Vrcholnou akcí našeho klubu, je každý rok výstava. Jak známo, jsou tři nejlepší expozice tradičně odměněny soškou „Albert“. Každý rok pověří výbor některého z členů, aby rozhodl, které kolekce ocenění zaslouží a letos jsem tím hodnotitelem byl já.

 Musím přiznat, že rozhodnout se, komu ocenění udělit, není nic jednoduchého, protože se na výstavě sejde tolik krásných rostlin až oči přecházejí. Kde jsou ty časy, kdy každý chtěl na výstavě hlavně prodávat a aby splnil povinnost, také vystavovat,  šel cestou nejmenšího odporu. Prostě popadl ve skleníku pár rostlin, s jejichž přemístěním bylo nejméně práce a hurá na výstavu. Někdy se mi zdálo (nebo to byl jen můj dojem?), že jsou to stále tytéž rostliny ve stejných miskách nebo krabicích.

 V posledních letech se podle mého názoru situace podstatně změnila. Vystavovatelé se snaží prezentovat ze svých sbírek to nejlepší a také si dávají záležet na estetickém uspořádání rostlin na výstavě. Tak tomu bylo i letos a z toho plyne i název tohoto článku, o jehož napsání mě požádal Petr Česal.

 Jak ale rozhodnout  za této situace, komu ocenění udělit? Protože je hodnocení dílem jednoho nebo dvou lidí (podílel se na něm se mnou Jaroslav Souček) musí být  zákonitě  subjektivní a někdo jiný by určitě rozhodl jinak. Pokusím se zdůvodnit, proč jsme se rozhodli tak jak jsme se rozhodli.

 Oldřich Mudra - nelitoval námahy a přivezl z dalekých Kožlan nelepší rostliny ze svého skleníku. Kdo někdy nesl obrovského grusona z druhého patra, ví o čem je řeč. Rovněž ostatní kytky a nebylo jich málo, byly v perfektním stavu a krásně uspořádané.

 Jiří Musil - tradičně krásné rostliny, znázorňující  průřez jeho sbírkou, kytky nemají chybu a jeho expozice je každoroční ozdobou výstavy. To byl i jeden z důvodů, na němž se hodnotitelé shodli.

 Jiří Merhaut - někdo se bude divit proč já, který sukulenty nepěstuje, jsem se takto rozhodl. Musím se přiznat, že mě jeho kolekce agáví tak zaujala, že jsem se rozhodl okamžitě bez zaváhání.

 Závěrem bych chtěl říci, že dalších několik vystavovatelů by si ocenění zasloužilo a až na jednu výjimku snad všichni. Výstava byla skutečně nádherná a potvrdila se její stále stoupající úroveň. Tak na shledanou za rok a ať má příští hodnotitel stejné dilema, jako já letos.