Téma:

Dobrý den,dal by použít FALCON 460 EC?
 

papan napsal:

Honzo... ještě jedna otázka. Ono se řekne předzásobit... Ale Revus Top má expiračku 2 roky. (koukám na obal) Jak reálně dlouho to vydrží, když si koupím větší balení, nebo menší, ale reálně jej nespotřebuji v jedné aplikaci?

U většiny kapalných přípravků bych se nebál 5 let, pak už bych váhal. Samozřejmě za předpokladu kvalitního uskladnění. Pravda, v roce 1980 jsem koupil Anthio, nechal ho v zahradním domku a při prodeji zahrady jsem ho objevil. Po 15 letech. Fungovalo a nepálilo. Ale taky jsme nechali v práci testovat o rok prošlý pyrethroid (to my musíme) a nevyhověl.

Diky Vam Honzo za super manual.
cca pred mesicem jsem zvazoval sem  dat prispevek,jak jsem vyrazil do maloobchodni site nakupovat vysněné pripravky. Region :vychodni cast hlavniho mesta a Praha- vychod. Počinajíc pražskymi hobbymarkety,konče zahradnickymi obchudky, ruznymi specialkami se zahradnickymi potrebami.
Vysledek ? Ascon,ani nahodou,Revus top ? Byl jsem za blazna ( aspon jsem si tak pripadal). Switch ?? "" zkusime v Opave objednat,ale vetsinou ho neposlou..."" 
Okolni zemedelci,a ze jich par znam docela dobre,vetsina zelinaři. Ty to nepouzivaji. Kdyz ma nekdo z nich dva řadky kukurice,zminene preparaty ma jen a jen pro vlastni potrebu...
Zvolil jsem tedy jedine dostupne reseni : Ortiva+ Folicur. Ortivu jsem v mistnim zahradnictvi vykoupil,( pouziti do r.2024) nez ji taky zakazou a Folicur jsem diky velice vstricne pani vedouci objednal. 
Prvni postrik jsem provedl cca pred 3 tydny, ( pomer " přimeřeně",radeji vic,než miň ), zadne poskozeni jsem na kytkach nenasel,tak snad dobry..
Nyni vyčkam vhodneho pocasi a osetrim jeste jednou,dle Honzova navodu.
...a proč se zde takto rozepisuji ? ....protoze,ne kazdy kaktusař proste vsechno objedna on-line ze zahraničí. A  je nas dost tech,kteři cela leta zadnou chemii proti houbam nepouživali,kytka se po zimovani vyhodila a hotovo...
Do budoucna,jak se zdá,to pravdepodobne bez postriku nepujde. Tak si jen přejme,aby bylo čim ty naše kytky střikat...

Honzo... ještě jedna otázka. Ono se řekne předzásobit... Ale Revus Top má expiračku 2 roky. (koukám na obal) Jak reálně dlouho to vydrží, když si koupím větší balení, nebo menší, ale reálně jej nespotřebuji v jedné aplikaci?

Pro dávkování malých množství pro puntičkáře doporučuji odměrnou pipetu. (Vzpomeňte na školní léta a hodiny chemie.) Možná bych neváhal a v tom případě vzal i nějakou bezpečnou, přece jen fungicidy moc dobré nejsou. Na odměření množství vody odměrný válec... A z přibližných čísel se dostáváme na přesné. A ve výsledném účinku nám odpadá jedna možnost ovlivnění a můžeme se soustředit na další. 

V pondělí jsem se snažil splnit slib daný na kolokviu a dostat k redakci Incact.cz jedno dost vážné varování před houbovými chorobami. Doufal jsem, že do dnešního vydání se tento článek dostane. Nestalo se, a tak vám celý ten článek dám sem. Je to dlouhý, ale snad to přežijete. Takže:
Možná jste se s tím letos na jaře při stěhování kaktusů na letní stanoviště taky setkali a pokud ne, dejte si dodatečně štamprli na oslavu, že jste byli mezi těmi šťastnějšími. O co jde?
Už od konce února mi chodily od kaktusářů vyděšené maily, cože se to děje, že vynášejí do popelnice shnilé kaktusy v množství nevídaném. Přišlo mi i pár vzorků na rozbory a kultivace pravidelně potvrzovala dvě houby – monílii nebo fuzárko. Bohužel to mělo svoji logiku. Problém ale musíme hledat už v loňském podzimu. Pamatujete? Krásné, teplé září, ale jen do 24. Další den přišel déšť a od tohoto data pršelo s malými přestávkami až do listopadu. Úhrny srážek byly různé, ale třeba u nás v tomto období spadlo přes 250 % normálu. To byl jeden průšvih. Ten druhý byl ale ještě horší. Pokud jste jezdili autem i po okreskách a ne jen po dálnicích, mohli jste si všimnout neobvyklého jevu. Po příkopech se všude válelo kvantum spadaného a hnijícího ovoce. Jablka, hrušky, švestky, nikdo to loni netrhal a ani nesbíral. Ta hniloba, to byla monilióza. Na polích zase byla k vidění spousta přezrálé zrnové kukuřice, kterou v těch deštích nebyli zemědělci schopni sklidit včas. Kukuřičné palice jsou pro změnu velice často vyhledávané jinou houbou, fuzáriem. Obě houby tak zdárně prosperovaly, vypouštěly do vzduchu miliardy spor a když trochu fouklo, což loni na podzim byl jev naprosto pravidelný, mohla se vám klidně nějaká spora z 10 km vzdáleného shnilého jablka usadit na kaktusu a počkat si na to, až budou ideální podmínky pro vyklíčení. Výsledek byl, jaký byl. Původně jsem o tom všem chtěl psát začerstva už na jaře, ale pak mě napadlo, že lepší to bude v momentě, kdy to bude opět aktuální, a to je teď.
Asi jste si všimli, že léto bylo docela deštivé. Zase, u nás červenec 170 % normálu, srpen 140 %. Jablka z neošetřovaných stromů padají shnilá už nyní, na polích se pořád ještě dá nalézt nesklizené obilí s fuzáriem, zkrátka situace se opakuje jen s tím rozdílem, že letos přišla mnohem dříve. Mimochodem, všimněte si, jak plesnivé listí je na stromech. Je tu tedy reálné nebezpečí, že naši miláčkové budou opět pod infekčním tlakem hub. Co s tím? Přátelé, tak to je taky problém. Jediným řešením je preventivní postřik, a to co nejdřív. Jenže čím? Ne, že by neexistovaly účinné fungicidy. Existují, ale začínají být běžným občanům nedostupné. Osvědčený a v hobby balení prodávaný Revus Top byl přeřazen do kategorie přípravků pouze pro profesionální použití. V některých e-shopech údajně ještě mají staré zásoby, zkuste sehnat a raději se zásobit. Podobně se prodával rovněž osvědčený Askon, ale jak mi před chvílí sdělil kolega Pavel Peregrin, je vyprodaný a i když někde u této položky je psáno Skladem, záhy se dozvíte, že to není pravda. Ale kdyby se vám zadařilo, opět: Zásobte se. Askon se dá ještě nahradit tak, že seženete přípravky Ortiva a Score a aplikujete je v takzvaném tank-mixu. Tyto dva přípravky se zatím sehnat dají. Použitelný, byť trochu slabší, je rovněž zatím v hobby marketech sehnatelný Folicur (a k němu přidat Ortivu) a zejména proti monilióze je dobře použitelný Switch. A tím výčet dostupných fungicidů končí. U zemědělců samozřejmě můžete vyžebrat i některé další, pokud si to vezmou na triko. Mám ale obavy, že do budoucna to jinak nepůjde. Bude to trochu znít jako rouhání, ale chybějí nám kyselé deště, které díky obsahu síry fungovaly jako dobré fungicidy…
Hodně často se ptáte na koncentraci přípravků při použití. Tady vás zklamu. Koncentrace je v tomto případě k ničemu. Je nutné vycházet z množství přípravku na ošetřovanou plochu, ne na litry vody. Základní dávky na 10 m2 jsou přibližně tyto:
Revus Top 0,6 ml, Askon 1,0 ml, Ortiva 0,8 ml a k ní Score 0,5 ml nebo Folicur 0,8 ml, Switch 0,8 gramu. A teď postup: Budeme zásadně stříkat, ne zalévat. Někde na ploše si vyměřte 10 m2, třeba 10 x 1 nebo 5 x 2 m. Do postřikovače nalijte odměřené množství vody, třeba 1 litr. Postříkejte těch 10 m2 a odečtěte, kolik vody jste vystříkali. Postřik provádějte pomalu, aby byly rostliny (případně stříkaná plocha čehokoliv) dostatečně ovlhčené. V případě, že tou vodou stříkáte kaktusy, aplikujte tak, aby voda zároveň co nejméně stékala do půdy. V tomto vystříkaném množství vody rozmíchejte výše uvedené množství přípravku. V hobby baleních bývají odměrky, když ne, v lékárně seženete plastovou stříkačku na 2 ml s dělením po 0,1 ml. Dvojnásobné předávkování rostlinám neuškodí, větší už je s rizikem. Nepřidávejte smáčedlo, všechny jmenované přípravky ho v sobě obsahují.
Sehnat se dají i další fungicidy, ale ty jsou pro tyto účely nepříliš vhodné. Katastrofu by snad mohl ještě zmírnit Acrobat, ale určitě ne žádný z Ridomilů, Rovral, Magnicur, natož měď. Vybírejte z výše jmenovaných. A kdyby byl problém, nebojte se zeptat. Jen po mně nechtějte, abych vám tady radil, co si máte vyžádat od známého sadaře. Při hovoru u piva to klidně řeknu, ale na veřejně přístupném serveru si to nelajsknu. Ono i to, co jsem tu napsal, už je takříkajíc „lehce za hranou“. Revus Top např. je registrován jen na brambory, ale ne pro okrasné rostliny. Ledaže bychom tvrdili, že kaktusy jsou tvarově podobné zeleným bramborám, tak jsme ho použili. Takže asi tak. Přeju všem, aby se vám houby vyhnuly a jarní stěhování bylo co nejpříjemnější.

Chtěl bych moc a moc poděkovat Perimu za jeho článek v Plzeňském zpravodaji ohledně biologické ochraně proti fusariu. Pro ty, kteří nemůžou zatím dorazit na kolokvium je to neocenitelné. Opět skvěle a pochopitelně pro laiky napsáno. Já mám zatím loňskou a letošní zkušenost s Gliorexem ve výsevech. Podle mě funguje, i když samozřejmě ne na sto procent. Před tím jsem zkoušel i supresivní substrát, ale i přes deklarovanou houbu proti škůdcům jsem smutnice měl. Proto jsem zkoušel ten Gliorex. Substrát na kaktusy od Forestiny jsem upekl, abych se  zbavil škůdců a promíchal s Gliorexem. Nečekal jsem a vysel rovnou,stejně klíčení většinou chvíli trvá. Jsem rád za informace o dalších možnostech ochrany. Určitě vyzkouším.

EvaR napsal:

peri napsal:

EvaR napsal:

Děkuji za upozornění, postřik proti houbám jsem plánovala, ale pořád odkládám..
Můžu použít Revus Top, Askon nebo Switch?




 

Samozřejmě můžete a neodkládejte to.

 

Zbyl mi zředěný Askon, můžu ho použít na opakovaný postřik za tři týdny nebo ztrácí účinnost?

Zlikvidujte ho. Nedoporučuju uchovávat namíchané postřiky ani na druhý den, natož na tři týdny. Nejde jen o ztrátu účinnosti, ale přípravek není jen účinná látka a základní nosič, ale celý koktejl dalších přídavných látek. Ty zaručí mimo jiné stálost přípravku v originálním balení v koncentrovaném stavu, ale ne v ředěném. Může se klidně stát, že si kaktusy popálíte. Pravděpodobnost není vysoká, ale existuje.

peri napsal:

EvaR napsal:

Děkuji za upozornění, postřik proti houbám jsem plánovala, ale pořád odkládám..
Můžu použít Revus Top, Askon nebo Switch?



 

Samozřejmě můžete a neodkládejte to.

 

Zbyl mi zředěný Askon, můžu ho použít na opakovaný postřik za tři týdny nebo ztrácí účinnost?

EvaR napsal:

Děkuji za upozornění, postřik proti houbám jsem plánovala, ale pořád odkládám..
Můžu použít Revus Top, Askon nebo Switch?


 

Samozřejmě můžete a neodkládejte to.

Loni touto dobou se mi na jedné pravokořenné auratě asi čtyřleté objevila na boku těla černá skvrna. Nešířila se nikterak rychle, ale zvětšovala se. Otálel jsem, ale nakonec jsem se rozhodl pro radikální řez. Skvrna měla rozměr asi 4x4mm, když jsem do auraty začal vrtat. Nakonec jsem se provrtal asi tak do stejné hloubky, jako byla její šířka. Ránu jsem zasypal Rizoponem, bo nic jiného jsem po ruce neměl. Zimu přežil kupodivu kaktus dobře a na jaře to i vypadalo, že se vše vrací do normálu. Pozoruji však, že aurata má oproti svým vrstevnicím z výsevu viditelně redukované trny.
Uvidíme časem zda nebylo lepším řešením odřezání černého fleku jako na lapampaensis, kterou jsem ve stejné době seřezal až do půlky. Dnes už vyráží ze dvou areol odnože, z nichž jednu naroubuji a druhou zakořením.
U aurat je to ojedinělý případ, kdežto bělotrnná lapampaensis je na hniloby háklivá. Loni jsem je ještě rosil vodou ze svých podzemních nádrží.
Letos už to nedělám a zatím dobrýýýý.
Vzpomenu-li, dám sem fotky.

Děkuji za upozornění, postřik proti houbám jsem plánovala, ale pořád odkládám..
Můžu použít Revus Top, Askon nebo Switch?

Přátelé, v posledních třech dnech jsem dostal maily, které se týkaly identifikace chorob. Jak již jsme zde několikráte zdůrazňovali, identifikaci lze udělat jen laboratorním rozborem, ale v těchto mailech, lépe řečeno fotografiích v nich, lze téměř s jistotou určit buď helmintosporiozu nebo moniliozu, v každém případě houby rychle a devastačně působící. Doporučuji proto vřele udělat na rostlinách preventivní ošetření, určitě by si pozornost zasloužily echinocereusy, lobivie, rebutie a sclerokaktusy, samozřejmě patogen může napadnout i jiné rody. Současné přeháňkové a zároveň vlahé počasí je ideální pro šíření a moniliová hniloba se v poměrně velkém měřítku letos vyskytovala, v současné době si již můžete povšimnout napadených plodů meruněk a jablek, které jsou výborným zdrojem dalšího šíření choroby. Myslím, že se investice do fungicidu vyplatí, protože pokud již chorobu na kaktusu objevíme, tak snad s vyjímkou trsovitých echinocereusů, kde včasným odřezáním můžeme ještě leccos zachránit, u ostatních bývá již většinou pozdě a ztráta např. letitého sclerocactusu zabolí.

APIS je jen jiný obchodní název , je to přípravek s ú.l. acetamiprid jako Mospilan a účinné látky je tam stejný obsah. Dělá to fy. INNVIGO, Poláci. Použití tudíž stejné,  doporučuji vyhledat návod na stránkách IN-cact, tuším listopad 2019.

Zravím všechny  , sehnal jsem místo mospilanu  , ůdajně stejně účinný přípravek  APIS , má někdo zkušenosti s tímto přípravkem ,jak ředit v jakém poměru a jestli postřik nebo zálivku (potřebuji zlikvidovat vlnatku)    Díky za radu  Čudla

Zdravím vás a měl bych dotaz na odborníky chemiky. Syn pracuje u lesní společnosti, kde používají proti nežádoucímu hmyzu dva přípravky. Vaztak Active a dýmovnice Actellic. Zajímalo by mne, zda by se nedaly použít i na známé potvory, co napadají kaktusy jak preventivně, tak i při velkém rozšíření a v jaké koncentraci. Děkuji za odpověď.
-

Dnes jsem stříkl Askon. Teprve mi odkvetly Echinocereusy a zavadlé květy už začaly plesnivět. Tak jsem je obral a pokropil.

Přátelé, na víkend je našimi meteorology předpovídána kvalitní "prádelna", tedy teplo, vlhko a z toho pramenící dusno. Začínají se objevovat obilní helmintosporiózy, neboli Drechslera sp. Kdo tedy má s touto metlou kaktusářů neblahé zkušenosti (zvláště pěstitelé ancistrokaktusů, skleráků a rebliček), je ideální termín pro preventivní postřik. Viz zde .

Jakmile zaschne, je vůči smyvu odolný. Všeobecně lze říci, že pro drtivou většinu přípravků včetně Vertimecu se jako bezpečný interval mezi aplikací a deštěm počítá 1 hodina. Existují i vyjímky s kratší dobou do půl hodiny i delší, třeba do tří, ale to se týká polních plodin. Jako déšť se bere úhrn okolo 5 mm, tudíž třeba půl nebo jednomilimetrové záležitosti nemají podstatný vliv na účinek i když by přišly třeba do půl hodiny. Konkrétně třeba u toho Vertimecu by mohla být zeslabena jeho translaminární účinnost, ale nikoliv to, co přímo zasáhne.

Zdravím...
Chtěl bych se zeptat, jestli náhodou někdo neví za jak dlouho se do těla rostliny "vstřebá" Vertimec? Za jak dlouho už ho déšť z rostliny nesmyje. Díky

To je právě vždy to úskalí ošetření. Jak píše Jageno, i těch deset na deset může být v pohodě v případě dobrých aplikačních podmínek. Nissorun patří k tolerantním přípravkům, nebezpečí popálení je minimální. Ale opatrnost je vždy na místě. Nebezpečí poškození rostlin stoupá v řadě fungicid- insekticid-herbicid. Herbicidy nepoužíváme, možná někdo občas na skalce, ale i fungicid, nevhodně použitý, dokáže popálit. Problémem podle mě je kolísající množství ozonu, který dokáže s rostlinou, ošetřenou v nevhodný okamžik, dost cvičit. Takové poškození se pak projevuje různými nespecifickými skvrnami a odlišit toto od houbového onemocnění lze většinou pouze laboratorně. U polních plodin do toho vstupuje i pyl na listech. Malý příklad, i když ne z říše kaktusů- vloni na podzim jsme ošetřovali pšenici proti křískům, přenášejícím virozy. Byl použit tank-mix insekticidu na bázi pyrethroidu+ listové hnojivo. Poslední postřikovač se udělal po ránu, za rosy a pšenici to popálilo tak, že se z toho vzpamatovala až na jaře. Je to ukázka toho, jak i předtím bezpečná kombinace při změně jedné z podmínek dokáže udělat paseku a to samé je u ochrany kaktusů. Jen s tím rozdílem, že ta pšenice na jaře odroste, ale kaktus už většinou ne. Z tohoto důvodu nejsem osobně nakloněn míchání postřiků u kaktusů, protože je třeba si uvědomit, že stejnou práci odvedou postřiky sólo provedené za sebou a tank-mix pouze šetří čas, navíc v určitých případech může zvyšovat i účinnost, ale jinak, než bychom chtěli. Ale čas ušetřený při postřiku sbírky se mi zdá jako příliš vysoká cena za možné poškození, a proto i v článcích v Incactu jsem se přikláněl pouze k možnému tank-mixu akaricidu s Dithane, pokud by to někdo chtěl udělat. Rozhodně nedoporučuju míchat cokoliv s hnojivy, riziko popálení dost stoupá.

Pro Maoor. Používal jsem koncentraci co píšeš (10/10) loni na podzim proti svilušce týden po Vermitecu, jako ty. Sviluška nikde a všecko OK. Ale bylo to v říjnu ve foliovníku.

maoor napsal: Jen ujištění, mohu smíchat Nissorun v dávce 10g/10l s přípravkem Dithane Gt neotec v dávce 20g/6l? Jsou to maximální koncentrace. Nebo raději nějaká jiná koncentrace? Mám to na druhý preventivní postřik proti sviluně po Vermitecu před sedmi dny. Děkuji

Nissorun 10g/10l je maximální koncentrace pro ovocné stromy, pro okrasné rostliny, tedy i kaktusy, by byla vhodnější koncentrace 0,08%. S Dithane by to mělo být v pohodě, ale je to samozřejmě tank-mix a proto by bylo vhodné vyzkoušet to nejprve na pár rostlinách a až potom ošetřit celé. Dodržovat zásady pro postřik obecně( večer, za podmračeného počasí). Nebo lze na úplnou jistotu udělat Nissorun solo a potom Dithane solo.

Jen ujištění, mohu smíchat Nissorun v dávce 10g/10l s přípravkem Dithane Gt neotec v dávce 20g/6l? Jsou to maximální koncentrace. Nebo raději nějaká jiná koncentrace? Mám to na druhý preventivní postřik proti sviluně po Vermitecu před sedmi dny. Děkuji

A další omezení chemických přípravků
www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zakaz-pesticidu-chlorpyrifos-thiakloprid-eu-evropska-unie.A200130_090613_ekonomika_fih
konec Nurelle
www.levnepostriky.cz/pripravky.proti.skudcum/insekticidy.akaricidy/nurelle.d
Asi chtějí, aby jsme začli pěstovat biokaktusy

To není moc dobrá zpráva. Chápu, že je snaha minimalizovat používání chemických přípravků, především malospotřebiteli (alespoň mně to tak připadá). Sám používám chemii v nejnutnějším případě. Někdy se ale jejímu použití prostě nevyhneš.

PetrS napsal: Pavle, v té prezentaci, kterou do jiného vlákna umístil laabus, zmiňuješ na červce přípravek BI 58 EC. Nikde jsem ho ale již nenašel ke koupi. Pravděpodobně se již neprodává , možná ani nevyrábí.
Jinak za ten materiál, který připravujete z přednášek, Vám patří velké díky .

Máš Petře asi pravdu, stáhli to z oběhu. Jedinou možností by byl Danadim, ale k němu se sám nedostaneš. Bohužel i ten Danadim, podle mých nejnovějších zpráv, budou stahovat také, takže systemický organofosfát už nebude žádný. Ono se zase tak moc neděje, jenom že to byla vhodná antirezistentní vložka. Ale podstatně horší věc se chystá od roku 2020-2021, teď přesně nevím, kdy se z trhu budou stahovat účinné látky ve velkém a tam to zasáhne velikou měrou i fungicidy, a hlavně jejich kurativní portfolio, azoly, a to zřejmě šmahem .Budeme včas informovat.

Pavle, v té prezentaci, kterou do jiného vlákna umístil laabus, zmiňuješ na červce přípravek BI 58 EC. Nikde jsem ho ale již nenašel ke koupi. Pravděpodobně se již neprodává , možná ani nevyrábí.
Jinak za ten materiál, který připravujete z přednášek, Vám patří velké díky .

Jirka napsal: Díky za zpřístupnění Pertiho prezentace z Plzeňského kolokvia
otázka pro Pavla -Periho - co je možné dedukovat s takového ohromného rozptylu perzistence?? Dá se to nějak využít pro kaktusáře v praxi z hlediska četnosti použití jednotlivých přípravků??

Neonikotinoidy -dnes jedinými povolenými jsou acetamiprid a thiacloprid (BISCAYA, PROTEUS-pro pouze profi) -zakázané- imidacloprid (Confidor), thiametoxam(Actara), clothianidin-ten byl pouze do mořidel -zákaz z hlediska ochrany včel (problematické) a velké perzistence
-imidacloprid- 40-1250 dnů
- thiametoxam -7-353 dnů
-clothianidin-148-3550 dnů-extrém

Jirko, pracujeme na vydání obsahu přednášek z letošního Kolokvia v ucelené formě a bude to vycházet po dílech. Prosím jen chvilku strpení,v posledním dílu odpovím i na tvoji otázku. Ono je to trochu složitější, ale závěr bude.

Díky za zpřístupnění Pertiho prezentace z Plzeňského kolokvia
otázka pro Pavla -Periho - co je možné dedukovat s takového ohromného rozptylu perzistence?? Dá se to nějak využít pro kaktusáře v praxi z hlediska četnosti použití jednotlivých přípravků??

Neonikotinoidy -dnes jedinými povolenými jsou acetamiprid a thiacloprid (BISCAYA, PROTEUS-pro pouze profi) -zakázané- imidacloprid (Confidor), thiametoxam(Actara), clothianidin-ten byl pouze do mořidel -zákaz z hlediska ochrany včel (problematické) a velké perzistence
-imidacloprid- 40-1250 dnů
- thiametoxam -7-353 dnů
-clothianidin-148-3550 dnů-extrém