Chtěl bych se podělit o jednu dobrou zkušenost a poradit přátelům. Jak již nadpis článku naznačuje, řeč bude o štětečcích na opylování květů kaktusů.

Po loňském úspěšném zahájení Akce semen našeho plzeňského klubu kaktusářů jsem zvýšil aktivitu a iniciativu při sprašování květů svých sbírkových rostlin. Narazil jsem na problém  čím snadno, dobře a hlavně levně přenášet pyl. Kvalitní štětečky zhotovené z přírodních vlasů jsou hrozně drahé. Levné štětečky s umělými štětinami se mi neosvědčily, protože na nich špatně ulpívají pylová zrna. Manipulace s různými vatičkami namotanými na párátku nebo kojeneckými šťourátky je neohrabaná a práce je to spíš ke vzteku. Až jednou jsem něco viděl u Míry Naxery  a to bylo ono – speciální kaktusářské štětečky. Doufám, že se na mě autor výmyslu nebude zlobit, když jeho prvoobjev platně popíši a vydám v odborném časopise. Bohužel neumím latinsky a tak se musíte spokojit pouze s češtinou. 

Pokusím se teď vylíčit, jak takový  kaktusářský štěteček vypadá a jak se vyrábí. Základ tvoří kovová trubička délky cca 1 cm (to stačí). Použil jsem kovovou náplň do propisovačky. Další nepostradatelnou součástí štětečku jsou štětiny, podle toho vlastně tento nástroj dostal jméno. Využil jsem toho, že v domě, kde bydlím otevřeli nové kadeřnictví a poprvé jsem ho navštívil. Příjemnou slečnu holičku trošku zaskočilo a pobavilo moje přání posbírat si pár vlasů na štětečky. Na podlaze a v odpadkovém koši jsem našel pouze pocuchanou a nacetlovanou vlasovou střiž. Delší vlasy mi slíbila schovat. Ještě jsem si poručil, že potřebuji vlasy rovné, jemné a pokud možno tmavé, aby na nich byl vidět žlutý pyl. Připojil jsem přání, aby ty kadeře dříve nosila nějaká sličná dívka. 

Přání se mi splnilo. Druhý den jsem zavítal ke své holičce. Na okenním parapetě ležel nádherný voňavý, tmavě ebenový mokrý pramen. Dívka, která o něj přišla, ještě seděla v lokále a moc se mi líbila. 

Tak a teď zpět ke štětečkům. Problém bylo dostat z trubičky náplň. Vyfukoval jsem jí pusou, ale to nedoporučuji, protože jsem měl modrý chrup i rty. Napodruhé jsem protáhl skrz rourku provázek a tahal ho pořád pryč, to již šlo lépe. Další důležitá věc je trubičku naporcovat na potřebnou délku tak, aby se nedeformovala. Nelze ji naštípat, musíte ji nařezat jemnou pilkou na kov. 

Máme trubičky potřebné délky a krásné štětiny, zbývá spojit je dohromady. Na to jsem vymyslel fígl. Uvázal jsem uprostřed pramínku požadované tloušťky režnou nit, tu  pak provlékl skrz rourku a zatáhl. Pramen se v místě úvazku přeložil a ve dvojnásobné tloušťce zajel do trubičky. Zbývá trubičku kleštěmi stlačit a vykukující vlasy zastřihnou. Základní korpus štětečku je hotový.  Ještě nasadit druhý volný konec trubičky na násadku a celé opylovadlo je připraveno k akci. Jako násadku lze použít štípaný bambus, ale stačí i obyčejná špejle. Doporučuji ponechat násadku dostatečně dlouhou, aby ji bylo možné pohodlně zapíchnout do květináče vedle kaktusu.

 Z vlastních zkušenosti mohu potvrdit, že výše popsané štětečky fungují znamenitě. Květy se skoro pokaždé přemění v pěkně baňaté plody plné semínek. Řekl bych, že mám výnosy semen daleko větší, než když jsem to šmrdlal vatičkou. Tyto štětečky snad předčí jen huňaté nožky včelek, čmeláčků a jiného hmyzu. 

Otázky spojené se zabraňováním vniknutí nechtěného hmyzu ke kvetoucím kaktusům nebo jiné speciální metody opylování (vytrhávání a přikládání celých prašníků, dočasné ukládání pylu v chladu, přenášení celých rostlin do separé, ale i jiné neexaktní metody – psychostimulace, ozařování rentgenovými paprsky, zpěv, bzučení a pod.) mohou být námětem pro ostatní členy našeho klubu. Článků je málo, předseda o ně pořád loudí, tak lidi pište, nestyďte se a nebuďte líní!!!