Zpráva o odchodu našeho kamaráda, dlouholetého člena plzeňského klubu kaktusářů, velkého kaktusářského nadšence Jirky Krechovského nás zastihla nepřipravené psát jakékoliv dlouhé nekrology. Na poslední výborovce, jsme se dohodli, že každý kdo ho znal, a kdo chce, o něm napíše krátkou vzpomínku nebo jen popíše střípky zážitků, ze kterých složíme společnou zpověď jeho kamarádů a pošlem to do světa.

Jiří Krechovský

1945 - 2007

členem klubu od roku 1967

Byl to člověk, kterého si pamatuji již ze své první návštěvy schůze Klubu kaktusářů v Plzni  před třiceti lety na Lékařské fakultě (Bylo mi tenkrát jedenáct). Takhle nějak jsem si představoval, že by měl vypadat kaktusář….

Poslední setkání letos na konci dubna u mě na zahradě při Kaktusářském popíjení piva ze sudu (KAPOPIZES), bylo ještě hodně plánů, vždyť doktoři mu dávali ještě minimálně pět let života…

Petr Kuták

Myslím, že s Jirkou odešla z klubu i kus jeho historie. Budou mi scházet Jirkovy glosy při přednáškách a vždycky si při pohledu do sálu představím jeho a bedničku kytek, kterou obvykle pro nás míval. Mám od něj pár pracovních pomůcek, které často beru do ruky, takže nevzpomenout si nebude možné. Bohužel, další už nevyrobí. Jdu si dát panáka.

Jirka Vinař

U Jirky jsem nejvíc obdivoval jeho hluboké znalosti o našich oblíbených kytičkách, nejvíc to asi vystihla okřídlená věta doubravecké party: "Zeptejte se Krechovskýho, ten ví všechno."

Milan Kůrka

Vzpomínám, jak Jirka zalil omylem celou sbírku herbicidem místo insekticidu a vlastně celou mnohaletou sbírku odepsal.

Jiný by se třeba na vše vykašlal, ale Jirka prostě začal znovu, jako by se nic nestalo.

Jirkovo srdce bylo otevřené a štědré všem, kdo v dobrém přicházel.

Z každé návštěvy u něj jsem si něco odnesl, a tak ve své sbírce mám spoustu kytiček, které mi jej budou stále připomínat.

Díky Jirko!

Jirka Musil

Jednou jsme si objednali u Jirky, který byl klempíř, kropáče s dlouhým sosákem, aby se dobře zalévaly vzdálenější kytky. Jirka je přinesl na schůzi, která se ještě tehdy konala ve vzdálené Doubravce. Schůze se protáhla a my jsme jeli nočním spojem, každý s jedním nepřehlédnutelným kropáčem. Nedokázali jsme ostatním opilcům vysvětlit, že se nejedná o dost ujetou recesi.

Petr Česal

Roku 2004 jsem, jako hodnotitel výstavy, ocenil jeho expozici Albertem. Pan Krechovský  pochyboval o tom, zda tyto rostliny mohou někoho zajímat. Vystavil totiž rostliny které doprovází kaktusy na nalezištích. Tenkrát jsem mu neřekl, že volba jeho expozice byla pro mne naprosto jasná na první pohled, o dalších dvou oceněných jsem musel dlouze přemýšlet.

V září roku 2006 jsem naposledy navštívil jeho sbírku. Při té příležitosti jsem fotil jeho rostliny pro projekt „Plzeňské sbírky“. Letos jsem se k němu chystal s kamerou. Bohužel to již neuskutečním a lepší fotky také nenafotím.