Téma:

R3norejns napsal:
Řekl bych, že v tomto případě je zkušenost vlastně dovednost která nám pomáhá dosáhnout určitého cíle, bez toho aniž bychom pořádně znali vlastní cestu k němu...což 100% stejně nejde nikdy, takže ...
... jako bych nic neřek

Ale klidně dál říkej to jsou zajímavý věci. Nikdy bych neřekl, že mají semínka nějaký mechanismy, jak světlo poznat.

Henry napsal: Dušan: Provedeno. Tak snad to pomůže.

A jak to šlo? Jakým způsobem jsi to dělal? Mě to taky čeká, mám asi 60 semen Toumeyí, a když jsem se na ně díval, zděsil jsem se, jak jsou malý a hladký, lesklý. Teda relativně malý, třeba oproti Utahiím.

Dovolil bych si k tomuto doplnit takový malý úryvek z jedněch skript na které jsem čiště náhodou narazil na internetu při hledání něčeho k této problematice - čistě ze zvědavosti.

Kladná reakce klíčení na červené světlo, jaká byla zjištěna u salátu odrůdy Grand
Rapid, není zdaleka u všech rostlin. Pozitivní vliv světla na klíčení byl nalezen u řady
rostlin z různých taxonomických skupin (např. u Rumex, Adonis, Fagus), naproti tomu
semena některých jiných rostlin špatně klíčí na přímém světle. Reakce klíčení na světlo
je závislá tom, v jakém stavu se nachází fytochrom v dormantních semenech, na hydrataci
semen, na teplotě. Ve vrstvě půdy, kam se semena v přírodě dostanou, nebývá absolutní
tma.

Skripta: web.natur.cuni.cz/biochem/kucera/rostliny/is/fyzros.html

Konkrétně je "zajímavá" kapitola 11.

Chci tím jenom naznačit že skutečnost bývá o několik řádů složitější. Ale ne že by bylo potřeba něco takového pro běžné potřeby studovat

Řekl bych, že v tomto případě je zkušenost vlastně dovednost která nám pomáhá dosáhnout určitého cíle, bez toho aniž bychom pořádně znali vlastní cestu k němu...což 100% stejně nejde nikdy, takže ...
... jako bych nic neřek

Myslim to tak, že všechny světelný zdroje jsou zároveň i tepelný zdroje a vzhledem k účinnosti zářivek, lze o nich mluvit spíš jako o tepelných, než světelných zdrojích
Takže když něco šoupneš pod zářivku, tak to neznamená jen to že si na to posvítíš, ale předevěším to, že tomu pořádně zatopíš ..

Filipe, teď nevím, jak to myslíš? Zářivka teple bílá (alias wärm weis) je topný element? Jinou nepoužívám, ani nad akvárkem, rostou pod ní nejlépe rostliny díky spektru, které je nejpodobnější žárovce, pod bílou jdou jen řasy...

Výsevní misky, které nemám v aparátu mám na parapetu okna.
Každé ráno je postavím na horký radiátor na jakousi dobu, aby se mimo jiné vysrážená voda vypařila a zvýšila tak vlhkost vzduchu uvnitř nádoby, ale také aby byl rozdíl mezi teplotou v noci a ve dne co největší.
Na noc je dávám co nejblíž k oknu, tam je zase minimální možná pokojová teplota.
Četl jsem to kdysi od jakéhosi zkušeného vysévače a od té doby s úspěchem aplikuji.

Pokud svítí sluníčko, pak teplo z něj radiátor nahradí,
voda vysrážená na stěnách zase dělá přirozené stínítko.
Samozřejmě zase jen na nějakou dobu.
Já tak na 1-2 hodiny denně.

ILPAZK napsal: To Cykas: zkoušel, málo světla až šero v prvním období znamenalo vyklíčení části lobívií a dalších běžných druhů. Rostliny z pouští ani ťuk. Na světle = čím víc světla, tím lepší klíčení, přičemž testované maximum = optimum byla zářivka teple bílá 20 W asi 15 cm přímo nad květináčkem. Silnější světlo znamenalo přehřívání a neosvědčilo se mi. Ale nezbytnou podmínkou bylo kolísání teplot, bez toho to u těchto druhů nešlo.

Pavle, technická zářivka je především topnej element, takže lze snadno světelný efekt za tepelný.
Já se v tomhle kloním k tomu co napsal Dušan, mám obdobnou zkušenost.

Dušan: Provedeno. Tak snad to pomůže.

To Cykas: zkoušel, málo světla až šero v prvním období znamenalo vyklíčení části lobívií a dalších běžných druhů. Rostliny z pouští ani ťuk. Na světle = čím víc světla, tím lepší klíčení, přičemž testované maximum = optimum byla zářivka teple bílá 20 W asi 15 cm přímo nad květináčkem. Silnější světlo znamenalo přehřívání a neosvědčilo se mi. Ale nezbytnou podmínkou bylo kolísání teplot, bez toho to u těchto druhů nešlo.

Cykas: takhle jsem loni klíčil Utahie a P. simpsonii, měl jsem to přes den na radiátoru, v relativním šeru. Neměl jsem ale srovnání, jak by to klíčilo na světle. Už jsem to tu psal, nemyslím si, že by semínka dokázala nějak poznat, jestli na ně svítí světlo nebo ne, a už vůbec ne jestli málo nebo hodně.

Henry: Toumeya se musí skarifikovat, vlákno např. kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/1290-vysevy-rod-sclerocactus-pediocactus-navajoa?limit=10&start=10

Zkoušel jste někdo, jak se liší klíčení semen kaktusů při různém množství světla?
Co by udělalo nechat výsev při pokojové teplotě v bytě a až po několika dnech ho dát pod zářivky? Podle mě na množství světla moc nezáleží.

Možná by pomohla skarifikace

Neporadil by mi někdo co se semeny Toumeya papyracantka RP 50? Po měsíci nevyklíčilo ani jedno semínko a přitom vypadají docela zdravě. Pomohla by třeba lednička?

Při použití Fundazolu jsem měl mizerné výsledky, nic moc neklíčilo. Přešel jsem na nesterilní substrát, jen dezinfikované květináčky a postřik peroxidem. Letos jsem na základě pokusu Jirky Musila nepoužil ani peroxid a jsem zcela spokojený - zatím žádná plíseň a vůbec nejlepší klíčivost za posledních 14 let ... (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo).

Relativně (v dostatečné míře pro výsevy kaktusových semen)je sterilní, pokud ho porovnám s výsevními substráty s obsahem humusu, ...

Perlit je sterilní?

jmusil napsal: Já v tom určitou logiku mám

Namočení do peroxidu = odstranění zbytků z plodu
Namoření v prášku = dlouhodobá dezinfekce ( nevysévám průběžně ,ale až mám vše připravené)
přestříknutí peroxidem po výsevu= finální dezinfekce povrchu substrátu
Vysvětluji si též pozitivně fakta, že se ta troška mořidla rozmočí pod semínkem a snad brání plísním v bezprostřením okolí

Jen jednu špatnou zkušenost jsem udělal s přestříknutí peroxidem a to v okamžiku, když jsem vyséval na perlit, kořínky se pálili.

Myslím, že při výsevu na perlit není potřeba ten postřik peroxidem, je sterilní.

Zdenda napsal:
To by šlo, ale už je to jedna operace navíc.
Produktivnější je méně prášku a přímo ze zkumavky.
Z toho papíru se to bude díky jeho drsnosti hůř sypat - tedy rovnoměrnost nebude lehké dodržet.
Také papír bude nestabilní.
Tedy pro nás rukotřasé.

Produktivnější jo ale třeba ne efektivnější, když mluvíme pak o poklesu klíčívosti.
Jinak papír stačí v půli zlomit a je hned stabilnější a nemusím být ani kdovíjak velký.
No s tou třesoucí rukou , alespoň oklepeš ten prášek, co je tam navíc

jmusil napsal:

Zdenda napsal: Jirko.
Moje nedočkavost mi něco takového nedovoluje...

No u mě je to spíše z donucení okolnostmi , mám strašně málo času a tak využívám semo tamo volnou chvíli , a než vyčistím dost porcí, aby se mi vyplatilo připravit zem a misky , a nastartovat kultivátor, tak to chvíli trvá.

Ale zpět k tématu, napadá mě což tak vysypat mořená semínka ze zlumavky nejdříve na papír a teprve z něj vysévat.
Tím by se přebytečný práček oddělil a semínka by si vzala s sbeou tak akorát co potřžebují na cestu do života

To by šlo, ale už je to jedna operace navíc.
Produktivnější je méně prášku a přímo ze zkumavky.
Z toho papíru se to bude díky jeho drsnosti hůř sypat - tedy rovnoměrnost nebude lehké dodržet.
Také papír bude nestabilní.
Tedy pro nás rukotřasé.

Zdenda napsal: Jirko.
Moje nedočkavost mi něco takového nedovoluje...

No u mě je to spíše z donucení okolnostmi , mám strašně málo času a tak využívám semo tamo volnou chvíli , a než vyčistím dost porcí, aby se mi vyplatilo připravit zem a misky , a nastartovat kultivátor, tak to chvíli trvá.

Ale zpět k tématu, napadá mě což tak vysypat mořená semínka ze zlumavky nejdříve na papír a teprve z něj vysévat.
Tím by se přebytečný práček oddělil a semínka by si vzala s sbeou tak akorát co potřžebují na cestu do života

Jirko.
Moje nedočkavost mi něco takového nedovoluje...

Zdenda napsal:
Je ale pravdou, že v místě na povrchu, kam se mi vysype zbytek přebytečného prášku ze zkumavky, ve kterém jsem semena mořil, se vytvoří místo, kde semena neklíčí!
To je ale většinou placka souvislého povrchu mořidla.
Takže šetřte práškem při suchém moření!

Jo to určitě , vždy něco přebývá .
Já si namořená semínka nejprve dávám zpět do pytlíku kde je mám třeba měsíc připravené k výsevu, takže ten přebytek mořidla většinou zůstane naštěstí tam

No on se sice ten prášek při vydatném postřiku smyje, ale zůstane pod semínkem a dělá po vyklíčení ochranu mezi slupkou a klíčkem semenáčku.
Navíc nesmíš to přestříknout peroxidem moc.
Potom i na semínku zůstává jakýsi prášek mořidla.

Je ale pravdou, že v místě na povrchu, kam se mi vysype zbytek přebytečného prášku ze zkumavky, ve kterém jsem semena mořil, se vytvoří místo, kde semena neklíčí!
To je ale většinou placka souvislého povrchu mořidla.
Takže šetřte práškem při suchém moření!

Já v tom určitou logiku mám

Namočení do peroxidu = odstranění zbytků z plodu
Namoření v prášku = dlouhodobá dezinfekce ( nevysévám průběžně ,ale až mám vše připravené)
přestříknutí peroxidem po výsevu= finální dezinfekce povrchu substrátu
Vysvětluji si též pozitivně fakta, že se ta troška mořidla rozmočí pod semínkem a snad brání plísním v bezprostřením okolí

Jen jednu špatnou zkušenost jsem udělal s přestříknutí peroxidem a to v okamžiku, když jsem vyséval na perlit, kořínky se pálili.

Jirko, nepříjde mi to úplně logický, máčet semínka v peroxidu, pak namořit na sucho, a pak ještě přestříknout, zase peroxidem. Jednak se, jak říkáš, to mořidlo smyje, jednak už to nepotřebuješ znovu ošetřit peroxidem, když je to předtím v peroxidu máčené ...

Ještě bych se vrátil malinko k tomu moření semen a vlivu na klíčení. ( nějak to nestíhám sledovat tady jak to rychle přibývá)..
Dokud jsem pořádně nečistil semena a nemořil a jen přestříknul peroxidem, bylo pravidlem, že výsev plesnivěl. Když jsem poctivě semena pral v peroxidu, pak namořil ( orthocid a pod) bylo po problémech. Rozhodně tedy doporučuji semena čistit a mořit. Případnou blokaci odstraňuji v okamžiku vysetí, kdy semena postříkám 10% peroxidem. V podstatě jsem si vždycky říkal, jestli to není škoda, že se ten fungicid ze semene smeje ale jak tak koukám je to asi dobře.
Previcur preventivně nepoužívám, mám ho v záloze až pro případ nějakého problému. Takže jak tak koukám asi mám víc štěstí než rozumu
Jak jsem ale udělal zkušenost loni ( viz vnik tohoto tématu) když prostě v semenech je nějakej sajrajt, nic nepomůže ani kombinace proti smrti. Jen z rychlé smrti je smrt pomalá.

Jeden z mých hezčích výsevů co i pod zářivkami drží hezky tvar

Notocactus roseoluteus a Notocactus rutilans

No už jsem to měl a k tomu pěstování, více úspěchů doma v obýváku bude mít asi každí IN VNITRO. Já švestky, někdo bíué a někdo čeuuvené Na to nemusím kupovat labák

Při brouzdání v databázích jsem ještě narazil na tyhle dva články. Jeden je o klíčení a druhý o in vitro .