Téma:

Zatím se tady mluví především o chemii, ale má někdo zkušenosti s biologickou ochranou (draví roztoči apod.)?

Jena napsal: Všechny insekticidy, které se dnes používají jsou určeny proti jiným řádům hmyzu proto je jejich účinnost proti Dipterám nejistá, hlavně naprosto selhávají proti dospělcům.

V případě Calypsa jsem zaznamenal dobrý účinek i proti dospělcům, a to díky tomu, že mušky smutnice zalézají dovnitř substrátu, aby tam kladly vajíčka. Pokud je substrát insekticidem důklaně napuštěný, přichází s ním do kontaktu a postupně jsou paralyzovány. Trvá to déle než u larev, ale hynou spolehlivě. Co se ale podařilo jednou a jednomu, nemusí se podařit podruhé a druhému. Hmyz získává proti všem insekticidům dříve či později rezistenci a proto je potřeba přípravky - účinné látky střídat, aby rezistence nastala co nejpozději.

Jinak bych také opravdu varoval před používáním organofosfátů v jakémkoliv uzavřeném prostoru. Ze školení pro práci se zvláště nebezpečnými jedy v ochraně rostlin si pamatuju, že vedlejším nechtěným efektem vývoje nových organofosfátů proti hmyzu v Německu před 2.světovou válkou byl vynález bojových plynů sarinu, somanu a tabunu. Princip působení a účinky jsou podobné a otrava nastává poměrně rychle. Expozice může nastat nejen náhodným přímým požitím nebo nadýcháním, ale i kožně.

Myslím, že Jena to zde velice vhodným způsobem jaksi shrnul.Dúležitá je a bude vždy prevence.Velice vhodným opatřením je umístit do výsevního kultivátoru lepové desky, je to šetrné a dosti účinné.

Měl bych jen pár poznámek k tomuto zajímavému tématu. Jediný přípravek, který byl u nás registrován proti této skupině (systematicky řádu) hmyzu v zahradnictví byl Trigart v roce 1985 a byl určen proti dipteroidnímu hmyzu jako jsou vrtalky, smutnice apod. Registrován byl i proti smutnicím v žampionárnách. V letech kolem roku 2000 byla výroba u fy. Syngenta skončena z důvodů nízké potřeby v Evropě. Všechny insekticidy, které se dnes používají jsou určeny proti jiným řádům hmyzu proto je jejich účinnost proti Dipterám nejistá, hlavně naprosto selhávají proti dospělcům. Problém smutnic se začal objevovat až se přestaly používat ze zdravotních důvodů širokospektrální insekticidy, které držely i tyto škůdce v mezích, kdy neškodili. Po roce 2000 se také začala do republiky dovážet řada rašelin, z Pobaltí apod. a s ní se dovezla řada nových druhů smutnic, které jsou daleko odolnější a to vše vedlo k tomu, že smutnice začaly být problém i v produkčním zahradnictví v Evropě. V současnosti se zahradnická skleníková výroba víceméně přesunula mimo Evropu do teplejších krajin jako je Afrika, jižní Asie, a jižní Amerika a květiny se dovážejí. Většina chemických firem vyrábějící dříve agrochemikálie, dnes vyrábí doplňky stravy pro lidi a to nese asi víc.
Všechny přípravky, které zde byly jmenovány fungují někdy lépe, někdy hůře. Řekl bych, že nejspolehlivěji funguje pěstovat semenáče v podmínkách, které smutnici nevyhovují, nebo se smířit s tím, že občas smutnice něco ocucají a pak je potřeba nějakou chemikálií zasáhnout. Substrát pokud obsahuje hodně organické hmoty je jistější ho propařit. Se smutnicemi je možné vyhrát bitvu, ale ne válku.

Chovenes napsal: Já bych volil volnou kulturu neni potřeba žádný přípravek dokonce jsem tak nevzdělanej že neznám smutnici

Smutnici ve volné kultuře skutečně nenajdeš, ale rebucie obalené červeným pavoučkem nahoře a kaktusy obalené kořenovkou dole už jsem párkrát zažil.
No, možná se nám trošku blýská na lepší časy, co se účinné chemie týká. Existuje přípravek Movento 150 OD, bohužel je zatím registrován jen do chmelu, takže se k němu dá těžko dostat. Ale údajně se chystá registrace i do ovocných sadů, pak by to mohlo být schůdnější (pokud to teda ovšem EU nezatrhne, jak bývá u kvalitních přípravků "dobrým" zvykem). Proč by byl pro kaktusáře výhodný? Zaprvé má systémové účinky, ale v rostlinách je rozváděn oběma směry, tedy akropetálně i bazipetálně. Česky řečeno, do zeleného i do kořenů. A má v rostlinách velice dlouhou perzistenci. Troufnu si tvrdit, že podzimní postřik před úklidem kaktusů na zimoviště ochrání kaktusy nejen přes zimu, ale i přes značnou část následující vegetační doby. Z těch malých blbců likviduje snad všechno, co si dovolí kousat, cucat nebo vysávat naše miláčky. Nesmrdí. Má jedinou nevýhodu a tou je pozvolný nástup viditelné účinnosti. Nastříkáte a 3 - 5 dnů se neděje nic. Tedy vizuálně. Škůdce žije. Fór je ale v tom, že už necucá a nemnoží se. Pak chcípne v podstatě hlady. Těch pár dnů je prostě potřeba to vydržet a věřit, že postřik zafungoval.
Naposledy jsem ho použil u jedné známé, které jsem kdysi daroval pár smrdutek. Měla je doslova obalené vlnatkou a skoro bez kořenů. Nastříkal jsem, za pár dnů volá, že se potvory pořád hýbají, že to asi nefunguje. Za další dva dny volala znovu, že už se sice nic nehýbe, ale ta bílá hmota je tam pořád. Dalo mi dost práce jí vysvětlit, že s tím bílým si bude muset poradit trošku jinak, to že teda sežrat ten postřik nedovede.
Problém je, že Movento zatím nikde oficiálně nekoupíte. Takže to zatím berte jen jako informaci a možná jako jiskřičku naděje na účinné preventivní ošetření.
Jinak pro použití v bytě bych já osobně asi nevolil organofosfáty, dá se jich dost slušně i nadýchat. Naštěstí většinou smrdí tak, že to snad každého odradí. Mnohem bezpečnější jsou pro člověka jak pyretroidy (Karate, Decis apod, bohužel ne vždy s dostatečnou účinností a na všechno), tak i zmiňované Mospilan, Calypso, Proteus apod. A třeba Vertimec, obsahující abamectin, je naprosto bezpečný, konekonců účinná látka se používá ve veterinární praxi na odčervování zvířat. Registrován je na svilušky, vrtalky a třásněnky, ale bere toho daleko víc.

PS: Vida, peri mě o dost předběhl, ale to určitě nevadí.

Filip Jelínek napsal: Peri, vidim, že si v tom zdatnej. Ještě poraď který z těch prostředků jsou jak nebezpečný k použití v bytě uvnitř, jestli máš nějakou představu.

Představu samozřejmě mám a to dost konkrétní.ŽÁDNÝ ze jmenovaných prostředků by se neměl aplikovat v bytě! Ale takovou knížecí radu si můžu strčit za klobouk,že. Takže popořádku. Nejnebezpečnější skupinou jsou karbamáty,kterým sekundují zdatně organofosfáty.Tyto přípravky by se opravdu neměly v bytě aplikovat, protože toxické jsou i jejich výpary.Způsob jejich účinku je podobný, blokují acetylcholinesterázu.Proto taky když jsme dříve tyto přípravky více používali, obsluha postřikovačů chodila na prohlídky kvůli hladině acetylcholinesterázy v krvi.Za přijatelné přípravky pro aplikaci v bytě považuji neonikotinoidy a dále pyrethroidy, které však konkrétně případ smutnic neřeší,ale jiné ano.No a pak samozřejmě různé přípravky na bázi olejů, které jsou naprosto neškodné.Samozřejmě, když to nejde jinak, tak i přípravky z těch dvou prvních skupin lze dělat v bytě,ale musíte být vždy velmi opatrní a dodržovat striktně hygienu, protože nepříjemnou vlastností organofosfátů je jejich snadné vstřebávání přes kůži a sliznice. A pamatujte, že co je neškodné pro člověka, nemusí již být pro zvíře, např. permethrin v BIOKILL může mít fatální důsledky pro kočky.

Já bych volil volnou kulturu neni potřeba žádný přípravek dokonce jsem tak nevzdělanej že neznám smutnici

Peri, vidim, že si v tom zdatnej. Ještě poraď který z těch prostředků jsou jak nebezpečný k použití v bytě uvnitř, jestli máš nějakou představu.

ivourban napsal: Kluci, jsem moc rád, že se ta debata o smutnicích tak rozjela. Určitě se bude hodit více lidem. Ještě bych měl na Periho otázku: píšeš, že je dobré třeba po 14 dnech ošetření opakovat, ale jiným přípravkem. Pokud by se použil onen Calypso nebo Mospilan, což píšeš, že je podobný přípravek, co by jsi doporučil jako druhý krok? Jaký přípravek, po jaké době a proč? Díky za odpovědi...

Ivo

Ošetření je vždy dobré zopakovat z důvodu, že může dojít k vylíhnutí další vlny larev anebo prostě proto, že prvním postřikem nebyly ty původní zasaženy.Slovo postřik asi není na místě, protože zde se jedná o zálivku.Zde bych chtěl ještě upozornit na jednu věc, která mi unikla v první odpovědi a která se netýká přímo smutnic,ale použití MOSPILANU obecně postřikem-Mospilan má účinek akropetální,což znamená, že chráněny jsou pouze přirůstající části, nikoliv kořeny! Tedy kdo by se pokusil např. hubit červce na kořenech aplikací postřikovačem a spoléhal se na systémový účinek,tak bude s největší pravděpodobností zklamán.Mospilan a Calypso jsou opravdu podobné přípravky,oba patří do skupiny neonikotinoidů.Čili když bychom měli aplikovat insekticid podruhé, měli bychom v rámci možností a dostupnosti aplikovat přípravek z jiné chemické skupiny.Jasně nejlépe by pro naši zálibu a potřeby vyhovovaly karbamáty, leč bohužel-bohudík, záleží na úhlu pohledu-nejsou k dostání,pouze pár idiotů občas otráví Furadanem vše živé.Insekticid VYDATE byl svého času špičkou, bohužel již nedostupnou.Karbamáty měly i tu výhodu, že nezpůsobovaly deformace, což se bohužel o dalších přípravcích již říci nedá.Takže když bych já měl aplikovat, volil bych buď PERFEKTHION, což je organofosfát,ale s trochu jinou ú.l(dimethoate-pozn.)nebo DIMILIN 48 SC,který je šetrný vůči ostatnímu a působí jinak-na chitin.Není ale systémový, což PERFEKTHION jako jediný z organofosfátů je.Možno též použít Nurelle, Metanion ,to jsou jen jiné obchodní názvy pro ú.l.chlorpyrifos.Nurelle navíc obsahuje pyrethroidní složku.Ještě mě napadá jeden přípravek, MARSHALL, pokud byste ho někdo sehnali, je to dá se říci náhrada VYDATE, ale to spíše u profesionálních pěstitelů, protože je to opět karbamát.

Kluci, jsem moc rád, že se ta debata o smutnicích tak rozjela. Určitě se bude hodit více lidem. Ještě bych měl na Periho otázku: píšeš, že je dobré třeba po 14 dnech ošetření opakovat, ale jiným přípravkem. Pokud by se použil onen Calypso nebo Mospilan, což píšeš, že je podobný přípravek, co by jsi doporučil jako druhý krok? Jaký přípravek, po jaké době a proč? Díky za odpovědi...

Ivo

Láďa napsal:

peri napsal:

Láďa napsal:

peri napsal: Volil jsi správně, ale zase systémový přípravek, neboť i Calypso je neonikotinoid,pouze ta účinná látka je trochu jiná.

On je současně kontaktní i systémový, což mně v daném případě přišlo jako ideální kombinace. Potřeboval jsem okamžitý efekt a Calypso působí fakt bleskově.

To Mospilan taky a už z podstaty věci přípravky s podobnými účinnými molekulami působí podobně.Jediné vysvětlení by v případě Mospilanu mohla být rezistence nebo poddávkování.Ještě k té rychlosti-neonikotinoidy nepůsobí rychle, pokud za rychlost považujeme likvidaci škůdce řádově v minutách.Tzv.knock-down efekt mají rychlejší pyrethroidy nebo organofosfáty.Toho využíváme u polních plodin, když potřebujeme např. u řepky skloubit okamžitý zásah s reziduálním působením.

Peri, zajímalo by mě když u toho Calypsa zmiňujou v návodu vynikající systémové účinky, tak jak dlouho ten účinek může trvat ? Jestli larva pojde třeba ještě za 14 dnů od ošetření, když se nabaští kořínků. A stejná otázka pro Mospilan.

Pokusím se ti odpovědět s vědomím, že budu zjednodušovat. Vynikající systémový účinek nerovná se vynikající účinek reziduální, i když v tomto případě Calypsa a Mospilanu to jde ruku v ruce.Vynikající systémový účinek znamená, že látka je DOKONALE ROZVEDENA do celé rostliny tak,že pokryje pokud možno celý její objem. Vynikající reziduální účinek znamená, že látka v rostlině DLOUHO PŘETRVÁVÁ, odborně má velkou perzistenci. U kaktusů máme tu výhodu, že nám nejde, alespoň doufám většině, o velké přírůstky hmoty, tudíž na účinnou látku nepůsobí zřeďovací efekt. Zjednodušně řečeno, kaktus je zhruba stejně veliký na jaře a na podzim, kdežto taková řepka přiroste za den klidně o 10 cm. Pokud tedy na kaktus použijeme Calypso, rozhodně zůstane "otrávený" podstatně déle než ta řepka. Takže ano, po 14 dnech by mělo být působení Calypsa dostačující.Je třeba si ještě uvědomit, že larvy procházejí různými instary a ne v každém jsou stejně citlivé-viz.mandelinka.Proto je dobré ošetření opakovat, ideálně jinou účinnou látkou. Z organofosfátů je momentálně na trhu METANION, NURELLE apod. Ale znovu opakuji-tyhle všechny rady vznikly na základě empirických zkušeností, firmy se účinky na kaktusy nezabývají a proto jsou ta občasná zklamání a někdy bohužel i totální fiaska!!!

Smrdění je v bytě klíčovej ukazatel, podle toho manželka identifikuje smrtelně nebezpečnou chemii, kterou si právě aplikoval....

peri napsal:

Láďa napsal:

peri napsal: Volil jsi správně, ale zase systémový přípravek, neboť i Calypso je neonikotinoid,pouze ta účinná látka je trochu jiná.

On je současně kontaktní i systémový, což mně v daném případě přišlo jako ideální kombinace. Potřeboval jsem okamžitý efekt a Calypso působí fakt bleskově.

To Mospilan taky a už z podstaty věci přípravky s podobnými účinnými molekulami působí podobně.Jediné vysvětlení by v případě Mospilanu mohla být rezistence nebo poddávkování.Ještě k té rychlosti-neonikotinoidy nepůsobí rychle, pokud za rychlost považujeme likvidaci škůdce řádově v minutách.Tzv.knock-down efekt mají rychlejší pyrethroidy nebo organofosfáty.Toho využíváme u polních plodin, když potřebujeme např. u řepky skloubit okamžitý zásah s reziduálním působením.

Peri, zajímalo by mě když u toho Calypsa zmiňujou v návodu vynikající systémové účinky, tak jak dlouho ten účinek může trvat ? Jestli larva pojde třeba ještě za 14 dnů od ošetření, když se nabaští kořínků. A stejná otázka pro Mospilan. Tím mám v plánu zalít všechny kytky v domě, abych smutnice zlikvidoval všude a nehrozil jejich návrat. Ty organofosfáty mě napadly taky. Kdysi dávno jsem ale používal Arafosfotion a ten šíleně smrděl, tak jsem od toho raději upustil, aby mě nevyhnali z domu.

Láďa napsal:

peri napsal: Volil jsi správně, ale zase systémový přípravek, neboť i Calypso je neonikotinoid,pouze ta účinná látka je trochu jiná.

On je současně kontaktní i systémový, což mně v daném případě přišlo jako ideální kombinace. Potřeboval jsem okamžitý efekt a Calypso působí fakt bleskově.

To Mospilan taky a už z podstaty věci přípravky s podobnými účinnými molekulami působí podobně.Jediné vysvětlení by v případě Mospilanu mohla být rezistence nebo poddávkování.Ještě k té rychlosti-neonikotinoidy nepůsobí rychle, pokud za rychlost považujeme likvidaci škůdce řádově v minutách.Tzv.knock-down efekt mají rychlejší pyrethroidy nebo organofosfáty.Toho využíváme u polních plodin, když potřebujeme např. u řepky skloubit okamžitý zásah s reziduálním působením.

tak jsem koukal na stránky agromanual a našel jsem tam i ty ošklivý smutnice a co na ně - lze tam vyhledávat podle přípravků i podle škůdců - líbí se mi a už nebudu muset spoléhat na rady prodavaček v zahradnictvích

K tématu je zajímavý článek Libora Kunteho v časopisu Zahrádkář z října 2013. On na to má zdělání a tomu rozumí, protože je kaktusář a ředitel odborné školy příslušného směru.

Vladimír napsal: Nebol by účinný Arpalit Neo tak, že kaktusy dať do uzavretého priestoru (napr. igelitové vrece)a nastriekať tam tento spray?

Tohle neznám, ale obecně k takové formě aplikace jsem skeptický poté, když jsem si vyzkoušel co všechno ty larvy vydrží a přežijí. Chce to opravdu tvrdý a přesně mířený úder "na tělo"!

peri napsal: Volil jsi správně, ale zase systémový přípravek, neboť i Calypso je neonikotinoid,pouze ta účinná látka je trochu jiná.

On je současně kontaktní i systémový, což mně v daném případě přišlo jako ideální kombinace. Potřeboval jsem okamžitý efekt a Calypso působí fakt bleskově.

Volil jsi správně, ale zase systémový přípravek, neboť i Calypso je neonikotinoid,pouze ta účinná látka je trochu jiná.

Nebol by účinný Arpalit Neo tak, že kaktusy dať do uzavretého priestoru (napr. igelitové vrece)a nastriekať tam tento spray?

ivourban napsal:

Jiří napsal: Na česko-slovenském kaktusářském fóru byla problematika chemické ochrany probírána do hloubky např. cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=16&hilit=uv%C3%A1d%C3%ADm+p%C5%99ehled+post%C5%99ik%C5%AF&start=45#p11114

Máte někdo zkušenost s nějakou chemií, co larvy smutnic likviduje a případně i delší dobu "otráví" substrát, aby se nemohly nastěhovat zpět?
Díky,

Tak můžu dát k dispozici svoji první vlastní ověřenou zkušenost. Dnes jsem zkoušel na larvy smutnic silný tabákový výluh a nezabral ani náznakem. Už jsem pomalu začínal věřit na nesmrtelnost smutnic. Šel jsem tedy nakonec do chemie. Předpokládal jsem (a správně, jak se ukázalo při vyjmutí semenáčků ze zeolitu! - viz foto), že semenáčky budou mít ožrané všechny vlásečnicové kořínky a tudíž nebudou schopny přijmout do sebe systémový insekticid. Volil jsem proto kontaktní a požerový přípravek. Vybral jsem Calypso 480SC (účinná látka chloronikotinoid thiacloprid) a naštěstí to byla trefa do černého: pokusné larvy v téhle koupeli přežily cca půl minuty a bylo po nich. Namočil jsem do toho všechny výsevy a kauza smutnice pro mě pro tentokrát končí. Bilance jejich řádění je ale tristní - celý srpnový výsev pod kultivátorem má kompletně oholené kořínky, v některých případech i skoro celý hlavní kořen. Nejvíc jim chutnaly Ariocarpusy, Pelecyphory a Obregonie. Postupně půjde všechno ven a přepikýrovat do čistého zeolitu se stimulátorem a budu se modlit, aby pustily nové kořínky.

ivourban napsal: Laďo díky... to je výborný souhrn K tomu tabáku mohu říct, že funguje na mšice. Letos jsem tak likvidoval mšice z chilli papriček, co pěstuju, abych měl něco k svačině a nechtěl jsem na to žádnou chemii, když to jím. A to jsem neměl ani tak velkou koncentraci, jak tam někdo uvádí. Asi 30 nedopalků, co mi posbírali chlapi v práci, bo já nekouřím se vyvařilo asi v litru vody a stříkal jsem to 1 až 2x denně. Do týdne byly v tahu.

Tomu tabáku bych tak nějak intuitivně taky věřil, chci to vyzkoušet. Díky za potvrzení tipu. Jinak ze seznamu bojových prostředků si můžeme s klidným svědomím vyškrtnout hypermangan. Včera večer jsem dvě larvy smutnice naložil do růžového roztoku v domnění, že je buď zabije hypermangan nebo se v nejhorším s jistotou utopí. V téhle chvíli jsou ještě živé a vypadá to, že jim nic nechybí. Z toho plynou dva závěry: hypermangan na smutnice nezabírá ani náhodou a smutnice jako druh je "obojživelná" - larvu nelze utopit. Docela by mě zajímalo, jaké to zvíře má dýchací ústrojí, žábry jsem neviděl ani silnou lupou. Jdu sbírat vajgly.

Laďo díky... to je výborný souhrn K tomu tabáku mohu říct, že funguje na mšice. Letos jsem tak likvidoval mšice z chilli papriček, co pěstuju, abych měl něco k svačině a nechtěl jsem na to žádnou chemii, když to jím. A to jsem neměl ani tak velkou koncentraci, jak tam někdo uvádí. Asi 30 nedopalků, co mi posbírali chlapi v práci, bo já nekouřím se vyvařilo asi v litru vody a stříkal jsem to 1 až 2x denně. Do týdne byly v tahu.

ivourban napsal:

Jiří napsal: Na česko-slovenském kaktusářském fóru byla problematika chemické ochrany probírána do hloubky např. cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=16&hilit=uv%C3%A1d%C3%ADm+p%C5%99ehled+post%C5%99ik%C5%AF&start=45#p11114

A jak se píše v tomhle vláknu, tak Confidor - pokud by vůbec na smutnici fungoval, teda na larvy, což se tu nepíše, tak ten se prý stejně už nedá koupit.

Confidor, Actaru a další chemii prodává Heřtus : www.kakteen.cz/index.php?klic=id97cz-pesticidy-a-hnojiva

ivourban napsal:

Jiří napsal: Na česko-slovenském kaktusářském fóru byla problematika chemické ochrany probírána do hloubky např. cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=16&hilit=uv%C3%A1d%C3%ADm+p%C5%99ehled+post%C5%99ik%C5%AF&start=45#p11114

Pěkný článek. Svilušku řeší dobře i vlnatku. Jen ta smutnice mne rozesmutnila... podle toho článku nic dokonalého, co by likvidovalo larvy v substrátu neexistuje. Doporučuje žluté lepící desky a parazity. Třeba o Mospilanu tam není ani slovo. A jak se píše v tomhle vláknu, tak Confidor - pokud by vůbec na smutnici fungoval, teda na larvy, což se tu nepíše, tak ten se prý stejně už nedá koupit. V tom článku nabízí na vlnatku jako náhradu Warrant, prý stejný jako Confidor. Jenže o smutnici ve spojitosti s Mospilanem nebo Warrantem ani slovo. A pěstovat masožravky je sice taky hobby, ale pokud někdo smutnici přitáhne, asi ho 2 - 3 kytky nespasí. Máte někdo zkušenost s nějakou chemií, co larvy smutnic likviduje a případně i delší dobu "otráví" substrát, aby se nemohly nastěhovat zpět?

Díky,

Prošel jsem na netu pár odkazů - diskuzí na téma smutnice a tady jsou zkopírované nějaké tipy:

smutnice jsou docela problém, když se objeví, trvá dlouho, než se jich člověk zbaví. Na Mospilan si potvůrky klidně mohly zvyknout, to je pravda. Doporučuje se zálivka roztokem s koncentrací jedno promile organofosfátu Vydate, jiní zase nedají dopustit na slabý roztok Hypermanganu a prolívat jím zeminu.

inak minule, když mi smutnice napadly sbírku, prolil jsem to 1x Mospilanem a už se tam dlouho neobjevily. A to bylo červíků víc než mám teď... Problém bude asi v tom, že tyhle smutnice už se narodily v substrátu s nízkou koncentrací tohoto přípravku (ještě od minula) = jsou proti němu částečně imunní, bohužel. Namíchal jsem proto opravdu smrťáka (asi 3násobek doporučené koncentrace) a bylo po nich,

V květinářství mi doporučili Sumithion. Ředění jako na okrasné rostliny a dát na zálivku. Musí se ale zalít všechny květiny, které jsou v bytě!!! Rostliny nepoškodí a mám od nich pokoj už dobrý rok. M.

Na smutnice pomuze jedine nalev vytvoreny z vyluhovaneho tabaku z cigaret. Vydrolte tabak z cca 10 cigaret do vody a nechte pul dne louhovat. Pote touto vodou zcela prolijte postizene kvetinace. Zabranite tak mnozeni musek a na ty prezivsi nasadte lepove desky. Vyzkousel jsem snad vse, ale toto je jedina a opravdu ucinna metoda jak se tohoto doterneho skudce zbavit.

Já jsem měl smutnice taky.Přinesl jsem si domu Plectranthus fruticosus a do týdne byli smutnice a potravinoví moli pryč.Němci mu říkají,,král molů",protože prý stačí 1 rostlina a všechny moli jsou pryč.Píše se,že při doteku rostlina zapáchá,ale já jsem nic nezaregistroval.Roste celkem rychle, má načervenalé listy a někdy modře kvete.Nařízkovat ji dokáže i úplný amatér.V zimě potřebuje teplotu asi 10-15 stupně,jinak absolutně nenáročná.

Aj ja som mala smutnice v zemine a vdaka precitaniu tohto fora mozem hovorit v minulom case . Skutocne perfektne zafungoval vyluh z tabaku. DAKUJEM!!!

Doporučuji použit na SMUTNICE přípravek MOSPILAN i když výrobcem není určen na hubení mušek, vájíček či larev.
Malé balení Mospilanukk obsahu 1,8g asi za 40Kč jsem zředil se 3litry vody a provedl zálivku.Po týdnu jsem zálisku s touto směsí opakoval.
Květiny bez úhony vydržely a mušky -smutnice zmizely.

mám podobnou zkušenost se smutnicemi, alespoň dvakrát v rozmezí tak tří, čtyř dnů prolít Mospilanem 200 (ředím podle návodu) a opravdu ty potvory zmizí.

V Zahrádkáři - na rohu ulic Francouzská a Donská (Praha) - mi doporučili přípravek Decis Flow 2.5, který mi pomohl už 2x. Důležité je, že hubí larvy, které ožírají kořeny rostlin, a z nichž se mušky líhnou.

Skúsil som tiež mletú škoricu (škoricu zmiešať s vodou a zaliať) a funguje to naozaj perfektne. Byt mi po škorici voňal ale dosť dlho.
Tiež som predtým dával k amarylkám malú nádobku s vodou a cukrom a neverili by ste koľko sa tam tých malých potvor nachytalo. Po použití škorice to už ale nieje potrebné. Odpudzuje a likviduje totiž aj larvy smutnic. Samozrejme nezbavíte sa smutnic zo dňa na deň.
Výsledok je ale nad moje očakávanie. Sem - tam nejaká preletí ale to je naozaj minimum.

Ako píše Myška, vyskúšal som DURSBAN 480EC a môžem len doporučiť!!! Síce dosť zapácha, ale na druhú stranu sa po jeho použití neobjavila čo i len jedna smutnica. A to je sila!!! Použil som ho tak, že som polial substrát tak, aby bol dokonale napitý. Tento prípravok likviduje aj larvy smutnic. Konečne niečo čo zabralo! Doporučujem však amky zaliať a pár dní vetrať niekde von, pretože nasiaknutý substrát DURSBANOM naozaj zapácha.

tabákový extrakt proti listožravému hymzu:
Jedná se o rostlinný, pyridinový alkaloid obsažený v tabáku. V tabákových listech je vázán na kyselinu jablečnou a citrónovou.
Pro nás je podstatné, že nikotin je velmi toxický, ale nikoliv fytotoxický, tedy, že samotným rostlinám neublíží.
Tabák si vytvořil nikotin jako ochranu, před listožravým hmyzem.
Výroba:
Použil jsem tabák golem na vykuřování skleníků. Balení obsahuje 150 g tabáku, stojí kolem 100,- Kč. Vařil jsem ho 1 hodinu ve 3 litrech vody, zbylo mi 2,5l tekutiny, zbytek se odpařil.
Poté použít koncentraci v poměru 1:1
Pokud se chcete mšic zbavit okamžitě a do druhého dne, použijte neředěný koncentrát. Poté při zálivce rostlin nekropte přes listy. Povlak tabákového extraktu zůstane na listech poměrně dlouho a chrání tak před dalšími útoky mšic.
Prý učinkuje i na více druhů savého hmyzu, jako např. Smutnice, Třásněnky, Svilušky - sám nemám odzkoušeno, takže mohu se pouze domnívat.

ivourban napsal: Máte někdo zkušenost s nějakou chemií, co larvy smutnic likviduje a případně i delší dobu "otráví" substrát, aby se nemohly nastěhovat zpět? Díky,

K hubení larev jsem zkoušel Mospilan a Actaru (Actara se mi zdála účinnější). Obojí vydrží nějaký čas, ne však napořád. Je tedy potřeba zlikvidovat všechny zdroje smutnic v okolí (pokud se jedná o výsevy do kultivátoru, je potřeba zalít insekticidy všechny rostliny, pokojové nevyjímaje). Pro dospělé smutnice se mi osvědčily lepové desky tak jak je psáno.

Jiří napsal: Na česko-slovenském kaktusářském fóru byla problematika chemické ochrany probírána do hloubky např. cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=16&hilit=uv%C3%A1d%C3%ADm+p%C5%99ehled+post%C5%99ik%C5%AF&start=45#p11114

Pěkný článek. Svilušku řeší dobře i vlnatku. Jen ta smutnice mne rozesmutnila... podle toho článku nic dokonalého, co by likvidovalo larvy v substrátu neexistuje. Doporučuje žluté lepící desky a parazity. Třeba o Mospilanu tam není ani slovo. A jak se píše v tomhle vláknu, tak Confidor - pokud by vůbec na smutnici fungoval, teda na larvy, což se tu nepíše, tak ten se prý stejně už nedá koupit. V tom článku nabízí na vlnatku jako náhradu Warrant, prý stejný jako Confidor. Jenže o smutnici ve spojitosti s Mospilanem nebo Warrantem ani slovo. A pěstovat masožravky je sice taky hobby, ale pokud někdo smutnici přitáhne, asi ho 2 - 3 kytky nespasí. Máte někdo zkušenost s nějakou chemií, co larvy smutnic likviduje a případně i delší dobu "otráví" substrát, aby se nemohly nastěhovat zpět?

Díky,

Na česko-slovenském kaktusářském fóru byla problematika chemické ochrany probírána do hloubky např. cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=16&hilit=uv%C3%A1d%C3%ADm+p%C5%99ehled+post%C5%99ik%C5%AF&start=45#p11114

je to stejná účinná látka jako v mospilanu - acetamiprid. jinak já dřív používal metation, později přemenovaný na sumition, jenže to smrdí jak bolavá noha. proto jsem přešel na tohle. aplikaci dělám jednou do roka na jaře nebo když přinesu novou kytku a zatím mám klid. podmínky - otevřená kultura na lodžii orientace na JZ

basarek napsal:
jinak celý název je Substral CAREO Koncentrát a je to taková červená krabička, když si to

Je to normální Mospilan, tedy neonikotinoid, ú.l. acetamiprid tuším.Pouze je to udělané s hnojivem a jako depozitum, tedy účinné látka se uvolňuje postupně. Primárně neonikotinoidy na svilušky určené nejsou,v každém případě ú.l.chce z hlediska rezistence střídat.Osobně nejsem přítelem používání chemie u kaktusů, i když chápu, že někdy to jinak nejde. Riziko vzniku růstových odchylek je dost značné a bezpečný návod neexistuje, jestliže se jednomu pěstiteli nestane nic, rozhodně to neznamená, že u druhého to zafunguje stejně.Kaktusy mají jiný metabolismus.