Tak včera byl asi poslední teplý den babího léta. Dnes už prší, je zima a vůbec počasí nestojí za nic. Mám starost, aby mi nezatékalo do skleníku a nemusel jsem potom vyndavat kaktusy z květníků a sušit kořeny. V tuhle dobu už to samo nevyschne. Taky tajně doufám, že zabrala poslední zálivka proti kořenovce. Kdyby někde zůstala, pěkně by se přes zimu rozmohla.
A už mně zase hlodá nejistota. Jestlipak ty zavadlý květy nezplesnivý a hniloba se nedostane do kytek. Mám to otrhat nebo nemám? U některých gymen mám špatnou zkušenost. No risku to, přece jenom se chci ještě potěšit s nějakým tím pozdním květem.
Vzdušná vlhkost stoupá, projevuje se to na papírovitých ostnech některých kaktusů. Objevují se na nich nevzhledné černé ťupky houbovitého původu. Rostlinám to sice nevadí, ale na kráse to nepřidá. Pokud to jde větrám a snažím se, aby nikam do skleníku nezatékalo. Je to trápení. Ještě bych potřeboval zalít cykasy, co jsem na podzim strčil pod střechu, ale to se to z nich bude zase odpařovat. Kaktusy jsou přednější, již nikam žádnou vodu ani těm pár sukulentíkům co zrovna teď tak pěkně začaly růst.
Vrátím se ke kytkám. Co že jsem to nabídl letos všechno za semena do klubové nabídky? Jo tyhle mamilárky taky, jenže oni nějak nechtějí vystrkovat plody, snad to stihnou. Pravokořené nelijky se zase tak seschly, že teď nevím, jak u těch drobounkých kytiček ty semeníčky budu hledat. Ještě, že jsem neodstranil zbytky květů a vidím kde mám rýpnout párátkem. U koryfant už se asi letos plodů nedočkám.
Vůbec se netěším na to stěhování. Nemám vytápěný skleník a tak musím vše nabedničkovat a odvést nebo odnést do baráku. Semenáčky a jižní Amerika je na chatě, to budu muset vozit autem. Určitě se nějaký květník nebo miska převrhne a zem bude všude na sedačkách i na podlaze. Manželka mě nepochválí. Budu muset jezdit na chatu autem a nebudu se moct stavět při zpáteční cestě na pivko. Bedny jsou těžký, určitě vždy vyjde ten nejpichlavější kaktus vedle ucha přepravky a já budu při chůzi skučet, jak se mi trny budou zabodávat pod nehty. Tak pěkně je to ve skleníku vyskládaný a teď se to musí zrušit. Něco možná ani nepůjde od sebe, trošku to povyrostlo. Lobívky krásně vytrňujou a já je teď strčím do tmy. Jenom, aby tam nepokračovaly v růstu, to by bylo taky špatně.
Z chaty to nějak odvezu, ale ze střechy u rodičů v Bendovce to bude horor spouštět bedny po provazu přes kladku na dvůr. Když se to urve, budou květníky a kaktusy na cimprcmpr. Taky musím sehnat někoho, kdo mi to dole bude vyhákávat. Na chodbě bude skřípat písek pod nohama. To se nebude zase líbit mámě. Už abych to měl za sebou. Něco na tom pěstování zimovzdornejch kaktusů je.
Celou dlouhou zimu kytky pořádně neuvidím, nebudu je moct kontrolovat ani se s nimi těšit. Nic nepokvete, leda tak zapomenutá vlnatka mezi žebrama. Jediné komu se zazimované kaktusy budou zamlouvat budou choroby a škůdci. Každá zima je jiná a co přinese za pohromy ta nadcházející, to se ještě uvidí, snad to nebude tak nejhorší.
Konec hořekování musím se na něco těšit. A těším se na co? No přece na zimní vysévání. Letos těch pěknejch semen mám požehnaně, vždyť byli letos kluci v Argentině a v Chile. Taky bych rád vysel svoje sběry na kulturních rostlinách a to jsem ještě neobjednával z nabídkových katalogů. Nová šestnáctimisková množárna bude asi praskat ve švech. Větší ale stavět nebudu, vždyť co bych s těmi semenáčky potom dělal. Vyseji hned jak zazimuji sbírku. Do vánoc to poporoste a mezi svátky budu pikýrovat. No a po Novým roce už se zase budu těšit, jak sbírku vyndám do skleníku, vzdušníku a nového osmimetrového fóliovníku. To zahajování kaktusářské sezóny bude veselejší.
A ještě na jednu podzimní akci jsem zapomněl. Přeci na chrudimské zavírání. Tam jedeme pozítří a moc se těším. Z Plzně vyrazíme třemi auty takže náš klub budeme mohutně reprezentovat. Dokoupíme ještě nějaké kaktusářské potřeby, chybějící literaturu, možná, že neodoláme a pořídíme nějaký ten kaktus. Vezeme tam taky něco na prodej, takže podle hesla lehce peněz nabyl, lehce peněz pozbyl posílíme finanční obrat největší kaktusářské burzy na světě. Co se týče společenské zábavy to raději nebudu komentovat a myslím, že to vydá na samostatný článek.
Semlel jsem pátý přes devátý, ale předseda má další článek do našeho oblíbeného zpravodaje. Lidi večery už jsou dlouhý, hospody začouzený, televize nudná a ubíjející, tak raději sedněte a pište. Když se píše o věcech, které člověka baví tak to jde dobře a je to zábava.