Ve článku kaktusy nebo okurky,jsem prozradil proč roubuji jen vybrané druhy kaktusů. Dnes vám povím, které podnože mám rád a které miluji.

Mezi ty,které mám rád patří: Eriocereus jusberti a Trichocereus pasacana. Ty, které miluji jsou: Eriocereus jusberti, Trichcereus pasacana a Echinocereus chloranthus.

 Jenomže jusbert, kterého miluji, musí být tlustý jako čabajská klobása. Vypěstovat kvalitní jusbert není záležitost dvou či tří let, ale spíše čtyř až pěti. To znamená koupit semena, abych si zajistil zdravé a bezvirozní rostliny. Semenáčky včas seřezávat a řízky sázet do velmi výživného substrátu. Ve velikosti 8-10cm postup několikrát opakovat. Každé nové zakořenění řízek posílí. Až dosáhnou již zmíněné síly je ta správná doba k oroubování. Silný a dobře pěstovaný jusbert je opravdu kvalitní podnoží pro celá desetiletí. Nejenže roub dokáže výtečně nastartovat, ale nutí roub růst do krásy.

Druhá podnož, kterou miluji je Trichocereus pasacana o průměru pivního pulitru. Důvodem je to, že snese chladné zimování. Proto si můžu dovolit dát echinomastusy (jinak některé mrazuvzdorné) do skleníku již koncem února, kdy jsou jen noční mrazy tak do –8 stupňů. Přes den stačí kolem nuly. Na takto silné pasacany roubuji větší kaktusy, především hlavy těch, které zokurkovatěly.Pod roubem je tedy pořádná flákota a spojení dokonalé. Nevýhodou pasacany je její sklon k popálení až samovznícení. Abych mohl rouby nechat na plném slunci musím pasacany celé ponořit do větších vrhlíků a zasypat drtí.

 Třetí mnou milující podnoží je Echinocereus chloranthus o průměru korkového špuntu od Tramínu (nejlépe ročník 1994 sklepy Valtice). Na chloranthus roubuji sclerocactusy, zkouším echinomastusy a echinocactusy. Je to skromná podložka a na rozdíl ode mne není tak žíznivá. Proto je výborná právě pro sclerocactusy, které nechci mít nabubřelé zaléváním.Spolehlivě vydrží dlouhodobé mrazy. Rok po naroubování ho celý zapustím do substrátu, takže rouby vypadají pravokořenně. Chloranthus chválím také proto, že mě jako podložka ještě nikdy neodumřel mrazem, přelitím ani sušením. Je to i krásná rostlina sama o sobě. Nevýhodou je časté odnožování zpočátku po roubování. Jemu tedy sláva.

 A ještě jednu radu tomu, kdo roubuje sbírkové rostliny.Je moc důležité vědět, které kaktusy ve sbírce mám roubované a které pravokořenné. Po letech se může podložka převtělit a já nepoznám je-li kaktus roubován. K roubovanému echinomastusu se musím chovat zcela jinak než k pravokořennému. Nám na mysl jiné zalévání a jiný substrát. Sterilní a vápenný substrát nemůže vyhovovat jusbertu nebo pro pasacanu. Stejné platí o zálivce. Proto si roubované rostliny řádně označte!