Vyšlo v Cactus World 24/3 na str. 156, autor je anonymní.
Všechny vyšší rostliny potřebují dusík pro normální růst. Avšak zatímco naše planeta má bohatě dusíku ve formě skoro 80% vzduchu, který dýcháme, vyšší rostliny nemají žádný způsob, jak ho využít přímo, a spoléhají na mikroorganismy, které zpracují plynný dusík a přemění ho do rozpustné formy, která se dá přijmout. Tyto mikroorganismy s skládají z bakterií a hub. Bakterie, využívající plynný dusík ve vlastním metabolismu, vlastní velmi komplikovanou molekulu, která slouží jako enzym, a když bakterie zemře, rozpustné dusíkaté soli, které obsahuje, se uvolní do země. Tato forma dusíku je potom buď přijata přímo kořeny rostlin nebo je přijata symbiotickými houbami (mykorhizza), jejichž hyfy potom transportují dusík a další živiny do kořenů rostlin, do kterých přímo vrůstají.
Tyto mikroorganismy jsou přítomny ve všech půdách a v prostředí v značném množství, ale koncentrují se tam, kde se vyskytuje rozkládající se organická hmota a zejména na povrchu kořenů. Jsou hlavní složkou toho, čemu zahradníci říkají humus.
Rostliny vyvinuly takto vzájemnou závislost s těmito mikroorganismy , dodávajíc jim potřebný uhlík z opadaných listů, odumřelých kořenů a stonků, které již nejsou pro rostlinu dále užitečné.
Rozpustný dusík se v přírodě tvoří i atmosférickými jevy jako jsou blesky, ale takto vytvořené množství rozpustného dusíku tvoří jen asi 10% z odhadovaných 150 mil. t dusíku, který rostliny na Zemi každoročně absorbují.
Tak jak se dusík dostane do našich květináčů? V přírodě je déšť bohatým zdrojem rozpuštěného plynného dusíku a jak se vsakuje do země, dopravuje tento dusík nitrifikačním bakteriím. To je důvod, proč naše rostliny mají tak rády déšť a proč úspěšní pěstitelé tak často používají dešťovou vodu. Stojatá voda a zejména voda vodovodní jsou velmi chudé na rozpuštěný vzduch a tento ndostatek dusíku může vyústit ve špatný růst rostlin a posléze v jejich živoření.
Tudíž ti pěstitelé, kterí spoléhají na vodovodní vodu nebo svou dešťovou vodu delší dobu skladují, budou muset udělat něco, aby chybějící dusík nahradili. Potřebné množství dusíku je velmi malé. Navíc, všechen dusík, který splnil svoji úlohu uvnitř rostliny, je automaticky recyklován procesem redukce do růstového vrcholu. To vysvětluje, proč skoro živořící rostlina bez přísunu dusíku může stále trochu růst na vrcholu. Takže nedostatek dusíku v našich květináčích je dosti malý, ale kritický pro dobrý růst.
Před pár lety Ray Alcock zjistil, že přidání velmi malého množství dusíku do zálivkové vody způsobilo velký rozdíl v růstu jeho rostlin. Ray se podělil o výsledky svých pokusů na stránkách Liverpool Branch Newsletter a ti, co se jeho radami řídí, dosahují stejné výsledky jako ti, kdo zalévají dešťovou vodou, přestože používají vodu vodovodní. Celé tajemství je v přidání 20 – 25 ppm dusičňanu amonného do každé zálivky. Nic více, kromě snad kyseliny pro snížení alkality vodovodní vody. Všechny ostatní minerály, které rostliny potřebují, jsou již ve vodovodní vodě, která obvykle obsahuje 200-250 ppm rozpuštěných pevných látek, které se vyluhovaly ze země než se voda dostala do vodojemu. Standardní rozpustná hnojiva samozřejmě také obsahují dusík, ale tam je nešťastně kombinován s dalšími nepotřebnými solemi v takových množstvích, že zanedlouho způsobují problémy s toxickým zasolením půdy v květináčích. Hnojiva zpočátku fungují, ale prospěšný efekt se rychle ztrácí a vytvářejí nutnost každoročního přesazování, aby se odstranily nashromážděné nevyužité soli v zemi. Při používání vody o pH kolem 5-6 s přídavkem 20 – 25 ppm NH3NO4 není přesazování potřeba, ledaže rostlina přerostla příliš svoji nádobu. Existují i důkazy, že dusičňan amonný je prospěšný i při zalévání dešťovou vodou, protože tato ztrácí dusík během skladování před zálivkou. Metodou pokusu a omylu a pozorováním odezvy každou sezonu najdete správné množství dusičňanu amonného do vaší vody, ale vždy to bude malé množství. Nenechte se zlákat k používání více dusíku než je doporučeno, protože jinak by se vaše rostliny staly měkkými a náchylnými ke ztrátám. Cílem je přirozený růst jako v přírodě, nemáme zapotřebí pěstovat obří zeleniny.
Poznámka překladatele:
Když jsme letos navštívili v Německu Gerharda Köhrese, který pro produkci semen pěstuje cca hektar kaktusů zasázených do pemzy v květináčích, zeptali jsme se ho čím hnojí. Jeho odpověď, že pouze dusíkem, jsme považovali za dobrý vtip. Ve světle výše uvedeného příspěvku se mi to už jako vtip nejeví, navíc Köhresovy rostliny vykazovaly v posledních letech viditelné zlepšení růstu. Rozhodně to stojí za vyzkoušení. Koncentrace 20 ppm je 20 ku 1 000 000, tedy 20g NH3NO4 na 1 kubický metr vody, neboli do 200 l sudu jsou to 4 gramy dusičnanu amonného čili 0,2g na 10 l konev, tedy 0,02 g na litr vody.