Článek Petra Kutáka, který byl zveřejněn ve Zpravodaji v září roku 2002 přinesl na závěr otázky do diskuse. Na uvedené otázky odpovídá Milan Kůrka:

Reaguji na podnětný článek Petra Kutáka a využívám toho k presentaci svých zkušeností. Rovněž užívám umělá hnojiva, a to zpravidla Krystalon v první zálivce a pak Cererit, kterým posypu povrch země v nádobách. Protože zalévám horem a Cererit se rozpouští pomalu, je vlastně pohnojeno, kdykoli zalévám. Zde jsou moje odpovědi na Petrovy otázky:

Kolik hrstí hnojiva je třeba přidat do jednoho květináče se vzrostlým cereusem?

To je nevhodně formulovaná otázka, co je vzrostlý cereus a jak velký má květináč není specifikováno. Cereritu dávám tolik, aby byl povrch země rovnoměrně pokryt, ne však více než centimetr.

 Jaké jsou zkušenosti se zázračným hnojivem Vuxal? (Před nějakou dobou ho nabízel Ríša Strejc za velkoobchodní cenu a mně dodnes mrzí, že jsem si taky nekoupil. V obchodě stojí 40,- Kč 100 ml lahvička)

Zkušenosti nemám, ale objednal jsem si 6 litrů na letošek.

Je dobré střídat hnojiva nebo ne, nebo je to jedno?

Pokud je hnojivo o vhodném složení, pak je to asi jedno.

Jak zabránit praskání rostlin při rychlém jarním napití?

Hnojené rostliny se adaptují na lehce zasolenou půdu - zasolení je způsobeno právě přítomností hnojiva v půdním roztoku - a tedy nižší dostupnost vody. Když pak náhle první jarní zálivkou čistou vodou hnojivo vyplavíme, dostupnost vody v půdě stoupne ale rostlina je připravená na zasolenou půdu a přepije se a praskne. Přepití zabráníme udržením koncentrace hnojiva, na kterou je rostlina zvyklá, buďto velmi mírnou počáteční zálivkou (mlžením) nebo mnohem snáze nevynecháním hnojení v první zálivce. Během sezony, kdy jsou rostliny již napité je nebezpečí prasknutí menší, ale při zálivce bez hnojiva stále reálné.

Podporuje hnojení kvetení a tvorbu semen?

Podporuje bohatost kvetení a bez květů se semena netvoří.

Podporuje hnojení tvorbu kořenů?

Nemohu říci, že bych pozoroval nějaký vliv na tvorbu kořenů.

Odnožování -negativní projev hnojení

Je to opravdu negativní jev?

Zvyšuje hnojení odolnost rostlin proti chorobám a škůdcům?

Ano. Musíme si uvědomit, že naše rostlinky jsou pěstovány v podmínkách často značně vzdálených od jejich optima, které často ani neznáme. Horší podmínky jim musíme nějak kompenzovat a to je nejsnazší výživou.

Podporuje hnojení lepší ujímavost při roubování?

Nepozoroval jsem žádný vliv.

Neradi mluvíte o tom, že hnojíte?

Nevadí mi o tom mluvit.

Jaké jsou negativní projevy hnojení (otravy, chlorózy, deformace...)?

Negativní projevy hnojení neexistují.

Co se stane, když se to trochu přežene?

Sukulenty, tedy i kaktusy mají malý sací tlak daný velkým obsahem vody v jejich tkáních. Tedy voda s velkou koncentrací solí - i hnojiv- je pro ně nedostupná. Pokud přehnojíme nad hranici dostupnosti vody, budou kytky usychat i v mokré zemi. Samozřejmě že je velké nebezpečí ztráty kořenů v takové situaci, protože pro houby a bakterie voda s větší koncentrací hnojiva dostupná je.

Kaktusy a hydroponie

Zdá se mi to dost pracné, nezkoušel jsem.

Jak to, že v přírodě kaktusy rostou tak dobře i bez hnojení?

To je častý omyl, obsah živin v polopouštních půdách bývá překvapivě vysoký a to jednak, že nejsou stále vyplavovány deštěm do řek, jednak při bleskách se oxiduje dusík až na oxid dusičný, takže při intenzivních bouřkách prší vlastně slabá kyselina dusičná, která ve styku s minerály v půdě hnojivo vytvoří sama.

Vztah substrát x absorbce a výdej živin?

Je ho nutno hlídat a občas substrát propláchnout čistou vodou nebo přesazovat.

Je nutné zvýšit hnojení u rostlin pěstovaných pod širým nebem?

Ano, protože se hnojivo vyplavuje deštěm. Výhodou Cereritu je, že poznáme kdy dohnojit podle toho, že se z povrchu země ztratí (rozpustí).