K napsání příspěvku na téma “kaktusy a jejich škůdci” mě přivedly myši. Myši jsou pro mě po období hledání a experimentování totiž největším škůdcem kaktusů. Vlnatky, svilušky, kořenovky a další drobné havěti přicházejí postupně a lze se proti nim preventivně chránit.

Myši přicházejí náhle a nikdy dopředu nevím, kdy to bude. Obvykle v zimním období, ale občas zavítají na návštěvu i v létě. Jejich činnost se projeví velice rychle po napadení. Určitým pozitivem je, že je lze na čas (než přijdou nové) úplně mechanicky vyhubit. Zajímavé je, že ke konzumaci si vybírají jen některé druhy a z nich jen mladé rostliny do asi 4 let věku.

 Zjistil jsem i pořadí jejich chodů. Jako předkrm posloužily nejmenší semenáčky Astrophytum asterias. Aperitivem se staly čerstvé plody mamilárií, dezertem semena M. herrerae. Polévku představovanou pěkně nacucanými dužnatými sukulenty myši odmítly. Hlavním chodem byla Mamillaria bocasana. Několik myší za dva týdny sežralo několik desítek rostlin o průměru asi 4 cm. Zákuskem byl Echinopsis. Zůstal jen okousaný, asi nebyl dost dobrý. Mezitím myši ochutnaly eriosyce a lofofory. Jedno kousnutí a pryč.

 Literárně podchycenými škůdci dále bývají slimáci a mravenci. Se slimáky zkušenosti nemám, do skleníku na větší kytky mi nelezou, semenáčky jsou mimo jejich dolez. Mravence považuji za pološkůdce. S oblibou si budují mraveniště mezi kaktusy (nejraději mají grusony) a přitom je překrývají zeminou. Nelze je chemicky zcela vyhubit, vyhnání vyžaduje trpělivost při ničení jejich díla. Jsou asi dost inteligentní, protože po asi desátém zničení navršeného mraveniště se odstěhovali. Na druhou stranu jsou velice užiteční při podzimním očišťování ferokaktusů od sladkých šťáv.

 Literárně dosud nezachycenými škůdci (aspoň pokud je mi známo) jsou kočky, ještěrky a ropuchy. Škody působí obdobně jako mravenci zahrabáváním (ale i vyhrabáváním) menších kaktusů. Škody jsou lokální a malého rozsahu, tak proti nim nezasahuji.

 Občasnými, ale velice nevítanými škůdci jsou veverky, lasičky, straky, sojky a případně další větší divocí živočichové. Po jejich návštěvě ve skleníku zůstalo vždy několik poničených rostlin, rozházené články opuncií, opadané nedozrálé plody, převrácené květináče.

 Za nejničivějšího škůdce ze zvířat považuji slepice. Díky své velikosti a hmotnosti jsou schopny pohybovat i velkými rostlinami, klovají do čehokoliv a zkáza přichází během několika okamžiků.

 Ovšem ze všech škůdců kaktusů jednoznačně vede člověk. Sami svým kytičkám působíme ty největší újmy ať nedostatečnou nebo naopak přílišnou péčí.