Téma:

Jo to já docela taky. Mám ten dojem, že pokud to všechno přežije, tak bude burza v Botanické bohatě zásobená Podobně velké výsevy mám ještě asi tři zatím.

Si privatizoval plantáž né. No to jsem zvědav kam to budete cpát až to půjde do květníčků.

Já jsem teda včera pikýroval výsev E. rigidissimus a myslel jsem, že padnu. Vyklíčilo a dorostlo jich opravdu hodně. Navíc byli díky hustotě výsevu jako jedna velká chlupatá koule hezky propletený až hrůza. (Ale vypadalo to kouzelně na druhou stranu). Nejhorší na tom byly ty jejich kořínky. Sice dlouhé, ale u krčku velmi křehké a zbytečně se trhaly. Nakonec jsem je ale zdárně přepikýroval a jsem zvědav jak se jim povede dále. Spíš už nemám místo pod zářivkama kam to dát, aby se to vešlo s dalšíma, který ještě na pikýrování čekají, nebo teprve rostou
Chci také pochválit Járu za semínka. Klíčila vesměs velmi dobře. rigidissimus je toho živým důkazem. Vyklíčilo cca 55% semen přičemž díky hustotě výsevu si myslím, že by možná jich vyklíčilo i více, kdyby nebyl výsev tak hustý. Z cca 330 semen jich vyklíčilo kolem 170+ kousků. Přesné číslo si takhle z hlavy nepamatuju. Ostatní semena jiných klíčila dokonce téměř stoprocentně.

Teď pomalu uvažuju o tom, že začnu vysévat další hromadu semen co mám v ledničce. Přece jenom slunko svítí tak by se dalo vysévat. Nejdřív bych je dal na severní okno ložnice než to vyklíčí a pak by šli na jižní okno. Za ty dva týdny tam již bude ještě delší den a blíže jaru.

Tak jsem si po delší době vzpomněl na pokus se substráty, (toto téma, strana 26). Protože jsem neměl místo pod zářivkami (výsev zeleniny), dal jsem nádobky se semínky na kameninový parapet na jižním okně nad topení ve školní dílně. Tam si nerušeně klíčily, (podmínky jsou ale dost kruté, když se netopí, je tam pěkná zima, okna moc netěsní .

Uploaded with ImageShack.us

Zdá se, že nejlepší jsou podle očekávání výsevy do klasických substrátů - č.7 (dole plast, nahoře směs agroperlit, pemza, substrát A) a č.3 (směs substrát A a jemný písek). To jsou ty vlevo. Ten bílý vlevo je č. 12 (nahoře plast, dole agroperlit, uvnitř směs substrát A a písek). Vyfotil jsem ho, protože se někdo na ten plast ptal. Ty krabičky napravo jsou nejhorší výsledky. Společné mají to, že je na povrchu hrubý subtrát - kamínky (čísla 4, 5, 6).

Na pokusu je vidět, že to výsevy zvládnou i bez lidské pomoci, navíc mi to pomohlo ujasnit si, do čeho vysévat. Čistě minerální substráty (písek, perlit, ...)skončily někde uvniř startovního pole - je to sázka na jistotu, ale růst je slabší.

Použil jsem semínka starší, takže některé druhy neklíčily. Ale například N. leninghausii budu mít tolik, že můžu zásobit celou republiku

Žádné plísně, řasy, ... se neobjevily. Zálivka po vysetí klasická hypermanganem s fungicidem.

Uploaded with ImageShack.us

Do čeho jsem tedy vysel skutečný výsev:
Nejlépe vycházely směsi různých materiálů, takže jsem použil 5 P. Přeloženo do češtiny:
perlit, písek, pemza, plast, půda (koupený substrát A).
Každého stejný díl. Vše zatím klíčí a roste pěkně, uvidím, co bude v dalších týdnech.

libryb napsal: Možná to chtělo zasypat něčím jemnějším! Přes ty "valouny" se jim bude blbě prolejzat!
Jak velkou vrstvou si to zasypal?

Fakt tenoučkou. Jen aby se to zakrylo.

Zdendo, postupuju stejně, protože 1 zářivka pro vyklíčení v pohodě stačí, 2 výsev moc přehřívají.
Ono z toho pokusu vyleze (myslím si), že to vyklíčí ve všech 4 případech, ty zahrnuté na to potřebují asi více času. Teoreticky (pokud vylezou) by na tom měly být potom lépe, protože jsou kořeny v substrátu, a těch osatních můžou cestovat po povrchu.

Mě klíčí kaktusy i zelenina i ve tmě, pokud se ale zapomene, jsou z toho během několika dní pěkné vyčouhliny.

Ten pokus Filipa bych nechal žít tak 3 týdny, za tu dobu by mělo být klíčení ukončené. Fakt jsem zvědavý na výsledek

Pro mě je to jednoznačné.
Porovnám-li světlo - polostín, pak je to srovnatelné.
Jenže já ten polostín vytvořím vypnutím jedné zářivky ze dvou a tím dosáhnu nižší teploty při klíčení.
Ve druhé fázi pak přidávám druhou zářivku, ale to až tak po třech týdnech.

Možná to chtělo zasypat něčím jemnějším! Přes ty "valouny" se jim bude blbě prolejzat!
Jak velkou vrstvou si to zasypal?

Myslím ,že vloni měl v Praze přednášku Mgr. Rudy Krajča a to specielně zaměřenou na
Uebelmannie. Z jeho přednášky a obrázků vycházel poznatek, že semena těchto rostlin klíčí přikryté vrstvičkou čistého křemičitého písku, pod který se dostává něco světla skrz krystaly. Vcelku zajímavý poznatek.

Blbý je, že tam všude zkoumají jen světlo/tma. To ovšem nic neříká k tomu, kolik světla stačí.

Pěkný experiment. Na internetu je ale plno článků na toto téma. Pokud má někdo zájem, vložil jsem níže čtyři odkazy. Koho to nebaví číst, udělal jsem jednoduchý souhrn těchto výsledku:

Semena kaktusů a sukulentů jsou pozitivně fotoblastické, neutrální nebo negativně fotoblastické. (Jinak řečeno, klíčení je světlem stimulováno, klíčení není na světlé závislé, klíčení stimuluje tma.)

Cit1:
Výsledek:
Pozitivně fotoblastické jsou: E. subgibbosa subsp. wagenknechtii, E. subgibbosa var. Litoralis, E. chilensis , E. subgibbosa, E. subgibbosa var. Castanea
www.jpacd.org/downloads/Vol12/2_JFloresJPACD12.pdf

Cit2:
„Ověření hypotézy, že sloupovité kaktusy jsou neutrální a kulovité pozitivně fotoblastické.“
Výsledek:
Pozitivně fotoblastické jsou: Echinocactus platyacanthus
Neutrální: Agave filifera, Agave lechuguilla, Agave salmiana, Agave striata, Coryphanta delicata, Echinocactus platyacanthus, Myrtillocactus geometrizans, Stenocereus queretaroensis, Yucca carnerosana, Yucca elata, Yucca filifera.
www.scielo.cl/pdf/gbot/v68n1/art13.pdf

Cit3:
Výsledek:
Pozitivně fotoblastické jsou: Echinocactus platyacanthus, Ferocactus recurvus, Ferocactus robustus and Ferocactus flavovirens.
Neutrální: Neobuxbaumia tetetzo, Pachycereus hollianus, Cephalocereus chrysacanthus
www4.uschovna.cz/download/G4VTNZS2TRZHJ6M3-8ZK/F6742MIJ66

Cit4:
Echinopsisy jsou pozitivně fotoblastické.
www4.uschovna.cz/download/G4NVKEFHUKF3JWKE-U7D/9HSMWZA8SV

Je to míň, jak týden, to je třeba zohlednit. U zahrnutých to může chvíli trvat, než se proderou.
Pravdou ale je, že je asi zahrnovat nezačnem, nějak nejni důvod, že jo.

Jinak ale já teda moc vliv světla na klíčení nevidim. Počty vyklíčených jsou plus mínus podobný.

Co je vidět jasně je vliv na vývoj semenáčů. Tam je vidět, že tma neni nic moc, na druhou stranu ty zastíněný vypadají v zásadě v pohodě. Ty na světle jsou ok.

A doprčic, tak to nevím jestli jsme kdoví jak zmoudřeli.
Kdybych vzal do hrsti selskej rozum, tak by měly za tmy klíčit nebo neklíčit stejně zahrnutý nebo nezahrnutý, teda pokud by to záleželo jen na odblokování nějakých inhibitorů klíčení pomocí světla takže to je tedy vořech Ale třeba někdo má nějakou théorii , proč tak
Ale jedna stará pravda se přec jen potvrdila, že kaktusový semena se nezahrnují .
I když kdo ví, třeba zrovna ta semena co blbě klíčí by třeba zahrnutá klíčila

Zajímavý pokus, líbí se mi. A komentář - světlo je holt světlo ...

Takže pánové a dámy, máme tu mezivýsledky pokusu s vlivem světla na klíčení viz. Tady
Podívejme se, jak to vypadá po necelém prvním týdnu. Je to dost brzy, tak je třeba to brát spíš jako předběžný výsledek.

Zabaleno to vypadá takdle, jak sem to tam plácnul...

Tramtadadá, a tu to máme!

ve tmě - 8 ks, u těch krajních je vidět teda, že tam nejaký světlo procházelo

na plným světle -10ks, je vidět, že světlo pomáhá hlavně vývoji klíčence, pač vypadají dost dobře

zastíněnej - 6 ks, vypadají líp, než ty ve tmě, ale vyklíčilo jich zatím míň

zahrnutej - zatim ani prd, nic si doposud cestu neproklestilo, uvidíme, ja to půjde dál

Tak a můžete prodiskutovat výsledky, jen bych prosil o zohlednění toho, že nezkoumáme to, jestli vypadaj líp semenáče ze světla, nebo tmy, ale klíčivost v závislosti na světelných podmínkách.

Já neobdivuji práci, obdivuji bucliky a i to, že to máš vcelku stejně vyspělé.
Já už to musel při pikýrování rozdělit na vyspělce a zaostalce.
Rozdíly začaly být čím dál větší, musel jsem pikýrovat i ty natlačené na sebe.
Takže mám už taky cosi za sebou.
Letos jsem to pikýroval poprvé v aparátu a myslím, že jsem udělal dobře.
Už to zase roste.
Po pikýrování venku se růst často na dlouho zabrzdil.
Ale to jsou čilenci!

Henry napsal: Teda obdivuji tě, především při pikyrování

Hele to je zajímavý, že to připadá všem tak děsně pracný, že se do toho nikomu nechce, ale přitom je to ve skutěčnosti poměrně snadný a rychlý.
Takovejhle truhlíček napikýruju tak za dva věčery, kdy si votevřu pífko a vklidu si poté co uložim rodinku pikýruju, dělám evidenci a tak. Je to děsná relaxace a dělám to mnohem radši než třeba samotnej výsev.
Jediný co člověk potřebuje je vhodná pinzeta a cit v rukou. Vlastní pikýrování je výrazně snazší než kdykoli potom.

Teda obdivuji tě, především při pikyrování

Nádherné podmínky, pečlivě udržované rostlinky - je třeba jen chválit (a tiše závidět) ...

Masch to pjekně zelenyj.
Ale ten tvar ti musím závidět.
Já mám tydle "aparátčíky" dost vytáhlý.
A přitom jsou dočervena rozpálený.

Tak sem koukal, že experiment se rozbíhá a ve standardním výsevním políčku už cosy strka kořynek...

A taky sem udělal pár fotek z průběhu letošních výsevů, pro obveselení, abyste viděli, jak to kurvim...

Takdlenc vypadá aparát momentálně, horní patro přepikýrovaný + podnože na roubáž věcí co si chci pojistit.
Druhý odshora pikýrovaný semenáče. Spodní patra prvotní výsev na písek. ty půjdou postupně ven z kultivátoru, jak se odpikýrujou a dokličovat nechám je něco povenku. mimochodem, tam, kde sem měnil zářivky sem dal místo bílýho, denní spektra a tím pádem jaksi nelze nastavit u fotek bílou...

takovej pohled do přepikýrovanejch ve druhým patře...

Trochu detailu, aby bylo vidět, jak se maj... (musim se pochválit, pač to dělám letos nějak citlivě a moc úmrtí semenáčů na nešikovnost při pikýrování teda nebylo, asi nějak míň kalim )

miro napsal: Doplňuji 3.skupina: Neví proč to nejde, ale nic nemění

Ano, to jsou takzvaní "barani".

Je dobře, když máš semena a místo v kultivátoru, že jsi se toho ujal - bez experimentování není poznání (a ani zábava) ... Jsem zvědavý na výsledek

Taká to beru jako v tom pořadu "Bořiči mýtů" to se něco experimentálně ozkouší a někdy se ukáže že to maká, jindy ne. Jasně, že to neni průkazný úplně, ale minimálně to člověka donutí se nad tim zamyslet a nebrat všechno jen tak slepě jak někde slyšel a obvykle už ani neví kde. A v kaktusaření je takovejch věcí, co se traduje...haldy!
A taky je to docela sranda si trochu zaexperimentovat!

Doplňuji 3.skupina: Neví proč to nejde, ale nic nemění

jvinar napsal: Možná že se po čase rozdělíme do dvou skupin.

1. skupina: Ví proč to nejde.
2. skupina: Neví proč to jde.

Jinými slovy moc nezmoudříme, ale i to někdy je dobré

Možná že se po čase rozdělíme do dvou skupin.

1. skupina: Ví proč to nejde.
2. skupina: Neví proč to jde.

Henry napsal: Já už jsem započal jiný experiment. Zkouším jaký vliv má na semínka radioaktivní záření. Pro tyto účely jsem použil Gymnocalycium a dal jsem jim 20 Sievert. Jen pro srovnání, 4 Sv už člověk většinou nepřežije. Zatím semínka klíčí, ale je to pozorování na delší dobu. Časem se uvidí, jestli to třeba nezanechá nějaké změny v DNA, když tak zvýším dávku

Občas si taky vzpomeń na madam Curie.

No konečně se zase někdo vrátil ke kořenu věci, které je v názvu tohoto tématu
Tak se těším na pravidelné reportáže

Tak sem to vysel.

4x20 semen Efc. coptonogonus, moje sklizeň, už sem je vysel o vánocích a klíčily prima, jako trávník.

4 porce
- 1. zasypaná
- 2. zastíněná
- 3. ve tmě
- 4. na světle

1. erste fáze - odpočet semen


2. fáze druhá výsev


3. fáze - zakrytí a zálivka, vložení do kultivátoru


Tak a bude se vidět. Největší prdel bude, až to všecko zplesniví, anebo nevyklíčí vůbec nic