Téma:

Dobrý den mohu poprosit o prosbu na rostlinách se mi objevily hnědé oválné fleky nevíte někdo co to je a jak se toho mohu zbavit v příloze je foto , Díky za info Michal.

Filip Jelínek napsal: No, popravdě mě přijde, že problém smutnic a řasy není problémem substrátu, ale vnějších faktorů. Asi bych na základě toho netvrdil, že je ten substrát zlej, jen holt nemá schopnost existenci těchdle škodičů zabránit...

Což ostatně jiný substráty taky nemají.

Filipe, já ti nevím. Já bych to skoro viděl tak, že možná mají. Ono jde o tu moudrou přírodu a rovnováhu nějakého mikrobiotopu, což chtě nechtě taková miska s výsevem je. Vidím to tak, že čím je to prostředí přirozenější, tím je tam větší biodiverzita, tedy jsou tam mikroorganismy škodící, ale současně i ty pro nás užitečné, které ty škodlivé likvidují a eliminují. Prostě přirozený biologický boj, jehož výsledkem je větší či menší rovnováha prostředí. Něco podobného, jako se děje se škodlivými a užitečnými bakteriemi v našich střevech třeba. No a ideální je, když se k tomu ještě může v rozumné míře přidat slunce, to jsou další antiseptické účinky a opět přirozená věc. Kdežto všechno nepřirozené a umělé (viz třeba naše smrkové monokultury požírané kůrovcem) tuhle biodiverzitu postrádá a rovnováha je tam potom mimořádně vachrlatá. Stačí málo, a co by v přirozeném prostředí bez problému zvládla příroda, musíme potom my pracně a s nejistým výsledkem zachraňovat zase nepřirozenou chemií. V tom tuším slabé místo zeolitu a podobných umělých substrátů. Ještě se nabízí jedno přirovnání s batolaty. Některé mamči šílí, když děti začnou lézt po čtyřech a strkají si do pusy všechno špinavé, co jim přijde do cesty. Jenže ony to dělají pudově, protože je to nejlepší způsob, jak si tělo dítěte vybuduje imunitu proti běžným mikroorganismům v prostředí.Takové svépomocné a přirozené "očkování". Nadměrná úzkostlivá čistota u dětí = raketový nárůst alergií a infekčních nemocí. Myslím, že úplně stejně se to má s našimi výsevy. Ve vztahu ke smutnicím třeba ne tolik, ale pokud jde o houbové a plísňové patogeny, tak to už je jiná píseň.

miro napsal: Dneska od rána jsem vybavoval "smutnice" a výsledek mojeho bádání .... zeolit je čistý jako písek, perlit, antuka, ..... lávový tuft a já vím co ještě. No a nikdo v tom smutnice neměl, dokud si je nechoval v sousedství v něčem jiném. Tam je zádrhel. Tak že i ta blbá smutnice vidí a kouká že tu v tomhle krásném čistém mají moje děti co žrát. Tak že to není substrátem, ale tím že ty smutnice máte někde vedle. I zeolit se nechává přeschnout, já osobně nevím, kdo definoval nutnost mít výsev stále ve vodě ... litopsíky necháš přeschnout a nemáš strach a kaktusíky by ti nadávali? Ne není špatného substrátu, je jenom špatného postupu a hlavně je tam zdroj smutnic. Kytky z hyper-super a podobných, protože i "náš uzoučký kolektiv" zjistil, že vlastně smutnice nikdy neměl, a to mají kolegáčci herdek rozsáhlé kolekce. Nebudu to už dál rozebírat, ale jsem skálopevně přesvědčen, že není chyba v substrátu - v zeolitě, ale chyba je ve zdroji nákazy a postupech. Na španělskou chřipku taky odešli všichni zdraví, jenom tam byl zdroj nákazy.

No jo, Miro, to je všechno pěkné. Problém je v tom, že část výsevů jsem měl v klasickém substrátu a těch si smutnice ani nevšimly. Proto jsem psal, že podle mě je neláká ani tak množství humusu,jako množství vody v substrátu. Mimochodem, už jsem to tady kdysi psal - larvy smutnice se nedají utopit. Hozené do vody (sklenička) přežívaly v plném zdraví i třetí den, potom mě to přestalo bavit a vylil jsem je do záchodu. Z toho vyvozuju, že je to takový poloviční obojživelník a ta voda je fakt silně láká. No a vysušením zeolitu s výsevy se nic neřeší. Jsou v tom totiž všechna vývojová stádia, takže larvy sucho za nějakou dobu zabije, ale vajíčka ne. Zaliješ a za týden máš problém znovu.

Dneska od rána jsem vybavoval "smutnice" a výsledek mojeho bádání .... zeolit je čistý jako písek, perlit, antuka, ..... lávový tuft a já vím co ještě. No a nikdo v tom smutnice neměl, dokud si je nechoval v sousedství v něčem jiném. Tam je zádrhel. Tak že i ta blbá smutnice vidí a kouká že tu v tomhle krásném čistém mají moje děti co žrát. Tak že to není substrátem, ale tím že ty smutnice máte někde vedle. I zeolit se nechává přeschnout, já osobně nevím, kdo definoval nutnost mít výsev stále ve vodě ... litopsíky necháš přeschnout a nemáš strach a kaktusíky by ti nadávali? Ne není špatného substrátu, je jenom špatného postupu a hlavně je tam zdroj smutnic. Kytky z hyper-super a podobných, protože i "náš uzoučký kolektiv" zjistil, že vlastně smutnice nikdy neměl, a to mají kolegáčci herdek rozsáhlé kolekce. Nebudu to už dál rozebírat, ale jsem skálopevně přesvědčen, že není chyba v substrátu - v zeolitě, ale chyba je ve zdroji nákazy a postupech. Na španělskou chřipku taky odešli všichni zdraví, jenom tam byl zdroj nákazy.

Zdarec kolegové. Měl bych takový menší dotaz. Co se stane, když při první zálivce, kterou budu provádět dám do 1 1/2 litru 1/3 přípravku z 10ml Verimec a 1/3 přípravku z 10ml Decis Mega? Kaktusů mám zatím pár, ale aplikaci budu provádět, abych předešel případným škodám a napadení. Předem děkuji za odpovědi .

Jiří napsal: Myslím si Filipe, že tyto následné komentáře kolem smutnic v zeolitu vznikly na základě příspěvků, kdy byl právě zeolit označován za něco, kde se smutnice nikdy NEMOHOU vyskytovat.

Jasně, nepochopil jsem to, pač tak zřejmej nesmysl jakože se tam nemůžou vyskytovat jsem vůbec nebral v potaz Já měl ty bestie i v čistým křemičitým písku ...

Filip Jelínek napsal: No, popravdě mě přijde, že problém smutnic a řasy není problémem substrátu, ale vnějších faktorů. Asi bych na základě toho netvrdil, že je ten substrát zlej, jen holt nemá schopnost existenci těchdle škodičů zabránit...

Což ostatně jiný substráty taky nemají.

Myslím si Filipe, že tyto následné komentáře kolem smutnic v zeolitu vznikly na základě příspěvků, kdy byl právě zeolit označován za něco, kde se smutnice nikdy NEMOHOU vyskytovat. A je dobře, že se ozvalo hned několik kolegů, kteří dokládají, že i v minerálním substrátu mohou smutnice vegetovat. Naopak, když se v něm larvy smutnice objeví, tak jedinou potravou jsou na prvním místě semenáčky. Problém je také ten, že výsevy s "běžným" substrátem po výskytu larvy smutnice proleji roztokem s Actarou a je po problému. Když jsem ošetřil Actarou zeolit, již od druhého dne mi semenáčky vykazovaly příznaky ztráty kořenů a za nějaký čas uschly.

No, popravdě mě přijde, že problém smutnic a řasy není problémem substrátu, ale vnějších faktorů. Asi bych na základě toho netvrdil, že je ten substrát zlej, jen holt nemá schopnost existenci těchdle škodičů zabránit...

Což ostatně jiný substráty taky nemají.

Pro cykase a mira: musím podpořit Láďu, má pravdu, už jsem to tu i 2x psal. I mě se do zeolitu loni pustily smutnice. A nic jiného tam nebylo. Žádný humus. Asi právě proto byly tak agresivní a žraly semenáčky ve velkém, protože neměly nic jiného, do čeho by kously. Letos jsem se proto vrátil k starému osvědčenému Fleischerovi. I tak jsem ale do zeolitu vysel přes 100 druhů. Z toho je ale 75 druhů různé Lithopsy, ty my v zeolitu loni jely krásně. Mohl jsem je nechat i proschnout a tak jsem se ubránil smutnicím. K tomu jsem letos dělal i kontrolní výsevy: půl do zeolitu a půl do skleniček. Chci hlavně posoudit rozdíl v klíčivosti, velikosti růstu atd. Výsledky pak napíšu. Jde o nějaké Echinopsisy, Meláky, Echinocereusy, jusberty atd. Jo a ještě něco v zeolitu rostlo dobře: Astrophyta, ale jen do doby, než je začly kosit ty smutnice...

Jinak letos jsem zaléval zeolit nejen hnojivem, ale i nějakým sajrajtem právě proti smutnicím, takže uvidím, zda ten boj letos vyhraju...

cykas napsal: Viděl bych to stejně, pokud se ti objevuje houba, smutnice, ... v zeolitu nebo perlitu, jak to musí vypadat v substrátech, které obsahují humus.
Chyba bude asi u tebe, protože smutnice v zeolitu nebo perlitu, to je síla. No a řasa, to je otázka používané vody a stanoviště, ani tady za to nemůže zeolit.
Pokud si nakoupil u Pavlíčka, jsme na tom stejně a žádné problémy nemám. S perlitem a zeolitem už žádné další úpravy nejsou nutné, jen zasít a někdy za rok přesadit.
Pro výsevy jsou to dokonalé substráty, vysévám do nich i zeleninu a když si vzpomenu na "bezdůvodné" padání rostlin paprik i kaktusů, už bych do substrátu s humusem nešel.

Jak jsem psal, vysévám léta a dokud jsem poprvé nezkusil zeolit, v klasickém substrátu jsem nikdy žádný podobný problém neměl. Žádné bezdůvodné padání, nic. Naopak, čím menší péči jsem tomu věnoval, tím to dopadlo lépe. Vloni jsem měl nějaké vlastní přebytky semen a bylo mně líto to vyhodit. Tak jsem udělal pokus. Vzal jsem zahradnický substrát na pokojové kytky, takovou tu tmavou, vlhkou hmotu se všemi možnými organickými zbytky, což by teoreticky mělo být semeniště všech myslitelných chorob a škůdců kaktusů. Tak,jak byl, bez jakékoliv úpravy, jsem ho nasypal do krabiček od nanukáčů. "Naširoko" jsem do toho vysel semena bez jakékoliv úpravy - Jižní Ameriku, Mexiko, všechno bez výběru. S veškerým svinstvem, tak, jak jsem semena sklidil, žádné proplachování, zbytky semeníků v tom, atd. Nechal jsem to svému osudu. Vyklíčilo všechno, jediný semenáček nepodlehnul plísni, hnilobě, byl to ten nejzdravější a nejvitálnější výsev, jaký jsem kdy měl. Od té doby souhlasím s lidovým rčením - čím víc se s hovnem sereš, tím víc smrdí. Ona ta příroda je dost dokonalá a většinou už netřeba nic přidávat. Jinak smutnici přinesla domů žena s nějakou kytkou pokojovou, kterou jsem si "chytře" nechal dát do místnosti, kde mám výsevy. Přestože v bytě je spousta dalších kytek, smutnice nešla nikam jinam, ale neomylně jen do výsevů. Takže bych to viděl spíš tak, že jde tam, kde je větší vlhkost a ne tam, kde je víc humusu. K té řase - vodu používám zásadně z vodovodu, máme super kvalitní podzemní zdroj Káraný. Seju pořád stejně,nikdy ani stopa po nějaké řase. Poprvé až v zeolitu. Ale znovu opakuju - nikomu zeolit neberu a pokud to v tom někomu jde, tak není důvod to měnit. Já už jsem všechny zásoby namíchal do substrátu pro větší kytky a jako pokus stačilo.

Viděl bych to stejně, pokud se ti objevuje houba, smutnice, ... v zeolitu nebo perlitu, jak to musí vypadat v substrátech, které obsahují humus.
Chyba bude asi u tebe, protože smutnice v zeolitu nebo perlitu, to je síla. No a řasa, to je otázka používané vody a stanoviště, ani tady za to nemůže zeolit.
Pokud si nakoupil u Pavlíčka, jsme na tom stejně a žádné problémy nemám. S perlitem a zeolitem už žádné další úpravy nejsou nutné, jen zasít a někdy za rok přesadit.
Pro výsevy jsou to dokonalé substráty, vysévám do nich i zeleninu a když si vzpomenu na "bezdůvodné" padání rostlin paprik i kaktusů, už bych do substrátu s humusem nešel.

No moc až hodně lidí používá čistý zeolit. A bez dalčích úprav jako je praní nějaké sušení .... prostě ho vezmou přímo z balení z výroby. Zeolit jsme brali od výrobce, kde byl rozemlet na 50 drť, potom přehnán pecí a přepálen (aktivován) a následně mlýn udělal svoje a velké síta na jednotlivé frakce zase svoje. Na balící lince to jde pro jistotu znova na síto a do pytle, zašito a uloženo v suchém skladu. Já přišel, viděl a pokecal a nakoupil. Mnohokrát a opakovaně "Výrobce" sám dělá do kytek a tak už dlouhé roky experimentuje se zeolitem s výsledkem více než dobrým. S Wurmem jsme tu polemizovali a potom se dohodli jak to asi bude s produkcí z jiného lomu v jiné lokalitě. Tam je zeolit nadolován, ponechán na hromadách a rozdrcen a prodán. Není žádná pec a síta jsou jiná a i balení jinačí. U "našeho" dodavatele se zeolit přípravuje pro průmysl, potravinářství a pro zdravotnictví, pro krmoviny a plno dalších oblastí. U toho druhého nevím na co je používán. Asi bude třeba hledat "zdroj" smutnic, protože sama smutnice nepřiletí tam kde ještě není donesena a neřekne si tak, a budu tu žít. Navíc larva smutnice žere odumřelé kořínky a jinou odumřelou biomasu a jeno při přemnožení se z hladu a touhy nažrat se se pouští do klíčících rostlinek. Tak že kde je zdroj smutnic. No a že zavrhneš čistě minerální substrát na výsev .... mě nesedí a nejde rašelina a viděl jsem krásné výsevy v čisté rašilině, kolega používá čistý křemičitý písek a mě to v tom nejde a nejde ..... asi to bude jako u počítače .... něco vám nefunguje? Tak hledejte chybu mezi židlí a klávesnicí
Podpis: tentokrát asi noční pták

Petr napsal: Mě se osvědčil systém "LEMPL", kdy jsem se snažil vše dělat jinak než je v návodech - viz předchozí příspěvky. Žádné fungi ani insekt problémy. Jen mám problém co s tím. Ještě nemám vše přepikýrované. Ze zoufalství odebírám z toho 1 cm substrátu, kde již nemají z čeho žít, i když to tedy na nich není nějak vidět a ty kousky spojené kořínky jen tak přenesu na nový vyšší substrát. Tu množinu pak lehce vtlačím do nového substrátu a za dva dny nechám podmočit. Nic nehnije, nic do toho neleze, je to zoufalé. Jestli to všechno vyjde, tak mě odvezou k Chocholouškovi. Fotky viz třeba Dejmon u mě nebo i moje v předchozích příspěvcích.

Petře, a co takhle zkusit odtrnit a na tenká kolečka do salátu? S pikantní zálivkou by to nemuselo být špatné. Nebo kandovat?

Jiří napsal:

miro napsal: Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Sám zcela jistě nebude. Problémy se smutnicí jsem měl osobně obrovské. Totéž mohu potvrdit s plísní. Semena infikována nebyla, vše krásně vyklíčilo, ale po nějaké době se do zeolitu dostala plíseň (asi ze vzduchu) a všechny semenáčky shnily. Co se týče řasy, tak tomu také věřím, neboť stejnou zkušenost mám s agroperlitem. Pro mě tyto minerální substráty už také skončily a nehodlám s nimi experimentovat.

Vyséval jsem vloni v srpnu pod zářivky, houba přišla až letos v březnu, když jsem si myslel, že je vyhráno. Myslím, že právě ten sajrajt, který na povrchu vytvoří vrstvy mrtvé řasy, se potom stane ideálním prostředím pro růst podhoubí. Takže kdyby nebyla řasa, nebyla by možná ani houba. Zítra sem dám fotku co dokáže udělat řasa na zeolitu. Nikdy jsem nic takového na jiném substrátu neviděl.

Mě se osvědčil systém "LEMPL", kdy jsem se snažil vše dělat jinak než je v návodech - viz předchozí příspěvky. Žádné fungi ani insekt problémy. Jen mám problém co s tím. Ještě nemám vše přepikýrované. Ze zoufalství odebírám z toho 1 cm substrátu, kde již nemají z čeho žít, i když to tedy na nich není nějak vidět a ty kousky spojené kořínky jen tak přenesu na nový vyšší substrát. Tu množinu pak lehce vtlačím do nového substrátu a za dva dny nechám podmočit. Nic nehnije, nic do toho neleze, je to zoufalé. Jestli to všechno vyjde, tak mě odvezou k Chocholouškovi. Fotky viz třeba Dejmon u mě nebo i moje v předchozích příspěvcích.

miro napsal: Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Sám zcela jistě nebude. Problémy se smutnicí jsem měl osobně obrovské. Totéž mohu potvrdit s plísní. Semena infikována nebyla, vše krásně vyklíčilo, ale po nějaké době se do zeolitu dostala plíseň (asi ze vzduchu) a všechny semenáčky shnily. Co se týče řasy, tak tomu také věřím, neboť stejnou zkušenost mám s agroperlitem. Pro mě tyto minerální substráty už také skončily a nehodlám s nimi experimentovat.

miro napsal: Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Jak jsem psal, Miro - nikomu zeolit neberu. Byl od Pavlíčků, důkladně několikrát praný, sterilizovaný dvě hodiny v troubě, celý další postup přesně podle Wurma. Čistý zeolit, nic dalšího. Na fórech už jsem od pár lidí četl úplně stejnou zkušenost, jako mám já. Včetně té krusty. A smutnice si v tom vyloženě bahnily. To s tou houbou jsem nepochopil, jak to myslíš.

Petr napsal: Podle bible seslal Bůh deset egyptských ran, než mohl Mojžíš opustit Egypt. No ještě nemáš vybráno a vyhráno. Smutnice proti tomu jsou hovno.

Tak trošku se utěšuju tím, že moje výsevy snad Bohu nevadí zdaleka tolik, jako mu vadili Egypťani při záchraně Izraelitů , takže v mém případě by ty tři mohly stačit? Ale připravený jsem už po téhle zkušenosti na fšecko a Jordán ještě nevidno, to máš pravdu...

Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Podle bible seslal Bůh deset egyptských ran, než mohl Mojžíš opustit Egypt. No ještě nemáš vybráno a vyhráno. Smutnice proti tomu jsou hovno.

Před časem jsem tady s Vaší pomocí řešil výsevy pod zářivkou v čistém zeolitu, fatálně napadené smutnicí. Tak jen hlásím, že všechny ariáky, obregonie, pelecyphory, atd., s totálně užranými kořeny se téměř do jednoho podařilo po chemickém útoku Calypsem a následném přesazení znovu zakořenit a zachránit. Nicméně, do zeolitu jsem vyséval poprvé a naposledy. Hlavní problém - potřeba udržování stálé přiměřené vlhkosti. Takže nejdřív přišla řasa, která zlikvidovala mrňavé strombáče a aztekia, potom řadu dalších menších druhů, protože jediný způsob,jak se jí zbavit, je vysušení. Tím se ovšem vytvoří tvrdá jednolitá krusta na povrchu, ta se vyduje a vytrhá semenáčkům kořínky. Znovuzalití = nový růst řasy a tak pořád dokola, až do konečného vítězství řasy. Po řase přišly smutnice, o kterých se MYLNĚ!!! traduje, že do čistého zeolitu nejdou. Měl jsem jich tam stovky. No a po řase a smutnici přišla houbová nákaza, která kosila zdravé vzrostlé semenáčky během pár hodin. Takže zeolit nikomu neberu a přeju každému, komu to v něm jde, ale za mě už to zkoušet nebudu. Nevidím žádnou výhodu (snad kromě úspory trochy času), jen samá rizika. V klasickém substrátu se mně nikdy nic podobného nestalo, natož aby byly hned tři morové rány za sebou. A to většinou seju bez jakéhokoliv ošetření semen i substrátu. V případě zeolitu jsem mořil, sterilizoval, postupoval podle návodu zkušených, a dopadlo to jak to dopadlo.

Neměl z nich některý červenou kravatu? Mě krásně oberou feráky a jsou pak bez černých zbytků na areolách a trnech. Jinak pokud se brabenci dostanou jinam, tak je to problém.

Kdysi se tu psalo, že mravenci jsou ve skleníku prospěšní. Já už ten názor nemám. Dneska jsem našel ve výsevech obrovské díry, jako by tam řádily myši.

Až když jsem našel pod květníky mraveniště, bylo mi jasné kdo za to může. Dával jsem je na tác před pár dny. No, už má celý skleník posypaný biotollem a mravenec je tímto můj nepřítel.

Místo lihu používám Orthosan   .kkplzen.eu/index.php/forum/10-choroby-a-skudci/12363-vlnatka?limitstart=0&start=60#10862

Já jsem tento problém řešil u kaktusů, které zimuji doma. Psal jsem myslím loni. Do postřikovače denaturák a postříkat. Brzo to zaschne a vlnatka skape. Jen je potřeba vybrat místo, kde to nebude smrdět a nevznikne výbušná koncentrace. V současné době bych to udělal klidně venku na balkóně nebo před barákem. Je teplo a ta chvilka kaktusům neuškodí. Při menším výskytu párátko s namotanou vatou nebo ten bazmek na čištěný uší a namočeným v denaturáku mechanicky stírat. Za nic neručím, u mě to funguje.

Dobrý večer bojuji s vlnatkou ve své sbírce , jak se zachovat když rostliny spí v zimním spánku ??? Nechtěl bych je nechat napít vody nebo nějakých roztoků
Zkoušel jsem i postřik roztoku DECIS

Díky za info Michal
mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

A co, jako variaci na židovské přísloví: "Když nemůžeš hada zabít, zkus ho alespoň okouzlit!", to vzít tak: "Když nemůžeš smutnici vyhubit, zkus ji alespoň rozveselit!"

Z čehož plyne poučení-pokud chcete okamžitý razantní účinek, musíte nasadit chemii, ať se vám to líbí nebo nelíbí.Koneckonců, nepěstujeme rostliny pro výživu, ale pro zálibu a tam se na ekologické aspekty nemusíme moc ohlížet. Cykas to nazval rovnou babskými radami-no je fakt, že mu dávám těměř za pravdu. Tyhle různé výluhy fungují spíše jako určitá prevence, ale když jde do tuhého, obvykle selhávají, a to i v případě zahradních plodin. Občasné úspěchy jsou výjimkou potvrzující pravidlo.

Petr napsal: Zatím se tady mluví především o chemii, ale má někdo zkušenosti s biologickou ochranou (draví roztoči apod.)?

Zkoušel jsem parazitické hlístice proti larvám smutnic ve výsevech od Biocont Laboratory . Fungovalo to asi tři týdny, potom se objevily znovu, tak jsem nasadil Actaru.

Dravé roztoče a osičky nasadil kolega do skleníku na jaře. Teda nestálo to málo. Pěstuje zásadně sukulenty jako jsou euphorbie, haworcie, gasterie a echevierky a aloátka. Měl tam toho svinstva (škůdců) požehnaně, neboť nějak to rok přetím nezvládnul. Tak ty dravci to krásně vyčistili a jak rostli a žrali a rostli tak až chcípli, těšil se kamarád na mladé, které se vylíhnou z nakladených vajíček a že jako už na věky věků bude ty dravce chovat a bude pokoj. Jo pokoj má a i pracovnu a ložnici, ale nemá dravce. Ona se druhá generece už neukázala. Jak se ukázalo, prodávaný dravci jsou sterilní a proto vhodné i do nemocnice. Je to kšeft pro producenty. A tak si raději na jaro už zase dohodnul dodávku dravců nových. No a ostatní si raději dohodnem chemii a karanténu pro donesený kytky.