Máte vysoké náklady na topení ve skleníku? Musíte na zimu stěhovat své rostliny a je vám to nepříjemné? Přehřívá se vám v létě byt? Pokud ano, pak mám pro vás řešení. Vaše problémy spolehlivě vyřeší zemní výměník, někdy též nazývaný zemní kolektor nebo zemní registr.

 Zemní výměník (ZV):

- v zimě hřeje, v létě ochlazuje

- zajišťuje dostatečnou výměnu vzduchu v obývaných prostorách (a nejen tam)

- má mimořádně nízké provozní náklady (spotřeba el. energie 20 - 100 W, dle typu ventilátoru)

- má poměrně nízké investiční náklady (pro běžný rodinný domek či skleník v řádu několika desetitisíců Kč)

- má velice dlouhou dobu životnosti (reálně lze uvažovat nejméně 2 generace, to je 50 - 60 let)

- je použitelný pro mnoho typů objektů : obytné domy, výrobní i kancelářské budovy, restaurace, penzióny, sklady, skleníky, uzavřená sportoviště, prostory pro chov zvířat apod.

- může pracovat současně s různými vytápěcími soustavami (pevná paliva, plyn, přímotop, solár)

- je možné jej využívat i v již postavených objektech

- lze vybudovat i svépomocí

Zemní výměník je dokonce téměř nezbytným pro nízkoenergetické domy. Takový dům bývá navrhován s přihlédnutím především k zimnímu období. V letním období tepelné zisky z prosklených ploch (tedy pokud není dům postaven s průzory místo oken) výrazně vzrostou a dokonalá tepelná izolace zabrání vyzařování tepla. Nastává  přehřátí interiéru. Obvyklým řešením je klimatizace. Je to ale nutné? Samozřejmě že není. Stačí vhodným způsobem využít potenciál, který existuje v zemině v okolí každé stavby.

 Zemní výměník je jednoduché technické zařízení, které si může schopný kutil vybudovat svépomocí. V podstatě se jedná o trubku zakopanou do země a na jednom konci ventilátor. Ovšem pro správnou a hlavně dlouhodobě spolehlivou funkci je třeba mít nejen teoretické, ale i praktické zkušenosti s montáží a s provozem takového zařízení. I malé opomenutí může znamenat celkové znehodnocení zařízení nebo podstatné omezení jeho využití.

 Největší rizika pro bezporuchový provoz zemního výměníku vytváří voda. Jednak v letním období voda zkondenzovaná uvnitř potrubí a dále pak v období dlouhotrvajících dešťů voda nateklá do zemního výměníku z okolní zeminy. Omezení rizik na minimum je možné jen kvalitním návrhem zemního výměníku a pečlivou prací při vlastní montáži. Dalším požadavkem je možnost čištění v celé délce. Ač má zemní výměník samočistící schopnosti, po několika letech provozu (interval 3 - 5 let) je třeba jej vyčistit. Zemní výměníky dosud u nás svépomocí zhotovované tento požadavek vesměs opomíjejí.

 Pro použití ZV v oblasti pěstování rostlin u nás se zatím zabývají jen citrusáři. Je to z docela pochopitelných důvodů: citrusy se dost obtížně přemísťují, přes zimu potřebují světlo a náklady na topení jsou nemalé. Logickým řešením by byla tranšej (= obdoba skleníku, je zcela zapuštěná v zemi, s prosklenou střechou). Jenže má jednu významnou nevýhodu – obtížně se větrá. Rostliny v tranšeji napadají plísně a houby. Pro pěstitele k+s je tedy tranšej zcela nepoužitelná. Aktuální diskusi i s teoretickými výpočty lze zhlédnout na http://www.citrusy.cz/, forum sklenniky a zimne zahrady.

 Zatím je diskuse neuzavřená – citrusářům totiž nevyhovuje průběh teplot na výstupu ze ZV především v časném jaru.

 Pro pěstitele k+s je naopak průběh výstupních teplot ze ZV zcela přijatelný. Na vysvětlenou trocha teorie. Protože ani teplo ze země není nevyčerpatelné a proudí poměrně pomalu, tak (pro zjednodušení předpokládejme že lineárně) během zimního provozu klesá postupně teplota v okolí ZV v zemině. Z listopadových cca +10^O C na březnových cca +3^O C. S občasnými výkyvy směrem dolů (cca o 2 až 3 stupně) v delším období velkých mrazů. To ale znamená, že ZV (tedy pokud je postaven správně) vždy zaručí, aby teplota nepoklesla pod bod mrazu. Ovšem v březnu jsou naše rostlinky již významněji ohřívány sílícím sluníčkem a také již více dehydrované a i případný mírný mrazík vydrží. Velkou výhodou pro pěstitele k+s je rovněž druhá funkce ZV – odvlhčování. A v období letních veder lze použít ZV buď pro chlazení skleníku nebo i obytných prostor. Z teplot nad +30^O C vychladí vzduch na přijatelných +20^O C až +23^O C – opět to nejvíce závisí na délce horkého období.

 Pro správné navržení zemního výměníku je nezbytné znát místo instalace (velikost a tvar pozemku, složení půdy a podloží, sklon terénu, napojení na objekt, podzemní sítě, přístupnost pro rypadlo, apod.). Aby zemní výměník dobře sloužil, má mít délku uložení trubek v zemi nejméně 30 m, optimální délka je okolo 50 m v hloubce 1,5 až 2,0 m. Nevyžaduje se přímý směr. Jako materiál se nejvíce používají kanalizační trubky KG (oranžové) o průměru 200 mm. U novostaveb lze ZV zakopat pod základy a tím uspořit jak místo, tak výkopové práce.

 Jako poměrně kuriózní je možné použít ZV i pro chránění subtropických rostlin zasazených volně v zahradě.