A už je to tady zase. Už organizujeme další čtyřicátou výstavu jako prezentaci naší činnosti pro zvědavé spoluobčany. Co je cílem našich výstav je naprosto jasné. Zviditelnit náš klub a naší zálibu. Představit kaktusy a jiné sukulentní rostliny široké veřejnosti a ukázat jim něco o jejich životě, pěstování, ale i možnosti jejich využití pro zkrášlení svého okolí.

Pro některé je to i příležitost některé své přebytky dát do prodeje a tím nakazit touto zálibou další spoluobčany. Výstava je pro klub velice důležitá, protože nám přináší z prodeje rostlin prostředky na naší činnost. Hlavní její úkol je však beze sporu propagační. Měla by být cestou k získávání nových členů a zvyšování vědomostí o kaktusech a jiných sukulentních rostlinách. Prostě jak stále opakuji. Kdo vidí nádherné kvetoucí, ale i nekvetoucí rostliny našich členů, zatouží si nějaké pořídit. Pokud si nějaké pořídí, určitě je doma nehodí do koše, ale postaví si je na okno, balkón, nebo do skleníku a doufá, že mu vyrostou do krásy jako ty co viděl na výstavě. Proto se občané našich služeb ptají za jak dlouho, to co pořídili na výstavě, pokvete. Jak velké to bude a jak to mají pěstovat. Na některých poznáte, že již něco o těchto rostlinách vědí, mají o ně skutečný zájem a chtěli by se o nich dovědět ještě víc. Takové lidi služby osloví a seznámí je s tím, kdy a kde se scházíme a do Šeříkové ulice je na druhý čtvrtek v září pozvou. Každý takový „zájemce“ si vezme na nás kontakt a přislíbí, že se přijde podívat. Pak běží měsíce, červenec, srpen září a každý takový „zájemce“ buď na to zapomene, nebo si řekne: „Co bych tam dělal, vždyť mám na okně deset kaktusů, ty mi rostou, tak se nebudu cpát mezi pěstitele, stejně na to nemám čas.“ A tak po každé výstavě v září nikdo nový do klubu nepřijde. Důvodem je také to, že s informací kterou mu o činnosti klubu dáme mu současně dáváme natištěnou přihlášku do klubu. Dobře víme, jak na tuto situaci lidé reagují. Často sedím při výstavách u pokladny a mohu odpovědně říci, že většina lidí, u kterých je zřejmé, že mají o kaktusy zájem, ihned mi takovýto papír hodí zpět, protože oni nechtějí lézt do nějaké organizace. To přináší určitě nějaké povinnosti a oni nechtějí být zase členem něčeho. Jestliže takto děláme propagaci, pak se nemůžeme divit, že ve výroční zprávě klubu se z úst předsedy dovídáme, jak se nám členská základna ztenčuje a stárne. Zájemců o kaktusy je hodně, tak co uděláme, abychom je dokázali efektivně oslovit. Zde je prostor nejen pro výbor klubu, ale pro každého člena. Je nutné si uvědomit, že všichni stárneme a jednou členy klubu nebudeme. Proto je naprosto logické, že musí přicházet noví nadšenci, kteří budou v naší činnosti pokračovat. To že nás každý rok pět nebo deset ubude je normální, ale také jich musí pět nebo deset přibýt. Nechceme být velkoklubem, ale určitě si chceme současnou dobrou situaci, a to co do množství členů a kvality rostlin, na kaktusářském nebi udržet. Prostě chceme, aby i za 20 let k nám lidé jezdili s tím, že v Plzni je silný kaktusářský klub a lidé co kaktusy a sukulenty pěstovat umí. Proto jsme se jako výbor klubu dohodli, že na letošní výstavě se zaměříme na aktivnější získávání členů. To je úkol nejen pro výbor, vedoucí směn na výstavě, ale i pro každého člena. Jak na to. Určitě je nutné lépe seznámit návštěvníky s naší činností. Těm, co kupují větší množství rostlin, nebo těm, co je na nich vidět, že se nepřišli jen podívat, ale mají o tyto rostliny skutečný zájem vysvětlit, že nesdružujeme vysloveně pěstitele kaktusů a sukulentů, ale lidi kteří mají tyto rostliny rádi a proto není důležité kolik jich doma mají, ale jaký k nim mají vztah. Současně jim vysvětlit, že pokud mají skutečně o tyto rostliny a jejich pěstování zájem, je nejsnazší cestou, jak je získat a o jejich životě se něco dovědět, spolupráce s námi. Současně jsme se dohodli, že krátce po výstavě uděláme pro takové „nadšence“ návštěvu v nějaké sbírce, nebo sbírkách našich členů. Co to znamená pro služby na výstavě 2011.

Je nutné v tomto duchu s lidmi komunikovat. Nejen je pozvat na září do Šeříkové, ale také je pozvat do plánované návštěvy sbírky v červnu, nebo červenci, kterou připravujeme. Samozřejmě nic nebrání tomu, abyste je pozvali případně do své sbírky. Mimo to, to také znamená, že nestačí jim dát kontakt na náš klub, ale je nutné se snažit získat pro nás i kontakt na ně. Jsem ochoten takovéto občany i před nějakou akcí obvolat, popřípadě jim poslat e-mail. Proto věřím, že si každý vedoucí směny všimne, že v zelených deskách s předtisky je i papír, na který se píší lidi, kteří jeví o rostliny a jejich pěstování větší zájem, a kontakty na ně (pokud budou ochotni jim je dát). Asi všichni chápete, co tím chci říci. Nestačí prostě říci: „Přijďte v září do Šeříkovky, máme tam schůzi“. Je nutné na tyto lidi získat kontakty. Pozvat je na plánovanou návštěvu do sbírky a to vše pod krédem: Nesdružujeme pěstitele kaktusů a sukulentů, kteří mají 50, 100, nebo snad 1000 rostlin, ale lidi, kteří mají tyto rostliny prostě rádi. To že je neumíte pěstovat a nemáte na ně místo a čas, to je výmluva a uvidíte, že vás snadno přesvědčíme o opaku. Proto věřím, že na připravovanou návštěvu přijde aspoň deset případných zájemců a že v deskách na konci výstavy budu mít aspoň dvacet jmen s telefony nebo e-maily. Každopádně neprobírejte s lidmi členství. O tom se rozhodnou, až se v praxi seznámí s naší činností. Každopádně tento nápad je zatím jen nápadem. Budete-li mít nějaký jiný. Přijďte s ním za jakýmkoli členem výboru. Předem děkujeme.

Další změnu, kterou plánuji, je zářijová tombola. Bývá často problém sehnat někoho, kdo jí udělá, protože od června do září je dlouhá doba. Proto jsme se dohodli, že by každý prodávající na výstavě mohl po sepsání vrácených rostlin, které se na výstavě neprodaly darovat klubu jednu rostlinu z těch, co měl v prodeji. Ti bohatší by mohli darovat i dvě. Tím získáme okolo 35 rostlin, které v září přinesu na schůzi do tomboly. Nejen, že tím vznikne zajímavá tradice, ale i díky tomu bude zářijová tombola velice rozmanitá. Věřím, že s tím všichni prodávající budou souhlasit. Proto počítejte s tím, že ve středu po skončení výstavy budou u pokladny jedna, nebo dvě bedýnky, a po té co spočítám rostliny, které se vám vrací, klubu jednu rostlinu darujete. Tím zase získá klub nějakou korunu. Když už jsem u téma tomboly. Když jsem přišel do klubu bylo zvykem, že si ti aktivnější členové vždy koupili aspoň za 5,- Kč lístky do tomboly. V poslední době však o tombolu zájem klesá. Já vím v tombole jsou zpravidla rostliny, které kaktusář ze své sbírky vyřadil a tudíž o ně není větší zájem. Ale o tom přece tombola není. Myslím, že je projevem určité sounáležitosti s klubem a s jeho akcemi a pokud vyhrajete a rostlinu nechcete, vždy je na schůzi několik začínajících členů, kterým s ní uděláte radost. Nebo zájem klesl, proto, že už těch 5,- Kč nemáte?