Téma:

To by šlo zjistím jestli je materiál na místě

Jo ještě k tý škváře, v zahradnictvích se často používala na cesty např. mezi pařníky a pod. Vodu to celkem propouštělo, boty se od toho v mokru nezasvinily a co pamatuju, tak v tom rostl nejčastěji toliko rmen a nějaké plazivé rdesno. Mělo to i dostatečnou únosnost a vůbec byl to dobrý materiál, teda pokud jednáme o škváře z koksu.

Hele Devro, máme to k sobě kousek, tak bychom mohli udělat pokus.Když by mi nechal kárku za auto, tak jemu by neubylo a bylo by co zkoušet.

Ten pozemek byl dost levnej asi právě kvůli škváře,které se nemohl zbavit nikdo ji nechtěl má to tam v nějakejch betonovejch vanách

Ať jí nabídne kaktusářům a věřím, že do roka má pozemek čistej. Já měl kdysi popílek z Malešický teplárny v Prahe. Bylo to jemný jako jemnej Perlit, ale odzkoušený nějak dýl to nemám a dnes už ani zdroj.

100 tun škváry, to si nemím představit. Je dost lehká. Kolega pěstuje jen v čisté škváře a daří se mu.

Kamarád koupil před pár lety pozemek a na něm asi 100 tun dlouho jsem ho neviděl,ale vím,že měl velký problém kam s tím a moc bych za to nedal,že jí tam má dodnes

Mikeš napsal: A co říkáte jako přídavek do substrátu škváru ? Třeba 10-20%.
Při rekonstrukci baráku přebyl nějaký materiál, který byl tak 60-70 let uleželý a má na omak takovou hrozně příjemnou strukturu .

Jsou nějaké velké nevýhody? Napadá mně, že by mohla obsahovat síru ale nevím, jak to zjistit.

Škvára má jen jednu nevýhodu, už u nás není. Cestáři a zedníci ji nepoužívají, lumpové... Jinak perfektní pro kaktusy

Filip Jelínek napsal: K tomu by ti řekl něco Milan Kůrka, kerej byl v jistým období velkým propagátorem škváry, ale vzhledem k tomu, že od ní upustil, tak tam nějakej háček bude....

Třeba mu došla.

Jinak vyvětraná je už několik desetiletí a rok byla nyní na dešti. No něco už jsem do toho nasázel, a zdá se, že se tomu daří.
Ale zdání někdy klame.

Vono, kdyby se pořádně propláchla a nechala vyvětrat pár let na luftu, tak by to nemuselo být až tak špatný, ale sežeňte ji dnes někde.

K tomu by ti řekl něco Milan Kůrka, kerej byl v jistým období velkým propagátorem škváry, ale vzhledem k tomu, že od ní upustil, tak tam nějakej háček bude....

A co říkáte jako přídavek do substrátu škváru ? Třeba 10-20%.
Při rekonstrukci baráku přebyl nějaký materiál, který byl tak 60-70 let uleželý a má na omak takovou hrozně příjemnou strukturu .

Jsou nějaké velké nevýhody? Napadá mně, že by mohla obsahovat síru ale nevím, jak to zjistit.

Poslední roky použivám pro rebucky směs tvořenou:

2/5 - přesívaný štěrk z řeky lučiny do velikosti zrna 6 mm
2/5 - liapor 1-4 pro vylehčení substrátu
1/5 - krtince

ILPAZK napsal: Tak mi ta diskuse o substrátech začíná trochu připomínat diskusi o nejlepším způsobu rekultivace skládky. Kosti, zbytky za stavby, to si ty naše rostlinky budou za chvíli připadat jak ve škarpě u silnice v Tunisu. Ony jsou ty klasické směsi opravdu tak špatné?

Já jsem začátečník,ale připadá mi to taky tak i když na druhou stranu je pravda to,že každý má létama vyzkoušené různé složky do substrátů,které se mu osvědčily.Nemám žádnou zkušenost a proto do budoucna zůstanu u složení létama vyzkoušeného substrátu zkušených,jako je můj přítel Karel,nebo Chrudimský kaktusář Pavlíček.


2 díly substrát "B" ze Soběslavi
1 díl říční písek (u nás nejlépe labský)
1 díl zeolit
1 díl agroperlit
1 díl antuka

To je klasický univerzální substrát,pro mexické druhy pak ještě 1 díl vápence

Jara napsal: Najdi si na internetu složení těch tvárnic.

Jestli ony ty tvárnice nemají ještě jednu potřebnou vlastnost - drží díky pórovitosti vlhkost.
Mám takový pocit, že by nebyly úplně marné úplně na dně jako stimulátor pro kořeny třeba u výsevů.
Téměř stejnou funkci by ale mohly udělat také cihly, zejména ty mizerné.

Miro to je od Miša Maryasiho a preposielal to Albert.

Juraj moc pekná stránka, máš aj inakšie típky povedzme na Argentínu a Chile?

Ak by chcel niekto miešať substrát pre Mexiko, tu sú geologické mapy
portaljsp.sgm.gob.mx/cartas_impresas/productos/cartas.html

Tak mi ta diskuse o substrátech začíná trochu připomínat diskusi o nejlepším způsobu rekultivace skládky. Kosti, zbytky za stavby, to si ty naše rostlinky budou za chvíli připadat jak ve škarpě u silnice v Tunisu. Ony jsou ty klasické směsi opravdu tak špatné?

Najdi si na internetu složení těch tvárnic.

Napiš našemu "Hledačovi krásy" emila, on to používá

Mám na zahradě zbytek plynosilikátových tvárnic bílých a šedých. Chtěl bych je roztlouci a přidat do substrátu. Předpokládám, že obsahují určité procento vápníku. Má s tím někdo zkušenosti?

To je naprd ariáky, skus to s zajícema, ty taky chytíš do oka

K te hydroponii, pred mesicem jsem pocal s experimentem: 5 kousku ariaku jsem upevnil pomoci dratennych ok do male sklenicky a zalil jsem roztokem hnojiva. Mam to pod zarivkami spolu s vysevy a porad to zije, uvidime na jare.

miro napsal: No je to do pranice. V samotném liaporu mám pár kousků selenicereusu, abych to měl stále po ruce. Musí to mít podporu, nedrží to jako v jiném substrátu. Občas to dostane vodu, dokonce už jsem to předloni přihnojil, no a roste a roste. Nevidím v tom problém, takhle mám věci i v čisté antuce, v čistém bratčičáku a nebo v čedičové drti.

No, přiznám se, že mě v tom šly jusbertí. Jen nevím proč. Možná dastávaly větší přísun vody a tak se ty, jak říkám škodliviny, trochu naředily.

No je to do pranice. V samotném liaporu mám pár kousků selenicereusu, abych to měl stále po ruce. Musí to mít podporu, nedrží to jako v jiném substrátu. Občas to dostane vodu, dokonce už jsem to předloni přihnojil, no a roste a roste. Nevidím v tom problém, takhle mám věci i v čisté antuce, v čistém bratčičáku a nebo v čedičové drti.

jmusil napsal: Jo mic špatného to nedělá.
Je pravda, že zasadit něco jenom do Liaporu asi může být problém sám o sobě i bez nějaké špatnosti v něm .
Tak jestli to budeš vyhazovat, tak se k jaru stavím

Jasně, stav se

Jo mic špatného to nedělá.
Je pravda, že zasadit něco jenom do Liaporu asi může být problém sám o sobě i bez nějaké špatnosti v něm .
Tak jestli to budeš vyhazovat, tak se k jaru stavím

jmusil napsal: No já jsem si zbytek toho Mílovo Liaporu odvezl domů ( jak je to Mílo dlouho 2 nebo 3 roky ? .
A přidávám ho do substrátu pro jižany. Tak 10% . Tedy už jsem ho sdělal a koupil mezitím novej
Žádný problém jsem nepozoroval. Ale jestli se nepletu Mílo, tak tys to dával jenom do něj ?
Pokud by tam bylo něco nevhodného, možná se to u mě naředilo ostatní substrátem.

Pěstuju delší dobu už jen hydroponicky a zejména fyzikální vlastnosti toho drcenýho liaporu se mě zamlouvaly. Dával jsem to do samotnýho a pohořel jsem. Mám strach to i k něčemu přimíchnout. Jestli u tebe ale nedělá problémy, mám tu ještě půl sudu

Složení substrátu:

Mexiko - 3 díly země ( recyklováno přes kompost - viz dříve ) , 1,5 díl vápencového písku 1 díl říčního písku 0,5 dílu antuky , pro choulostivce snižuji podíl země případně přidávám další fajnovosti.

Vápenec

Používám ve formě odpadního vápencového písku z lomu. Není to tedy ryze mletý vápenec ale taková trochu jílovitá šlichta se zbytky krystalických vápencových kamínků. Mletý vápenec bych tam samozřejmě v tomto množství nedával, už kvůli te jemnosti.

Dokud jsem vápenec nepoužíval, měl jsem prolémy s astrophytama jako je niveum a taky s thelákama kolem bicolor.
Postupně jsem ztratil ostych a dávám to skoro celému mexiku

Antuka
raději si to nekomplikuji a kupuji u Pavlíčků ten velký pytel / rok
Na drcení doporučuji hurdisky - překlady na stropy. Jsou křehké a strukturou podobné taškám.
Přidávám jako jednu z těch fajnovostí např pro mastusy