Téma:

Môžem sa spytať, že na vlnatku som prišla až teraz....a kaktus mi už začina hniť, ten lieh už asi nepomôže však? :/ vopred dakujem za odpoved

Novodobá zákeřná sviluška. Nepomůže ani postřik
VIDEO

Miro mě připomněl.
Takže Obratlí škůdci. Zde doslova obratlovci. Sudokopitníci - Srny.

Zkušenosti (nikoli moje, ale možná po kontrole stanoviště taky).
Zimovzdorné Echninocereusy ve volné kultuře na poloskalce v polodivoké zahradě.
Pozor na Srny! Srna přijde, bez zkušeností s kaktusy v naší přírodě, přičichne. Méně bodavé echinocereusy čapne to huby a vytáhne. Začne koštovat. Na patře, dásních a jazyku ji to začne píchat. Kaktus poté vyplivne stranou.
Odolnější proti tomuto škůdci se zdají být typy vzhledově podobné Echinocereusu triglochidiatu apod.
Uvidím zda toto potvrdím z našeho soukromého hospodářského produkčního kopce, kde provádíme několika mikrolokalitovou studii proveditelnosti podnik. záměru. Tam jsme zatím poškození Srnami u E. albispinus, E. baileyi a E. trigl. v gonacanthus, i po odstranění chránícího pletiva, zatím neobjevili. Stejně to budeme muset asi kvůli kravám, nebo ovcím oplotit. Jestli bude nejhůř, tak to oplotíme ve vzteku snad i O. imbricata a bude pokoj, asi pak ale i od nás.

No varoval bych před neuváženým a i nechtěným kombem několika přípravků.
V srpnu jsem zaléval kaktusy na balkóně actarou, část jsem zalil Careem, když mi Actara doprčic ke konci došla. Zbytkem toho Carea jsem pak zalil ještě už částečně zalitou část Actarou - přecejc to jako nevyhleju že, emh ehm. Pak jsem na balkóně stříkal pokojovky a orchideje mixem Nissuron a Omite proti sviluškám. Samozřejmě, že kaktusy dostaly taky část postřiku jak to na ně cákalo bokem a odkapávalo.Pokojovky a orchideje OK, ale náhle mě chcíplio 6 kusů kaktusů od 3 druhů a nevím teď čím to bylo. Nezhnili od kořenů. Náhle začali zavadat. Po vyndání se země jakoby nepracovaly kořeny. A po odříznutí kořenů kdybytam byla hniloba do 72 hodin zbytek těla zčernal/zhnědnul na škvarek a byl suchý.
A teď vím, díky tomuhle mixu 4 fujtablů velký prd. Ani nevím jestli za to může nějaký jediný nebo to bylo kombem 2, 3 nebo všech 4. Naštěstí to nebyla velká ztráta, ale i tak jsem z toho ani vlastně nic nevyzkoumal, když už něco chcíplo. Postihlo to jak nové rostliny, tak 4 leté semenáče, tak tvrdě pěstovanej asi 13 let starej Turbinicarpus.
Koncentrace byly přesně dle návodu (mám i mincovní digitální váhu ns přesností na 0,01 g). Počítat koncentrace umím, to by mě jako chemika a biochemika už z práce hnali kdyby ne, ale stejně je to naprd díky tomu mixu použitýmu naráz.
Jo a proč to bylo takto vše najednou? Nu přece lenost, abych to už měl z krku a nemusel se s tím crcat a měl to už z krku.

To mě připomnělo jak se línej ztrhal. Šel jen jednou a vzal vše najednou, aby se nemusel vracet víckrát.

Na konci srpna každoročně zalévám roztokem Kristalon podzim + Mospilan (nebo Actara). Tento postup se mi osvědčil. Lignohumát používám hlavně na jaře pro nastartování růstu, nyní na podzim bych si netroufl ho použít. Lignohumát by měl pomáhat k rychlejšímu růstu a zakořeňování, což si myslím je na konci sezóny kontraproduktivní. Avšak zkušenost každého pěstitele je důležitější než teorie. Také bude rozdíl v tom, zda se kaktusy na zimu stěhují nebo zůstávají ve skleníku na světle celoročně. Já bohužel musím stěhovat, a proto poslední zálivku dávám nejpozději začátkem září.

jenda - kristalon podzim som povodne uz mal v nakupnom kosiku, ale nasiel som hnojivo na jesenne pouzitie, kde je v porovnani s tym kristalonom polovicna hodnota dusika... ale zas fosforu aj draslika je tam nasobne viac ... tak este zvazujem ...
petr - nebude to zalievka ako v lete, ked voda stala vo vaniach viac dni... a stale verim, ze jesen bude este slnecna jesen a stihne to vyschnut

Co třeba Kristalon Podzim. Minulý rok jsem s ním zalil a letos už taky před pár dny.

Stano, nevím jestli je dobré v tuto dobu dělat zálivku podmokem. Počasí se může dost změnit a půjdeš zimovat s vlhkým nebo mokrým substrátem. Já už zalévám jen menší dávkou shora. Lignohumát nevím, ale přemýšlel jsem na zálivku s hnojivem, které zpevňuje pletiva a připravuje na zimu třeba růže nebo jehličnany apod. Mohlo by to být dobré i na otrnění. Je to zatím jen nápad, který jsem zatím blíže nezkoumal ani neprovedl žádnou aplikaci. Nemá někdo zkušenosti?

stano napsal: ja som myslel len tento jesenny termin aplikacie... neviem aky je tam pomer zivin, ci to nebude nutit rastlinu do rastu a pletiva nevyzreju pred zimovanim...

Od doby, kdy Lignohumát dávám do poslední zálivky před zimou, mám min. ztráty přez zimu. Je to max. 1 - 2 rostliny, které zimu nepřežijí. Většinou jsou to ještě malé rostliny a určitě to bude chybou mojí a ne těch rostlin. Je to moje zkušenost, možná jiní, mají jiné poznatky.

ja som myslel len tento jesenny termin aplikacie... neviem aky je tam pomer zivin, ci to nebude nutit rastlinu do rastu a pletiva nevyzreju pred zimovanim...

Lignohumát pomáhá vytvářet kořenový systém a zároveň má pro kořeny ochranný účinek. Používám ho několik roků a jsem s tím velmi spokojený.

vdaka za radu. zaujal ma ten lignohumát v poslednej zalievke, aky ma vyznam pre rastlinu pred koncom vegetacie a zimovanim ?

stano napsal: chcel by som preventivne pouzit ako posledne chem. osetrenie na zaver sezony zalievku (podmok) Confidorom... mate skusenosti s kombinaciou tohoto pripravku s Kristalonom - kvet a plod v jednej zalievke? alebo je to lepsie oddelit ?

Podobnou kombinaci používám na jaře při druhé zálivce. Je to Confidor + Agro Bio Universál. Já Kristalon nepoužívám. Před třemi dny jsem udělal postřik Vertimecem a okolo 20. 9. udělám ještě postřik Mospilanem. V té době také bude poslední zálivka a v ní bude Confidor + Lignohumát.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

chcel by som preventivne pouzit ako posledne chem. osetrenie na zaver sezony zalievku (podmok) Confidorom... mate skusenosti s kombinaciou tohoto pripravku s Kristalonom - kvet a plod v jednej zalievke? alebo je to lepsie oddelit ?

Díky, aspoň vím o co jde. Takže podle doporučení vidím "plán boje se smutnicemi" tak, že teď chvíli larvy posuším a kaktusy nezaliji (např. 14 dní), a potom pár zálivek s některým z výše jmenovaných chemických přípravků a snad to zabere. Kombinace sucho + mokro s jedem by larvy nemusely přežít.

Ještě dotaz na životní cyklus vajíček nakladených do půdy? Netušíte, jak dlouho vydrží v zemi a zda se z nich larvy vyvíjí okamžitě, nebo můžou mít i něco jako "dormanci"? Aby se mi problém neobjevil za půl roku znovu...

paja1978, HonzaC – Sciary

Nad těmi nelze zvítězit. Všude pořád létají a hledají vlhko a hnilobu. Kaktusům nejsou tak nebezpečné jako kytkám, u kterých nesmí vyschnout substrát. Základem je další zálivka až po vyschnutí substrátu. Sucho nepřežijí. Snižování humusu v zemi nepomůže, daří se jim i v čistém minerálním. Lebedí si i v hydroponii, tam není sucho nikdy a umí plavat a nadýchnout se. Mimo správné zálivky je dobrý žlutý lepový pás, ne že by je vychytal. Ale jako signalizace, že jsou u vás na průzkumu. Čerstvé výsevy je také lákají. Jakmile semenáčky poporostou a mohou se přisušit, zájem ztrácejí. Dobré je povrch země posypat pískem, antukou atd. To často také popoletí klást vajíčka jinam. Problém je, když se stanou soběstačnými. Když se pustí do kořenů nebo krčku rostlin, už si hnilobu vytváří sami a hodují i když kaktus nezalijete. Výhodou je, že larvy jsou dost bezbranné, působí na ně asi každý jed. Mospilan máme odzkoušen. Nejvíce si je asi namnožíme v igelitovém pytli se substrátem. Čerstvý substrát je dobré vysypat a nechat třeba proschnout na slunci a skladovat raději suchý.

paja1978 napsal: V některých výsevech mi začly nenadále odcházet rostliny (vždy z několika kusů v rámci druhu některé z nich), což se mi doposud nestávalo. Rostlina se zdá zdravá a najednou ze dne na den je zevnitř jako by seschlá. Dnes po zjištění další ztráty a "vytažení" těla rostliny (toto byla Mammillaria Herrae), asi 2 roky stará, jsem viděl v kořenovém systému tyto červíky. Netuší někdo z vás, o co jde a jak proti tomu? Díky

Larva smutnice neboli mušky Sciara. Jak si domů člověk přinese něco v rašelinovém substrátu nebo ho používá k přesazování, může s nimi počítat. K životu potřebují organickou hmotu a vlhko, proto se jim v těchto substrátech tak líbí. Jak proti tomu? Na dospělce (mušky, takoví malí komárci) stačí žluté lapače nebo pár masožravek. Na larvy funguje dlouhodobé sucho (bohužel dokud nepojdou, žerou vesele dál), česneková pasta ( to je fakt, je ale otázka, kolik) a hlavně opakovaně použitá chemie v zálivce. Použitelné je skoro vše dostupné - Nurelle, Calypso, Proteus, Sumithion, Perfektion, Mospilan, Careo, Biscaya, Reldan, Integro, v nejhorším i Vaztak, Karate ZEON apod.

V některých výsevech mi začly nenadále odcházet rostliny (vždy z několika kusů v rámci druhu některé z nich), což se mi doposud nestávalo. Rostlina se zdá zdravá a najednou ze dne na den je zevnitř jako by seschlá. Dnes po zjištění další ztráty a "vytažení" těla rostliny (toto byla Mammillaria Herrae), asi 2 roky stará, jsem viděl v kořenovém systému tyto červíky. Netuší někdo z vás, o co jde a jak proti tomu? Díky

Když kontroluji, tak vidím. Zásah až když není něco v pořádku. Kořeny epidermis apod. Nic se nesmí přehánět. Také existuje karanténa.

Petr napsal: Nové kaktusy obecně preventině nedezinfikovat, pokud pocházejí z dobrých zdrojů. Já osobně vše nové, až na výjimky přesazuji a kontroluji. Jen málokdy se stane, že jsou napadené (z dobrých zdrojů), ale je to spíš výjimka.

Nové kaktusy přesazuji a kontroluji.
Ale pokud si nejsem jistý zdrojem?
Čím je desinfikovat?
Neuškodí jim koupel třeba v Orthosanu ja tu bylo již uvedeno?
A pozakořenění zalít systémovým přípravkem?

tohle píšou v agromanualu, abys nebyl překvapen, že ti dospělý běhaj dál

"Nissorun 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn. proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Přípravek má dlouhodobý účinek v porostu 50-70 dní, kdy je schopen udržet výskyt svilušky pod ekonomickým prahem škodlivosti. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto velmi vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin."

Tak já dneska narazil na toto.Cena příznivá.Výsledek???To se teprve ukáže.

A co ten tabák vykouřit a kouř foukat na kaktusy? My kuřáci to máme těžký. Za chvíli už budeme žít v ilegalitě. No asi začnu sbírat vajgly a začnu je kvasit jako slepičinec.

Jiří napsal:

Vodička napsal: Zlikvidovat svilušku nebo vlnatku není takový problém, ale co dáváte na kořenovku?

Pokud je napadení menší stačí zálivka opět Mospilanem nebo Actarou. Při větší napadení kaktus vyndat ze substrátu, mechanicky z kořenů odstranit co se dá a zbytek se může potřít nebo vykoupat lihem jak píše Petr, nebo opět vykoupat v Mospilanu. Případně použít kombinaci obojího v týdenních intervalech. Kaktus nechat proschnout a znovu zasadit. Někdy je rostlina již tak napadena, že už jí nepomůže ani svěcená voda (to se mi stává hlavně v zimě v suchu, na jaře již vyhazuji jen uschlé vysáté kaktusy).

Zkuste jednoduchou a i preventivní metodu
- nezalévejte tolik, ať není substrát skoro pořád vlhký, prospěje to i kytkám, určitě neuschnou
-uberte v substrátu organickou složku /zahr.substrát,rašelinu apod/, ať mají méně vhodné životní prostředí,
- přidejte do substrátu více zásadité složky /vápenec/, nemají to rády

dobrá práce

Cvičím ho na červeného pavoučka - zatím mu to moc nejde. Jestli on není barvoslepý ?

Nové kaktusy obecně preventině nedezinfikovat, pokud pocházejí z dobrých zdrojů. Já osobně vše nové, až na výjimky přesazuji a kontroluji. Jen málokdy se stane, že jsou napadené (z dobrých zdrojů), ale je to spíš výjimka.

Pokud je to všechno dohromady v jednom prostoru, tak bych vůbec nerozlišoval stupeň napadení, ale aplikaci proti škůdci použil na vše. Jinak se to bude stěhovat ze skupiny na skupinu stále dokola.

1.Chtěl bych se zeptat ,jak ošetřit rostliny napadené vlnatkou?

Sbírku mám rozdělenou na dvě poloviny, ale jsou v jednom skleníku.
1.skupina rostliny původní 1-2 roky nepřesazené, bez škůdce
2.skupina rostliny letos koupené, zakořeňující zhruba od začátku července,s velkou pravděpodobností napadené škůdcem. Přestože jsem je kontroloval, na jedné jsem našel malinkatou vlnatku. (bílý zmetek po rozmáčknutí zelený blivajz)


2.Jak to mám řešit?

Forum jsem studoval.
Ale jsem začátečník a moudrý z toho moc nejsem.

Na skupinu 1 bych v nejbližší zálivce mohl použít systémový přípravek, Mospilan, Actara, Confidor

3.Co se skupinou 2 ?

Plnohodnotnou zálivkou si nejsem ještě zcela jist.
Viděl bych to na nějaký postřik.

Na začátku září jsem chtěl do poslední zálivky použít systémový přípravek.

4. Ale asi nemá cenu čekat s hubením škůdce, že ?
5. Jak desinfikovat nové kaktusy ?
Děkuji.

Edit.
Otazky 1 a 2 jsou zodpovězeny vpříspěvku výše.

Vodička napsal: Zlikvidovat svilušku nebo vlnatku není takový problém, ale co dáváte na kořenovku?

Pokud je napadení menší stačí zálivka opět Mospilanem nebo Actarou. Při větší napadení kaktus vyndat ze substrátu, mechanicky z kořenů odstranit co se dá a zbytek se může potřít nebo vykoupat lihem jak píše Petr, nebo opět vykoupat v Mospilanu. Případně použít kombinaci obojího v týdenních intervalech. Kaktus nechat proschnout a znovu zasadit. Někdy je rostlina již tak napadena, že už jí nepomůže ani svěcená voda (to se mi stává hlavně v zimě v suchu, na jaře již vyhazuji jen uschlé vysáté kaktusy).