Téma:

Farrael-Sama napsal: Tak takto vypadá můj úplně první výsev po necelém roce ....

Prima, pěknej počinek.
Budeš ještě vysejvat stokrát, ale první výsev je první výsev.
Važ si těch kytek i když to je směs druhů, je to jedno, jsou první a basta.

Tak takto vypadá můj úplně první výsev po necelém roce (cca osm měsíců) a také jeho prvním zimování. Vypadají docela dobře. Všechny tři krabičky jsou z jednoho výsevu do klasické sklenky od okurek. Je to mix druhů, takže zatím jen můžu tipovat rody. Akorát u jednoho jedinného astrophyta, které tam je jsem si celkem jist, že to bude nějaká forma A. capricorne. Vypadá totiž úplně jako to co mám doma, akorát je xkrát zmenšené.
Mimo jiné jsem s nimi zimoval ještě pět Lophophor ze semen od Roberta (vylezly na 100%), ale ty jsem nefotil, neboť byly ještě pořád ve skleničce a také jsou tak zcvrklé, že bych se i špatně na té fotce hledaly.

Tak jsem zase zamícháme trochu amatérismu.
Tohle je fotka čerstvě přepikýrovaných, není to ale rozhodně všechno. Jen jsou to ty co se už fakt hodně tísnily. No nemám to tak pěkně vyrovnaný jako Farrael, tohle je spíš taková revolta. Jára tu krom M. elegans může poznat i M. mainae, nevysával jsem celý porce, jen trochu na zkoušku, nechtěl jsem o ty semínka příjít nějakou pitomou chybou, ale překvapivě i tak toho mám dost.

Ostatní semínka od Járy taky vyklíčily parádně, cca tak 75% ... nejmíň se chtělo ven Echinocereusům, ty chtěly trochu zachladit a pak po nějakym to měsíci vyletěly snad všechny. Takže taky posílám díky, mám ještě pěknou zásobu na další výsevy.

Mě se nejvíc osvědčilo u věcí, kerý fakt chci potlačit vrozenou spořivost a objednat si semena z více zdrojů.
Nejhorší je, když člověk žehrá na některý kytky, že neklíčej a pak zjistí, že si je rok za rokem bral ze stejnýho zdroje a poté co to zkusil odjinud, tak to klíčí docela slušně.
Stalo se mi to už u mnoha věcí a není to podle mě ani chybou dodavatele, prostě některý semena neklíčej a je to. Těžko pak určovat co za tim je. Ono se to někdy stane i u vlastních semen a lámeš si pak hlavu s tim, co si udělal za chybu...
Úplně specifický je vysejvání IS, to je kapitola sama pro sebe.

Filip Jelínek napsal:

boseone napsal: Filipe, skvělé, můžu se zeptat, z kolika semen je tento výsledný počet semenáčů u Enceph. strobiliformis ?

Z 20 semen. Takže nic moc, ale vzhledem k tomu, že v minulosti mě kolikrát nevyklíčil ani prd, tak je to celkem solidní.

Hm, mám právě stejné zkušenosti , v minulosti jsem je párkrát zkoušel , a ani prd. Nedávno jsem koupil stovkovou porci , tak to tenhle týden vyseju a poreferuju.

boseone napsal: Filipe, skvělé, můžu se zeptat, z kolika semen je tento výsledný počet semenáčů u Enceph. strobiliformis ?

Z 20 semen. Takže nic moc, ale vzhledem k tomu, že v minulosti mě kolikrát nevyklíčil ani prd, tak je to celkem solidní.

Filipe, skvělé, můžu se zeptat, z kolika semen je tento výsledný počet semenáčů u Enceph. strobiliformis ?

Díky. Snažím se, aby se měli dobře, jen se občas něco vytáhne, ale co jsem koukal na fotky od Filipa, tak je to pořád Ok

Máš to pěkné.Posílal jsem ještě semena jednomu diskut.Snad k České Lípě?zajímalo by mně jak to vyklíčilo jemu.Tak ať to roste.

Tak zde je moje letně/podzimní snažení co doteď trčí pod zářivkami. Poslední fotka je nic moc. Chtělo by to lepší osvětlení, ale už se mi nechtělo fotit znovu.

Většina je ze semen od Járy čímž mu patří můj velký dík. Ještě mám něco ve skleničkách, ale zatím jsem se nedostal k pikýrování.

Filipe, tos teda máknul
Dost dobrý.
Já jsem ješte na letošní výsevy skoro nesáhnul, ale naštěstí vůbec nic nepadá, tak nemusím pospíchat.
Snažil jsem se ale máknout ve sklepě na starších semenáčích, mám skoro hotovo, teď jenom abych to dokázal vtěsnat ven na léto

Týýý voe Až jsem z toho celej závistí zezelenal Palec vzhůru

Rozkošné Kaktusy napsal: Jářku pěkný, velmi pěkný. Jak pokračujou tvoji roubovanci?

Dobrý, mám už oroubovanou jednu misku, jdu na další chytá se to tak z 90% Fotku přidám...

Jářku pěkný, velmi pěkný. Jak pokračujou tvoji roubovanci?

Tak sem si fotil, jak sem na tom s výsevama a jsem spokojenej. Výtěžnost z toho, co vyklíčilo je fakt solidní. Trochu mě pozlobily dvoje rebucky s nějakou zajímavou plísní, ale podařilo se vše lokalizovat, pár jich lehlo, ale zbytek je ok. Teď už to jen nepokáknout s přechodem do skleníku....

Pole lán...


Epithelantha bokei RS 522 Plan de Ayala


Coryphantha bumamma RS 914 Zumpango


ne všechno vyklíčilo bombově
Astrophytum ornatum RS 189 Metztitlan Hid (322), to snad bude stačit, zato Echinocactus horizonthalonius VZD 390 Rancho San Geronimo Coa je teda slabota, celkem tradičně...naroubuju je, co už mě zbejvá ...


Acanthocalycium catamarcense LF 39 Santa Maria Catam. Arg (313), Encephalocarpus strobiliformis Dr. Arroyo NL (367) - žádná sláva, ale pokud aspoň půlka z toho přežije, tak budu spokojenej...



něco zase vyklíčilo pekelně mocně...Turbinicarpus valdezianus, MZ 662, Cedros, Zac. (semínka od Jirky Musila, chválim... )


Escobaria vivipara v. neomexicana SB 129 Manzano Mts (13), Ferocactus reppenhagenii, El Terrero (378) - to je takovej pěknej střed v tom vykklíčení...něco z toho zbude..



Zajímavej vzhled teda maj semenáče Coryphantha scheeri v. robustispina, Sierrita Mts., jsou fakt velký už od mala..


Sem teď tak v 85 procentech přepíchávání, je to už spíš jen takovej doběh + to co jsem vysejval v poslední dávce...

Rozkošné Kaktusy napsal: Páni kolegové a kolegině, tak jak jsem v téma Terracottem napisal, budu rozjíždět pokus klíčení v tom Terracotemu, Hydrogelu a Alginitu.

No dvě připomínky. Bylo by dobrý to zkusit ve variantě fleischerova metoda a variantě klasickej větranej výsev, ať se ví, jak se to chová, když to vysychá. Jo a taky by bylo dobrý sejt semenáče s většími semeny a drobnosemenný. Osobně vidim jistej smysl drobnosemenných, pro který y to mohlo být docela dobrý, takže na to bych se primárně zaměřil.

Povětšinou nemáš k dispozici čisté živiny, většinou to je na něco navázané, např Síran amonný s vápencem - sírany, chlorid draselný- chloridy... to jen pro příklad. Tam všude jsou tzv. zbytkové soli. Další soli mohou vzniknout vysrážením přímo v substrátu, spousta solí se dostává se zálivkou- nezalejváš přeci destilkou, to všechno je balast, který se hromadí a vede časem k tzv. zasolení půdy.Něco jiného je přehnojení např. tím N jak uvádíš, ten se ti neuloží a běžně časem odchází proplavením do spodiny viz obsah v studniční vodě.....
Běžně se ani rozbory půdy nedělají na obsah N, ten se posuzuje dle stavu porostu.Všeobecně řečeno, že platí tzv ,. zákon minima, to znamená, že stav výživy rostliny určuje prvek ,který je pro rostlinu v přístupném stavu v množství minimálním. Ovšemže, co rostlinný druh , to jiné požadavky na živiny v určitém stadiu vývoje.Je to děsně jednoduchý, Tudle nauku jsem vždycky,, miloval,,.Ono těch vlivů navznik a míru zasolení půdy je ale povícero.

Tomu nerozumím. Co si představuješ pod pojmem balast? Já mluvím prostě o přehnojení. Pro jednoduchost: Když tam dám čístý dusičnan amonný a hydroabsorbent ho nakumuluje moc, tak dojde k přesolení.

Takřka každé hnojivo, takřka- né všechy- obsahuje nějaké balastní látky, které se buď propláchnou a nebo zůstanou v substrátu, Čím častěji hnojíš, tím větší riziko, že tam ten balast zůstane a bude přibývat. Teoreticky použití toho gelu by právě mělo vést ke snížení četnosti hnojení a tím i k možnosti zasolení, navíc je otázkou, zadrží-li hydrogel ty balastní látky či ne a taky se proplaví.Jak vidno, otvírá se tu další námět na pokus,,Vliv hydrogelu na stav zasolení substrátu,,, ale toho se může klidně ujmout kdokoliv jiný. Mě bude stačit pokus s výsevy.

No já nevím, ale potřebujeme vůbec aby nám to zadržovalo hnojivo? Nebylo by právě lepší aby nedošlo k přesolení?

No a právě o tom jak tyto materiály by bylo možno využít by ty pokusy měly být.V antuce, perlitu či zeolitu např živiny či ostatní chemii nějaký čas i možná udržíš, nějaký, je to rozdílné. V tom například ,,hnusným,, rosolu by se to mohlo udržet dýl,, tzn větší šance , že kytka toho více vstřebá a ty možná ušetříš. Možná. Je to o vyzkoušení. Pokud se to možná osvědčí, tak pak už se s tím jen naučit dělat. Pokud se to neosvědčí, tak i negativní zkušenost je dobrá zkušenost- prostě tudy takto a tímto způsobem cesta nevede.A i to je dobrá informace.

Hlavně se držet při zemi a nečekat od toho žádné zázraky. Pokud můžu konstatovat mé dosavadní výsledky s polyakrylátem, tak žádné pozitiva nevidí. Semena vyklíčily po delší době než obvykle, semenáčky rostou ve srovnání se zeolitem pomaleji, některé se nevyvíjejí vůbec. V Terracottemu to určitě poroste líp, jelikož jsou tam další složky, otázkou ale je, k čemu ten polyakrylát je dobrý. Kromě toho, že dobře váže vodu nic jiného nevidím. To nám ale dostatečně nahradí materiály jako perlit, antuka, zeolit, aj.

Páni kolegové a kolegině, tak jak jsem v téma Terracottem napisal, budu rozjíždět pokus klíčení v tom Terracotemu, Hydrogelu a Alginitu. Terracottem už degustační vzorek mám, ostatní předpokládám dostanu záhy. Pokud máte někdo nějaký návrh na provedení pokusu prosím o náměty zde nebo SZ do 14 dnů.Pokud by někdo byl ochoten podílet se na tom přispěním semen obyč. druhů budu rád.
Pokus bych dle mého realizoval do 5x5 chrudimáčků a Chrudim krabiček v podmínkách kultivátoru a umělého osvětlení.Připomínky k eventuelnímu chemickému ošetření uvítám, osobně si myslím, že postačí jen ošetření semen, případně pokud by nebylo zbytí následně jako kurativní ošetření /Prev+Dit/.
Tak slovo do pranice a stanovme si postup. Prosím o reakce. Zdeněk Rozkoš.

Tak jsem si zadal do prohlížeče heslo,,Pěstební boxy,, a vyjelo mi takovejch informací, že až běda. Nutno podotknout, že ti marjanopěstitelé to maj vymakaný, třebas by se nám z jejich technologii taky něco hodilo. Tímto nenabádám k ničemu protizákonnému. Jsou to info běžně k mání v češtině.

cykas napsal: Zkoušel jsem zářivky u kterých je uvedeno světlo denní (nažloutlé) a také bílé. Nevidím v tom pro rostliny rozdíl.
Máte jiné zkušenosti?

No jestli máš Cykasi staré ročníky časopisu Kaktusy, tak tam občas nějaké pojednání o barvě světla pro různé fáze vývoje kaktusů najdeš. Už v 70-tých letech co já pamatuju, ale mohlo to být i dříve /skleróza na postupu/ se špekulovalo a pokusničilo. Někdo zkoušel modré zabarvení spektra, někdo do červena. Myslím pokud mne teda paměť neklame, že určité výsledky na solidní bázi prezentoval pan Malý, který měl k tomu dost blízko prý i profesně /snad Tesla/
Mrknu taky na to, třebas se něčeho kolektivně dopátráme.

Testoval jsem to dlouhodobě, ne u kaktusů, ale u vodních rostlin. Zjistil jsem, že zářivka klasická bílá (nejběžnější) dává hlavně modrou složku světla, rostliny po delším používání chřadly a prosperovaly řasy a další neřádstvo.
Zářivka teple bílá (málo k dostání) produkuje světlo nejblíže klasické žárovce a slunečnímu světlu, rostliny rostou výborně, stagnují řasy. Testy jsem prováděl po dobu několika let, rozdíly se projeví při výhradním zdroji světla po několika měsících.

Zkoušel jsem zářivky u kterých je uvedeno světlo denní (nažloutlé) a také bílé. Nevidím v tom pro rostliny rozdíl.
Máte jiné zkušenosti?

Aha, tak to jsi měl ty Astrophyta asi na jiné fotce. Možná by pak chtělo pro ně zásaditější substrát, přidat trochu vápence nebo zeolitu. Já jsem se nechal inspirovat Filipem a přepikýroval už mnohem dřív. Zbavil jsem se plesnivějících nevyklíčených semen a růst se docela rozjel. Zkusil jsem to napikýrovat to čistého zeolitu a ani jsem ho neproséval. Vyséval jsem první týden v lednu a vypadá to asi takhle.

Ladis napsal: Tak jsme přepíchali výsev.Myslím,že zatím můžu bejt spokojenej.Z vysetých 1200 semínek přepícháno 750 klíčenců,což je cca 60% Není to nejhorší na začátešníka,co říkáte?

Gratuluji,pěkní ježourci.Tak ať ti to roste.

Na fotce zleva:

M2 - Melo longicarpus
F1 - Fero repenhagenii
T1 - Thelo phymatothelos
F3 - Fero wintenii