I když kaktusy tak dlouho nepěstuji, mám hezkých zážitků s kaktusy dostatek. Obzvláště s pěstováním kaktusů na balkóně si člověk užije. Někdy se až divíte, jaké záludnosti na vás čekají. Jako všude, tak i na balkóně máte prostor pro pěstování kaktusů a sukulentů velice omezený.

Já jsem se musel omezit pouze na malou skříňku na balkóně o ploše 0,5 m². Stále hledám místo pro přestěhování a stále se ještě nenašlo. Potíže, které potkají každého balkónového pěstitele, rozdělím do několika kategorií.

Kategorie 1 – rodinní příslušníci:

Tato skupina je nejhorší, protože odboj proti vaší sbírce organizují. Ne všichni mají takovou radost z kaktusů jako vy. Když už si něco nového domů přinesete, hned říkají, že se za chvíli do bytu nevejdete. Občas to jde zamluvit starou známou větou: „To už tady roste jak dlouho, jenom vy jste si toho nevšimli.“ Když ji ale používáte často, tak vám ji za chvíli stejně věřit nebudou.

Balkón neslouží jen pro kaktusy, ale i pro věšení prádla. Jednoho krásného dne se mi totiž stala hezká příhoda. Maminka věší prádlo a najednou zakřičí: „Pojď sem, ono se to chytlo a nechce to pustit!!!“. Přijdu na balkón a zpozoruji, jak se Mammillaria pennispinosa houpe na jednom z rukávů... Poučení? Nedoporučuji dávat háčkovité mamilárky ke kraji pěstebního zařízení.

Pokud nemáte zasklený balkón, musíte řešit otázku zimování. Naštěstí v panelákových sklepech je v zimě okolo 7°C, takže většina kytek má o místo postaráno. Ale co s těmi teplomilnými? Jednoduchá odpověď, musí dovnitř, do pokoje. Tak jsem přenesl svůj Melocactus brederooianus do pokoje, přišla maminka, zpozorovala to, vztyčila ukazováček a řekla: „Co tady dělá ten LIDOŽRAVEJ KAKTUS?“. Dobrou náladu jsem měl ještě dva dny potom.

Kategorie 2 – domácí mazlíčci a jiná havěť:

Zástupci této skupiny vás dokáží také dokonale potrápit, nevyhrožují ale sbírce vyhozením do popelnice, atd.   Kromě občasných náletů holubů, kteří kaktusy poshazují, představují největší nebezpečí právě domácí mazlíčci. Nemám sice domácího mazlíčka, ale všechno mi vynahrazují sousedé odvedle. Paní sousedka se totiž po větě „Ta vaše kočička je ale tak šikovná...“ zrovna vesele netvářila. I když buduji zábrany všemožného druhu, kočička si prostě cestičku k nám na balkón najde.

A tak se stane, že se vám takováto kočička projde kaktusy. Mně se prošla také. Kaktusy byly totálně rozházené, některé byly spadlé pod skříňkou. Kočičku to asi bolelo, do letošního léta zůstaly kaktusy nepoškozené. V létě se situace opakovala. Tentokrát to odnesl Ancistrocactus uncinatus se sběrovkou, který jsem už pod barákem nenašel. To mě totiž málem trefil šlak. Sousedi si totiž pořídili druhou, zase velice šikovnou, kočičku. Poučení pro kočičky? Asi se jim procházka mezi opuntií, ferokaktusy, anicistrokaktusy a dalšími kaktusy nelíbila. Že by je to bolelo? Majitelka kočiček se od té doby na balkóně neobjevila...

Kategorie 3 - meteorologové a počasí:

Ač se meteorologové snaží, jak chtějí, počasí, které oni předpoví, není. Týká se to hlavně slunečného počasí, však to znáte. Zato vichřice, bouřky, deště, ty jim vychází vždy na 100%. Příklady:

Když se chystáte na balkóně přesazovat, přichází vichřice (nebo aspoň silný vítr), deště, atd. Nic nepřesadíte. Když se konečně odhodláte fotit a je dopoledne hezky, zaručeně bude odpoledne zataženo. Výsledek? Stejně nic nenafotíte a když přece jenom, tak jsou fotky tmavé a rozmazané. A když je hezky, tak buď nemáte u sebe foťák, nebo se vám po první fotce rozbije. Také se těšíte, až vykvetou některé kaktusy? Nic se nedá dělat, ale vykvetou právě tehdy, když jste na dovolené nebo na služební cestě. Murphyho zákony prostě fungují dokonale.