Téma:

Jirko, myslím, že jsi to nepochopil.
Já otvírám semenáčky a ještě mnohé klíčí.Tedy třeba i po týdnu od výsevu!
Mám větší strach ze začínající plísně, než ze ztráty semen, které nenechám doklíčit.
V tom neotevření nádoby ten problém není.
Když chceš, aby ostatní semena doklíčila a neriskoval jsi ztrátu už vyklíčených, pak je odpikýruješ a už je třeba nepřikrýváš.To už záleží na zkušenostech (rodu atp).
V misce ti zůstávají nevyklíčená semena, která vlhko potřebují a semenáčky, které trápíš ve vlhku a jsou choulostivé jdou "do sucha".
Jde především o druhy, které klíčí postupně a dlouho.Nebo nezralá semena!
Od prvního vyklíčeného k poslednímu to trvá třeba i 3 měsíce!
S Umadeave jsem se tak po týdnu vždy radoval z dalšího vyklíčence a přitom jsem za den musel vyhodit ten dříve vyklíčený.
Bylo to sice 1:1, ale u toho prvního byl pocit nezkaženého substrátu.
U toho druhého už jsem ho neměl.

Filip Jelínek napsal:

Jirka napsal: Budu pořád mlet to svoje - proč pořád chcete tak malé semenáčky pikýrovat??? Kolikpak těch semen doklíčí?

U ferákú a echinocereusů klidně 30%

Jirka napsal: Plíseň chytnou semenáče od neklíčících semen jen v případě, že to moříte pořád pod poklopem v mokrém substrátu.

Sorry nesouhlas chytnou to i za hoodně dlouho když mají klidně už klasickej režim. A navíc, nevim jak jako měsíc dva starý semenáče chceš držet suchý, to ani náhodou nemůžeš myslet vážně.

Myslím to smrtelně vážně, nedovolil bych si tady psát něco, co by nefungovalo a přineslo ostatním smutek. Po měsíci,měsíci a půl od vyklíčení začínám odvětrávat, za 14 dnů oddělám víko úplně a pěstuji semenáče pod zářivkama "naostro". Krásně se zatáhnou, když substrát úplně vyschne, nic se neděje.Neuschnou. když je zaleješ, tak doslova vyskočí jako dospělé rostliny v plném růstu. A z těma plísněma od semen - mám dojem, že se tady usadila myšlenka, že výsevy musí být pořád vlhké,pak samozřejmě ta nevyklíčwená semena, ať je miska zakrytá nebo ne, chytnou plíseň a nakonec i ty zdravé. Foto - semenáče 2,5 měsíce staré "naostro" pod zářivkou

Jdu to všechno otevřít ať to mám za sebou. A ať si mě nežádaj, nebo uviděj

Ty vpředu by asi přesun do skleníku nezvládly (alespoň si to myslím a píšu podle svých zkušeností).
Potřebují ještě zpevnit, narůst, ...Zatím vypadají jako voda obalená tenkou zelenou foliíí. Ty by asi i sebemenší slunce nerozdýchaly, takže se nediv, že ti semenáče loni dopadly tak, jak si ukazoval:evil: .

Zkusím je letos nechat co nejdéle pod zářivkami aby pořádně narostly a pak je dám ven do pulťáku tam není v létě takové horko a je tam lepší povětří. Mohlo by jim to lépe vyhovovat. Počítám tak do konce dubna je už nechat od teď otevřené ať si zvyknou a zpevněj se jim pletiva. Pak dám vědět jak to dopadlo, ale některé budu muset stejně přepikýrovat jelikož jsou už na sobě hrozně namačkaný.

Nezvládl si zjevně přechod zářivky x skleník

Asi budeš muset zvykat semenáče pomaleji, nejdříve denní světlo, pak slunce v bytě dál od okna, východní okno, no a když budou OK, tak do skleníku do stínu.

S přesazováním bych nepospíchal, to tvůj problém nevyřeší. Pokud necháš semenáče déle mimo skleník a dáš je tam už větší, lepší přesun zvládnou.

Navíc ten tvůj substrát - není to jen čistý písek? Pokud přihnojíš, nebo ještě lépe přidáš trochu země a nasákavých částí (perlit, zeolit, ...)budou rostliny lépe živené a také lépe vypadat .

Jirka napsal: Budu pořád mlet to svoje - proč pořád chcete tak malé semenáčky pikýrovat??? Kolikpak těch semen doklíčí? Plíseň chytnou semenáče od neklíčících semen jen v případě, že to moříte pořád pod poklopem v mokrém substrátu. Jak psal Cykas - po těch pár měsících na vzduchu bez pikýrování ztráty nejsou žádné, semenáče se chovají jako větší rostliny .Necháte květináče vyschnout, vyklopíte, rozeberete na rostlinky, dva dny necháte zaschnou a pikýrujete do misek. Bez problémů.

Jirko dík za rady, ale už jsem tady psal a dokonce fotil ty moje výsevy co jsem je nechával déle růst. Jsou to scvrklé skoro můmie a né a né se napít natož povyrůst.A jelikož mám výsevy ve směs v minerálním substrátu tak mi kluci radili to přepikýrovat aby to mělo nějaké živiny tak jsem to právě zkusil. Loňští semenáčci pod zářivkama krásně narostly a jen jsem je dal do skleníku tak přestaly růst a pořád chřadly i přes to, že jsem je občas přihnojil a měl jsem je pod parapetem aby nebyly na přímém slunci až to dopadlo takto:

Jirka napsal: Budu pořád mlet to svoje - proč pořád chcete tak malé semenáčky pikýrovat??? Kolikpak těch semen doklíčí?

U ferákú a echinocereusů klidně 30%

Jirka napsal: Plíseň chytnou semenáče od neklíčících semen jen v případě, že to moříte pořád pod poklopem v mokrém substrátu.

Sorry nesouhlas chytnou to i za hoodně dlouho když mají klidně už klasickej režim. A navíc, nevim jak jako měsíc dva starý semenáče chceš držet suchý, to ani náhodou nemůžeš myslet vážně.

No já bych viděl problém s padáním u špatně desinfikované zeminy, substrátu.

Letos jsem pikýroval nadvakrát, jednou do nepropařené zeminy, podruhé do propařené.
Do propařené jsou výsledky téměř 100% (99%), u nepropařené nejsou nikterak špatné (cca 95%), ale ze začátku byla vidět náchylnost ke krčkové hnilobě, která se zastavila postřikem proti smrti Prev+Dith. Tj. zůstaly fleky na krčcích, které se už dále nešíří.

Z čeho jsem nervozní, tak u těch nepřepařených se po zalití objevuje poměrně hustá bílá plíseň, která semenáčky nedecimuje. Vlastně mi padlo jen několik semenáčků řadových astrophyt.

Co je zajímavé : tato plíseň nepřelézá na přepařenou část a nepomáhá na ni ani použití větráku (12hodin běží, stejně jako zářivky). Určité zpomalení rozvoje ale po zapnutí větráku cítit je. Jinak teplota za temna cca 20°C, při zářivkách 35°C.
Ale za týden či dva už půjdou pikýrovance ven. Některé jsou už docela velké.

Od plzeňáků omylem přibalený selenicereus grandiflorus už mají jistě 1-2 cm. Ty co moc nerostou, ty docela trní. Něco se vytahuje, ale to se snad spraví. Mám tam poměrně dost světla : tři 20W zářivky na ploše 45x80 cm.

Mamlas napsal:

horizontik napsal: Tak jsem to Filipe udělal z hruba jak si mi radil.Jsem zvědavej jak to dopadne, ale moc optimismu zatím nemám jelikož jsem to již někdy před lety zkoušel a nebylo to nic moc. Tak uvidím.

Tak to Filipe dopadlo jak jsem nechtěl. Někteří semenáčci drží a u některých jsem o všechny přišel. Udělal se na nich bílý povlak a začlo to padat jeden za druhým. Ty poslední jsem ještě zkusil vytahat ze země, ale nevím jestli je zachráním. Poraďte co teď?

Horizontíku, tvůj problém je v zemi, dal jsi tam moc čerstvý kompost, který je nositelem množárenských plísní. Jo, vidíš dobře, kompost, i když se to možná jmenovalo vznešeněji a stálo třeba i nekřesťanský peníze. Máš typický příznaky: v některých květníkách lehne všechno, jinde nic. To je mimochodem výhoda rozdělení výsevu do mnoha nádob, ve společné misce by lehlo všechno. Takhle se do těch květníků, co mají štěstí, nedostalo to v čem ta houba je. Nech ty květníky vyschnout a dej to do skleníku, pokud ho v noci netopíš. Studený noci a periodický vysychání většinou pomůžou daleko líp než všechna chemie.

Ta Milanova rada by mohla fungovat.
Jen vyndat semenáčky a přesadit nestačí. Jakmile je výsev takto zasažen,moc optimismu není.
Na mokro nebo na sucho, po zalití to padá stejně dál.
Jednou jsem vytahal všechny zdravý semenáčky z chycený misky , položil na papír že je nechám nejaký ten den na sucho. Za pár dní jsem našel jen pár fleků a možná 3 zdravé semenáče.
Takže i kdybych je přesazoval na Marsu, nic by to nebylo platný.
Takže nelam nad sebou hůl. Příště to zkusíš jinak. Důležitý je, aby nepadaly semenáče ze zdravý misky

cykas napsal:
Nabízím ti jedno řešení, které funguje dobře:
Přesazuj co nejpozději, zjistil jsem, že když pospíchám a přesadím brzy - třeba už měsíc po výsevu jde to do háje. Přesazuješ vlastně jen vodu obalenou tenkým zeleným potahem. Když počkáš alespoň 4 - 6 měsíců, je tělo odolnější a kořeny nejsou tak choulostivé. Úhyn minimální, skoro nulový.

Ono jde těžko kopírovat od někoho postup, každý si musí zkusit, co mu vyhovuje

Naprostej souhlas.
Ono i rok po výsevu se dá pikýrovat a vůůůbec nic se nestane. Akorát jich míň chcípne a ty co přeci, tak si nic jinýho nezasloužily.

Taky jsem zkoušel zeolit a řekl bych následující:
- Rozdíl mezi hrubou a jemnou frakcí jsem nezaregistroval. Vysévám již na mokrý zeolit, takže se semínka na zeolit spíše přilepí a stejně moc nezapadnou
- Když jsem držel zeolit dlouho vlhký, rostla mi plíseň a řasa i tam. Teď to větrám co nejdřív, pravidelně suším a je to krásně čistý.

Je fakt, že výsevy držím v chrudimskejch miskách a podlitý tou destilkou. Zatím to roste. Snažím se aby povrch byl vlhký -tj zelenkavý. Jakmile ten zeolit uschne, zešedne. Vzhledem k vynikající vzlínavosti stačí když je té vody na dně tak na tloušťku dětského malíku.Občas přikreju, občas odkreju. No o patro výš mám peiráky a ty roublý feráky a tak vzdušné vlhkosti je i tak dost. Včera jsem už nechal plexisklo co zavírá inkubátor napůl otevřený aby se to víc luftilo.Počítám, že v nejbližších dnech to všechno už vystěhuju do skleníku na stůl do stínu./ No tady se osvědčí, když máte ve skleníku někde kousek stínu aby to první slunce nespálilo./
No a můžu pokusničit nanovo.

No já použil Zeolit hrubosti 1-2.5 mm. trochu jsem ho urovnal na povrchu a tak semínka nezapadla nijak do mezer. Naopak vzhledem k tomu že horizonťáci mají vcelku velká semena, tak jse je lehce prstem přitlačil. A znova upozorňuji na zvláštní vlastnost tohoto matroše, houbám se v něm nějak nedaří.Semena jsem nijak nemořil, jen jsem je po umístnění na povrch přestříknul obyč 3%Peroxidem. Jinou chemii to dosud nevidělo a to jsem se k tomuá choval dost infekčně.Je fakt, že po vyklíčení taky dělali na povrchu zpočátku dlouhý kořínek, opírali se oň a všelijak kroutili, ale posléze se kořínek zavrtává do spáry a semenáček má tendenci se sám zvednout do správné polohy. Až na pár vyjímek jsem tomu nijak nepomáhal. Vyjimka spočívala, že když mi bylo nějakého obvzláště líto, tak jsem vzal obyč dřevěnou špejli na jelita a udělal jsem v tom zeolitu zápic a kořínek jemně navedl k otvoru.Jinak nic. Jen do nich čučím, občas je přikraju víčkem když se zdá, že by něco mohlo ještě doklíčit, obyčejně se ještě nějaké probudí a rozjede. Pak to zase odklopím a nechávám dost vzduchu tedy v inkubátoru. Teplota 16-27st C Dle světla.

U výsevu do zeolitu je potřeba dodržet jemnější frakci, pak nedochází k tomu"lepení",naopak kořínky do něj pronikají dost hluboko.K tomu pikýrování-já mám někdy dojem, že tady pořád přetrvává duch z doby páně Fleischerovy a spol, kde se doporučovalo pikýrování brzo, kvůli růstu.V tomhle punktu souhlasím s Cykasem a Jirkou, čím déle se to udrží, tím menší ztráty.Ale na tohleto si musí každý přijít sám, to se může opakovat třeba desetkrát a každej si to přečte, pokývá hlavou a stejně si to udělá podle svýho.

Budu pořád mlet to svoje - proč pořád chcete tak malé semenáčky pikýrovat??? Kolikpak těch semen doklíčí? Plíseň chytnou semenáče od neklíčících semen jen v případě, že to moříte pořád pod poklopem v mokrém substrátu. Jak psal Cykas - po těch pár měsících na vzduchu bez pikýrování ztráty nejsou žádné, semenáče se chovají jako větší rostliny .Necháte květináče vyschnout, vyklopíte, rozeberete na rostlinky, dva dny necháte zaschnou a pikýrujete do misek. Bez problémů.

horizontik napsal: Tak jsem to Filipe udělal z hruba jak si mi radil.Jsem zvědavej jak to dopadne, ale moc optimismu zatím nemám jelikož jsem to již někdy před lety zkoušel a nebylo to nic moc. Tak uvidím.

Tak to Filipe dopadlo jak jsem nechtěl. Někteří semenáčci drží a u některých jsem o všechny přišel. Udělal se na nich bílý povlak a začlo to padat jeden za druhým. Ty poslední jsem ještě zkusil vytahat ze země, ale nevím jestli je zachráním. Poraďte co teď?

Horizontíku, tvůj problém je v zemi, dal jsi tam moc čerstvý kompost, který je nositelem množárenských plísní. Jo, vidíš dobře, kompost, i když se to možná jmenovalo vznešeněji a stálo třeba i nekřesťanský peníze. Máš typický příznaky: v některých květníkách lehne všechno, jinde nic. To je mimochodem výhoda rozdělení výsevu do mnoha nádob, ve společné misce by lehlo všechno. Takhle se do těch květníků, co mají štěstí, nedostalo to v čem ta houba je. Nech ty květníky vyschnout a dej to do skleníku, pokud ho v noci netopíš. Studený noci a periodický vysychání většinou pomůžou daleko líp než všechna chemie.

Já se na vysetí do čistého zeolitu teprve chystám. Zatím jsem pokusně smíchal zeolit s výsevákem, protože mi došel písek. Jsou to dvě sklenice tak uvidíme jestli to vůbec bude klíčit. Snad ano.

S tím zeolitem mám jednu zkušenost, která mi vadila.
Vyklíčilo sice skoro všechno, ale některé semenáčky (víc než 50%) měly malý kořínek a ten se po otevření nádoby kvůli vzduchování jakoby přisál k balvanu(vyséval jsem do 2,5-5mm, menší jsem neměl) a už neměl snahu jít dál, protože povrch byl po zalití strašně rychle suchý.
Ty šťastnější kousky měly delší kořínek a prosperovaly dobře.
Proto jsem také začal zeolit míchat s pískem a naší vyvřelinou.
Dávám i trošku rašeliny.
Příště vyzkouším čistý zeolit, ale v menší frakci.
Myslím, že kdo viděl Wurmovu fotografii semenáčků po zimování v zeolitu (má ji na Ježkově fóru), dovede si představit jak to, co tady popisuji asi vypadá.

Já letos zkusil přepíchat dle Filipa a zatím se to drží, a vysel jsem druhej výsev meláků dle Cykase a fotky z toho už jsem tu dal a byla to katastrofa, ale oboum jak Filipovi, tak Cykasovi jejich metoda vyhovuje,
Kdysi jsem dělal výsevy taky do zavařovaček na péro no nic moc, hlavně to dolování z tý flašky mi dost vadilo. Pak jsem vyséval do kelímků s víčkem. Jak to mělo z boku světlo do substrátu, tak v tom byla velmi rychle řasa, letos jsem sel taky do 5x5 plast Chrudimáčků do navrch písek a dole perlit a dobrý a naposledy do toho čistého Zeolitu a zatím to vypadá velmi dobře. Ten Zeolit má asi doopravdy nějaké dezinfekční vlastnosti. Kolikrát já už do toho lezl a ono je to zatím pořád čisté.

cykas napsal: Ona ta Filipova metoda je pro malé kaktusy dost


Ono jde těžko kopírovat od někoho postup, každý si musí zkusit, co mu vyhovuje

naprosto přesná a výstižná pravda. Každej si to musí ve svých podmínkách vyzkoušet. Je sakra rozdíl mezi písčitým substrátem a hlinitým, mezi inkubátorem a skleníkem a mezi zastíněním a plným sluncem...atd. Těch proměnejch v této rovnici je příliš a je to případ od případu, výsev od výsevu a pěstitel od pěstitele odlišný. Tady si můžem říci jen takové jakési zásady, nebo náměty na zamyšlení či inspiraci, ale stejně výsledek může být všelijaký. Vlítne vám do toho houba, nebo cokoliv jiného a je zas o čem přemýšlet. Viděl jsem výsevy do nepropařené zeminy v krabici přikryté jen sklem a vůbec nebyly špatné a naopak ve flaškách a stálo to za prd.

Zdendo souhlas, je to přesně tak.

Jj je mi to jasné. Jak jsou mrňaví tak musej z mokra do mokra. Tu první část na mokro díky sklenicím nemusím řešit. Pokud se náhodou něco zvrhne tak už obvykle mají dost ostníků na to, aby to dali i na sucho.

Fa-Sa - to je klasický způsob.
Když má semenáček už ostníky.
A to bude i případ Horizontíka - podle fotek to už měl veliké.

Jenže když chceš z výsevu odpikýrnout už vyklíčené a nechat dál klíčit semena, musíš to udělat z mokrého.
No a protože chceš zachovat prostředí v jakém byly, tak alespoň ten vlhký substrát jim musíš nechat po přepikýrování.
A o tom si myslím, že Filip psal.
Nevím jak on, ale já to už nechávám otevřené.
Růst se snad i zpomalí, ale neuhyne to.
Pozor tedy - řeč je o nedávno vyklíčených, ne tedy o těch co už mají ostníky a měly by se pikýrovat klasicky - tedy suché kořínky ze suchého do skoro suchého (to pro Cykase).
Toto jsem vyzkoušel po přečtení článku Petra Kutáka, ve kterém kdysi psal, že bludným hořínkům právě vyklíčených semenáčků pomáhá do země.

Já u pykýrování používám následující metodu. Semenáče jsou předtím podotýkám zavřené celou dobu ve sklenicích ve vysoké vlhkosti.
Když už vím, že se blíží pykýrování tak je otevřu a nechávám pomalu (pootevřená sklenička podepřená sirkou či párátkem) zvyknout na okolní prostředí. Postupně je otevírám více, až je otevřu úplně. Eventuelně to místo víčkem přikreju potravinou folií, kterou obtáhnu gumičkou. Pak vezmu ostrou špejli a udělám hromadu direk jako u krabičky na žížaly. Takhle to nechám tak dlouho dokud substrát nevyschne. Nemusí úplně, ale obvykle na to trochu zapomenu a substrát vyschne většinou úplně a aspoň se to pak dobře pikýruje a rozdrobí (používám směsku substrátu na výsevy a písku (ev. jiné podobné látky).
Jak to vyschne a mám čas tak se jde pikýrovat. Přepařím si substrát - prakticky dostanou to co mají ve skleničce. Naplním tím mističku a jde se na to. Při propařování postupuji jako, když připravuji sklenice na výsevy, takže je substrát vlhký po propaření. Sázím tedy do vlhkého substrátu, ale ne mokrého. Jak mám zasázeno tak to nechám být cca dva tři dny. Za tu dobu substrát obvykle vyschne. Poté zaleji.
Dále následuje péče jako o další takto přepikýrované výsevy. Tedy po zalití nechám vyschnout (aspoň zdechnou případné sciary) a pak to zase zaliji a tak stále dokola.

Výsevy nepadají a daří se jim pokud to člověk nezlikviduje jinak. Chemii nepoužívám a zatím plísně ťuk ťuk mne nechávají na pokoji. PS: takovéto výsevy už jsou zcela větrány.

Ona ta Filipova metoda je pro malé kaktusy dost riskantní, u mě by to asi dopadlo stejně špatně, jako u tvého výsevu.
Když přesazuješ, zkus nechat zaschnou kořínky, v teple stačí několik hodin, potom zasadit do lehce vlhkého substrátu (se suchým se špatně dělá), nech několik dní bez zálivky a pak můžeš začít s normálním režimem (střídání sucho, zálivka - do ní dávám střídavě hnojivo, fungicid, manganistan draselný, někdy jen čistou vodu).
Pokud to s vodou přeženeš, nediv se tomu, jak dopadáš. Kořínky u tak malých kaktusů jsou hodně choulostivé.

Nabízím ti jedno řešení, které funguje dobře:
Přesazuj co nejpozději, zjistil jsem, že když pospíchám a přesadím brzy - třeba už měsíc po výsevu jde to do háje. Přesazuješ vlastně jen vodu obalenou tenkým zeleným potahem. Když počkáš alespoň 4 - 6 měsíců, je tělo odolnější a kořeny nejsou tak choulostivé. Úhyn minimální, skoro nulový.

Ono jde těžko kopírovat od někoho postup, každý si musí zkusit, co mu vyhovuje

Těžko soudit, co to je za problém.
Jen se zeptám, padli ti některý už před pikýrováním? Větral si, resp, zavřel si to nebo si to měl otevřený?

Mě se tohle co tu popisuješ obvykle stávalo buď když jsou už líznutý z předtim, anebo když je něco v substrátu. Hodně tomu obvykle nepřidá eventuelně to když se málo větrá.

Já jim větrám, tak že maj tak cenťák dva mezi deklem a dnem a i tak to je spíš vlhký. Pokud je plíseň víc, tak otevřít úplně.
Já už mám teď vlastně všechno otevřený, aby si už začly zvykat, než půjdou do skleníku, zakrytý s větráním už mám jen ty úplně poslední klíčence a strombáče/aztekia.
Ale teda zatim je nenechávám vysychat, to jako některý drobnější by nerozdejchaly...

Bo jak zaschne kořynek.... tak je průser...

A jinak samostatnej previcur nestačí, kombinovat s něčim dalším tak abys pokryl širší spektrum možných plísní/hub. Jo a naprosto klíčový je nemilosrdně odstraňovat veškerý zbytky mrtvol anebo cokoliv co tam chytí plíseň.

Ale jinak nevěš hlavu, někdy i přes totální péči to prostě neklapne. Příště to bude zas jiný. U výsevů je to tak, že je to vlastně pořád hledání, protože tam je ve hře hrozně moc věcí a svou roli tam hrajou hodně individuální podmínky...

Já taky pikýruju z mokra do mokra - ono to u klíčících ani jinak nejde, ale to jsou ty v uzavřeném prostoru - tedy asi ty tvoje z února.
Ty starší už musím ze suchého do suchého, ale taky přepařeného.

Víko jsem odstranil a teď to nechám vyschnout. Budu tomu muset svítit i přes den aby to vysychalo co nejrychlejc. Pak to zkusím přestříknou znovu prvikurem a nebo to přepikýruju do přepařený země. A dám to pod tu jabloň a uvidíme kde je zakopanej pes.

No tak to ze skleníku dej ven pod jabloň, možná to chce jenom něco poměnit. Když nestíháme, tak nepospícháme. Ono se to tak nějak samo zvedne, je to bochánek semenáčků a přepíchá se to v zimě u kotle.