Teda pánové, taky máte z letošní zimy tak nedobrý pocit jako já? Věřím, že alespoň ti z vás, kteří svoje miláčky přes zimu „ hýčkáte „ ve skleníku, na tom budete stejně nebo přinejmenším podobně. Nevím jestli světlé zimování letos vyváží neustálou maximální vlhkost prostředí, kterou se mi nedaří, (vy ostatní na tom pravděpodobně nebudete lépe) snížit ani topením ani větráním.

Pokud se jdu podívat do skleníku, tak většinou čvachtám ve vodě už na zahradě a i podlaha  mezi parapety je nacucaná jako houba. Co se mi na jaře jeví jako výhoda, mne teď v zimě zrovna příliš netěší. Každý asi necháme nějaký ten uschlý plod na rostlině. Třeba na něj nedosáhneme, nebo už blbě vidíme, nebo drží jak pitomej, nebo nebo….Tak na těchhle držácích a zapoměnkách se mi udělala tak krásná šedozelená plísnička, že by člověk řval.

No to víte, že jsem to vyrval jak jen to šlo. Někdy fakt i s areolou. Ono by snad i bylo možné stříkat nějakým fungicidem i v téhle zimě. Vzhledem k vlhkosti by už to bylo skoro jedno. Naštěstí mám ještě malou zásobu chinosolu. Ten je snad mnohým znám z dob kaktusářského pravěku a já jsem jej kdysi získal od přítele jenž se tohoto údobí zúčastnil. Vděčně na něj vzpomínám. Pro ty, kteří chinosol neznají. Je to sírově žlutý prášek, který aplikuji z lékovky přes punčochu na ohrožené výsevy, nebo jako letos na ohrožené rostliny. Ale ať už se to proboha zarazí… na celou sbírku nemám. Chinosol specificky smrdí. Nevím přesně čím, asi chinosolem.

Letos bych skutečně věřil tomu, že vyhrávají ti, kteří stěhují svou sbírku do bezpečí sice třeba tmavých, ale zato suchých sklepů. Očekávám ztráty. Jak budou veliké či bolestné ukáže jaro. Ale jako vždycky. Na všem špatném je i něco dobrého. Suché hniloby se letos obávat nemusím.

Ještě bych rád krátce zhodnotil prosincovou nedělní návštěvu u mne v Plzenci. Byla již druhá a tak jsem očekával podobnou účast jako předloni, takže  jsem vzhledem k mrazivému počasí připravil pro příchozí občerstvení v podobě grogu, čaje s rumem, pro řidiče kávu a vůbec. Aby nám nebyla zima. Vzhledem k tomu, že přijel pouze Pepík Homolka a to samozřejmě vozem grogoval jsem sám a to až do večera. Přesto ale návštěvu hodnotím kladně, neb jsme na sebe měli habaděj času a probrali jsme tudíž kde co. Ale nebojte. Příště občerstvení zase bude.Už ne sice RUM, ten byl totiž naposled. Příště už jen TUZEMÁK.