Asi pár mých kamarádů z našeho spolku ví, že sebe nejraději přepravuji na kole. Kolo není jen mou klisnou, ale i koníčkem. A tak mám klisny tři. Jednu na krátké cesty, druhou na dlouhé v terénu a třetí je pro rychlopřesun. Koncem srpna r. 2003 jsem vyvedl druhou. Na zadní nosič jsem přivázal jedno náhradní triko, spacák a vyrazil na svá oblíbená místa na jižní Moravě.
Po třech kilometrech silnice začala klesat a tím mlha houstla. Vrátil jsem se zpátky na nejvyšší bod a tam jsem na kamenité odbočce ke statku rozložil ty nepočetné věci na plot a kamení včetně peněz a map. A do desáté hodiny stál jako moula. Po desáté hodině pojednou cítím teplo a během pár minut vidím věže Rožmberku do poloviny polité sluncem. Vůbec jsem se nestyděl stát bez ničeho hodinu u silnice a občas obracet usychající věci. Vzpomínku jsem zapil mlékem, také z pekárny a pokračoval v cestě. Přejel jsem pohraniční část Novohradských hor a po signálce přijel do Velenic. Tam jsem prokličkoval nekonečným počtem lehkých děv a vietnamských stánků s typickým pachem jejich zboží. Českým Velenicím se budu vždy vyhýbat. Z Velenic jsem jel přes CHKO Třeboňsko před Jindřichův Hradec ke druhému noclehu ve stohu.
Po šesté hodině ranní jsem pokračoval svou cestou přes kraj Vysočina do Telče a k večeru jsem dojel na Novomlýnské nádrže. Pak už byla jen hospoda a třetí nocleh opět v laciném hotýlku. Stoh, na východní straně s výhledem na nádrže a Pálavské vrchy. Probuzen dělovými ranami a východem slunce jsem drze posnídal hrozny z nejbližší vinice. Dělové rány houstly s teplem slunce a tak jsem si připadal jako kousek od bitevního pole. Napadlo mě,že to jsou asi slavnosti v Mikulově, kde burčák poteče proudem. Celé dopoledne jsem strávil prohlídkou pálavských vinohradů a také občasným přemístění hroznů do žaludku. Bylo 20. srpna 2003 a zralost hroznů dokonalá. Omlouvám se vinařům za tu nazvanou ochutnávku. Co jsem byl já proti tisícero špačkům, kterým jak už jsem zjistil patřily všechny ty dělové rány. Vinaři při dozrání révy drží pohotovost v celém kraji a plaší nepřátele ranami ze všech možných palných zařízení.
Asi si říkáte co má Naxerovo výlet společného z kaktusářským zpravodajem. Tedy asi měsíc po, jsem v jedné prodejně uviděl lahvinku vína s vinětou Pálava 2002 výběr z hroznů. Hned mi prolétl hlavou obraz Pálavy a pusou chuť hroznů. Nešlo lahvinku nekoupit. Cestou domů jsem zjistil, že podobný pocit mám při čtení seznamů kaktusových semen. Mexikem jsem se netoulal, ale po přečtení některých druhů s udáním lokality se mi vybaví určitá krajina, třeba jen ve fantazii a nejde semínka nekoupit.
Posuďte sami:
RULANDSKÉ ŠEDÉ - Výběr z hroznů - OBLAST Blatnice pod Sv.Antonínkem - trať Hájová
nebo
RULANSKÉ ŠEDÉ - a.s.Starý Plzenec
THELOCACTUS NIDULANS - Kolmé skály za El Milargo
nebo
THELOCACTUS NIDULANS
Co více k tomu říci.
Protože obsah lahvinky z prodejny byl mimořádný,zakoupil jsem ještě jednu k uležení. Tak ovšem nemohu říci o některých jiných lahvinkách z pěkným přívlastkem i s udanou tratí.Ano za víno s přívlastkem platíme více.Je tu, ale otázka poctivosti vinaře.Nebo i pana nějakého kaktusáře,který jednou zjistil,že semena s přívlastkem JAUMAVE, SLP atd.jsou žádanější a ještě za lepší cenu.Asi všude kde prodáváme a kupujeme je trochu šlendriánu. Proto mám největší radost ze semínek od malocesťáka, který občas uhnípne semeník z těch správných kytek za mořem co mám rád a třeba i mě trochou podaruje.