Téma:

Stejně si myslím,že na výskyt těch plísní a houbovitých chorob nemá vliv substrát ani způsob pěstování, ale zejména prostředí,kde se kytky nacházejí,nemyslím tím zrovna skleník či pařeniště, ale jejich širší okolí - pole,lesy,zahrady,sady okolo, a i ta nadmořská výška a zvyšující se průměrná teplota, asi se těm potvorám daří obecně lépe než v minulosti...
 

Pro Petra Babulu -zatím musíme doufat, že Askon, Revus Top a Switch problém řeší. Jinak lze použít, jak jsem již psal, prothioconazol, mefentriflukonazol ve směsi se strobilurinem, třeba azoxystrobinem či trifloxystrobinem, je ale otázkou, zda se k těmto přípravkům dostanete. A zásadně preventivně- samozřejmě nevíte, zda to bylo nutné či nikoliv, ale v případě pěstování citlivých rostlin vřele doporučuju. Kurativní účinek nebývá nikdy tak významný, jako preventivní.

Jardo, Honza Čáp doporučoval jako dobré řešení Askon, Revus Top , Switch. A to z dobrého důvodu- dostupnosti pro širokou kaktusářskou veřejnost. Samozřejmě, z portfolia fungicidů lze použít minimálně ještě další tři účinné látky, namátkou prothioconazol, mefentriflukonazol, fluxapyroxad, trifloxystrobin, boscalid.... jenže potíž je v tom, že jsou dostupné pouze pro profesionální použití. A to už raději nepřemýšlím o tom, že v případě houbových onemocnění mohlo dojít k rezistenci klidně i na ten difenoconazol, který je obsažen v Askonu. U azoxystrobinu, což je druhá účinná látka v Askonu, již byly rezistence běžně zaznamenány. Pohybuji se na hraně spekulací, ale když vidím, na kolik účinných látek si houby pomalu zvykly, tak si říkám- a proč ne u kaktusů. To by totiž mohlo klidně vysvětlovat i ty stále častější stížnosti na to, že kaktusy byly ošetřeny, a přesto k napadení došlo.

Přiznám se, že mám také problémy, které jsou dány ovocnými stromy všude kolem(švestky, jabloně, třešně). Nejvíce trpí feroxky. Musím je dvakrát do roka preventivně ošetřovat, ale ani tak některé nejsou moc fajn - mají poškozené růstové vrcholy. Poradíte, čím stříkat? Moc děkuji

...je to mozna otazka casu Pavle,nez nez ty nasi kluci JZDácky neco objevi,co bude pomahat i na ty nase kytky. A protoze jsou to kluci šikovní,do budoucna tomu stoprocente veřim ! Tak vam vsem v oboru preju kladne požehnani z Bruselu.
 

Peri k tomu moc neřekne . Podívejte se- v případě thují by se jednalo o rzi, ale zatím se předpokládá, že rez konkrétně z thují by neměla kaktusy napadat, zrovna tak jako např. rez travní, pšeniční etc. ALE! To je teorie- a ta praxe může být jiná, protože stává se, že praktický pěstitel něco pozoruje, dává mu to smysl- a odborná literatura jeho závěry popírá, jenže ta literatura nemusí mít pravdu. A to samé se může poslední dobou dít i u kaktusů. Tyto rezavé až postupně se slévající fleky by mohla mít na svědomí i houba Staganospora, její projevy jsou podobné. Bohužel jediným skutečně determinujícím postupem by bylo nechat si z postižených rostlin provést kultivaci. Ať tak nebo tak, v obou případech je jedinou možnou ochranou použití fungicidu, a to zvláště na rostlinách citlivých. Fungicid ale musí být použit preventivně, ještě před objevením se příznaků. Kurativnost se sice uvádí, ale nikdy nedosahuje tak dobrých výsledků jako preventivní použití. A jen ještě Jardo možná odpověď na tvoji otázku ohledně TOM. Důvodů může být víc, například nemusí jít o oblast vystavenou stabilně velkému infekčnímu tlaku, nevím, kde je sbírka umístěna a v neposlední řadě jde také o to, že TOM pěstuje, pokud jsem si všiml, rody, které jsou vůči houbovým chorobám dosti odolné- notocactusy, wiginsie, gymna... tam to z hlediska citlivosti je vůči sklerokaktusům, mastusům , echinocereusům, lobiviím ferox jasné.

Uz je to par let,co jsme i tom hovorili.
Jednalo se presne o ty zrzave fleky. Sclerocactusy jsou timto pomerne casto napadany. Uz si nepamatuju proc byla pricina zrovna ty thuje,ani jak se ten previt zrzavej jmenuje,ale ten nazor jsem slysel uz od vice kaktusaru.
Snad Peri,az bude mit chvilku,by nam k tomu mohl rici vice.

Se Sclerakem jsme se shodli,ze obrovskej problem jsou v blizkosti thuje

Prečo si myslíte, že tuje sú problém?
Mám ich blízko mojich rastlín, preto sa pýtam zo zvedavosti. Ihličnany sú vo všeobecnosti odolnejšie voči patogénom a hlavne nemajú plody.
Tuje v súčasnosti vo veľkom hynú, ale nie kvôli hubám, ale kvôli škodcovi, ktorý sa u nás doteraz nevyskytoval – krasoňovi borievkovému. Ľudia ich vo veľkom vyhadzujú, rovnako ako kedysi krušpán. 

Vcera jsem presazoval semenace glandulicactusu. 2 misky. Z toho jsem asi pulku vyhazel.     
osetreno Asconem,po 14 dnech Ortivou a za mesic opet Asconem. Plosne,vsechny kytky. Delam preventivni postrik takto jiz asi 5.rokem,driv jsem nestrikal. Obcas jsem neco vyhodil. Souhlasim tudiž,ze vyskyt vsech moznych bakterialnich a houbovitych " sraček" je podstatne vetsi.
Se Sclerakem jsme se shodli,ze obrovskej problem jsou v blizkosti thuje.   
Feroxky taky problemy i pres preventivni osetreni.
....a ted mi reknete,jak to ten zdejsi TOM dela,ze ma kytky bez jedinyho flíčku...

Jirka napsal:

Musím říct,že takovou hromadnou fusariozu jsem ještě neviděl..

Pavle,to je ze vzduchu?? Ty tam máš Petře někde ovocné stromy,třeba meruňky??

Soused má zahradu, tak trochu v pralesním stylu, řekl bych bezúdržbovou. A ano, je tam meruňka, hruška, víno, ostružiny a kdo ví co ještě dalšího. . . .
Starý pán už nežije a děti bydlí jinde.


A k tomu substrátu. Je to víceméně minerální. Humózní složky (Gramoflor) je tam tak 10 - 15%. Jinak  je to antuka, drobný štěrk, křemičitý písek. A je to propečené v troubě, pokud si dobře vybavuji. 

Jirko, naprosto s tebou souhlasím, Mám to, co se chemické ochrany kaktusů týká, úplně stejně  . 

Se mi ale zdá,že to jde seshora..nebo je to už prorostlé přes cévní svarky až do vrcholu,kde je to "nejvybarvenější"

Spíš bych tipoval na substrát. Těžko říct, zda je vše  fusarioza- ty zakrnělé semenáče tomu odpovídají, u ostatních s otazníkem- sviluška, jiná houba.... u semenáčů je dobrým příznakem fusariozy postupné vytrácení a jakoby usychání a krnění, pěstitel má pak za to, že rostliny uschly, ale není tomu tak, a rostlinky jakoby mizí po částech, výsev či přepikýrované rostlinky tvoří časem ostrůvky, až kolikrát zbydou nahodilí jedinci...

Musím říct,že takovou hromadnou fusariozu jsem ještě neviděl.. Pavle,to je ze vzduchu?? Ty tam máš Petře někde ovocné stromy,třeba meruňky??

Dík Petře, takže je to jasné a já se jen opravím- Massai by měl být v pohodě, ten občas pálící je Magus, zaměnil jsem si názvy .

Pavle, "b" je správně. Oba postřiky jsem dělal až po zjištění stavu na fotkách. Takže reakce na postřik to určíte není. 
Uvidíme časem, něco možná odroste, něco skončí nejspíš v popelnici.

Petře, je to blbý , co teď napíšu, ale- to poškození by mohl zapříčinit právě Massai.  Massai může občas pálit, myslím, že jsem to i kdysi uváděl v tom přehledu a takhle malé semenáčky jsou samozřejmě citlivé, ale  je zde i možnost, že zásah přišel pozdě. 

Bohužel je to jak píše Peri. Podle mě na to má vliv všude zmiňovaná změna klimatu, ať s tím někdo souhlasí nebo nesouhlasí. Před čtyřmi, pěti lety jsem nevěděl, co to je. A dnes?
Toto jsou semenáčky třech variet G. bruchii, přepikýrované z výsevu 2024. Letos ošetřeno jak proti houbám (Askon), tak proti svilušce (Masai). A stejně je to v pr.....
 

Aj preto som vdacny Honzovi C a Perimu,ale aj dalsim, za kvalitne prispevky na toto tema. Co sa tyka hubovych ochoreni i pripravkov.
Ked budem mat viac casu supnem sem fotky postihnutych rastlin.Bude to prehliadka rodu Astrophytum...ale i zjazvene feraky,gymna...atd.
Echinomastus ung. laui odisli opakovane kompletne vsetky.
Zaujimave je,ze lofky to netrapi zatial vobec.Ariaky tiez dobre odolavaju....

Je to tak. Bohužel. Ten tlak chorob je i u polních plodin větší, tedy není důvod se domnívat, že kaktusy jsou výjimkou. Na druhou stranu- kromě tedy již zmíněné fusariozy- pořád je podstatně více druhů, které nejsou na ostatní houbové choroby citlivé. Ty citlivé jsou hlavně echinocereusy, lobivie ferox, sclerokaktusy, gymnocalycia cardenasiana. Zde jde hlavně o infekci helmintosporiozou, která se do těla dostává převážně přes květ a u těchto rodů lze doporučit rutinní ošetření fungicidem- preventivně před květem a dále důsledné odstranění odkvetlých nebo dokonce již zahnívajících květů. Co se fusarioz týká, tam je to bohužel ruská ruleta a napadnuté může být všechno.

No v tomto máš asi pravdu Pemexxi,že ty fusariozy ze vzduchu se vyskytují čím dál častěji,je to vidět i na ovoci nebo révě Tady v tomto má ten prventivní postřik u kaktusů asi opravdu svůj význam, řekl bych ale ,že spíše na podzim,kdy je vlhko a zima.....u těch myriostigem se mi to stalo tuším dva roky zpět právě na podzim, myslím si ale,že to bylo způsobeno ponecháním odkvetlých květů na rostlině,od té doby to vše důkladně sbírám hned po odkvětu a zatím je to v pohodě . U dalším aster se to neobjevuje..

Jirko.Takto som kedysi rozmyslal aj ja.Ziadne postreky...silne rastliny,tvrdo pestovane sa ubrania.Ale to co sa deje za posledne roky...mne odchadzaju masovo vsetky myriostigmy a vacsina astrofyt.Mnohe rastliny mam znicene na vegetacnom vrchole,tie co prezili.Mam 30 rocnu prax a toto sa nedialo.Par rokov dozadu som tu cital ako zhrozene kaktusari vyhadzuju mrtve ratliny.Uz sa to deje aj mne.Mam zahradu a kopec ovocnych stromov.Aj ked sa snazim vyhadzovat spadnute ovocie,je to marny boj.
Vsetko pestujem v mineralnom substrate,sklenik mam z oboch stran otvoreny-luftak,zalievka asketicka...
O tych astrofytach uz som sa chystal pisat clanok aj do casaku alebo internetovych novin.Myriostigmy neudrzim absdolutne.Odolne su paradoxne viac nudalne astra.
Este pockam,asi dva roky dozadu som totiz prestal rastliny rosit a zda sa ze u dospelych je to trosku lepsie.Polievam vodovodnou vodou,aby som nemal spory hub z dazdovky....
A potom uvidim.Pride mi to tak,akoby huba vyklicila medzi rebrami alebo na vegetacnom vrchole...preto som prestal rosit 

Ne. Fungicidy nemíchat. Aplikovat jeden a poté , dejme tomu, ten druhý, zhruba po třech nedělích v případě tlaku, jinak stačí jeden v období květen-červen a ten druhý dejme tomu na konci srpna.

Asi se ptám blbě,ale proč všichni pořád stříkáte sbírky různými fungicidy a insekticidy???  To Vám to bez toho rostliny pokapou na houby,plísně a breberky? Tak je možná dobré se nad tím zamyslet, hlavně nad způsobem pěstování, substrátem,kde se všemu možnému daří, zálivkou.....rezistence dělá své a po čase dopadnou kytky jako lidé s antibiotiky...
Já teda čas od času,když se objeví na některých rostlinách svilda,stříknu Plictran /teď už se asi nedělá../,ale že bych musel pořád rostliny něčím stříkat,tak to ne..Sem tam pravda něco odejde,jsou to ale jednotky kusů ročně, kdy se většinou jedná o "kořenovou nedostatečnost",kdy rostlině odejdou kořeny,to se dá ale zachránit. A to ještě u mastusů,které jsou na kořeny citlivé

Ďakujem. K prothioconazolu sa, žiaľ, nedostanem, takže skúsim použiť k Askonu buď Revus Top, alebo Switch. Ak som to správne pochopil, môžem tieto fungicídy zmiešať do jednej nádoby a aplikovať ich naraz?Je vhodné takýto postrek po určitej dobe, napríklad po dvoch mesiacoch, zopakovať? Presne toho sa najviac obávam, že namiešam nejaký "lektvar" podobne ako ste uviedli pri tebukonazole a metkonazole a spravím zo zbierky mutantov 

Díky za varování, u mne už trochu pozdě, uvidím. Z Periho přednášek jsem si odnesl, že ideální je kombinace azolů a strobinů. To téměř nikde není, jak tedy mé srdce zaplesalo, když jsem objevil Magnicur Fungimat AL, kde jsou Triffostrobin a Tebukonazol. Netušil jsem, že to je špatný azol, stříknul jsem s tím vše. Tak jsem zvědav.
Tedy prakticky varování před MAGNICUR FUNGIMAT AL.

Jako partnera k Askonu lze použít přípravek Revus Top, Switch. A pak lze použít i další přípravky , jenže problém je v tom, že tyto nejsou pro veřejnost dostupné. Pokud tedy máš možnost, můžeš použít přípravek, kde je účinná látka prothioconazole, eventuálně mefentriflukonazole v kombinaci třeba s fluxapyroxadem nebo azoxystrobine či difenokonazolem.
ALE POZOR!  NIKDY nepoužít účinnou látku tebukonazole nebo metconazole!!  Tyto azoly vykazují silný morforegulační účinek a s velkou pravděpodobností by došlo k růstovým deformacím či přímo retardaci růstu.

Ahoj
Ako preventívny postrek som doteraz používal iba Askon. Žiaľ, ten postačoval len do tejto sezóny. Keďže mám svoju zbierku umiestnenú na otvorenej terase hneď pri záhradách, kde mi občas naprší na rastliny, samotný Askon už nestačí. Potrebujem ho preto skombinovať s iným prípravkom s odlišnou účinnou látkou. Vedeli by ste mi odporučiť niečo vhodné k Askonu?
Zároveň by ma zaujímalo:Ktorý mesiac považujete za najvhodnejší na aplikáciu preventívneho postreku?Ja zvyknem postrekovať len v máji (květen)  je to postačujúce, alebo odporúčate aj ďalšiu aplikáciu?Aký je optimálny interval medzi postrekmi pri preventívnom použití?

Ale sežeňte si ten NEW- je tam podstatně vylepšený účinek oproti staršímu Rock Effectu.

Děkuji moc. Nissorun je k dostání všude. Zkusím Rock Effect.