Téma:

Chtěl bych upozornit, že můj příspěvek nebyl o jakékoli defekaci kohokoli a čehokoli včetně defakace ptáků ani savců. To byl zcela vážně míněný příspěvek, jak všeliké kouzelní se substrátem pro běžné kaktusy je k HOVNU a jakékoli fekálie s tím nemají nic společného.

A co takle Psatrusit? Už jste ho vyzkoušeli?

Já bych to viděl spíš ze s Plzně někde v okolí ZOO.

to je nějaký překlad tuším bolívijské básničky, že jo ? soudě dle toho supa a kaktusářského téma

U nás doma na zahrádce je nejlepší substrát,
jelikož tam pravidelně zalétává sup srát !

Nejlepší je koňskej hnůj s trochou béčka a písku.

Já jsem nejmenoval, ale je to tak. Taky zjišťuji u mého "vymakaného", že nakonec kytka všechno vyžere a zůstane v podstatě jen minerální složka. Asi přejdu na Béčko, ale s minimálně 1/2 minerální složky (pro gymna) samozřejmě s výjimkami. Díky za názory.

No ono upřímně je to jedno jestli je to béčko či co. Pokud teda člověk nekoupí vyloženě nějakej hnus. Já používám Univerzál z Hornbachu a nemůžu si ho taky vynachválit. Je krásně černej jak bota a až na pár větších kousků větviček, které z něj vytáhnu je dobrej. Kaktusy celkově rostou lépe (ostatně jako každá jiná rostlina) v něčem vydatnějším než je více minerální substrát.

Já mám osvědčený právě univerzál s nějakou minerální příměsí (zeolit, písek) v různém poměru a toho univerzálu dávám poměrně velké množství. Ony ho stejně časem "spotřebují".

Ještě lepší je kombinace univerzálu, písku - nebo zeolitu a takové jílovo-sprašové půdy, kterou vždy nakopu na chatě. V koření taky krásně.

Akorát to má všechno jednu nevýhodu. Nelze to použít na kaktusy s citlivejma kořenama. Respektive to jde, ale je daleko snadnější je pak ulejt, protože béčko/univerzál drží déle vodu.

Takže je to tak trošku něco za něco.

Substrát "B" ze Soběslavi používám k mé naprosté spokojenosti taky.Asi bude opravdu nejlepší,protože ho vychvaluje kde kdo,nejen kaktusáří,ale všeliký to pěstitelé.

Je to tak míchám Soběslav B s obyčejným pískem a nemám problém, dávám trochu víc písku než substrátu B.

Nedávno jsem mluvil s drtomem a říkal,že sadí všechno do substrátu B roste mu v tom údajně všechno parádně,takže to hodlám vyzkoušet také .

Tak jsem dneska něco málo přesazoval. Mluvím o gymnech a to, když už přestávají být semenáčky. Některé byly předtím zasazené v substrátu, který míchám přibližně:

3 hlíny (u nás je taková jílovito-sprašová) hlouběji je jíl a zvětralá opuka, prakticky na jedné straně zahrady nakopnu jíl kus dál opuku.
něco rašeliny a popela z ovocných stromů
2 hrubé regenerované substráty (v tom je antuka, křemínky, drobný čedič podle toho, jak to stále koluje)
1 ŠTP (spíš ostrý labský písek)

Roste to v tom dobře a s menšími obměnami poměru, to používám i na dospělé. Jednou mi došel a tak jsem koupil pytlík zahradního substrátu B pro dopěstování. Jenže jsem neměl další ingredience, tak jsem propátral zahradu. V kýbli trochu křemičitého jemného písku co se používá na zámkovou dlažbu, trochu štěrkopísku a trochu naší hlíny. Ty minerální složky tak, aby to bylo půl na půl. Do toho jsem zasadil menší semenáče. No a teď jsem zjistil, že větší úspěch byl při "nouzovém" substrátu než při mém "vymakaném". Rostly rychleji a lépe. To už jsem si všiml "zvenku", ale perfektně kořenili. Řekl bych, že až dvojnásobný objem kořenů oproti těm ve "vymakaném" substrátu. Myslím, že to bude tím substrátem B, i když v tom byly o hodně déle, než výrobce uvádí na jak dlouho ty živiny vydrží, než je kytky spotřebují. Píšu to jen pro zajímavost.

No já používám kompost normálně a kaktusům to nevadí. Pokud je kompost dobře spravován a nechán několik roků odležet tak je to dobrá půda jak pro kaktusy, tak i pro rajčata a to už sem použil cokoliv kromě těch umělých sraček. Cihly a ten ostatní bordel je podle mě zbytečný, a rašelina dá se nahradit listovkou s buků ta trocha listí v lese neubyde a přírodě to neublíží. Stejnak to dělají s kůry se stromů a bůh vy s čeho ještě. S poz.morče. poz.morče.

Mamlas napsal: Petře, tráva je nejlepší použít jako mulč pod rajčata, eventuelně pod stromy. Ke kaktusům se kompost moc nehodí, i když i v něm růst můžou. Problém je, že organické látky se rozkládají, tedy mění. Musíš pak častěji přesazovat a při tom čistit kořeny, tedy pro velké a staré kusy silně nevhodné.

Já to nemyslel na pěstování přímo, ale jako součást substrátů, které míchám. Jednou jsem byl u známého ma zahradě a ten měl v rohu takovou hromadu. Já to rozhrábnul a byl v tom totálně rozložený kompost, že vypadal jako jemná rašelina. Řekl mi, že tam léta vysypává jen trávu ze sekání a tohle jsem měl na mysli. O těch rajčatech apod. vím, jenže žena s tím stejně nesouhlasí, tak proč se s ní hádat. Rajčata jsou její hobby a kaktusy moje.

Petře, tráva je nejlepší použít jako mulč pod rajčata, eventuelně pod stromy. Ke kaktusům se kompost moc nehodí, i když i v něm růst můžou. Problém je, že organické látky se rozkládají, tedy mění. Musíš pak častěji přesazovat a při tom čistit kořeny, tedy pro velké a staré kusy silně nevhodné.

já používám normální kompost alá hromada mezi čtyřmi vlnitými ethernity a v pohodě - kompostuju vše a prokládám trochou země (co vytahám ze záhonu) ale nejvíc je právě trávy. a co se týče semen, při normálním kompostování nemají šanci, uvaří se
a pokud potřebuješ trávu rychle zrecyklovat, prohoď ji močovinou

Takže asi dobrý. Já bych tam dával jen tu trávu, protože to ostatní, jde do "normálního kompostu". Vzhledem k tomu, že to bude jen tráva popř. nějaký plevel, tak by to mělo kompostovat rychle.

Plastový kompostér máme asi 6 let.
Máme ten asi metr vysoký s horním plněním a dvířky na vybírání dole.
Stojí asi 1500,- Kč,-
Má černou barvu a máme ho na slunném místě.
Na posekanou trávu je vynikající, rychle se v něm zpracuje a dobře a rychle sedá, takže se do něj vejde hodně trávy.
S ovocem a větvičkami už je to horší, ty už tak rychle nezetlejí.
Manželka výsledný produkt používá na zahradě, semena v něm jí naprosto nevadí.

Já používám na trávu plechový sud, nemá ani dno, a byl "zhadarmíko", na podzim nahoru hodím trochu hlíny a druhý rok do toho zasadím tykev, a plním druhý. To co potom zůstane po druhé zimě v sudu jde normálka do zahrady. Plevel si stejně najde cestu náletem

Sekám na zahradě trávu a protože mám i přidělený úsek v kolonii k údržbě, tak i tam. Je toho dost a žena to nechce do kompostu kvůli semenům plevelů. Mě by to nevadilo, tedy jako kompost do kaktusů, ale potřebuji to někam dávat. Nemáte někdo zkušenosti s těmi plastovými skládacími kompostéry co se prodávají? Většinou to je do 1000,00 Kč a někdy i výrazně levnější. Myslím si, že ani ta semena plevelů by neměl být až takový problém u kaktusů. Díky za příspěvky.

Miro chceš v práci nasbírat nějakej ten cukr na buchtu? Chceš hustší,řidší,tmavší nebo světlejší? Řekni si. Jo a klidně to může bejt i bez slámy. Jak budeš chtít.

No právě to je ono, já dokonce chodil po louce, kde JZD páslo jalovice a do pytlíku bral polosuchý kravince. Když to proschlo, tak to stejně byla samá sláma, ale jaká ! fajnová. Na zahrádku jako cukr na buchtu. Tvoje kytky jsem už měl možnost mít v rukách a máš je krásné.

Miro nemusím požívat leta žádné hnojivo,alespon tolik nevalej a drží se pěkně při zemi.Magor P.S.jsou tam pěkný hovna

No vidíš Magore, a na krtince se i nadává. A navíc to máč i krásně nahnojíno. Jak jsem vidél tvoje kytky, tak jim to prospívá jedna radost Jestli to nebude právě v tom správném plemenu kravek, co to hnojej

Dobré ráno ležím v pelechu a čtu vaše drbání.No a jaký substrát používám já.Je to naprosto jedoduché a odskoušené tedy u mě.Takže jeden kýbl krtinců který mi na jaře nakopou krtci no a jeden kýbl hrubého naplaveného písku který mi nanesou dosti pravidelné jarní tání na našem potoku.Pak uz jenom míchám různou hrubost podle velikosti kytek.Takže od výsevů až po obr kytky.Pa magor. P.S.krtince jsou z louky kde mi to celé léto hnojí stádo krav a to je humus pánové

Petr napsal: Při přesazování (píšu jinde) jsem zjistil, že kaktusy (pravděpodobně od Brna) jsou pěstovány prakticky ve směsi čistého kopaného písku jedné frakce 00 nic s zřejmě perlitem. Co vy na to?

Většinou bratčický,nebo někteří hrušovanský,no a já s několika známými ten co mám za domem.Perlit použ.jemný stavební.

Při přesazování (píšu jinde) jsem zjistil, že kaktusy (pravděpodobně od Brna) jsou pěstovány prakticky ve směsi čistého kopaného písku jedné frakce 00 nic s zřejmě perlitem. Co vy na to?

Otázka substrátu a tepla, světla a vody je krásně popsaná v Naxerových stránkách,alespoň pro mě.V jednoduchosti a citu se skrývá klíč k úspěchu.

Petře, přidávám se k Filipovi a Mausovi, vliv substrátu se moc přeceňuje. Věř tomu, dělal jsem hodně pokusů, naposled s A. asterias (někde jsou tu na fóru i fotky) a teď, když na ty misky koukám, jsou skoro stejné. A to astrias zas tak úplně nekonfliktní a odolné není.
Dobrý je každý namíchaný, dostatečně propustný substrát.
Zaměřil bych se i na ostatní věci, jejich sladění, které v souhrnu dají to, jak kaktus u každého pěstitele vypadá (slunce, světlo, voda, vlhkost vzduchu, teplota (letní i zimní), pohyb vzduchu, hnojení, PH substrátu, velikost květináče, doba pobytu na letním stanoviště, kvalita pěstitelského zařízení, četnost přesazování ...).

Navrhl bych podívat se na název vlákna - substrát - tedy cosi jako náhrada za něco. Říkáme tomu tak rozumně, neb cokoli použijeme, je to jen náhrada za to, v čem ty kytky běžně rostou. Moc si počtu ve starých šíslech časopisů či publikacích, kde se doporučuje jedno za druhým až osmnáctým a málokde se napíše to důležitý : je skoro, nebo úplně jedno, do čeho tu kytku nacpeš. Důležitý je pak vzhledem k tomu, kde bude umístěná a v čem je sazená, upravit ostatní pěstitelské procesy. Kdysi v botance jsme za základ půdních směsí používali listovku. K velkým rostlinám jsem používal to, co mně zůstalo na sítě - v podstatě něco jako jemná kůrová drť - a ono to rostlo a trnilo jedna báseň. Jen holt se s tím podle toho muselo zacházet - u takového substrátu slova o důkladném proschnutí před další zálivkou už nejsou frází. Dnes jsem spokojen velice, neb jsem si za posledních cca 40 let odzkoušel zacházení s rostlinami zasazenými v kdečem - od jemnějšího keramzitu až po čistěj krtinec. Takže se jen nechám překvapit podmínkami a materiálem, který budu mít k dispozici při příštím začátku - už se na to těším a nijak se nebojím - jen to budu muset první rok zlehka a párkrát vyklopit - co to tam dole vlastně dělá....

Petře, substrát je jeden dílek skládačky pěstebních podmínek, substrát je jak spojená nádoba s teplem, světlem a zálivkou a pěstební nádobou.
Takže když použiješ třeba substrát ve kterým to roste pod širákem, někde na skále v Argentině, ale nedodáš k tomu argentinský podnebí, ale místo toho tomu nabídneš českou kotlinu pod sklem se zálivkou kropáčem a ještě v květináči, tak se dá celkem logicky čekat, že to nebude fungovat.