Jako již tradičně, proběhla druhou neděli v březnu, tj. 13. 3. 2011, v rámci nedělních návštěv sbírek členů Klubu kaktusářů Plzeň prohlídka skleníků Míly Hájka v Třemošné u Plzně.
Sešla se tam slušná řádka našich členů, protože u Míly Hájka je pořád něco k vidění a to jak v nevytápěných sklenících, tak i ve vytápěném skleníku umístěném na střeše domu.
Vzhledem k Mílově zaměření na mrazuvzdorné rostliny je jarní termín optimální, protože u něj to v tu dobu už fakt žije. Samozřejmě, že nebylo vidět vše, protože ještě nebyly všechny rostliny na stanovištích, ale jako obvykle i to co tam bylo, stačilo, aby se člověk zasnil a lehce si zamlaskal nad kvantem překrásých rostlin, které navíc v mnoha případech patří k tomu pěstitelsky nejsložitějšímu, na co člověk narazí.
Mílovy pěstitelské schopnosti jsou, při pohledu na přírodně vypadající zdravé a krásné rostliny, naprosto zřejmé.
Jako obvykle návštěva byla i příležitostí inspirovat se, lecos z kaktusářské problematiky probrat , pokochat se, vidět se s ostatními přáteli, trochu si i pokecat a tak příjemně po kaktusářsku strávit nedělní dopoledne… co víc si člověk může přát?
Vzhledem k velkému množství krásných kytek sem se neudržel a fotil víc než je zdrávo, takže tady jen pár snímků, zbytek umístím na fórum (zde bude odkaz).
Dokumentární snímečky s účastníky jsem proložil fotkami rostlin tak aby vynikla harmonicky krása těch sympatických plzeňských kaktusářů a taktéž rostlin Mílou pěstovaných.
Nevytápěné skleníky jsou první zastávkou zvědavých kaktusářů, vše hlídá velmi přítulný psík dobromyslné povahy.
Rozbíhá se kaktusářská diskuse...
Míla Hájek (v brýlých) pozoruje hemžení ve svých sklenících...
Pár lahůdek z říše mrazuvzdorných kaktusů...
Jirka Konstantinovič přivedl kaktusářský dorost. Ze slunečních brýlí je jasné že se léto valem blíží...
Mrazuvzdorné pole -lán kaktusů.
Obří Holalocephala texensis může způsobit pokles čelisti až o několik centimetrů.
Diskuse se přenesla i do skleníků obývaných výsevy a semenáči. A že jich tam najdete požehnaně.
A tady už jsme se přesunuli do střešního skleníku kde kaktusy mají celoroční ráj. Tady nenajdete mrazuvzdorné, ale ariokarpusy, echinocactusy, a mexické drobné kaktusy. Ale najdou se tam i jiné rostliny, které pojí obvykle to, že jsou prostě krásné...
Na pravo taktéž jsou vidět mateční rostliny na těch nejtlustších peireskiopsisech jaké si dokážete představit.
Krásná sbírka ariocarpusů. Naprosto excelentní vzhled rostlin.
A i tady pokračuje živá diskuse nad rostlinami.
A tady bude takzvaná mexická lahůdková trojkombinace
1. Aztekium hintonii
2. Aztekium ritterii
3. Geohintonia mexicana
A tady je další kráska...
Echinocactus horizonthalonius je tu zastoupen v mnoha nádherných exemplářích, různých habitů, takže jen jeden pro ukázku...
Raritka - Pygmaeocereus bieblii, moc jich ve sbírkách není, což je jistě jen dočasný nedostatek, který čeští kaktusáři brzy napraví.
