Téma:

miro napsal:

Farrael-Sama napsal: ....tady se antuka či něco podobného hůře shání.

V Praze je antuky plno, stačí skočit na Štvanici, né?

Jasně, zrušte jim kurty.
Epicentrum českého tenisu je stejně v Prostějově, tak co?

Farrael-Sama napsal: ....tady se antuka či něco podobného hůře shání.

V Praze je antuky plno, stačí skočit na Štvanici, né?

Já jsem dnes krom obligátní údržby ryb, také dal do pořádku své pěstební prostory. Hezky vysmejčil a vypucoval balkon a už odkryl skleníček z pod plachty. Akorát to bude chtít asi nové víko. Tenké plexisklo během mrazů popraskalo hlavně po krajích tak asi udělám víko znova. Rovnou i ho vylepším oproti minulu. Sice to bude trochu pakárna to směrem ven z balkonu přidělávat zase zpět, ale já už si nějak poradím.
Ráno jsem i přesadil kaktusy, u kterých to bylo třeba, do květníků, co se mi povedlo sehnat u Chládka v jeho zahradnictví. Asi měl nejaký výprodej, neboť byly opravdu za hubičku. Korunové položky a to doslova.
Kytky jsem přesázel do směsi normálního substráto/zeminy a zeolitu a písku. Zeolitu byl asi větší díl. Jsem zvědav jak to v tom poroste. Zeolit je frakce asi 2mm. Sic si celkem dost uvědomuju, že to je poměrně dost drahá varianta, ale kytek nebylo na přesázení tolik a tady se antuka či něco podobného hůře shání.

Pri presadzani g.spegazzinii som nasiel aj tuto rastlinu. v roku 2009 stratila korene a cely nasledujuci rok nevytvorila cakacie korene. na jar 2011 som ju zasadil do cistej akadamy a toto je vysledok pestovania po roku. idealny vplyv akadamy na rozvoj korenovej sustavy kaktusov , hlavne pri tvorbe novych korenov po zakorenovani, som uz zistil aj pri starych astrofytach a telokaktusoch. netvrdim, ze by taketo korene nenarastli aj v inom substrate, mne sa vsak akadama v tomto smere jednoznacne osvedcila.

miro napsal: Zasa jeden ponocovatel Tak že Stano napsal, no já hledal a našel že kluci používají Seramis na choulostivé kořeny (ario) ale zatím nemám odezvu na výsledky.

pouzivam aj seramis, nie je to zle... ak sa pouziva samostatne, je to kvoli velkosti zrna dost vzdusne, ak sa to pouziva v zmesi, straca to tam svoje vlastnosti a moze ho v pohode nahradit antuka ci terramol... asi najvacsia nevyhoda je vysoka cena

Zasa jeden ponocovatel Tak že Stano napsal, no já hledal a našel že kluci používají Seramis na choulostivé kořeny (ario) ale zatím nemám odezvu na výsledky.

miro napsal: Dodo já to hledal pro kluky ale Stano z Martina to použil, tak uvidíme. Stano až si to tu přečte, tak určitě ťukne. Já zatím pokusničil s úspěchem Liapor a nebo pemzu do směsky a jinač jsem nejvíce věrný antuce a zeolitu se štěrkopískem.

miro, dík za vyzvání

Terramol som povodne zhanal a zohnal ako substrát pre bonsaje. Na rozdiel od inych materialov, je to substrat, ktory bol vyvvinuty presne pre pestovateľov, napr. v zapadnej Europe dnes uspesne nahradza japonsky paleny íl - akadamu, ktorá je podstane drahsia a casom sa rozpadáva a stráca strukturu.
Ak sa nemylim, do Ciech to zacal vozit Lukas Sirotny z Rožnova. Mam od neho dve frakcie - 1 - 3 mm a 3 - 6 mm. Podoba sa to opticky na antuku, je to od nej trochu lahsie. Podla mojich rocnych skusenosti to dlhsie zadrziava vodu, co je niekeda vyhoda, niekedy (pred zimovanim) moc nie... Pouzivam to ako jednu zlozku zmesi, kam okrem terramolu davam zeminu, kremicity piesok, trochu zeolitu prip. perlit... jemna frakcia by podla mna bola vhodna hlavne na vysevy, zmenou farby dobre signalizuje aktualny stav vlhkosti... hrubsia frakcia sa okrem ineho prijemne vynima ako pokrytie povrchu kvetinaca, len niekedy (vdaka nizkej vahe) je vyplavovana pri dazdi alebo zalievke zhora.
Ako vyhodu Terramolu povazujem jeho - stabilitu, sterilitu, moznost recyklacie, nizku vahu, schopnost zadrziavat a postupne uvolnovat vodu, relativne lahku dostupnost...

odporucam

Dodo já to hledal pro kluky ale Stano z Martina to použil, tak uvidíme. Stano až si to tu přečte, tak určitě ťukne. Já zatím pokusničil s úspěchem Liapor a nebo pemzu do směsky a jinač jsem nejvíce věrný antuce a zeolitu se štěrkopískem.

miro napsal: Včera jsem chodil kolem starejch kotelen a hledal starou škváru. Jo houby, dneska samej plyn a dřevoštěpka chudák kaktusář je v troubě Tak už jenom koukat kde budou bourat starej barák a vybrakovat zásyp, jestli je škvárovej. I když recyklace škvárobetonu ....... raději ne.

Miro, někde na fóru jsem četl, že jsi vloni na jaře kupoval ten Teramol...jak to s ním dopadlo? Máš nějaké zkušenosti? Já koupil loni tu hrubější frakci, ale nakonec jsem to použil jako drenáž, nebo k nasypání nahoru místo kamínků. Pak jsem se dostal k domu drobnějšímu (1-2mm), ten se mi dost líbil a tak jsem to dal cca 15% do klasickýho substrátu a letošní přesazené kytky jsou v tom. Tak jsem zvědav, jak se to projeví...dám vědět na podzim. Zdraví Dodo

Včera jsem chodil kolem starejch kotelen a hledal starou škváru. Jo houby, dneska samej plyn a dřevoštěpka chudák kaktusář je v troubě Tak už jenom koukat kde budou bourat starej barák a vybrakovat zásyp, jestli je škvárovej. I když recyklace škvárobetonu ....... raději ne.

Zdravím škvára je k mání stále ji má

Já jsem škváru taky dlouho používal a kromě thelokaktusů a astrofyt to v ní rostlo dobře. Bral jsem tu, co byla už hodně zarostlá travou, tj na dešti deset a více let. Jenže technologie tepláren se změnila a máme po žížalkách. Naštěstí v zemi to roste taky.
Dřevěné uhlí silně potlačuje růst většiny hub a plísní, proto se používá na ošetření řezných ploch kaktusových řízků. V substrátu pro kaktusy s choulostivými kořeny koná velmi dobrou práci a myslím, že je klíčem k úspěšné pravokořené kultuře druhů jako sklerokaktusy, E. horizontalonius či Echinomastus johnstonii.

A nebojíte se škodlivých příměsí? To se tady napsalo v tématu zálivka o zasolování substrátu tvrdou vodou a jeho znehodnocování zbytky hnojiv, ale co je to proti škváře? A že by se vše vyplavilo (do spodních vod), tomu nevěřím. Hrubší kusy určitě drží chemické sajrajty déle a přítel našeho kolegy je má skladované v betonových vanách - proč? není to proto, aby se z ní nic nevyplavovalo do země? Jedovatý odpad se prý takhle skladuje. Při rekonstrukci domu jsem vloni narazil na škváru v podlaze (byla tam 50 let, předtím dost vyluhovaná) a byl jsem rád, když jsem ji odvezl přes popelnice (smrad a škodliviny i po této době) ...

[quote="jmusil" post=11253
Jenom ta škvára tady u nás už asi k mání nikde není [/quote]

Spoléhám na Devra , že to diplomaticky vyjedná, pak bychom zase mohli v něčem pokusničit.

Filip Jelínek napsal: Jo, přesně jak si to popsal, tak sem to měl na mysli, když sem psal, že to musíš vázat na konkrétní zdroj. Takže sme se takříkajíc názorově harmonizovali

No to jste se teda harmonizovali
Jenom ta škvára tady u nás už asi k mání nikde není

Jo, přesně jak si to popsal, tak sem to měl na mysli, když sem psal, že to musíš vázat na konkrétní zdroj. Takže sme se takříkajíc názorově harmonizovali

Filip Jelínek napsal: To sice máš pravdu, ale u lávy víš odkud je a jaká je. U strusky resp. škváry víš prd a vořech.
Na Ostravsku vzniklo škváry z tolika různých procesů, že variační šíře složení bude prakticky nekonečná...

No taky bych nevozil škváru z Ostravska. Pokud ale jela nějaká kotelna tady někde u mne na koks, tak bych mohl předpokládat, že pokud se dovím odkud ten koks měli a nezměnili zdroj, tak budu mít cca konstantní škváru.
No jestli nás monitorujou z protidrogovýho tak pojem škvára a koks a kaktusy a máme po žížalkách.

To sice máš pravdu, ale u lávy víš odkud je a jaká je. U strusky resp. škváry víš prd a vořech.
Na Ostravsku vzniklo škváry z tolika různých procesů, že variační šíře složení bude prakticky nekonečná...

No ono i láva z Komorní Hůrky bude něco jiného než z Tahiti nebo Havaje či sv. Heleny
a už vůbec bych nesondoval tzv. podmořské sopky. Zvláštním materiálem by byl matroš z bahenních sopek SOOS, to bych ale kaktusům neordinoval.
Koks z Ostravy resp. škvára z něj vzniklá by měla mít možná až na vyjímky dané procesem spalování stejné vlastnosti. Lišit se začne až stářím a podmínkami uskladnění/ jiná bude z podpodlahy a jiná zvenčí na dešti./

Problém u škváry je v tom, že to je jaksi uměle vytvořenej materiál a to navíc materiál odpadovej z procesu primárně zaměřeného na něco jiého, takže je důležitý brát v úvahu, že škvára je pojem zahrnující produkt, kterej možná vypadá na první pohled uniformně, ale ve skutečnosti variabilita jejího složení může být velice široká a mnohdy může obsahovat i věci, které můžou být pro rostliny škodlivé.

Proto bych zkušenost se škvárou vázal ke konkrétnímu zdroji, který je v zásadě vyzkoušený, jako funkční pro pěstování rostlin.

Ono by bylo zajímavé např, také srovnání škvára a láva a obojí prošlo ohněm a obojí se blbě shání.

Rozkošné Kaktusy napsal: Ještě bychom neměli zapomenout na jeden fakt, že vedle vzdušnosti, jímavosti.... a dalších podstatných vlastností je neméně důležitá váha /chcete-li hmotnost/ substrátu. Ono je také důležité, aby se kytka ze svého kořenového obalu nevyvracela, zejména když je vyšší.V tomto ohledu se mi jeví pěstování v příliš lehkých /Agroperlit/ materiálech jako velice problematické.Sice se to dobře stěhuje, ale když se to vyvrací tak je to ku vzteku.A dávat ke všemu vyššímu berle????

No ta škvára výše diskutovaná je pak celkem dobrej kompromis.

Ještě bychom neměli zapomenout na jeden fakt, že vedle vzdušnosti, jímavosti.... a dalších podstatných vlastností je neméně důležitá váha /chcete-li hmotnost/ substrátu. Ono je také důležité, aby se kytka ze svého kořenového obalu nevyvracela, zejména když je vyšší.V tomto ohledu se mi jeví pěstování v příliš lehkých /Agroperlit/ materiálech jako velice problematické.Sice se to dobře stěhuje, ale když se to vyvrací tak je to ku vzteku.A dávat ke všemu vyššímu berle????

Na kořeny jsem nekoukal, uklidil jsem je domů v listopadu a od té doby jsem je neviděl .

Zjistím a podám časem zprávu.

cykas - suhlasim, substrat by mal splnat skor pozadovane fyzikalne vlastnosti ako tie chemicke...

a co sa tyka toho tvojho pokusu, zaujimalo by ma, ako sa lisili (ak vobec...) korenove sustavy rastlin...

Substrát je nepodstatný, pokud je vzdušný, hrubý a nespéká se. Je to vlastně jen nosič kořenů. Takže ani dřevěné uhlí není špatný nápad.
Někdy loni touto dobou jsem dělal pokus se substráty (příspěvek č. 1511):
www.kkplzen.eu/index.php/forum/5-kaktusy/1426-notocactusy?limit=10&start=10

No a po roce není mezi miskami žádný rozdíl

kolega ma celu zbierku (cca 80 rastlin - gymna, lobivie, astrofyta, mamilarie, sukulenty a pod.) nasadene v drvenom drevenom uhli, nevidiet to na vlastne oci, neverim
rastie to v tom v pohode, korenovy system je mimoriadne bohaty a rozkonareny, hnoji 3-4 krat do roka beznou koncentraciou hnojiva, velka vyhoda je hmotnost celej zbierky, pri stahovani rastlin na jesen, ked je naviac uhlie suche, mate dojem, ze nesiete prazdnu prepravku ...

škváru jsem pár let používal resp přidával do substrátu cca 1/6 a mám s ní velmi dobré zkušenosti. Sustrát odlehčila a možná i nějakou tu živinu postila , rostlo to pěkně.

Škvára co jsem používal ležela mnoho let vedle škvárového hřiště na Borech vedle univerzity ( pro plzeňáky) netknutá a byla řádně propršená. Bohužel zdroj došel, hřiště zrušili a je tam teď přivaděč na Klatovy.

Takže pokud ji někdo máte,tak se jí nebojte, ale fakt musí být řádně propršelá.
Slyšel jsem , že když se někde promáčí strop se škvárou , kde jsou železné nosníky, tak je průšvih, takže bych to viděl na hotovou kyselinu.

Henry napsal: No škváru doporučoval i Fleischer a Schutz pro hydroponické pěstování. Když si ale vzpomenu, jak jsme v tom hráli fotbal a pak vypadali jak kominíci, tak mám k tomu trochu odpor

Škvára musí být pěkně uleželá, několikaletá, prosátá a propraná. Je s tím celkem dost práce, ale každá frakce vzniklá pří prosývání najde své uplatnění .

No škváru doporučoval i Fleischer a Schutz pro hydroponické pěstování. Když si ale vzpomenu, jak jsme v tom hráli fotbal a pak vypadali jak kominíci, tak mám k tomu trochu odpor