V minulém čísle našeho zpravodaje jsem si přečetl článek Milana Douděry o hledání vhodného výsevního substrátu, ve kterém označil perlit jako “to pravé”. Rád slyším, že to funguje.

S nadějí, že v perlitu najdu vhodný substrát pro výsev zejména choulostivějších druhů, jsem se i já pokoušel před asi třemi roky použít perlit jako výsevní substrát. Bohužel výsledek byl velice špatný. V žádném případě však nechci svým článkem zpochybňovat perlit jako vhodný výsevní substrát a pravděpodobně se i já někdy, vzhledem k pozitivním zkušenostem některých kolegů, znovu pokusím o jeho použití. Chci Vás však upozornit na problém, se kterým jsem se setkal a který by Vás mohl hned na začátku odradit.

Ve Stavobazaru na Slovanské třídě jsem zakoupil pytel běžného stavebního perlitu. Výsev jsem provedl obdobně jak doporučuje Milan Douděra. Semena bez problému klíčila a první měsíc i pěkně rostla. Po té jsem však začal pozorovat chřadnutí kořínků. Kořínky sice nezahnívaly, ale ztrácely vlasové zakončení a vytvářely hnědavé kalusy. Toto bylo samozřejmě doprovázeno zastavením růstu. Po dalším měsíci jsem již nevydržel a semenáčky přesázel do normálního substrátu, kde se vetšinou rostlinky po nějaké době vzpamatovaly a začaly normálně prospívat. Pro upřesnění ještě dodávám, že se jednalo na zkoušku o zástupce rodů Astrophytum, Thelocactus, Gymnocalycium a Strombocactus a že výsev byl proveden do výsevního kultivátoru s umělým osvětlením .

Nejsem schopen jednoznačně říci, z jakého důvodu došlo ke zmiňovaným problémům. Jeden názor se mi však zdá jako poměrně rozumný a odpovídající stavu semenáčků. Jde o to, že perlit může po určité době začít uvolňovat amoniak, který pak samozřejmě kořínky spálí.

Co z toho všeho tedy vyplývá? Jenom to, že je třeba určité opatrnosti a že ne každý perlit bude perfektní. Mé doporučení je tedy použít perlit z již ověřeného zdroje nebo ještě lépe provést nejprve zkoušku s menším množstvím semen. Vždyť perlit má jinak řadu skvělých vlastností a pro které jistě stojí za vyzkoušení.