súčasnosti vo veľkom hynú, ale nie kvôli hubám, ale kvôli škodcovi, ktorý sa u nás doteraz nevyskytoval – krasoňovi borievkovému. Ľudia ich vo veľkom vyhadzujú, rovnako ako kedysi krušpán. 

Vcera jsem presazoval semenace glandulicactusu. 2 misky. Z toho jsem asi pulku vyhazel.     
osetreno Asconem,po 14 dnech Ortivou a za mesic opet Asconem. Plosne,vsechny kytky. Delam preventivni postrik takto jiz asi 5.rokem,driv jsem nestrikal. Obcas jsem neco vyhodil. Souhlasim tudiž,ze vyskyt vsech moznych bakterialnich a houbovitych " sraček" je podstatne vetsi.
Se Sclerakem jsme se shodli,ze obrovskej problem jsou v blizkosti thuje.   
Feroxky taky problemy i pres preventivni osetreni.
....a ted mi reknete,jak to ten zdejsi TOM dela,ze ma kytky bez jedinyho flíčku...

Jirka napsal:

Musím říct,že takovou hromadnou fusariozu jsem ještě neviděl..

Pavle,to je ze vzduchu?? Ty tam máš Petře někde ovocné stromy,třeba meruňky??

Soused má zahradu, tak trochu v pralesním stylu, řekl bych bezúdržbovou. A ano, je tam meruňka, hruška, víno, ostružiny a kdo ví co ještě dalšího. . . .
Starý pán už nežije a děti bydlí jinde.


A k tomu substrátu. Je to víceméně minerální. Humózní složky (Gramoflor) je tam tak 10 - 15%. Jinak  je to antuka, drobný štěrk, křemičitý písek. A je to propečené v troubě, pokud si dobře vybavuji. 

Jirko, naprosto s tebou souhlasím, Mám to, co se chemické ochrany kaktusů týká, úplně stejně  . 

Se mi ale zdá,že to jde seshora..nebo je to už prorostlé přes cévní svarky až do vrcholu,kde je to "nejvybarvenější"