Téma:

No aby zase neřeklo že nikdo nechce..... tak máme z dvou cest vzorky v čem to roste. Ale je toho sakra málo na sazení Jen jako zajímavost se to tahalo celou cestu ve škatulce, pokaždé malinkej igeliťák s tím zavíráním. Je to hezký se v tom pohrabat a zavzpomínat, ale jinač na nic jiného to není

Tak mě napadlo. Spousta lidí jezdí ven. Já bych poskytl kýbl a oni by mi přivezli z konkrétní lokality určitého kaktusu (nejlépe gymna) vzorek, teda kýbl substrátu na pokusy. Jsemm zvědav, kdo se přihlásí první. Kýbl mám jen jeden. První vyhrává. Kýbl má 15 litrů. Nehlaste se všichni.

To nevím ale logické by mi přišlo podobné složení s tím, že doba hoření atd bude souviset s rychlostí růstu atd. Dá se otestovat, ale možná by ro byla škoda peněz.

Já používám popel z ovocných dřevin. Meruňka, jabloň apod. z popela z kamínek na zahrádce. Kromě minima jehličnatého dřeva na zapálení je to všechno tvrdé vyzrálé dřevo. Je to rozdíl oproti měkkému dřevu nebo ne? Já myslím, že je. Měkké většinou vyletí komínem, ale tvrdé žhne a vydrží strašně dlouho, než shoří. Popel vypadá taky úplně jinak.

1/ reagoval jsem na imnformaci, kterou jsem zde četl a to, že pan Naxera přidává popel i s kusy uhlí. To jsem ostatně už kdysi probíral s panem Naxerou. Chtělj sem jupozornit hlavně na propastný rozdílv pHmezi popelem a uhlím.
2/Zkoušel jsem ho kvůli velkému obsahu draslíku doporučovanému obecně pro ferro.
3/smícháním s litevskou rašelinou - tou velmi světlou-jsem reguloval její pH, dostal cvelké množství Ca i K, ale hlavně jsem nikdy v životě nezažil tak úžasné zakořeňování jako v této kombinaci. Čekací kořínky prorostly dnem 6 květníku maximálně 3. - 4 den.

Mohu přidat k tomu pruskomu praktyckou infomaci mám přepíchaný výsev právě do podobného komompostu který jsem spálil a použil popel namíchaný s pískem není žádná plísen ani plevel zatím jsou staré jeden mněsíc

Popel je zdrojem hezkýho nepořádku. To že se popel ze dŕeva rozhazuje po zahradě, tak to proto, aby se neplnila popelnice za vývoz které se platí. Jo popel, kde ale pálíš kosti (kosti si doneseš buď od kostela nebo z jatek) to je jiná. Ale podle všeho jsou kosti odleželé asi lepší, tak ty čerstvé někde zahrabat na pár roků. Tak popel tento asi lepší jest. No a kosti nemusíš, stačí koupit trochu kostní moučky pro výrobu krmiv, oni to krásně recyklují . No ale proč popel? Nechtěl jsi dávat dřevěné uhlí?

O substrátech jsem tu našel dost pro mě zásadních informací. Za to díky všem.
Drobná poznámka k použití popel-dřevěné uhlí, je to zásadně rozdílné. Uvedu zde profesionálně provedný rozbor složení popela ze smrkového a borovickového dřeva z mých kamen a do závorky uvedu množství vyhovující pro běžné použití v zemědělství-trvalé porosty.
pH popela je- 12.02 !!!!!!!!!!!!
K - 24605mg/kg /200-250/
P - 20mg/kg!!!!!!!!!!!! /50-90/
Ca - 30887mg/kg /2000-2500/
Mg - 7259mg/kg /170/

Popel není tedy zdrojem fosforu jak jsem si zcela mylně celý život myslel.

Pro zajímavost ještě uvedu informace o litevské rašelině, která znamenala pro profesionálního agrochemika největší překvapení, týkalo se obsahu Ca při nízkém pH.
pH - 3.20
Ca - 2512mg/kg, tedy bohatě vyhovující

Metoda rozboru se jmenuje Melich III a jak jsem pochopil tak to není běžný laboratorní chemický rozbor, ale zjištění biologicky dostupných látek.
pokud by měl někdo puzení zjistit přesně co jeho drahoušci baští, tak kontakt pošlu

Kašlat na slepičince, já si dám raději ten bůček

Já toho tolik nemám a mohl bych zkoušet. Ale to už mám za sebou. Nejjednodušší je nejlepší. Učil jsem se vařit knedlíky podle receptů. Fuj. Tak jsem šel za mámou (40 let tomu nazad). Ta jako pomocná kuchařka jich uvařila tisíce. Výsledek: mouka, voda, houska, droždí (kvásek) akorát záleží na technologii. Ty sajou. Když peču zakázaný bůček, tak dělám 2x víc šťávy a nestačí a co teprve svíčková. Takže už nedělám žádný experimenty. Základní substrát hlína radši ne z pole, štěrkopísek, antuka, když se přitrefí čedičová drť nebo i jiné. Tak jako těsto na knedlíky to míchám a prohmatávám a očuchávám, až se mi to zdá dobré. To je základ. Podle toho co do toho chci sázet přidám mletý vápenec apod. nebo to zředím štěrkopískem. Dělám to od oka. Roste všechno co mám, ale dělám hlavně gymna. Jestli najdu kravské nebo koňské hovno, tak ho tam klidně přidám, nemůže škodit. Jediný experiment, který jsem neudělal byl slepičinec, ale to by asi šlo moc na úkor hustoty pletiv a odolnosti.

No, já vím, že by to tam býti nemělo. Jen to vysvětluj těm lišejníkům, voni to nevěděj...

Na ty lišejníky údajně zabíra Dithane, tedy nevím proč, asi tomu nechutná. Teda prý. Vyzkošet na květníku a uvidí se. Ono by se to v tom ale nemělo moc vyskytovat, chce to točit a jak jen to jde, pryč s tím.

No, to se dá vytrhat, mě spíš nasírá ten lišejník, kterej to venku vždycky za pár měsíců zaroste. Nějaká podělaná terčovka či co a matečnici musím přesazovat každej rok, ináč by mě to ta sviňa udusila. Takovej Dianthus microlepis je na to dost citlivej, zasejpám navrchu jako kaktusy a dá se to udržet...

Já to mám obráceně, když jsem hrnkoval do 9 konťáčků zakořeněné řízky jehličnanů a listnáčů, tak jsem to tehdy míchal lopatou a propařoval/spíš vařil/ v pařáku na brambory, aby v tom nebylo nic klíčivých semen plevelů.No dělal jsem toho ročně 3 várky po 10 000 ks do 9-t.j, cca 29-30 000 ks po úhynech a pak za rok to vše do cca 16-17-19-tek dle toho oč to narostlo a oč se jednalo.No a do toho nové zakořeněné řízkovance. Na rok jsem měl dík té dřině s propařováním pokoj.Dnes už nechápu, jak jsem to vše stíhal.Hrozně dřiny, hodně manipulace, příšerný náklady.....ale bavilo mne to a i dobře živilo.Žil jsem tehdy bez odpočinku, v neustálém napětí, takovej rauš a spousta adrenalínu, neboť takováto výroba když se rozjede a šlapeto...hrozný stav vyburcovanosti.No a to jsem na to byl zpočátku sám, občas pomohla manželka s dcerama a teprve po třech letech od začátku soukromničení jsem si mohl dovolit prvního zaměstnance na absolventský místo.
Dnes když dělám pár kytek, tak na to mám míchačku. Koupil jsem jí při příležitosti budování základů skleníku a dnes si medím jaká to pohoda. Nahážu lopatou, nasypu z pytle, přichutím a promíchám a homogenizuji a je to. NO sazecí stroj ještě nemám, ale taky se to vyrábí, jenže na kaktusy jsem to ještě použít neviděl.
Dnes mne může vytočit, když v koupeným B substrátu mi klíčej semena žabince, pěťouru
a bodláků...

Ty taky mícháš směs v míchačce? To je pohodička , viď? Já začal, až když jsem ke katkům přidal nějaké to venkovní kytivo a hrnkovalo se 1200 - 1500 devítek denně, to by se nasucho nenamíchalo ani bohovi. Takhle - v pohodě a ještě jsme mohli dělat dva...

miro napsal: Ale to tak Rozkošníku, co nechceš číst co se míchá? Je to potřeba. Já jsem si například dneska mixoval něco na zakořeňování odnoží co budu řezat. No a dal jsem si italskou pemzu, krásnou bílou a čistý přesátý pískoštěrk a zeolit. 1:1:1 a teď se téším. No a jak jsem se tak motal okolo selenicereusů kouká, polovinu mám jenom v čistém liaporu, a si P=redstav rostou a jeden nasazuje na květ, tak snad ho nechodí.

To mi připomíná mýho strejdu, ten taky furt zkoumal co se z čeho a jak vaří. Aby byl v obraze a in, kupoval si pořád nějaké kuchařky, sledoval všechny vařící programy v televizi / a že jich je/, knihovnu již měl doma po strop narvanou receptama.
No a když jsi k němu přišel na oběd, tak ti otevřel malej kulatej člobrda s pořádným ovarem pod kousadlama. Já tam zrovna rád nechodil, alébržto se jeho kuchařský umění, přez to jaké měl informace, smrsklo na normální guláš z kližky a knedl a nebo pečený bůček se zelím a knedl. Věděl toho hodně, ale chutnalo mu toto.No a stejně je to s těma našima kytkama a jejich gulášem kolem kořenů. Každej si to motáme dle svýho, jak nám to vyhovuje, já mám dokonce na to míchačku na 2 kolečka /to byl odedávna můj sen/ a tak si často připadám jak Werich s Buriánem, když dělali lívanec na půl hektaru. Přiměřeně, přiměreně, to tam sypu, ono to sice nekyne, ale dobře tak, zase je to dietnější a bejt Zeithamlová /či jak se píše/ kaktusářka, jistě by měla radost , že moje kytky narozdíl od mého fyzična nejsou otylé.Jó domácí kuchyně je domácí kuchyně a česká škola je holt česká škola, to jen tak neoremcáte.

Urbánek napsal: .....achánu, achánu, achánu.......žbrluch!!!!

Máš v tom receptu chybu, správně je to: chánula ,chánula... žbrluch. Takhle jak jsi to měl, by to nebylo určitě pro mikrosmenné Mexiko, neb by pro hrubost zapadly semínka příliš hluboko. Takže radší chánula, chánula...

Ale to tak Rozkošníku, co nechceš číst co se míchá? Je to potřeba. Já jsem si například dneska mixoval něco na zakořeňování odnoží co budu řezat. No a dal jsem si italskou pemzu, krásnou bílou a čistý přesátý pískoštěrk a zeolit. 1:1:1 a teď se téším. No a jak jsem se tak motal okolo selenicereusů kouká, polovinu mám jenom v čistém liaporu, a si P=redstav rostou a jeden nasazuje na květ, tak snad ho nechodí.

.....achánu, achánu, achánu.......žbrluch!!!!

Je to pořád dokola, 22 stránek polemiky a jsme zase na začátku, že každej si musí ve svých podmínkách a svém způsobu pěstění na svejch kytkách ten jeho správnej ořechovej substrát najít. Jistě existují jakési uznávané hranice, ale o tom to právě je a čím širší sortiment kytek, tím větší pokusničení,zatím neznám naprosto universální substrát pro všechno, tedy když vyřadím čistej minerál jako nosič hydroponie.Jamalaida? Patláma patláma, paprťála....

miro napsal: Prostě nedá se lámat hůl nad nějakou směskou, mišungem a nebo čistou substatncí, když to nedáme dohromady s postupy v dané kultuře.

Mluvíš mi z duše, přje to přesně tak.
Pěstování je komplex tolika věcí, že neexistujou universální řešení. A proto je to takový dobrodružství se pachtit za tím svatým substrátovým grálem, kterej se vzdaluje a přibližuje podle stavu poznání a změn podmínek a postupů.
Mám takovej pocit, že to je celoživotní boj, kterej jaksi nemá konec, což ovšem neni nic pesimistickýho pokud se člověk řídí tím známým Konfuciovým citátem "neni důležitý cíl, ale cesta ..."

Kromě theláků se jedná o sortiment, kterému ,,to ostatní" nemohu dát, takže ty kytky prostě nemám. A těch pár astrofyt, co tu jsou, jsou , aspoň si myslím, celkem v cajku. Teláky jsou mou lásečkou a jdou v tom jak z praku a kvetou jak dobře placený...
Abych doplnil : sbírku zimuji ve vytápěném foliáku, ale je tam poměrně vysoká vzdušná vlhkost v zimě. Tudíž právě ty tzv. mexické rarity tam prostě v zimě nemaj nárok, tak je prostě nemám a hotové, zato mám haldy jiného kytiva, které se stím nějak srovná a nevadí mu to...

Urbánek napsal: Tušíš velmi správně - všechno, co mám , je nasázený ve stejným mixu. A ten zbytek dělá ta zálivka a to ostatní - ne substrát...

Rostou v tom i ariáky, astrophyta,theláky,mastusy,strombocactusy,encefiky,aztékia....?

Tušíš velmi správně - všechno, co mám , je nasázený ve stejným mixu. A ten zbytek dělá ta zálivka a to ostatní - ne substrát...

No Morče a kolik let jsi hledal ten ideál nebo zázrak. Urbánek přece uvádí, že ne všude a všechno, ale každý si najde to svoje pro to svoje. Jemu ten jeho jde v jeho kultůře.

Před rokem či dvouma jsme měli na návštěvě takovou milou skupinku fakt dobrých odborníků botaniků (ne samouci, ale profíci na slovo vzatý) a byl tam i Libor Kunte. V jedné kolekci kaktusů kouká, co to je za mišung, do čeho se to sází a tenkrát nad tím vrtěl hlavou a prohlásil, že do toho by ani prst nestrčil. No a dneska? Když ví jak to v tom jde a co tenhle mišung v dané kultuře dokáže, už jenom pochvalně kývá hlavou. Závěr? Asi není a nebo přece jeden. Nedá se podle popisu či obrázku posuzovat, jestli je to dobré a nebo to dobré není. Pro dělání nějakého resumé a potom vyvození závěru, je potřebné dané mišungy "rozebrat" a "prošťourat" v dané kultuře, v které se ukázali jako fakt dobré. Někdo napíše ".. nejlepší je písek z Bratčic ... v tom to roste ... " ale už není napsáno, že to v tom roste tehdy, když do toho dám polovinu vyzrálého kravince a polévám vodou z tamtoho čúrajícího potůčku, který jen tak mimochodem teče po louce kde se pasou jalovice a vytéká z toho kopce, který je plný hořčíku a ..... Prostě nedá se lámat hůl nad nějakou směskou, mišungem a nebo čistou substatncí, když to nedáme dohromady s postupy v dané kultuře.

Jirka napsal:

Urbánek napsal: ... No a já jsem se při své velmi vzdušné a téměř volné kultuře domíchal strašně jednoduchý směsky : v míchačce míchám 4 díly ,,B" hrnkovacího subbstrátu a jeden díl betonářskýho písku, zbaveného na hrubé síti těch největších kusů.... Ale to byste museli vidět za jednu sezonu po přesazení ty kořeny a kondici těch kytek....paráda.

A copak za rody do toho sázíš??

Já tuším všechny:pinch:
A ono to nebude žá dnej zázrak .
Já toho vyzkoušel ale žádný super skvělý substrát nenašel ,a ať osívaný nebo neosátej.poz.morče. :

Urbánek napsal: ... No a já jsem se při své velmi vzdušné a téměř volné kultuře domíchal strašně jednoduchý směsky : v míchačce míchám 4 díly ,,B" hrnkovacího subbstrátu a jeden díl betonářskýho písku, zbaveného na hrubé síti těch největších kusů.... Ale to byste museli vidět za jednu sezonu po přesazení ty kořeny a kondici těch kytek....paráda.

A copak za rody do toho sázíš??

Tak to ti věřím, neb tvoje kytky jsem viděl.Hrubý substrát je výhodnější ve všech směrech.

Mimochodem, jak se tady leckdo chlubí se svými mišunky, nedá mi to abych taky nepřidal. Míchal jsem kdysi kdeco s kdečím, tamto pak nebylo, tak s něčím jiným, samozřejmě za těch 40 let jsem se nakazil i drťovou kulturou a přišel jsem na to samý, jako přijde každej - jakmile máte nějakej pěstitelskej prostor, musíte vychytat substrát, kterej v něm bude vyhovovat vašim zvyklostem zálivky atd. Nebo upravit zálivku podle toho, co namícháte a kde to máte. Prostě tyhle věci musej bejt furt v akordu, ináč máte furt dost prázdnejch květináčů. No a já jsem se při své velmi vzdušné a téměř volné kultuře domíchal strašně jednoduchý směsky : v míchačce míchám 4 díly ,,B" hrnkovacího subbstrátu a jeden díl betonářskýho písku, zbaveného na hrubé síti těch největších kusů. No a ten for je v tom : protože jsem dělal dost komerčního zboží do malejch květináčkuů, tedy výslednou matérii jsem hodil na štukový sejto a důkladně prosel. No a tohle dávám malejm kytičkám tak do 5.5 cm květníku, no a sbírkový a velký kytky sázím do toho, co mně na sejtě zbylo. Ale to byste museli vidět za jednu sezonu po přesazení ty kořeny a kondici těch kytek....paráda.

Hlavně pozor na to , než ho zamícháš do směsi, vyzkoušej nasáklivost. Neb perlit se dělá ve dvou provedeních - hygrofobní ( vodu nepřijímá) ku likvidaci ekologických havárií - plave na vodě a sežere všechno, co na ní plave taky, a hygrolfilní, tedy vodu přijímající: Obě verze se dělají na jedné lince a v době. kdy se přejíždí z jednoho typu na druhej může dojít k záměně materiálu. Já jsem si jednou přímo od výrobce přivezl 4 pytle ( když jedu autem, aby se to vyplatilo). Jo vyplatilo - plavalo to všechno navrchu a vodu nevzalo nic. Perlit , substrát, semena, semenáčky jakož i spousta práce v pr...Proto doporučuji každé balení odzkoušet - nasypat do 4 květináčku a položit do misky s vodou. Pokud jest matérie v cajku, nachlasče se během pár vteřin. Ne - li, tedy prchat a prchat a hlavně vyhazovat....