Téma:

No a protože organofosfáty( oficiálně) zmizely z trhu, tak náhradou za ně, dá se říci rovnocennou, je právě Movento. Ale i zde na tomto místě apeluji na již zmíněné prostřídávání s Mospilanem, eventuálně Actarou či Confidorem, aby účinnost Moventa byla co nejdéle zachována.

Ďakujem za odpoveď.
Článok o škodcoch som našiel a už mi je jasné prečo nie je vhodný pyretroid napr Karate: Má slabší účinok na červce ako neonikotinoidy napr Mospilan
Z článku:
U pyretroidů je přípravků více, ale nechávám je záměrně na posledním místě, protože jejich účinnost je na červce nejslabší a jejich použití může být na místě v zimě, pokud bychom červce na rostlině zjistili a chtěli nějak preventivně zasáhnout a nečekat do jara. Rozhodujícími přípravky v ochraně proti červcům jsou organofosfáty a neonikotinoidy

 

Pro Ortegocactus- Karate je zase jen pyretroid, jen jiný název a trochu jiná molekula, ale princip pořád stejný- je to kontakt. Tudíž na ochranu těla dobrý, zvláště pro nynější období, na zálivku nevhodný. Tam použij ten Mospilan, ale rostliny musí být v růstu! A pokud máš Movento, tak nech Mospilan  Mospilanem a použij to Movento, v současnosti je to špička. Mospilanem to můžeš prostřídat kvůli zabránění rezistence. A jinak chlapi, ne že bych si na tom nějak zakládal a Honza Čáp určitě taky ne, ale prosím pěkně všechny- tyto a jiné opakující se dotazy jsou vysvětleny v seriálu o škůdcích v roce 2019, zkuste se na to občas mrknout, myslím, že jsme to tam podali dost podrobně a můžu ujistit, že se od té doby v podstatě v portfoliu přípravků téměř nic nezměnilo, jak u živočišných, tak u rostlinných škůdců. 

Ahojte
Môžem použiť proti koreňovke Karate ZEON ako zálievku? Mám aj Mospilan, dokonca som zohnal aj Movento   to chcem použiť ako postrek po 7 dňoch po zálievke. Len som sa tu nedočítal či je Karate vhodné do zálievky. Príde mi lepšie kombinovať prípravky z oboch skupín (kontaktné a systémové) z dôvodu antirezistentnej ochrany a ten Mospilan by som si chcel nechať čisto na vlnatku  

Josefe, postřik bude účinný určitě, ale pro zálivku ho nedávej.

Peri, můžu tě požádat o komentář ke kontaktnímu přípravku Rapid?
Myslíš, že bude na vlnatku účinný postřikem teď v zimě a na kořenovku zálivkou v sezóně? Podle popisu je tam účinná látka pyrethroid.

Peri, díky moc.
Sháněl jsem Ridomil, se kterým jsem byl spokojen, už ho tu nekoupím a kamarád mi přivezl z Polska toto. 
Je toho litr a stálo ho to 3 000,-  Kdyby o to měl někdo zájem, rád mu to přenechám. 

Zdendo, Topsin je momentálně již zakázán, možná je povolen pouze pro nějaké minoritní použití, nevím. Ale to jen na okraj. Topsin obsahuje ú.l. thiofanát-metyl a do obilovin, řepky, řepy, slunečnice byl povolen proti hlízence, stéblolamu, cerkosporioze a také tebou zmíněné fuzarioze. U kaktusů připadá v úvahu ta fuzarioza, ale musím říci, že Topsin na ni sice účinkuje, ale není to žádný přeborník. Podstatně lepší byl kdysi Fundazol s ú.l. benomyl a vůbec nejlepší Karben s ú.l. carbendazime. Všechny tyto látky, včetně thiofanátu, se vyznačují jak akro, tak i bazipetálním posunem v rostlině. Doporučená dávka proti fuzariozám se udává 0,15% koncentrace.  Ale možná by bylo vhodnější proti fuzariím zvolit cestu biologickou, použitím kultury Trichoderma( virens, viridescens apod.). Ty přípravky je možné zakoupit od Agrobio Opava a přimíchat je do pěstebního substrátu. Troufám si tvrdit, že oproti Topsinu bude efekt lepší.

Ahoj Beny, Bio Kill obsahoval permethrin, ten Clean Kill obsahuje dvě jiné látky na podobné pyretroidní bázi. Osobně jsem ho nezkoušel, ale lze předpokládat, že účinkovat bude podobně. Je na místě opět zdůraznit, že tyto přípravky fungují pouze kontaktně a pouze na červce, kteří se nacházejí na těle rostlin. Pro toto zimní období jsou ale velice vhodné, protože systémové přípravky nelze použít.

Peri, pořídil jsem si TOPSIN M 500 SC, který se používá v zemědělství a především jako postřik ve velkých dávkách.
Nevím ale dávkování, pokud bych ho chtěl dát do zálivky, kdyby to tedy šlo. Jedná se mi o fusariózu a houbovité obecně. Případně plísně.
 

  Ahoj,
měl bych dotaz, patrmě asi na Periho nebo na Honzu.
Na vlnatku v době mimo růstu jste dříve doporučovali Biokill. Teď se objevil Cleankill s novou, samozřejmě vylepšenou recepturou. Jak vidíte srovnání jejich účinnosti právě na vlnatku?
   Díky
     Beny

Na několika melokaktusech, které mám doma při vyšší teplotě se mi objevila vlnatka. Zkusil jsem použít Rapid (postřik), je kontaktní a vypadá to, že bude na vlnatku nebo kořenovku účinný. Podle popisu je tam účinná látka typu pyrethroid. Musím keště vyzkoušet v době růstu.

Lepší je Benevia nebo Exirel, s ú.l cyantraliniprole. Účinkuje spolehlivě proti třásněnce západní. Coragen je od stejného výrobce, FMC , ale tamty dva jsou lepší.

Zaregistroval jsem přípravek Coragen 20 SC .... slovutní mistři chemici, dalo by se to použít i na kaktusy a sukulenty? 

Dnes jsem provedl ošetření na celé pěstební ploše, což v mém případě činí plus minus 36m2. Na toto ošetření jsem spotřeboval 1,2 l vody a kdybychom to tedy převedli na ošetřený hektar, tak jsem stříkal s potřebou zhruba 330 l, což je pořád ještě dost, ale je to již přijatelné. Komu by se to zdálo málo, tedy to množství 1,2 l na 36 m2 - a šlo by udělat i rovných 40- tak ubezpečuji, že takovéto pokrytí postřikovou jíchou úplně stačí a splňuje to tu potřebu nestékavosti. Schválně si to zkuste, nejlépe proti sluníčku na suchém betonovém podkladu a budete překvapeni, jakou plochu z toho litru pokryjete.

Láďo, to je jako věštit z křišťálové koule . Pokud vím, tak by se měl z trhu postupně stáhnout tebuconazole, který je sice účinnější zvláště kurativně, ale pro jeho poměrně silné morforegulační účinky by nám to jako kaktusářům nevadilo. Co se konkrétně Revusu top týká, teoreticky by soudruzi z EU mohli mít časem výhrady k mandipropamidu, těžko říct. Co se difenoconazole týká, myslím, že ten zatím ohrožen není, má příznivé ekotoxikologické účinky. V každém případě, pokud je možnost, je dobré mít určitou zásobu, v neporušeném balení bych se nebál to použít 5 let.
K otázce rychlosti účinku- po aplikaci se účinné látky váží na kutikulu, pronikají do rostlinných pletiv, tudíž je možné říct, že účinnost nastává v podstatě hned. Co se doby účinku týká, u kaktusů je delší než třeba u polních plodin, kde doba účinku je tak maximálně 2-3 týdny. Je to dáno i tím, že u polních plodin je velký nárůst zelené hmoty, tudíž i zřeďovací efekt je podstatně větší. Ale jak dlouho konkrétně to drží, nevím, to by ti asi řekl Honza Čáp, který se v rámci svojí pokusnické práce tímto zabývá.Také samozřejmě záleží vždy a všude na tlaku patogena, logicky když bude sbírka obklopena zahradami s hnijícím ovocem, bude záhodno postřik zhruba do měsíce zopakovat.
A konečně otázka rezistence- ano,  může vzniknout, i když u fungicidů je pravděpodobnost mnohem menší než u insekticidů. Ideální je proto střídat účinné látky, my v profesionálním použití to máme samozřejmě o něco snazší než kaktusářská veřejnost, nicméně u fungicidů se nabízí-alespoň prozatím- použití již zmiňovaného Revusu top, dále Askonu a také Switche.  Konkrétně ten Switch na moniliozu funguje velmi dobře.
Existují i další účinné látky, ale ty nejsou dostupné veřejnosti, možná časem . Zatím si myslím, že lze docela dobře vystačit s výše uvedenými.

peri napsal:

Nestačí- Revus obsahuje pouze mandipropamid, který účinkuje na tzv. plísně pravé typu phytophtora etc. Revus top obsahuje navíc azol difenoconazole, o který nám v tomto případě jde.

Děkuji za rychlou odpověď. Zjistila jsem, že mám ještě od loňska Askon, ve kterém je podle specifikace difenoconazole obsažen. 

peri napsal:

Nestačí- Revus obsahuje pouze mandipropamid, který účinkuje na tzv. plísně pravé typu phytophtora etc. Revus top obsahuje navíc azol difenoconazole, o který nám v tomto případě jde.

Peri, coby znalec "zákazových trendů" v EU, předpokládáš zákaz Revusu Top v dohledné době?  Mám balení 50 ml s dobou použitelnosti do 4/2024, tak teoreticky bych mohl mít vystaráno do r. 2026-7. Uvažuju, jestli mám sehnat ještě nějaký čerstvější pro případ, že by nám soudruzi v EU utnuli tipec.
Taky mám dotaz na dobu účinnosti - jak dlouho trvá než po postřiku začne účinkovat a jak dlouho může účinnost trvat? A hrozí také u fungicidů opakovaným používáním vznik rezistence? Předem moc díky za odpověď.
(Pozn.: nakonec jsem na 12m2 spotřeboval 1,6 ml R.T. a 8,5 l vody. V polovině odešlo těsnění na postřikovači, takže jsem to musel dodělat ručním zmlžovačem na pokojové kytky. Nespálilo se nic, dělal jsem to vpodvečer.)

 

Nestačí- Revus obsahuje pouze mandipropamid, který účinkuje na tzv. plísně pravé typu phytophtora etc. Revus top obsahuje navíc azol difenoconazole, o který nám v tomto případě jde.

Mám jen Revus 250 SC - mám si raději sehnat Top, nebo postačí to, co mám?

Tu poslední Láďovu větu dvakrát podtrhnout- na nic nečekat a udělat ošetření preventivně. Právě u moniliozy a helmintosporiozy, jakož i u fuzarioz, má preventivní ošetření zásadní a nezastupitelný význam, protože jakmile se houba dostane do těla rostliny, je pozdě. Zachránit v tomto případě jdou snad jen trsovité echinocereusy, kde můžeme přistoupit k řezu.

csad napsal:

Skoda Lado,ze si ty kytky pred tou likvidaci nenafotil.
Konkretne treba ja,bych ani nepoznal,ze je to nejaka monilioza.
Mozna,ze by se nasel nekdo,kdo by pridal i obrazek v pocinajicim stadiu.
Ikdyz jak pises,ze to jde rychle,nebylo by to asi nic platne,takove obrazky...
Jablka na zahrade nemam a hrusky sem stacil sbirat.
Honza C pise,ze se to prenasi vzduchem na dost velkou vzdalenost,tak ani kdybys byl bez sousedu,asi by to moc nepomohlo.

Spolehni se, že bys to poznal hned. Počínající stadium bohužel není viditelné. Ještě včera od pohledu zdravá kytka je najednou o třetinu menší, scvrklá, na pohmat měkká a když silněji zmáčkneš, praskne a vyteče shnilé pletivo. Epidermis se zabarví do žlutozelena a páchne jak kytka, tak substrát. Kytka těžko definovatelným zápachem a substrát jako podhoubí v lese. Za poslední tři dny jsem vyhodil cca 10 letitých rostlin. Včera jsem udělal postřik Revusem Top v dvojnásobné dávce, zatím není nic spálené a doufám, že kalamita skončí. Mám poučení pro příští roky - na nic nečekat a postřik dělat pravidelně a preventivně.

Skoda Lado,ze si ty kytky pred tou likvidaci nenafotil.
Konkretne treba ja,bych ani nepoznal,ze je to nejaka monilioza.
Mozna,ze by se nasel nekdo,kdo by pridal i obrazek v pocinajicim stadiu.
Ikdyz jak pises,ze to jde rychle,nebylo by to asi nic platne,takove obrazky...
Jablka na zahrade nemam a hrusky sem stacil sbirat.
Honza C pise,ze se to prenasi vzduchem na dost velkou vzdalenost,tak ani kdybys byl bez sousedu,asi by to moc nepomohlo.

U toho Revusu překračuješ dávku dvojnásobně, ale pokud to nepálí, tak v pohodě

Trochu rada pro ty, co mají míň kaktusů.
Plocha mého polykarbonátníku 5x3 m, pracovní ulička, takže plocha cca 10 m2. Stříkám Revus Top, ruční postřikovač na 5 l, na plochu vystříkám asi 2 litry, aby to bylo všecko ovlhčené. Do postřikovače naliju 1l, injekční stříkačkou odměřím 1,2 ml, stříknu dovnitř, doleju na 2 l a večer všecko postříkám. Všecko umyju včetně sebe, pomodlím se a 2 dny trnu, jestli se to nepopálí. Večer nebo pozdě odpoledne stříkám skrz nebezpečí popálení, snažím se kaktusy ostříkat ze všech stran, kde to nejde neřeším, je to systémový prostředek. Navíc se šíří akropetálně a translaminárně. - pro mně laika šíří se i do nových částí rostliny a prochází jednotlivými pletivy - nemusím teda kaktus ostříkat úplně celý snad si to uvnitř nějak rozvede. 

A o tom to právě je- vyzkoušet si to pro svoje potřeby. Je jasné, že sbírka trsovitých echinocereusů asi bude potřebovat jiné množství vody, jak sbírka lofofór

peri napsal:

Láďo, co je na tom nejasného? Prostě si zkus postříkat nějakým množstvím vody 10m2, co nejmenším, a potom si změř plochu své sbírky, to množství vystříkané vody na 10m2 vynásob skutečnými metry sbírky, dej patřičné množství fungicidu, v případě Revusu top tuším 0,8ml/10m2. Pokud bude plocha sbírky např. 25m2, tak množství Revusu bude 0,8x2,5, což je 2ml, rozmícháš a aplikuješ. Jaký postřikovač máš, takový máš a s tím nic nenaděláš. Pořád lepší větší množství vody než nic. A neváhej, monilie je sviňa.

Ale jo, jasné už to teď je. Jen z toho stanovení množství vody mám obavu, když si představím, že spousta kytek je chlupatých, hustě otrněných, v trsech, atd. a postříkat to tak, abych nic nevynechal, současně aby to bylo dost namočené, ale pokud možno to nestékalo a přitom jít tak, aby to bylo tak akorát rychle. To jsem měl na mysli, když jsem psal, že mně to připadá takové těžko uchopitelné. Ale asi z toho dělám zbytečně velkou vědu. 

Láďo, co je na tom nejasného? Prostě si zkus postříkat nějakým množstvím vody 10m2, co nejmenším, a potom si změř plochu své sbírky, to množství vystříkané vody na 10m2 vynásob skutečnými metry sbírky, dej patřičné množství fungicidu, v případě Revusu top tuším 0,6ml/10m2. Pokud bude plocha sbírky např. 25m2, tak množství Revusu bude 0,8x2,5, což je 2ml, rozmícháš a aplikuješ. Jaký postřikovač máš, takový máš a s tím nic nenaděláš. Pořád lepší větší množství vody než nic. A neváhej, monilie je sviňa.

peri napsal:

Ahoj Láďo, než ti Honza odpoví, zkusím něco napsat k tématu. Postřik kaktusů fungicidem vychází ze stejného principu jako postřik polních plodin. Základem je, jak psal Honza, vědět, jak mi stříká postřikovač, tudíž kolik vody spotřebuji řekněme na těch 10m2. Zkusím to trochu zjednodušit- u polních plodin je rozmezí dávky vody pro jednotlivé fungicidy plus minus 200-300 l vody na 1 hektar, u klasových aplikací pak i méně, 120-150l /ha. Větší dávka se používá u kontaktních fungicidů, kde je žádoucí omýt celý povrch rostliny, menší dávka se používá u systémových fungicidů, kde naopak stékání není žádoucí a to je přesně ten případ Askonu, Switche či Revusu top, jak to Honza píše. Abyste si udělali představu, kolik vody v tomto případě přijde na 10 m2, tak při 200 l dávce je to 0,2l, při 300 l 0,3 l. Tedy opravdu jde jen o smočení povrchu rostliny! Dále je  nutné si uvědomit, že hobby zádové postřikovače, které používáme my, se v žádném případě nemohou tryskami rovnat profesionálním postřikovačům, většinou jejich tryska dává vody víc, takže pokud bychom příkladně na těch 10 m2 vystříkali půl litru vody, tak aplikační dávka bude 500 l na hektar, což už je na systémový fungicid dost, ale s tím se asi moc dělat nedá. Proto je důležité, jak přesně píše Honza, třeba dvakrát si zkusit ošetření plochy 10m2 čistou vodou, podívat se, jak jsou rostliny smáčeny a až teprve potom přistoupit k aplikaci fungicidu naostro.
Stékáním se totiž připravujeme o podstatnou část účinné látky, která bez užitku steče na zem. Tudíž vtip je v tom, mít na postřikovači jemnou trysku a pokud to nejde, tak si " nacvičit" sladění chůze s aplikací postřikové jíchy. Opět tím jen simulujeme práci profesionálního postřikovače, kde dávka je určována tlakem, rychlostí pojezdu a průtokem tekutiny za vteřinu. Potom i dávka účinné látky bude víceméně přesná a jestliže i trochu předávkujeme, tak u fungicidu to tak nevadí, pokud nepřekročíme dvojnásobnou dávku.

Ahoj Peri, moc díky za vyčerpávající vysvětlení. Teď už jsem to snad pochopil, ale pořád mně to přijde tak nějak silně "na vodě". Jemnou trysku nemám a s dvěma deci postříkám počítám asi tak deset kytek, tak zítra budu trénovat chůzi podél lufťáku. 

csad napsal:

Jedine snad kdo ma znameho asijskeho obchodnika se vsim moznym zbožim smíšenym.
Tam v tech  krajich předalekych,tam se to tak nebere...
...nemam seženu ??

Což o to, já jsem už sice sehnal (Revus Top), ale vidím, že ještě nemám vyhráno. Ta aplikace je na mě v tomhle případě "vyšší dívčí".   A kytky zatím padají ( včera jsem vyhodil tři desetileté T. alonsoi, dnes stejně starou M. bombycinu. Houba skrz celou kytku a smrad na dva metry, šlo to rychle. Co nadělám, soused má tři metry ode mě na zahrádce ovocné stromy a na zemi shnilé ovoce...