Téma:

Ahoj,
díky, nebudu řešit. Jen mi to prostě přišlo nelogické a jsa zvědavý, neodolal jsem.
  Hezký den
    Beny

Ahoj Beny,
je to sice na Honzu, ale pokusím se ti odpovědět i já. U fungicidů, jak Honza píše, se nepočítá koncentrace, nýbrž skutečně ošetřená plocha. Já chápu, o co ti jde- že rovinná plocha je jiná jak plocha 3D  a prosím, aby ti z mojí formulace jako matematikovi nevstávaly vlasy hrůzou . Hele- nejsme lékárníci. I na poli fungicid počítám na ošetřenou rovinnou plochu a neřeším povrch rostlin. Prostě změř si pěstební plochu, kterou chceš ošetřit, vyzkoušej si množství vody, potřebné k jejímu ošetření tak, aby jak Honza píše, voda enormně nestékala na substrát a prostě pak podle té plochy přidáš doporučené množství přípravku. Více netřeba. U insekticidů se udává koncentrace, pro maloodběratele určitě, a zase neřešíš, jestli některou kytku omyješ trochu víc. Některé insekticidy mají i dávkování na plochu, stejně jak u fungicidů, ale to se týká profesionálního použití na velké celky. Tam má postřikovač daný průtok tryskou, tlak a pojezdovou rychlost, což ty nikdy se zádovým postřikovačem nemůžeš docílit. Takže se s tím netrap a tak, jak to Honza popisuje, to úplně stačí.

Ahoj,
také díky za skvělý článek. Tvoje a Periho jsou taková moje bible.
Ale vždy mám trochu problém s koncentrací udávanou na plochu. Asi to zcela nechápu. Představoval bych si, že by koncentrace měla souviset s plochou ošetřovaných rostlin a ne jen s plochou osázenou.
Pokud mám něco, co se plazí na zemi, je to jasné. V našem případě malé kytky, semenáče....
Ale pokud jsou rostliny větší, stříkáš ze všech stran a tedy smočená plocha je větší, koncentrace na jednotku povrchu rostliny větší i při zachování koncentrace na plochu půdy. Hraje toto nějakou roli? Upravuji se koncentrace podle typu rostlin a tedy smáčené plochy, nebo je to opravdu dáno jen osázenou plochou?
Omlouvám se, pokud je dotaz daný jen mojí neznalostí.
   Beny

Skvělý článek Honzo. Díky. 
Naprosto souhlasím s tím, že v minulosti vlastně fungicidy nebyly téměř potřeba. To už bohužel pár let neplatí. Alespoň u mně.

Výborný článek Honzo!

Přátelé, pomalu, ale jistě se blíží doba, kdy někteří z nás pocítí potřebu ošetřit svoje kaktusy proti houbovým chorobám. Výhledy počasí totiž říkají, že červen by měl být teplý, s větším množstvím srážek v podobě bouřek. Taky nám na konci června začnou padat nesklizené třešně (teda u nás jich moc nebude, pomrzly řádně  ). Zdroje houbových spór tedy bude bohatý, tak ať o prázdninách nesčítáme škody. Jak na houby, to jsem se pokusil sesmolit nějak přijatelně ve svém článku, který najdete zde: www.jancap.cz/blog/jak-na-houbove-choroby-kaktusu-42.html

peri napsal:

... Určitě by bylo dobré, aby mě Honza fundovaně doplnil či opravil, protože tohle je jeho výsostný obor.

 

Pavle, tady není co opravovat, ani doplňovat. Vysvětlil jsi to naprosto přesně. 

Pokusím se v rychlosti odpovědět. Boscalid je látka ze skupiny SDHI, pyraclostrobin je látka ze skupiny strobilurinů, Belindou zmíněné Belanty obsahuje mefentrifluconazole ze skupiny azolů. Přípravky, které zmiňoval Petr, by mohly fungovat na houby rodu Alternaria, Cladosporium, ale už podstatně méně třeba na obávanou helmintosporiozu. A hlavně nefungují kurativně, je třeba je použít zásadně preventivně. Mefentriflukonazole je nový azol z dílny firmy BASF a protože je to azol, jeho působení je i kurativní a proti helmintosporioze funguje, ale třeba proti té Alternarii či Cladosporiu už zase méně.
Co z toho vyplývá?  To, že všeobecně doporučovaný Askon, či Revus Top splňují oba požadavky, a to účinnost proti prakticky všem chorobám, které trápí nás pěstitele kaktusů a zároveň působí jak preventivně-díky obsahu strobilurinu- tak kurativně-díky obsahu azolu. Tudíž jsou díky tomuto mixu univerzálnější než Signum, Bellis nebo Belanty.
A proč tedy byla řeč o nutnosti změny? Protože se bohužel může stát, že dlouhodobým používáním těchto přípravků se i na ně vyvine rezistence. Z mého pohledu by bylo například velmi dobré použít směs např. boscalidu+prothioconazolu, pyraclostrobinu+ prothioconazolu, boscalidu+ mefentriflukonazolu, pyraclostrobinu+mefentrifluconazolu. Z praktického hlediska by takto mohla fungovat směs např. Belanty+ Signum nebo Belanty+Bellis, kde by byl obsažen mefentriflukonazol+boscalid+ pyraclostrobin. Pouze by se muselo dopočítat dávkování, což zase není tak jednoduché, protože látky se vzájemně potencují a i když je třeba některé méně, nevadí to, protože ve směsi funguje dostatečně.
Jenže to je věcí firmy, která tyto látky vyvíjí a nikoliv amatérského  zkoumání- i když můžeme připustit tu věc, že z ekotoxikologického hlediska nám to u kaktusů nemusí vadit a jde o to, nepoškodit rostliny fytotoxicky .
Existují profesionální špičkové přípravky, namátkou Priaxor, Avastel, kde se kombinuje fluxapyroxad s pyraclostrobinem nebo prothioconazolem a tyhle věci fungují znamenitě.
Hodně lidí teď určitě namítne, k čemu nám to je, když se k profesionálním přípravkům nedostaneme. Námitka je oprávněná a s tím se bohužel nedá nic dělat, lze jen doufat, že časem se může nějaké hobby balení nové kombinace, určené laické veřejnosti, dostat na trh. Zatím bychom si měli vystačit se starými přípravky a doufat, že se rezistence tak brzo neobjeví.
Určitě by bylo dobré, aby mě Honza fundovaně doplnil či opravil, protože tohle je jeho výsostný obor.
 

Petře, k té "trojici" se může přidat též přípravek Belanty...proti moniliové spále ...prý s
kurativnimi účinky...

Ještě se vrátím k nekonečnému tématu chemické ochrany. 
V souvislosti s fungicidy zmiňuje peri v příspěvku  #78442  kromě klasických "tří králů" (Askon, Revus Top a Switch) i další použitelné látky s poznámkou, že jsou bohužel určeny pro profesionální použití. Mezi vyjmenovanými látkami uvádí peri i boscalid. Ten ale, jak jsem zjistil, se dá koupit i v hobby balení. 
Jeden přípravek je Bellis -  Postřik proti strupovitosti jabloní Bellis 3x8g
Druhý přípravek je Signum -  SIGNUM proti moniliové spále 2x15g
Společně s ÚL boscalid je ve zmíněných přípravcích ještě pyraklostrobin (prevence) a rozdíl mezi přípravky je v poměru obou látek. Oba přípravky jsou běžně k dostání v maloobchodní síti. 
Možná by to mohl být další střípek do skládačky proti vzniku rezistence. Třeba k tomu dá peri nebo HonzaC krátký komentář. 
 

Petře, díky. Budu rád, když článek pomůže v rozhodování, jakou strategii zvolit. Ptáš se na možnosti. V podstatě se nabízejí tři: buď kombinace Mospilanu s Teppeki, nebo kombinace Mospilanu s některým ze Sivant či Sanium nebo kombinace Sivant a Sania s Teppeki. V ideálním případě prostřídat všechny tři varianty. Dle mého názoru nejsilnější účinek bude mít varianta Teppeki-Sivanto, ale problém je, že Teppeki je profesionální přípravek , tudíž dostane se jen k málo lidem. Proto pro širokou veřejnost bude nejschůdnějším řešením kombinace Mospilanu (acetamipridu) s některým ze Sivant či Sanium system ( s flupyradifuronem). 

@peri
Pavle díky za skvělý článek v pátém čísle plzeňského zpravodaje. Takováto aktualizace informací je pro nás, laiky, určitě přínosná. Krom nových přípravků zmiňuješ Movento. No, stará dobrá klasika, nicméně už není dostupné ani v Polsku, což byla ještě nedávno nejbližší možnost, kde se dalo koupit. Možná tedy ještě někde mimo EU.
V rámci antirezistentní strategie v článku uvádíš kombinaci Moventa x ostatní přípravky. Jaké bys ale doporučil kombinace, pokud bychom Movento vynechali. Protože kdo nemá nějakou zásobu, bude jej v současnosti asi velmi těžko shánět. 

Ďakujem za prehľadné a podrobné informácie, snáď pomôžu viacerým.  Mne pomohli veľmi

Ošetření kontaktním či systémovým přípravkem nepůsobí přímo na vajíčka červců, protože ta účinnou látku nepřijímají. Tudíž u kontaktu je nutné ošetření zopakovat zhruba po osmi dnech, záleží na teplotě, ale těch osm dní je takový zlatý střed. Samozřejmě nebude to působit na červce v kořenové soustavě. U systémového přípravku je látka rozvedena v rostlině a "počká" si na líhnoucí se larvičky. Ale i zde se vyplatí ošetření zopakovat, dejme tomu opět po měsíci, záleží na míře napadení. A znovu opakuji- pokud použijete Mospilan POSTŘIKEM, NEZASÁHNETE červce v kořenové soustavě! On se tam prostě nedostane, je třeba použít zálivku. U Moventa postřik teoreticky stačí, ale s těmi omezeními, které jsem popsal ve výše uvedeném příspěvku. Tudíž při silnějším napadení a zvláště při déle nepřesazených rostlinách i zde provést zálivku.
Co se přípravku Sanium System týká, obsahuje skutečně jinou látku flupyradifuron, systémovou, ale opět pouze akropetální. Tudíž platí pro ni stejná pravidla jako např. pro Mospilan. Je to poměrně účinný přípravek, ale ne tolik, jako Movento. Bohužel po zákazu Moventa oficiálně nezbývá nic jiného a doporučuji kombinovat flupyradifuron s acetamipridem z důvodu zabránění vzniku rezistence.
Na trhu je ještě jeden poměrně účinný systémový přípravek s názvem Teppeki s ú.l. flonicamid, ale není určen pro širokou veřejnost. To jen pro informaci.
A ještě bych chtěl opět připomenout, že v rámci antirezistentní strategie je velice vhodné použít již několikrát zmiňovaný přípravek Rock Effect New na bázi pongamového oleje. Velice dobře působí kontaktně nejen na červce, ale i na svilušky, doporučuji držet se vyšší hranice, v případě svilušky 2%, u červců 3%.

Ďakujem za informácie, som zas trocha múdrejší Každopádne túto zimu upravím podmienky a dúfam eliminujem epidémiu vlnatky, akú som mal minulý rok. Možno ešte pre úplnosť, keď sa tomu teraz znova venujeme (ďakujem Perimu a Ortegocactusovi) by som ešte pre seba a možno iných objasnil, ako je to s účinnosťou či už kontaktných alebo systémových prípravkov na rôzne štádiá vlnatky resp. koreňovky. Čiže ak striekam kontaktom (povedzme ten KARATE ZEON), zabíjam všetko mimo vajíčok (môj tip - prosím opravte ma...). To znamená, že následne v nejakom časovom horizonte musím striekať opäť.. (akom?). A ako je to pri systéme (MOV. alebo MOSP.)? Predpokladám, že zasahujem dospelce, ktoré sajú rastlinu v danom čase. A tiež predpokladám, že v pletivách rastliny to nejaký čas koluje, čiže zasahujem aj medzitým vyvinuté nové jedince. Stačí tým pádom jeden postrek? Na záver sa ešte chcem spýtať na skúsenosti so systémovým postrekom SANIUM SYSTEM, má význam nad ním uvažovať ako náhradou, resp. doplnkom už spomínaných syst. prípravkov? Laickým pohľadom tam vidím inú účinnú látku... Ja som postrek skúšal, len ma dosť odrádza veľmi výrazná vôňa (pach), ktorý pretrvá aj niekoľko týždňov v celom skleníku z ošetrených rastlín

I u Mospilanu je žádoucí udělat zálivku z téhož důvodu jako u Moventa. A jen pro informaci- Movento končí a v podstatě ho u nás již nikde neseženete. Tudíž kdo máte možnost ho ještě jakkoliv získat, neváhejte ani minutu, případně bude nutné se poohlédnout v zahraničí. 

Možno som sa len zle vyjadril, nemyslel som nahradiť Karate Mospilanom v zmysle kontak za kontakt ale v zmysle, že je to lepší postrek na vlnatku a do budúcna, ak sa bude striekať proti vlnatke tak radšej Mospilanom

Jak vidno, je v tom pořád zmatek . Takže popořadě- ano, pokud rostlina již nevykazuje známky růstu, nemá smysl systémový přípravek používat. To mělo být uděláno již někdy na přelomu srpna a září. Dále- Mospilan nenahrazuje Karate Zeon- Mospilan je systémový, Karate Zeon je kontaktní. Karate Zeon lze nahradit třeba Decisem Mega, pokud někdo chce. Je to pyretroid a jako takový funguje právě v době mimo vegetace, ale jen na tělo rostliny. Dále- u Moventa doporučuju udělat i zálivku. Je to trochu rozdíl od předešlých doporučení, ale ukazuje se, že příjem přes tělo rostliny ne vždy funguje a je to z toho důvodu, že konkrétně u déle nepřesazených rostlin je bal většinou zatvrdlý, kořeny dost často i odumřelé a do takových míst se Movento nedostane. A dále jde i o to, že xylem a floem(transpirační a asimilační proud živin) u kaktusů nefunguje tak naplno, jako u ostatních plodin.

Ak rastlina už dlhšie nerastie a evidentne nemá „ťah“, systémové prípravky budú mať malý efekt. Vtedy je asi lepšie použiť kontaktný prípravok, ale ten pyretroid-Karate má slabší účinok na červce. Do budúcna ho určite vymeň za Mospilan. Dve strany dozadu nájdeš o tom diskusiu. Na tvojom mieste, keď máš na rastlinach vlnatku (a tipujem, že máš aj koreňovku ), by som ešte postriekal Moventom – nezalievaj, účinnú látku si potiahne do koreňov a ak ešte víde počasie(snad bude babie leto) tak do poslednej zalievky mospilan a este aj postriekaj ak to je silno napadnute. S vlnatkou problemi nemam, pouzivam to preventyvne na korenovku 0,75g na liter. Ak si si istý, že tie rastliny už nerastú, tak už len Karate. www.incact.cz/index.php/2019/listopad-2019-211/363-skudci-choroby-ochrana-a-prevence-cast-1-cervci-a-ochrana-proti-nim 

Zdravím všetkých, mal by som otázku ohľadne použitia systémových prípravkov proti vlnatke, Ak už bola niekedy položená a zodpovedaná, prosím o odpustenie, ale ja som ju nikde na fóre nenašiel. Otázka znie: keď sa hovorí o použití systémových prípravkov vo vegetačnom období rastlín (pretože len vtedy to dáva zmysel vzhľadom na mechanizmus účinku), myslí sa tým všeobecne vegetačné obdobie (čiže povedzme apríl až október) alebo sa tým myslí, že rastliny musia byť vo fáze rastu? Príklad.. ak máme povedzme
teraz september, ale rastlina už dlhšie nerastie = netvorí nové tŕne (napr. z dôvodu horšieho zdravotného stavu) má zmysel preventívne ošetriť napr. MOVENTOm? Minulý rok som s vlnatkou v zime hlavne na ferokaktusoch dosť bojoval (rastliny nemali dobré stanovisko) a chcel by som tomu predísť. Jedná sa väčšinou o rastliny bez viditeľného výskytu momentálne, ale oni to tie potvory vedia dobre zahrať A pri pár rastlinách bez známok rastu v tomto období sú náznaky výskytu viditeľné, takže tam tiež otázka  - systém, či kontakt? Systém používam MOVENTO, kontakt KARATE ZEON. Možno posledná vec - pri použití MOVENTA takto na jeseň, je lepšie striekať na rastliny alebo poliať cez substrát (keďže by mal mať akropetálny aj bazipetálny účinok)? Veľká vďaka za prípadné rady..

Příspěvek patří spíš do sekce Hnojení, ale samozřejmě hodí. Fosforečno-draselné hnojivo . Možná stačí i menší dávka .

Hodí se teď začátkem září do poslední zálivky  BioNova PK 13‑14 na dobré vyzrávání nebo je to moc turbo ? 

Po shlédnutí přiložených fotek se vřele přimlouvám za likvidaci vyfocených rostlin(y) a použít Revus Top preventivně na ostatní. Samozřejmě je možné využít i jiných účinných látek( prothioconazole, mefentrifluconazole, boscalid, trifloxystrobin), ale jde o látky určené pro profesionální použití. Rostliny na foto jsou podle mě prostoupené houbou natolik, že nemá cenu je zachraňovat a je třeba je odstranit jako zdroj další nákazy.

Vím, že identifikace houbových chorob z fotografie není snadná - přesto zkusím poprosit za jednoho přítele o radu. Po zjištění, že se mu objevila a šíří u několika rostlin pravděpodobně houbová nákaza, použil Askon, ale nezastavilo se to.. Teď hodlá použít Revus Top. Měli by přítomní odborníci ještě jiné doporučení? Jak na zásah, tak na prevenci.. Děkuji!
 

Proti houbám z rodu Fusarium dosud nebyla vyvinuta dobrá ochrana. Sice se uvádí, že na patogena působí určité druhy azolů, nicméně v případě napadení je praxe trochu vzdálená od teorie . Toto může fungovat nějakým způsobem spíš u polních plodin, ale u našich kaktusů moc ne. V případě výsevů se asi nejvíce osvědčilo provést preventivní ošetření zálivkou Previcurem, kde působí propamocarb+fosetyl, kteréžto látky na fusaria vykazují poměrně dobrý účinek a pak před zimou citlivé rostliny přestříknout standardním azolem. Dále doporučuji výsevy ošetřit preparátem obsahujícím půdní houbu Trichoderma, která si s fusarii docela dobře poradí. Toto se týká přenosu přes půdu, pokud ale fusárko napadne rostlinu ze vzduchu, tam pak samozřejmě vzniká problém větší. Svého času tyto houby velice dobře řešil např. Karben flo nebo Benlate, ale už se nevyrábí. Šlo o látky skupiny karbamátů, pro jejich potenciální kancerogenitu byly staženy z trhu.

Ja se přece jen ještě zeptám, když jsem se díval do vlákna, asi všichni občas řešíme Fusarium. Funguje na tento patogen vůbec nějaký fungicid? Ptám se i proto, že pěstuju právě ony citlivé rody a když si vzpomenu na výsevy echinocereusů, zažil jsem fakt chvíle, kdy se mi pomalu chtělo brečet…naštěstí vždycky něco málo zůstalo, ale jen díky tomu, že jsem vyséval 100 s porce, a to rozděleně 50 s a 50 s zvlášť. Jinak mám zkušenost, že nejcitlivější jsou měkké mexické echinocereusy a pak primolanatus. Naopak, co je u mě nezahubitelné - E. pulchellus.

Careo Substral Ultra je starý dobrý acetamiprid, jen v jiné formě, je to v podstatě Mospilan. Sanium system je poměrně nová věc, účinná látka flupyradifuron. Oba přípravky jsou systémové, tzn. rozvod látky po celém těle rostliny, ale jen směrem vzhůru. Pokud jde o likvidaci škůdců na kořenech, je nutno provést zálivku či aplikovat vložením do země(Careo tyčinky). V současné době jde v podstatě o jediné přípravky-kromě Moventa 100SC, které nezmiňujete a které je asi nejúčinnější- kterými lze tlumit výskyt červců. V případě Sanium system je třeba trochu předávkovat, zhruba dejme tomu až o 50%. Při správném použití, tj. zásadně v době vegetace, je účinnost dobrá až uspokojivá, dle stupně napadení rostlin.

Chtěl bych požádat o vaše zkušenosti - nejen s prevencí, ale i s "léčbou" : máte prosím někdo dobrou či jinou zkušenost s přípravky Careo Substral Ultra   - a s Sanium system?  A na co vám případně účinně zabraly? Díky!
 

peri napsal:

Pro Petra Babulu -zatím musíme doufat, že Askon, Revus Top a Switch problém řeší. Jinak lze použít, jak jsem již psal, prothioconazol, mefentriflukonazol ve směsi se strobilurinem, třeba azoxystrobinem či trifloxystrobinem, je ale otázkou, zda se k těmto přípravkům dostanete. A zásadně preventivně- samozřejmě nevíte, zda to bylo nutné či nikoliv, ale v případě pěstování citlivých rostlin vřele doporučuju. Kurativní účinek nebývá nikdy tak významný, jako preventivní.

Trochu jsem pátral po netu a tohle by se mělo dát sehnat v Polsku
  DELARO FORTE - Přípravky - Agromanuál.cz

Velmi dobrý postřeh Jirko- a souhlas.