Téma:

Lignohumát pomáhá vytvářet kořenový systém a zároveň má pro kořeny ochranný účinek. Používám ho několik roků a jsem s tím velmi spokojený.

vdaka za radu. zaujal ma ten lignohumát v poslednej zalievke, aky ma vyznam pre rastlinu pred koncom vegetacie a zimovanim ?

stano napsal: chcel by som preventivne pouzit ako posledne chem. osetrenie na zaver sezony zalievku (podmok) Confidorom... mate skusenosti s kombinaciou tohoto pripravku s Kristalonom - kvet a plod v jednej zalievke? alebo je to lepsie oddelit ?

Podobnou kombinaci používám na jaře při druhé zálivce. Je to Confidor + Agro Bio Universál. Já Kristalon nepoužívám. Před třemi dny jsem udělal postřik Vertimecem a okolo 20. 9. udělám ještě postřik Mospilanem. V té době také bude poslední zálivka a v ní bude Confidor + Lignohumát.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

chcel by som preventivne pouzit ako posledne chem. osetrenie na zaver sezony zalievku (podmok) Confidorom... mate skusenosti s kombinaciou tohoto pripravku s Kristalonom - kvet a plod v jednej zalievke? alebo je to lepsie oddelit ?

Díky, aspoň vím o co jde. Takže podle doporučení vidím "plán boje se smutnicemi" tak, že teď chvíli larvy posuším a kaktusy nezaliji (např. 14 dní), a potom pár zálivek s některým z výše jmenovaných chemických přípravků a snad to zabere. Kombinace sucho + mokro s jedem by larvy nemusely přežít.

Ještě dotaz na životní cyklus vajíček nakladených do půdy? Netušíte, jak dlouho vydrží v zemi a zda se z nich larvy vyvíjí okamžitě, nebo můžou mít i něco jako "dormanci"? Aby se mi problém neobjevil za půl roku znovu...

paja1978, HonzaC – Sciary

Nad těmi nelze zvítězit. Všude pořád létají a hledají vlhko a hnilobu. Kaktusům nejsou tak nebezpečné jako kytkám, u kterých nesmí vyschnout substrát. Základem je další zálivka až po vyschnutí substrátu. Sucho nepřežijí. Snižování humusu v zemi nepomůže, daří se jim i v čistém minerálním. Lebedí si i v hydroponii, tam není sucho nikdy a umí plavat a nadýchnout se. Mimo správné zálivky je dobrý žlutý lepový pás, ne že by je vychytal. Ale jako signalizace, že jsou u vás na průzkumu. Čerstvé výsevy je také lákají. Jakmile semenáčky poporostou a mohou se přisušit, zájem ztrácejí. Dobré je povrch země posypat pískem, antukou atd. To často také popoletí klást vajíčka jinam. Problém je, když se stanou soběstačnými. Když se pustí do kořenů nebo krčku rostlin, už si hnilobu vytváří sami a hodují i když kaktus nezalijete. Výhodou je, že larvy jsou dost bezbranné, působí na ně asi každý jed. Mospilan máme odzkoušen. Nejvíce si je asi namnožíme v igelitovém pytli se substrátem. Čerstvý substrát je dobré vysypat a nechat třeba proschnout na slunci a skladovat raději suchý.

paja1978 napsal: V některých výsevech mi začly nenadále odcházet rostliny (vždy z několika kusů v rámci druhu některé z nich), což se mi doposud nestávalo. Rostlina se zdá zdravá a najednou ze dne na den je zevnitř jako by seschlá. Dnes po zjištění další ztráty a "vytažení" těla rostliny (toto byla Mammillaria Herrae), asi 2 roky stará, jsem viděl v kořenovém systému tyto červíky. Netuší někdo z vás, o co jde a jak proti tomu? Díky

Larva smutnice neboli mušky Sciara. Jak si domů člověk přinese něco v rašelinovém substrátu nebo ho používá k přesazování, může s nimi počítat. K životu potřebují organickou hmotu a vlhko, proto se jim v těchto substrátech tak líbí. Jak proti tomu? Na dospělce (mušky, takoví malí komárci) stačí žluté lapače nebo pár masožravek. Na larvy funguje dlouhodobé sucho (bohužel dokud nepojdou, žerou vesele dál), česneková pasta ( to je fakt, je ale otázka, kolik) a hlavně opakovaně použitá chemie v zálivce. Použitelné je skoro vše dostupné - Nurelle, Calypso, Proteus, Sumithion, Perfektion, Mospilan, Careo, Biscaya, Reldan, Integro, v nejhorším i Vaztak, Karate ZEON apod.

V některých výsevech mi začly nenadále odcházet rostliny (vždy z několika kusů v rámci druhu některé z nich), což se mi doposud nestávalo. Rostlina se zdá zdravá a najednou ze dne na den je zevnitř jako by seschlá. Dnes po zjištění další ztráty a "vytažení" těla rostliny (toto byla Mammillaria Herrae), asi 2 roky stará, jsem viděl v kořenovém systému tyto červíky. Netuší někdo z vás, o co jde a jak proti tomu? Díky

Když kontroluji, tak vidím. Zásah až když není něco v pořádku. Kořeny epidermis apod. Nic se nesmí přehánět. Také existuje karanténa.

Petr napsal: Nové kaktusy obecně preventině nedezinfikovat, pokud pocházejí z dobrých zdrojů. Já osobně vše nové, až na výjimky přesazuji a kontroluji. Jen málokdy se stane, že jsou napadené (z dobrých zdrojů), ale je to spíš výjimka.

Nové kaktusy přesazuji a kontroluji.
Ale pokud si nejsem jistý zdrojem?
Čím je desinfikovat?
Neuškodí jim koupel třeba v Orthosanu ja tu bylo již uvedeno?
A pozakořenění zalít systémovým přípravkem?

tohle píšou v agromanualu, abys nebyl překvapen, že ti dospělý běhaj dál

"Nissorun 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn. proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Přípravek má dlouhodobý účinek v porostu 50-70 dní, kdy je schopen udržet výskyt svilušky pod ekonomickým prahem škodlivosti. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto velmi vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin."

Tak já dneska narazil na toto.Cena příznivá.Výsledek???To se teprve ukáže.

A co ten tabák vykouřit a kouř foukat na kaktusy? My kuřáci to máme těžký. Za chvíli už budeme žít v ilegalitě. No asi začnu sbírat vajgly a začnu je kvasit jako slepičinec.

Jiří napsal:

Vodička napsal: Zlikvidovat svilušku nebo vlnatku není takový problém, ale co dáváte na kořenovku?

Pokud je napadení menší stačí zálivka opět Mospilanem nebo Actarou. Při větší napadení kaktus vyndat ze substrátu, mechanicky z kořenů odstranit co se dá a zbytek se může potřít nebo vykoupat lihem jak píše Petr, nebo opět vykoupat v Mospilanu. Případně použít kombinaci obojího v týdenních intervalech. Kaktus nechat proschnout a znovu zasadit. Někdy je rostlina již tak napadena, že už jí nepomůže ani svěcená voda (to se mi stává hlavně v zimě v suchu, na jaře již vyhazuji jen uschlé vysáté kaktusy).

Zkuste jednoduchou a i preventivní metodu
- nezalévejte tolik, ať není substrát skoro pořád vlhký, prospěje to i kytkám, určitě neuschnou
-uberte v substrátu organickou složku /zahr.substrát,rašelinu apod/, ať mají méně vhodné životní prostředí,
- přidejte do substrátu více zásadité složky /vápenec/, nemají to rády

dobrá práce

Cvičím ho na červeného pavoučka - zatím mu to moc nejde. Jestli on není barvoslepý ?

Nové kaktusy obecně preventině nedezinfikovat, pokud pocházejí z dobrých zdrojů. Já osobně vše nové, až na výjimky přesazuji a kontroluji. Jen málokdy se stane, že jsou napadené (z dobrých zdrojů), ale je to spíš výjimka.

Pokud je to všechno dohromady v jednom prostoru, tak bych vůbec nerozlišoval stupeň napadení, ale aplikaci proti škůdci použil na vše. Jinak se to bude stěhovat ze skupiny na skupinu stále dokola.

1.Chtěl bych se zeptat ,jak ošetřit rostliny napadené vlnatkou?

Sbírku mám rozdělenou na dvě poloviny, ale jsou v jednom skleníku.
1.skupina rostliny původní 1-2 roky nepřesazené, bez škůdce
2.skupina rostliny letos koupené, zakořeňující zhruba od začátku července,s velkou pravděpodobností napadené škůdcem. Přestože jsem je kontroloval, na jedné jsem našel malinkatou vlnatku. (bílý zmetek po rozmáčknutí zelený blivajz)


2.Jak to mám řešit?

Forum jsem studoval.
Ale jsem začátečník a moudrý z toho moc nejsem.

Na skupinu 1 bych v nejbližší zálivce mohl použít systémový přípravek, Mospilan, Actara, Confidor

3.Co se skupinou 2 ?

Plnohodnotnou zálivkou si nejsem ještě zcela jist.
Viděl bych to na nějaký postřik.

Na začátku září jsem chtěl do poslední zálivky použít systémový přípravek.

4. Ale asi nemá cenu čekat s hubením škůdce, že ?
5. Jak desinfikovat nové kaktusy ?
Děkuji.

Edit.
Otazky 1 a 2 jsou zodpovězeny vpříspěvku výše.

Vodička napsal: Zlikvidovat svilušku nebo vlnatku není takový problém, ale co dáváte na kořenovku?

Pokud je napadení menší stačí zálivka opět Mospilanem nebo Actarou. Při větší napadení kaktus vyndat ze substrátu, mechanicky z kořenů odstranit co se dá a zbytek se může potřít nebo vykoupat lihem jak píše Petr, nebo opět vykoupat v Mospilanu. Případně použít kombinaci obojího v týdenních intervalech. Kaktus nechat proschnout a znovu zasadit. Někdy je rostlina již tak napadena, že už jí nepomůže ani svěcená voda (to se mi stává hlavně v zimě v suchu, na jaře již vyhazuji jen uschlé vysáté kaktusy).

Vodička napsal: Zlikvidovat svilušku nebo vlnatku není takový problém, ale co dáváte na kořenovku? Jednou jsem ji měl a to byla hrůza. Napadené kaktusy opustila, pustila se do zdravých. Mezitím ty napadené zregenerovaly, pustily kořeny a znova byly napadené a tak pořád dokola. Zkoušel jsem, co jsem měl po ruce, včetně tabákového svinstva. Nakonec asi?? stejně zabralo důkladné očištění a přesazení do nové zeminy v kombinaci s dalšími chemickými přípravky.

Již jsem několikrát psal. Někteří členové našeho klubu je vyndají očistí a namočí na 5 minut do denaturáku. Opět se opakuji, já jen denaturákem postřikuji, i když jsem u některých použil i tu radikální metodu bez následků. Používají to "na fšechno". Teprve pokud to nezabere, tak jiné metody. Protože je to metoda pouze na jednotlivé napadené kusy, tak se odvážím říct, že někteří klidně zalejí při větším napadení i celo sbírku ředěným denaturákem. Jen do dneška nevím, jestli si dělají srandu, nebo to myslí vážně.

Já jako kuřák mám vajgly zadarmo a to ještě můžu využít manželku a sousedku na zahradě. Popřípadě je sbírat po ulici.

Zlikvidovat svilušku nebo vlnatku není takový problém, ale co dáváte na kořenovku? Jednou jsem ji měl a to byla hrůza. Napadené kaktusy opustila, pustila se do zdravých. Mezitím ty napadené zregenerovaly, pustily kořeny a znova byly napadené a tak pořád dokola. Zkoušel jsem, co jsem měl po ruce, včetně tabákového svinstva. Nakonec asi?? stejně zabralo důkladné očištění a přesazení do nové zeminy v kombinaci s dalšími chemickými přípravky.

Jiří – chemické přípravky.

Souhlasíme. Používáme mnoho chemických přípravků, ale běžnému kaktusáři by měl stačit Mospilan a Vertimec.

Tyhle přípravky už rozředěné ve vodě jsou mnohem dražší než když se postřik udělá z koncentrátu. Je mi jasné, že někdo má pár rostlin, ale i tak se dá ředit např. jen do 1 litru vody a tím postřikovat. Na svilušku mi dobře zabírá Vertimec . Na červce Actara nebo Mospilan.

edit: Koukám, že navíc v tom Careo je stejná účinná látka jako v Mospilanu.

Po použití jsem koukal, že mi zbylo v roztřikovači sotva polovina, to je fakt.
V porovnání s tabákem je to tedy ve finále dražší.
Já už asi vím, co udělám. Pořídím všechno a budu točit všechno a hotovo.
Ale ten tabákový výluh, na ten budu připravený od příštího roku, jak rozjedu tu "velkovýrobnu" ve skleníku.

holt všechno chce svý...

já ho taky používám, střídám s tím tabákem. a teď počítej - tohle jsou dvě stovky za 750 ml, ten tabák čtyři stovky na dvaapůl litru, po naředění 1:1 máš pět litrů ...

Dostane se i koncentrát pro naředění, já ho používám je dobrej ,ale střídám to i s metationem

Tak po prolétnutí asi šesti obchodů s odpovědí, "ano, míváme ho, ale je vyprodaný", jsem nakonec koupil přípravek CAREO z řady Substral. Bio Kill budu muset asi objednat po internetu a nebo si počkat, až dovezou do jednoho z oněch obchodů nové zboží. Ale tak či tak ho následně pořídím. Třeba i jen proto, aby jsem oba přípravky po čase prostřídal.

Přikládám fotonáhled: