Na každé výstavě kaktusů jsem svědkem povzdechu návštěvníků, že nemohou obdivované rostliny pěstovat, protože nemají možnost chladného zimování. Služba jim málokdy dovede poradit něco jiného než melokaktus, zpropagovaný již Milanem Douděrou, a někdy jim dokonce koupi vybrané rostliny rozmlouvá právě poukazem na potřebu chladného zimování eventuelně zimování na světle.

Podmínka chladného zimování pro úspěšné pěstování kaktusů je silně zdůrazněna ve všech populárních příručkách mého mládí, které vzhledem k vysokému nákladu jsou pro zájemce o náš koníček nejsnáze dostupné a navíc, opisuje se i do příruček nově vycházejících. Lidé mají tendenci tištěnému slovu věřit, proto se snaží je naplnit a málokdo zkouší, zdali to nepůjde jinak. I já jsem tomu věřil a dlouho zimoval své rostliny v přepravkách na chladných místech, která jsem našel ve sklepě a na chodbě. Dokonce tam dosud zimuji většinu svých rostlin. Jak kaktusář stárne a slábne, některé kaktusy naopak nabývají sil a do přepravek se nevejdou. Pro tyto jsem vyčlenil zimní stanoviště na dvou skříních na chodbě. Tam byla tma a teploty mezi 12-18°C, podle mrazu venku. Když jsem přestal poustevničit, stala se z chodby zateplená předsíň, skříně se namnožily, na výzvu manželky přibyly i poličky a kaktusy byly připuštěny jako zimní dekorace. Tma v předsíni zůstala a teplota v zimě se pohybuje mezi 20-22°C. Kromě toho již 5 let používáme Trichocereus pasacana jako vánoční stromek, který zůstává v obývacím pokoji od konce října do dubna. Pro zimování v teple a tmě je důležité, aby kaktusy byly bez škůdců, protože ve tmě je špatně vidíme a takové svilušce teplo a sucho náramně vyhovuje. Obvykle se zdůrazňuje, že kaktusy mají jít na zimní stanoviště suché, což je snáze říci než udělat. Vánoční pasakána v květináči obsahujícím dvě kolečka země a rostoucí v létě pod širým nebem, nemá zem v květináči suchou ještě ani na Tři krále.

Z tabulky je vidět, že v teple a ve tmě lze úspěšně zimovat překvapivě široký sortiment kaktusů nejen mexických, ale i jihoamerických. Teplé zimování ferokaktusů už začíná být všeobecně známé, ale třeba u euforbií je v literatuře temné zimování považováno za nepřípustné, přestože, jak se každý mohl přesvědčit na výstavě KKP 2012, funguje. Je ale také vidět, že pro některé kaktusy je pokojová teplota zimování už moc vysoká, například Echinocereus morricalii po takovém zimování špatně kvete, stejně tak Mammillaria melanocentra. Je tu velký prostor pro zkoušení dalších druhů, sám jsem nikdy nezkoušel ty, které se do přepravek zatím vejdou. Očekávám velké možnosti teplého zimování třeba u gymnokalycií a parodií. Musím též zmínit neúspěch při pokusu zimovat na skříni 2 ks velkých Eriosyce aurata v r. 2004. Přestože v té době byla teplota na chodbě jen do 18°C, již po dvou měsících byly na obou rostlinách viditelné známky nezdravého zimního růstu. Naštěstí po přemístění do sklepa se růst zastavil a od té doby ve sklepě zimují pravidelně, za což se odvděčují postupně bohatším kvetením.

Budu rád, když moje zkušenosti povzbudí další zájemce, kteří, odrazeni literaturou, se dosud báli s pěstováním kaktusů začít, a budu ještě radši, když se pak s ostatními o své zkušenosti rozdělí třeba prostřednictvím našeho Zpravodaje.