Eriocereus jusbertii je všeobecně uznávaná podnož pro téměř všechny druhy roubů s kladným účinkem na květenství. Chceme-li získat větší množství zdravých podnoží, nezbývá než provést výsev nejlépe vlastních semen. E. jusbertii vykvete obvykle při výšce jednoho metru , jde-li o semenáč.
Pokud máme rostlinu několikrát řezanou, pak i při menší výšce, nebo´t jde sice o vegetativně mladou, ale generativně mnohem starší rostlinu. Vyjíměčně vykvete i podložka pod slabě rostoucím roubem.
Po sprášení blizny jusberta pylem libovolné echinopsis a následným samosprášením vlastním pylem, dojde k tvorbě až 6 cm velkého kulatého plodu. Ve zralosti je červený a po puknutí oplodí se objeví bílý parenchym se stovkami semen. A zde nastává problém. Jak ta semena vyčistit? Léta jsem používal metody:
- rozmačkání plodů
- dvoudenní nakvašení vzniklé hmoty
- proprání pod tekoucí vodou v cedníku
- usušení
Tato metoda je velice pracná a časově náročná. Náhoda tomu chtěla, že jsem přišel na metodu zcela přírodní.
Jak známo, pokud plod jusberta přezraje, odpadne z rostliny a při sesychání vznikne z jeho obsahu klihovitá hmota, která je ve vlhčím prostředí obvykle napadena nazelenalou plísní.. Asi před třemi roky se mně urodilo na podzim 8 nebo 9 plodů, které jsem nestačil zpracovat, takže zklihovatěly. Bylo mi je líto vyhodit a tak jsem je nechal v otevřené krabičce od nanukáče na skříni vedle dvou přepravek s vlašskými ořechy. V zimě se začali v pokojíku objevovat malí motýlci - moli. Po zásahu plácačkou po nich zůstávala špinavá šmouha na zdi. Zkoušel jsem je trefit za letu a po jednom pokusu jsem zasáhl přepravku s ořechy, což mělo z následek start celého hejna molů. Zdroj byl nalezen. Při likvidaci ořechů, ve kterých byli červíci v různém stadiu vývoje, jsem narazil na krabičku s původně klihovitými plody jusbertů. Pod jakoby pavučinkou jsem nalezl pouze vnější uschlé oplodí a jakousi černou hmotu. Po promnutí mezi prsty se objevila semena jusbertů a černý prach. Larvy molů vyžraly klihovitou hmotu a černý prach byl jejich trus. Během několika minut jsem po promnutí a vyprání v cedníku získal několik tisíc semen takřka bez práce.
Zajímalo mě, o jaký druh hmyzu se jedná. Porovnáním obrázků s odchyceným exemplářem jsem zjistil, že se jedná o "potravinového mola", přesněji řečeno o zavíječe paprikového Plodia interpunctella z čeledi zavíječovitých - Pyralidae z řádu motýlů - Lepidoptera.
Dospělec dosahuje v klidu délky až 20 mm. Krajní dvě třetiny předních křídel jsou bronzové nebo měděné barvy, zatímco třetina u těla je žlutohnědá. Obě části křídla jsou oddělena tmavým proužkem. Rozpětí křídel má 16-20 mm. Obvykle klade až 300 nelepkavých bílých vajíček na povrch potravin. Larvy jsou špinavě bílé s hnědou hlavou, dlouhé ž 12 mm. Plně dorostlé larvy často opouští potravní zdroj a lezou po stěnách do značné vzdálenosti. Produkují zámotky a případně se kuklí. Lepivé pavučiny larev způsobují slepení například mouky do provazců či chuchvalců.
Zavíječ paprikový je řazen mezi nejhorší skladištní škůdce. Je schopný dostat se k potravinám i přes překvapivě pevné překážky, včetně papírových nebo plastových zatavených sáčků. Často se stává, že domácnost je tímto škůdcem úplně zamořena. Ročně má 2 až 5 generací dle okolní teploty. Hned po nelezení larvy nebo motýlka je důležité zabavit se všech napadených potravin. Napadá obiloviny, luštěniny, rýži, chléb, těstoviny, mouku, čaje, strouhanku, koření kakao, kávu, ovesné vločky, sušené mléko a ovoce, piškoty, sušenky, müsli, ořechy, čokoládu, suché pečivo, granule, případně i podestýlku pro domácí zvířata. Je potřeba vyklidit špajsky, skříňky, chlebovky a podobné prostory. Nové potraviny je třeba uzavřít do sklenic s kovovým, uzávěrem a nechat 2 - 3 dny v mrazáku přemrznout. Je možno nainstalovat feromonové desky a molopapky. Ty odchytí sice pouze samce, ale nedojde tak k dalšímu množení škůdce. Dezinsekci skladovacích prostor provedeme octovou vodou, savem či jiným vhodným prostředkem. Zavíječe prý odpuzuje vůně bobkového listu a hřebíčku mezi potravinami. Rovněž není vhodné hromadit zásoby (levné nákupy).
Podobně škodí i zavíječ čokoládový a moučný. Zavíječi se objeví čas od času téměř v každé domácnosti. Nejčastěji si je přineseme s potravinami z obchodu, nebo k nám zaletí od sousedů oknem, stoupačkami či digestoří.
Na webu jsem narazil na zajímavou otázku a následnou radu:
Cituji: Jsou všude
Máme moly v celým domě, nejvíc u mě v pokojíku a v komoře. V komoře je jenom kořalka v lahvích, ale žádný jídlo. Nevíte, jak se jich zbavit?
Moli: Vychlastej to a nebudeš vědět, že tam nějaký moli jsou, ty vole.
(www.skudci.com/mol-moli).
PS: Pro ověření metody jsem část napadených ořechů uzavřel do třílitrové lahve s kovovým uzávěrem a v létě pak pokus s klihovitými plody jusberta zopakoval. Výsledek byl stejný. Pochybuji ovšem, že by se tato přírodní metoda čištění semen dočkala rozšíření. Manželky by nejspíše vyhodily moly i s pokusníky z řad kaktusářů. Tolik můj názor.
Molům a kaktusům zdar.