Po letech jsme se odhodlali vyrazit za prohlídkami sbírek kaktusů někam dál. Rozhodli jsme se vyrazit na Ostravsko, kde jsme již jednou byli v roce

……a dodnes na to vzpomínáme. Organizací byl pověřen Petr Kuták, který oslovil předsedu ostravského klubu Lumíra Krále. Lumír pro nás předjednal návštěvu v 7 sbírkách a Ota Potyka vyjednal za rozumnou cenu nocleh na ubytovně u elektrárny v Dětmarovicích. Cena zájezdu byla stanovena na 1.200,-Kč (v ceně zahrnuta doprava, nocleh a snídaně), zálohy se začaly vybírat již před vánocemi a po novém roce bylo skoro plno. Nakonec někdo odřekl a tak nás nakonec jelo jenom 39.

Odjezd byl stanoven na 4 hodinu ráno z parkoviště u „Bohemky“, autobus byl objednán u osvědčené firmy Rottenborn-Bruj. Vozil nás autobus značky MAN. Cesta po dálnici (svezli jsme se po nové dálnici až do Bohumína) uběhla rychle a v pohodě, s jednou zastávkou na kafe jsme byli před jedenáctou v Orlové. Už nás u hlavní silnice čekal Potyka mladší. Rozptýlili jsme se po rozlehlých sklenících a obdivovali spoustu skvělých kytek většinou pěstovaných metodou „na kačáka“ (u nás známá jako „na žabáka“). Bylo na co koukat i co nakupovat. Po raketovém startu na nás čekal pan Karkoška, který nás na kole dovedl klikatými uličkami do své sbírky. Sbírka menší, ale zajímavá především vzácnými sukulenty, kvetly a plodily zde pseudolythosy, zastoupeny snad všechna pachypodia a adenia včetně novinek, ceny mírní, prostředí včetně pohoštění přátelské. Po skvělém začátku jsme přejeli do Českého Těšína, kde nás měl přijmout pan Stania. Umístění sbírky jsem sice měl vysvětleno telefonicky a zaznamenáno mezi řádky na malinkatou vizitku, ale všemu jsem tím polským dialektem nerozuměl a tak jsme chvíli bloudili a pan Stania nebral telefon. Organizátor se trošku zapotil, ale nakonec jsme to našli. Bylo na co koukat a opravdu si odsud odnesl nakoupené rostliny snad každý účastník zájezdu. Velkorysé výsevy kvalitního materiálu zabírali odhadem 100 m2 a dalo se lecos vyloudit i ve sbírkovém skleníku. V mezidobí nákupu jsme po skupinkách chodili na návštěvu do nedaleké sbírky pana lékárníka Vacka. Zde se sice nenakupovalo, ale bylo co obdivovat. Pečlivě udržovaná sbírka v novém polykarbonátovém skleníku zabírala cca 80 m2 dobře rostlých zdravých rostlin.

Večer se nachýlil a tak jsme po 18 hodině zamířili na ubytovnu. Zařízení strohé leč účelné, pokoje po 2 včetně sprchy a WC s balkónkem. Výhled jsme měli na rekultivované výsypky nebo na odkalovací jezírka, popřípadě přímo na elektrárnu a zpracovnu popílku. Večeře byla připravená na 19:00 hod. Měli jsme zamluveno 25 porcí guláše, 10 porcí kuřecího stehna s rýží a 5 smažáků. Poseděli jsme skoro do půlnoci u Radegastu.

Vzbudili jsme se do kalného deštivého rána. Odjezd byl stanoven již na 8 hodinu. Snídaně byla královská, mohli jsme si nabrat smažená vajíčka, párečky, slaninku, salámy, sýry…. Byly čerstvě napečené i švestkové koláče.

V první sbírce nás čekal pan Schlessinger – specialista na kaktusy rodu gymnocalycium. Díky postupnému vyřazování jiných kytek než gymen bylo možno zakoupit i velké mexické rostliny, dal se koupit třeba velký květuschopný ortegokaktus nebo mamilopsis a podobně. Lilo tak, že se nadalo ani přeběhnout do autobusu, po silnici se začala valit voda, stěrače sotva stíhaly, venku byla zima. Museli jsme se trošku zahřát Homolkovo slívovičkou. Na programu byl přejezd do Frýdku Místku a sbírka Jaromíra Chvastka. Měl jsem k dispozici perfektní popis cesty včetně plánku. Sbírku jsme našli napoprvé bez bloudění, i když cesta po úzké lesní cestě, kam se řidičovi zjevně nechtělo, vypadala dost podezřele. Horší to bylo zpět, ukázalo se, že se autobus neotočí a dál se jet nedalo. Museli jsme cca 300 m couvat po té úzké lesní cestě, která se místy již měnila v potůček. To už byl řidič úplně na mrtvici a ve mně byla také malá dušička. Poslední sukulentní sbírku Ivo Žídka už jsme i přes ojedinělé protesty oželeli. No, ale zpět ke Chvastkovi. Tam to bylo suprové, nový polykarbonátový skleník cca 100 m2, pořizovací cena okolo miliónu, podlahové vytápění tepelným čerpadlem, dokonalé boční vzduchování, široké pohodlné uličky, zvýšený prostor pro cereusy, palmy a jiné vyšší rostliny, závěsné stěny pro tilandsie, no prostě vymakaný a promyšlený domeček pro kytky a ty kytky stály za to. Fotoaparáty cvakaly, ozývaly se pochvalné komentáře. Spousta rostlin byla i na prodej, jednotná cena 20,- Kč v květníku 4x4 cm, roubované hybridy astrofyt do stovky.

Déšť se změnil v přívaly. Už kvůli počasí bylo lepší jet včas domů. Ještě jsme zašli na oběd do nedaleké staročeské restaurace a pak do autobusu a na dálnici. V Plzni jsme byli za necelých šest hodin i s přestávkou.

Zájezd se myslím vydařil, viděli jsme toho hodně a všechno klaplo. Účastníci si to snad dobře užili, pro organizátora to bylo trošku náročné. Už se těším na příští rok až předám žezlo někomu jinému a sednu si bezstarostně v autobuse někam dozadu.

Petr Kuták