Téma:

Ahoj Beny, Bio Kill obsahoval permethrin, ten Clean Kill obsahuje dvě jiné látky na podobné pyretroidní bázi. Osobně jsem ho nezkoušel, ale lze předpokládat, že účinkovat bude podobně. Je na místě opět zdůraznit, že tyto přípravky fungují pouze kontaktně a pouze na červce, kteří se nacházejí na těle rostlin. Pro toto zimní období jsou ale velice vhodné, protože systémové přípravky nelze použít.

Peri, pořídil jsem si TOPSIN M 500 SC, který se používá v zemědělství a především jako postřik ve velkých dávkách.
Nevím ale dávkování, pokud bych ho chtěl dát do zálivky, kdyby to tedy šlo. Jedná se mi o fusariózu a houbovité obecně. Případně plísně.
 

  Ahoj,
měl bych dotaz, patrmě asi na Periho nebo na Honzu.
Na vlnatku v době mimo růstu jste dříve doporučovali Biokill. Teď se objevil Cleankill s novou, samozřejmě vylepšenou recepturou. Jak vidíte srovnání jejich účinnosti právě na vlnatku?
   Díky
     Beny

Na několika melokaktusech, které mám doma při vyšší teplotě se mi objevila vlnatka. Zkusil jsem použít Rapid (postřik), je kontaktní a vypadá to, že bude na vlnatku nebo kořenovku účinný. Podle popisu je tam účinná látka typu pyrethroid. Musím keště vyzkoušet v době růstu.

Lepší je Benevia nebo Exirel, s ú.l cyantraliniprole. Účinkuje spolehlivě proti třásněnce západní. Coragen je od stejného výrobce, FMC , ale tamty dva jsou lepší.

Zaregistroval jsem přípravek Coragen 20 SC .... slovutní mistři chemici, dalo by se to použít i na kaktusy a sukulenty? 

Dnes jsem provedl ošetření na celé pěstební ploše, což v mém případě činí plus minus 36m2. Na toto ošetření jsem spotřeboval 1,2 l vody a kdybychom to tedy převedli na ošetřený hektar, tak jsem stříkal s potřebou zhruba 330 l, což je pořád ještě dost, ale je to již přijatelné. Komu by se to zdálo málo, tedy to množství 1,2 l na 36 m2 - a šlo by udělat i rovných 40- tak ubezpečuji, že takovéto pokrytí postřikovou jíchou úplně stačí a splňuje to tu potřebu nestékavosti. Schválně si to zkuste, nejlépe proti sluníčku na suchém betonovém podkladu a budete překvapeni, jakou plochu z toho litru pokryjete.

Láďo, to je jako věštit z křišťálové koule . Pokud vím, tak by se měl z trhu postupně stáhnout tebuconazole, který je sice účinnější zvláště kurativně, ale pro jeho poměrně silné morforegulační účinky by nám to jako kaktusářům nevadilo. Co se konkrétně Revusu top týká, teoreticky by soudruzi z EU mohli mít časem výhrady k mandipropamidu, těžko říct. Co se difenoconazole týká, myslím, že ten zatím ohrožen není, má příznivé ekotoxikologické účinky. V každém případě, pokud je možnost, je dobré mít určitou zásobu, v neporušeném balení bych se nebál to použít 5 let.
K otázce rychlosti účinku- po aplikaci se účinné látky váží na kutikulu, pronikají do rostlinných pletiv, tudíž je možné říct, že účinnost nastává v podstatě hned. Co se doby účinku týká, u kaktusů je delší než třeba u polních plodin, kde doba účinku je tak maximálně 2-3 týdny. Je to dáno i tím, že u polních plodin je velký nárůst zelené hmoty, tudíž i zřeďovací efekt je podstatně větší. Ale jak dlouho konkrétně to drží, nevím, to by ti asi řekl Honza Čáp, který se v rámci svojí pokusnické práce tímto zabývá.Také samozřejmě záleží vždy a všude na tlaku patogena, logicky když bude sbírka obklopena zahradami s hnijícím ovocem, bude záhodno postřik zhruba do měsíce zopakovat.
A konečně otázka rezistence- ano,  může vzniknout, i když u fungicidů je pravděpodobnost mnohem menší než u insekticidů. Ideální je proto střídat účinné látky, my v profesionálním použití to máme samozřejmě o něco snazší než kaktusářská veřejnost, nicméně u fungicidů se nabízí-alespoň prozatím- použití již zmiňovaného Revusu top, dále Askonu a také Switche.  Konkrétně ten Switch na moniliozu funguje velmi dobře.
Existují i další účinné látky, ale ty nejsou dostupné veřejnosti, možná časem . Zatím si myslím, že lze docela dobře vystačit s výše uvedenými.

peri napsal:

Nestačí- Revus obsahuje pouze mandipropamid, který účinkuje na tzv. plísně pravé typu phytophtora etc. Revus top obsahuje navíc azol difenoconazole, o který nám v tomto případě jde.

Děkuji za rychlou odpověď. Zjistila jsem, že mám ještě od loňska Askon, ve kterém je podle specifikace difenoconazole obsažen. 

peri napsal:

Nestačí- Revus obsahuje pouze mandipropamid, který účinkuje na tzv. plísně pravé typu phytophtora etc. Revus top obsahuje navíc azol difenoconazole, o který nám v tomto případě jde.

Peri, coby znalec "zákazových trendů" v EU, předpokládáš zákaz Revusu Top v dohledné době?  Mám balení 50 ml s dobou použitelnosti do 4/2024, tak teoreticky bych mohl mít vystaráno do r. 2026-7. Uvažuju, jestli mám sehnat ještě nějaký čerstvější pro případ, že by nám soudruzi v EU utnuli tipec.
Taky mám dotaz na dobu účinnosti - jak dlouho trvá než po postřiku začne účinkovat a jak dlouho může účinnost trvat? A hrozí také u fungicidů opakovaným používáním vznik rezistence? Předem moc díky za odpověď.
(Pozn.: nakonec jsem na 12m2 spotřeboval 1,6 ml R.T. a 8,5 l vody. V polovině odešlo těsnění na postřikovači, takže jsem to musel dodělat ručním zmlžovačem na pokojové kytky. Nespálilo se nic, dělal jsem to vpodvečer.)

 

Nestačí- Revus obsahuje pouze mandipropamid, který účinkuje na tzv. plísně pravé typu phytophtora etc. Revus top obsahuje navíc azol difenoconazole, o který nám v tomto případě jde.

Mám jen Revus 250 SC - mám si raději sehnat Top, nebo postačí to, co mám?

Tu poslední Láďovu větu dvakrát podtrhnout- na nic nečekat a udělat ošetření preventivně. Právě u moniliozy a helmintosporiozy, jakož i u fuzarioz, má preventivní ošetření zásadní a nezastupitelný význam, protože jakmile se houba dostane do těla rostliny, je pozdě. Zachránit v tomto případě jdou snad jen trsovité echinocereusy, kde můžeme přistoupit k řezu.

csad napsal:

Skoda Lado,ze si ty kytky pred tou likvidaci nenafotil.
Konkretne treba ja,bych ani nepoznal,ze je to nejaka monilioza.
Mozna,ze by se nasel nekdo,kdo by pridal i obrazek v pocinajicim stadiu.
Ikdyz jak pises,ze to jde rychle,nebylo by to asi nic platne,takove obrazky...
Jablka na zahrade nemam a hrusky sem stacil sbirat.
Honza C pise,ze se to prenasi vzduchem na dost velkou vzdalenost,tak ani kdybys byl bez sousedu,asi by to moc nepomohlo.

Spolehni se, že bys to poznal hned. Počínající stadium bohužel není viditelné. Ještě včera od pohledu zdravá kytka je najednou o třetinu menší, scvrklá, na pohmat měkká a když silněji zmáčkneš, praskne a vyteče shnilé pletivo. Epidermis se zabarví do žlutozelena a páchne jak kytka, tak substrát. Kytka těžko definovatelným zápachem a substrát jako podhoubí v lese. Za poslední tři dny jsem vyhodil cca 10 letitých rostlin. Včera jsem udělal postřik Revusem Top v dvojnásobné dávce, zatím není nic spálené a doufám, že kalamita skončí. Mám poučení pro příští roky - na nic nečekat a postřik dělat pravidelně a preventivně.

Skoda Lado,ze si ty kytky pred tou likvidaci nenafotil.
Konkretne treba ja,bych ani nepoznal,ze je to nejaka monilioza.
Mozna,ze by se nasel nekdo,kdo by pridal i obrazek v pocinajicim stadiu.
Ikdyz jak pises,ze to jde rychle,nebylo by to asi nic platne,takove obrazky...
Jablka na zahrade nemam a hrusky sem stacil sbirat.
Honza C pise,ze se to prenasi vzduchem na dost velkou vzdalenost,tak ani kdybys byl bez sousedu,asi by to moc nepomohlo.

U toho Revusu překračuješ dávku dvojnásobně, ale pokud to nepálí, tak v pohodě

Trochu rada pro ty, co mají míň kaktusů.
Plocha mého polykarbonátníku 5x3 m, pracovní ulička, takže plocha cca 10 m2. Stříkám Revus Top, ruční postřikovač na 5 l, na plochu vystříkám asi 2 litry, aby to bylo všecko ovlhčené. Do postřikovače naliju 1l, injekční stříkačkou odměřím 1,2 ml, stříknu dovnitř, doleju na 2 l a večer všecko postříkám. Všecko umyju včetně sebe, pomodlím se a 2 dny trnu, jestli se to nepopálí. Večer nebo pozdě odpoledne stříkám skrz nebezpečí popálení, snažím se kaktusy ostříkat ze všech stran, kde to nejde neřeším, je to systémový prostředek. Navíc se šíří akropetálně a translaminárně. - pro mně laika šíří se i do nových částí rostliny a prochází jednotlivými pletivy - nemusím teda kaktus ostříkat úplně celý snad si to uvnitř nějak rozvede. 

A o tom to právě je- vyzkoušet si to pro svoje potřeby. Je jasné, že sbírka trsovitých echinocereusů asi bude potřebovat jiné množství vody, jak sbírka lofofór

peri napsal:

Láďo, co je na tom nejasného? Prostě si zkus postříkat nějakým množstvím vody 10m2, co nejmenším, a potom si změř plochu své sbírky, to množství vystříkané vody na 10m2 vynásob skutečnými metry sbírky, dej patřičné množství fungicidu, v případě Revusu top tuším 0,8ml/10m2. Pokud bude plocha sbírky např. 25m2, tak množství Revusu bude 0,8x2,5, což je 2ml, rozmícháš a aplikuješ. Jaký postřikovač máš, takový máš a s tím nic nenaděláš. Pořád lepší větší množství vody než nic. A neváhej, monilie je sviňa.

Ale jo, jasné už to teď je. Jen z toho stanovení množství vody mám obavu, když si představím, že spousta kytek je chlupatých, hustě otrněných, v trsech, atd. a postříkat to tak, abych nic nevynechal, současně aby to bylo dost namočené, ale pokud možno to nestékalo a přitom jít tak, aby to bylo tak akorát rychle. To jsem měl na mysli, když jsem psal, že mně to připadá takové těžko uchopitelné. Ale asi z toho dělám zbytečně velkou vědu. 

Láďo, co je na tom nejasného? Prostě si zkus postříkat nějakým množstvím vody 10m2, co nejmenším, a potom si změř plochu své sbírky, to množství vystříkané vody na 10m2 vynásob skutečnými metry sbírky, dej patřičné množství fungicidu, v případě Revusu top tuším 0,6ml/10m2. Pokud bude plocha sbírky např. 25m2, tak množství Revusu bude 0,8x2,5, což je 2ml, rozmícháš a aplikuješ. Jaký postřikovač máš, takový máš a s tím nic nenaděláš. Pořád lepší větší množství vody než nic. A neváhej, monilie je sviňa.

peri napsal:

Ahoj Láďo, než ti Honza odpoví, zkusím něco napsat k tématu. Postřik kaktusů fungicidem vychází ze stejného principu jako postřik polních plodin. Základem je, jak psal Honza, vědět, jak mi stříká postřikovač, tudíž kolik vody spotřebuji řekněme na těch 10m2. Zkusím to trochu zjednodušit- u polních plodin je rozmezí dávky vody pro jednotlivé fungicidy plus minus 200-300 l vody na 1 hektar, u klasových aplikací pak i méně, 120-150l /ha. Větší dávka se používá u kontaktních fungicidů, kde je žádoucí omýt celý povrch rostliny, menší dávka se používá u systémových fungicidů, kde naopak stékání není žádoucí a to je přesně ten případ Askonu, Switche či Revusu top, jak to Honza píše. Abyste si udělali představu, kolik vody v tomto případě přijde na 10 m2, tak při 200 l dávce je to 0,2l, při 300 l 0,3 l. Tedy opravdu jde jen o smočení povrchu rostliny! Dále je  nutné si uvědomit, že hobby zádové postřikovače, které používáme my, se v žádném případě nemohou tryskami rovnat profesionálním postřikovačům, většinou jejich tryska dává vody víc, takže pokud bychom příkladně na těch 10 m2 vystříkali půl litru vody, tak aplikační dávka bude 500 l na hektar, což už je na systémový fungicid dost, ale s tím se asi moc dělat nedá. Proto je důležité, jak přesně píše Honza, třeba dvakrát si zkusit ošetření plochy 10m2 čistou vodou, podívat se, jak jsou rostliny smáčeny a až teprve potom přistoupit k aplikaci fungicidu naostro.
Stékáním se totiž připravujeme o podstatnou část účinné látky, která bez užitku steče na zem. Tudíž vtip je v tom, mít na postřikovači jemnou trysku a pokud to nejde, tak si " nacvičit" sladění chůze s aplikací postřikové jíchy. Opět tím jen simulujeme práci profesionálního postřikovače, kde dávka je určována tlakem, rychlostí pojezdu a průtokem tekutiny za vteřinu. Potom i dávka účinné látky bude víceméně přesná a jestliže i trochu předávkujeme, tak u fungicidu to tak nevadí, pokud nepřekročíme dvojnásobnou dávku.

Ahoj Peri, moc díky za vyčerpávající vysvětlení. Teď už jsem to snad pochopil, ale pořád mně to přijde tak nějak silně "na vodě". Jemnou trysku nemám a s dvěma deci postříkám počítám asi tak deset kytek, tak zítra budu trénovat chůzi podél lufťáku. 

csad napsal:

Jedine snad kdo ma znameho asijskeho obchodnika se vsim moznym zbožim smíšenym.
Tam v tech  krajich předalekych,tam se to tak nebere...
...nemam seženu ??

Což o to, já jsem už sice sehnal (Revus Top), ale vidím, že ještě nemám vyhráno. Ta aplikace je na mě v tomhle případě "vyšší dívčí".   A kytky zatím padají ( včera jsem vyhodil tři desetileté T. alonsoi, dnes stejně starou M. bombycinu. Houba skrz celou kytku a smrad na dva metry, šlo to rychle. Co nadělám, soused má tři metry ode mě na zahrádce ovocné stromy a na zemi shnilé ovoce...

Ahoj Jirko, kapkou Jaru nic nezkazíš , on ten Jar nemá zdaleka účinnost jako profesionální smáčedla např. typu Velocity, Rollwet etc.

Čau Pavle,ten Revus či Aliette už obsahují smáčedla nebo je dobré do postřiku dát kapku jaru...?

Ahoj Láďo, než ti Honza odpoví, zkusím něco napsat k tématu. Postřik kaktusů fungicidem vychází ze stejného principu jako postřik polních plodin. Základem je, jak psal Honza, vědět, jak mi stříká postřikovač, tudíž kolik vody spotřebuji řekněme na těch 10m2. Zkusím to trochu zjednodušit- u polních plodin je rozmezí dávky vody pro jednotlivé fungicidy plus minus 200-300 l vody na 1 hektar, u klasových aplikací pak i méně, 120-150l /ha. Větší dávka se používá u kontaktních fungicidů, kde je žádoucí omýt celý povrch rostliny, menší dávka se používá u systémových fungicidů, kde naopak stékání není žádoucí a to je přesně ten případ Askonu, Switche či Revusu top, jak to Honza píše. Abyste si udělali představu, kolik vody v tomto případě přijde na 10 m2, tak při 200 l dávce je to 0,2l, při 300 l 0,3 l. Tedy opravdu jde jen o smočení povrchu rostliny! Dále je  nutné si uvědomit, že hobby zádové postřikovače, které používáme my, se v žádném případě nemohou tryskami rovnat profesionálním postřikovačům, většinou jejich tryska dává vody víc, takže pokud bychom příkladně na těch 10 m2 vystříkali půl litru vody, tak aplikační dávka bude 500 l na hektar, což už je na systémový fungicid dost, ale s tím se asi moc dělat nedá. Proto je důležité, jak přesně píše Honza, třeba dvakrát si zkusit ošetření plochy 10m2 čistou vodou, podívat se, jak jsou rostliny smáčeny a až teprve potom přistoupit k aplikaci fungicidu naostro.
Stékáním se totiž připravujeme o podstatnou část účinné látky, která bez užitku steče na zem. Tudíž vtip je v tom, mít na postřikovači jemnou trysku a pokud to nejde, tak si " nacvičit" sladění chůze s aplikací postřikové jíchy. Opět tím jen simulujeme práci profesionálního postřikovače, kde dávka je určována tlakem, rychlostí pojezdu a průtokem tekutiny za vteřinu. Potom i dávka účinné látky bude víceméně přesná a jestliže i trochu předávkujeme, tak u fungicidu to tak nevadí, pokud nepřekročíme dvojnásobnou dávku.

Jedine snad kdo ma znameho asijskeho obchodnika se vsim moznym zbožim smíšenym.
Tam v tech  krajich předalekych,tam se to tak nebere...
...nemam seženu ??

HonzaC napsal:

V pondělí jsem se snažil splnit slib daný na kolokviu a dostat k redakci Incact.cz jedno dost vážné varování před houbovými chorobami. Doufal jsem, že do dnešního vydání se tento článek dostane. Nestalo se, a tak vám celý ten článek dám sem. Je to dlouhý, ale snad to přežijete. Takže:
Možná jste se s tím letos na jaře při stěhování kaktusů na letní stanoviště taky setkali a pokud ne, dejte si dodatečně štamprli na oslavu, že jste byli mezi těmi šťastnějšími. O co jde?
Už od konce února mi chodily od kaktusářů vyděšené maily, cože se to děje, že vynášejí do popelnice shnilé kaktusy v množství nevídaném. Přišlo mi i pár vzorků na rozbory a kultivace pravidelně potvrzovala dvě houby – monílii nebo fuzárko. Bohužel to mělo svoji logiku. Problém ale musíme hledat už v loňském podzimu. Pamatujete? Krásné, teplé září, ale jen do 24. Další den přišel déšť a od tohoto data pršelo s malými přestávkami až do listopadu. Úhrny srážek byly různé, ale třeba u nás v tomto období spadlo přes 250 % normálu. To byl jeden průšvih. Ten druhý byl ale ještě horší. Pokud jste jezdili autem i po okreskách a ne jen po dálnicích, mohli jste si všimnout neobvyklého jevu. Po příkopech se všude válelo kvantum spadaného a hnijícího ovoce. Jablka, hrušky, švestky, nikdo to loni netrhal a ani nesbíral. Ta hniloba, to byla monilióza. Na polích zase byla k vidění spousta přezrálé zrnové kukuřice, kterou v těch deštích nebyli zemědělci schopni sklidit včas. Kukuřičné palice jsou pro změnu velice často vyhledávané jinou houbou, fuzáriem. Obě houby tak zdárně prosperovaly, vypouštěly do vzduchu miliardy spor a když trochu fouklo, což loni na podzim byl jev naprosto pravidelný, mohla se vám klidně nějaká spora z 10 km vzdáleného shnilého jablka usadit na kaktusu a počkat si na to, až budou ideální podmínky pro vyklíčení. Výsledek byl, jaký byl. Původně jsem o tom všem chtěl psát začerstva už na jaře, ale pak mě napadlo, že lepší to bude v momentě, kdy to bude opět aktuální, a to je teď.
Asi jste si všimli, že léto bylo docela deštivé. Zase, u nás červenec 170 % normálu, srpen 140 %. Jablka z neošetřovaných stromů padají shnilá už nyní, na polích se pořád ještě dá nalézt nesklizené obilí s fuzáriem, zkrátka situace se opakuje jen s tím rozdílem, že letos přišla mnohem dříve. Mimochodem, všimněte si, jak plesnivé listí je na stromech. Je tu tedy reálné nebezpečí, že naši miláčkové budou opět pod infekčním tlakem hub. Co s tím? Přátelé, tak to je taky problém. Jediným řešením je preventivní postřik, a to co nejdřív. Jenže čím? Ne, že by neexistovaly účinné fungicidy. Existují, ale začínají být běžným občanům nedostupné. Osvědčený a v hobby balení prodávaný Revus Top byl přeřazen do kategorie přípravků pouze pro profesionální použití. V některých e-shopech údajně ještě mají staré zásoby, zkuste sehnat a raději se zásobit. Podobně se prodával rovněž osvědčený Askon, ale jak mi před chvílí sdělil kolega Pavel Peregrin, je vyprodaný a i když někde u této položky je psáno Skladem, záhy se dozvíte, že to není pravda. Ale kdyby se vám zadařilo, opět: Zásobte se. Askon se dá ještě nahradit tak, že seženete přípravky Ortiva a Score a aplikujete je v takzvaném tank-mixu. Tyto dva přípravky se zatím sehnat dají. Použitelný, byť trochu slabší, je rovněž zatím v hobby marketech sehnatelný Folicur (a k němu přidat Ortivu) a zejména proti monilióze je dobře použitelný Switch. A tím výčet dostupných fungicidů končí. U zemědělců samozřejmě můžete vyžebrat i některé další, pokud si to vezmou na triko. Mám ale obavy, že do budoucna to jinak nepůjde. Bude to trochu znít jako rouhání, ale chybějí nám kyselé deště, které díky obsahu síry fungovaly jako dobré fungicidy…
Hodně často se ptáte na koncentraci přípravků při použití. Tady vás zklamu. Koncentrace je v tomto případě k ničemu. Je nutné vycházet z množství přípravku na ošetřovanou plochu, ne na litry vody. Základní dávky na 10 m2 jsou přibližně tyto:
Revus Top 0,6 ml, Askon 1,0 ml, Ortiva 0,8 ml a k ní Score 0,5 ml nebo Folicur 0,8 ml, Switch 0,8 gramu. A teď postup: Budeme zásadně stříkat, ne zalévat. Někde na ploše si vyměřte 10 m2, třeba 10 x 1 nebo 5 x 2 m. Do postřikovače nalijte odměřené množství vody, třeba 1 litr. Postříkejte těch 10 m2 a odečtěte, kolik vody jste vystříkali. Postřik provádějte pomalu, aby byly rostliny (případně stříkaná plocha čehokoliv) dostatečně ovlhčené. V případě, že tou vodou stříkáte kaktusy, aplikujte tak, aby voda zároveň co nejméně stékala do půdy. V tomto vystříkaném množství vody rozmíchejte výše uvedené množství přípravku. V hobby baleních bývají odměrky, když ne, v lékárně seženete plastovou stříkačku na 2 ml s dělením po 0,1 ml. Dvojnásobné předávkování rostlinám neuškodí, větší už je s rizikem. Nepřidávejte smáčedlo, všechny jmenované přípravky ho v sobě obsahují.
Sehnat se dají i další fungicidy, ale ty jsou pro tyto účely nepříliš vhodné. Katastrofu by snad mohl ještě zmírnit Acrobat, ale určitě ne žádný z Ridomilů, Rovral, Magnicur, natož měď. Vybírejte z výše jmenovaných. A kdyby byl problém, nebojte se zeptat. Jen po mně nechtějte, abych vám tady radil, co si máte vyžádat od známého sadaře. Při hovoru u piva to klidně řeknu, ale na veřejně přístupném serveru si to nelajsknu. Ono i to, co jsem tu napsal, už je takříkajíc „lehce za hranou“. Revus Top např. je registrován jen na brambory, ale ne pro okrasné rostliny. Ledaže bychom tvrdili, že kaktusy jsou tvarově podobné zeleným bramborám, tak jsme ho použili. Takže asi tak. Přeju všem, aby se vám houby vyhnuly a jarní stěhování bylo co nejpříjemnější.

HonzoC, v tomhle se trochu dost ztrácím a prosím o vysvětlení pro méně chápavé.  Pokud použiju Tvůj návod (viz červený text), tak ale přece nemám kontrolu nad výslednou koncentrací? A ta důležitá je, protože bych mohl kytky popálit, nebo naopak riskovat málo účinný postřik. Chápu, že primární je dostat 0,6 ml Revusu Top na plochu 10m2. Ale postup postříkat tuto plochu "pomalu" vodou tak, aby "co nejméně stékala do půdy" a podle toho stanovit potřebné množství vody pro ředění, se mně zdá být hodně subjektivní. Umím si představit, že někdo by na to spotřeboval xy vody a někdo jiný třeba dvojnásobek. Dá se tedy určit alespoň nějaké vodítko, nějaké bezpečné rozmezí kolik by té vody na 10m2 mělo být, aby nehrozilo ani popálení, ani naopak málo účinný postřik? Nebo jsem to celé pochopil špatně? 

Přátelé, ani se mi to nechce psát, leč stalo se- účinná látka imidacloprid, obsažená v obchodním přípravku Warrant, který byl znovuuveden na trh, opět končí. Mám to potvrzeno přímo od zástupce firmy, zákaz přišel již v září minulého roku. Kdo máte možnost a někde byste ho vyšťourali, tak neváhejte, protože by to byla jedna z posledních šancí. Bohužel je to tak  a Warrant se na trhu ohřál zhruba rok a něco.

peri napsal:

Dnes jsem dostal novou informaci ohledně přípravků- v letošním roce firma ADAMA přišla v podstatě s jejím Askonem, takže kdyby někdo narazil, čistě náhodou, na přípravek
MIRADOR UNI, tak je to Askon. Ale aby to nebylo tak jednoduché

, tak bohužel Mirador Uni, jak jsem se díval, má snížený obsah ú.l. azoxystrobinu a to tak, že poměrně hodně, původní Askon obsahuje 200g azoxystrobinu a 125 difenoconazole, Mirador obsahuje pouze 125 azoxystrobinu a 125 difenoconazole. Tudíž abychom dosáhli srovnatelné účinnosti, muselo by se přidt 75 g/l azoxystrobinu, např. z Ortivy a to už pro někoho může být problém. Je zajímavé, že polní dávkování mají stejné jako u Askonu, tedy 1l/ha.

Ono to snížení obsahu azoxystrobinu nám kaktusářům až tak moc nevadí. Askon byl dělaný hlavně do zelenin, kde bylo potřeba postihnout značné spektrum chorob a protože azoxystrobin je z hlediska selektivity rostlin bezpečnější než azoly, je ho tam hodně. Mirador UNI je směřován trochu jinak, ale na choroby, vyskytující se na kaktusech, ta dávka 1 l/ha bude určitě stačit. Zrovna tak i proti běžným chorobám zelenin.
Jinak když už jsme u novinek, pomalu, ale jistě se bohužel blíží soumrak azolů. Tedy alespoň těch hodně kvalitních a pro kaktusy bezpečných, ty nám úředníci likvidují jeden za druhým. Zdá se ale, že se objevil jeden azol, který bude mít i v EU zelenou díky jeho toxikologickým vlastnostem a přitom by měl být i hodně účinný proti celé řadě "našich" chorob. Jedná se o mefentrifluconazol neboli Revysol. Shodou okolností byl zrovna dnes hlavním tématem konference jeho výrobce - BASF v Hradci Králové (i jinde). Měli jsme ho v pokusech už dost let, v polních plodinách vypadal dobře. Jen by z hlediska spektra účinnosti potřeboval k sobě nějakého partnera. Od letoška už sice dva směsné přípravky registrované jsou, ale pro kaktusy bych raději viděl jiné kombinace. Dvě tři se letos pokusím vyzkoušet, tak nám držte palce, ať to vyjde, abychom měli proti těm houbovým potvorám nějakou zbraň. A nikomu ani muk, jasný? 

Dnes jsem dostal novou informaci ohledně přípravků- v letošním roce firma ADAMA přišla v podstatě s jejím Askonem, takže kdyby někdo narazil, čistě náhodou, na přípravek
MIRADOR UNI, tak je to Askon. Ale aby to nebylo tak jednoduché , tak bohužel Mirador Uni, jak jsem se díval, má snížený obsah ú.l. azoxystrobinu a to tak, že poměrně hodně, původní Askon obsahuje 200g azoxystrobinu a 125 difenoconazole, Mirador obsahuje pouze 125 azoxystrobinu a 125 difenoconazole. Tudíž abychom dosáhli srovnatelné účinnosti, muselo by se přidt 75 g/l azoxystrobinu, např. z Ortivy a to už pro někoho může být problém. Je zajímavé, že polní dávkování mají stejné jako u Askonu, tedy 1l/ha.