Téma:

je to postřik. já na jaře, když vyndavám kytky, tak to dám do rozprašovače, přidám pár kapek jaru a kytky tím pořádně umeju i od prachu a tím se to dostane samozřejmě i do půdy. ty kytky si to navíc nacucnou i do sebe a když pak na nich chce něco hodovat ...
stalo se mi naposled, že sem v létě koupil v květinářství pachyphytum compactum a mělo to kořenovku. jelikož všechny koupený kytky stejně přesazuju (zvlášť ty z velkopěstíren v rašelině nebo kokosu), tak sem to hned rozprašovačem opláchl a milá kořenovka odešla do věčných lovišť - když kytka oschla, před zasazením jsem to zkontroloval a všechna kořenovka byla mumifikovaná a doteď se mi další neobjevila

jinak celý název je Substral CAREO Koncentrát a je to taková červená krabička, když si to dáš do vyhledávače najde to

basarek napsal: Já i brácha jsme začali používat Careo, a to i preventivně na jaře když jdou kytky ven + u všech nově pořízených kytek a zatím můžu říct, že to likviduje jak svilušku tak i červce a další potvory. Jen nesmíš používat moc často, jinak si na něj potvory navyknou. Zase ale působí dlouhodobě - kytky si ho nacucnou

jojo, dík za první odezvu, přesně o tohle mi šlo. Aby se zkušuní vyjádřili a pomohli tak těm, co s prevencí nemají tolik zkušeností. Takže díky za první rady a věřím, že přijdou i další postřehy. Myslím, že prevence proti "potvorám" by měla být důležitou oblastí naší záliby. Jen k tomuto příspěvku požádám o dovysvětlení: zatím jsem to bral tak, že třeba na smutnici, kořenovku atd. je potřeba nějaká dobrota do zálivky a na svilušky čí jiné savé mršky je potřeba postřik. A zde vidím, že Luboš používá na vše to Careo. Znamená to, že to dáváš do zálivky a sejme to i svilušku? Nebo je to postřik, ale pak jak to působí na ty zemní mršky? Tenhle přípravek neznám, ale hned při první příležitosti to okouknu...

Dík všem,

Ivo

Já i brácha jsme začali používat Careo, a to i preventivně na jaře když jdou kytky ven + u všech nově pořízených kytek a zatím můžu říct, že to likviduje jak svilušku tak i červce a další potvory. Jen nesmíš používat moc často, jinak si na něj potvory navyknou. Zase ale působí dlouhodobě - kytky si ho nacucnou

Už si to moc nepamatuji, ale FAST K nebyl na svilušku účinný. Omite je proti svilušce a ostatním roztočovitým velmi OK.
A ještě pro přátele biologického boje - Smutnice - létající dospělce dobře chytají 2 masožravky - Pinguicula gigantea a Pinguicula moctezumae. Ostatní tučnice moc ne. Pak ještě málo pěstovaná Byblis liniflora - ta chytá jako jedna z mála i komáry. Pravděpodobně komáry i smutnice budou lepené i na princeznu Byblis gigantea, ale tu má jen málo lidí, ale když se povede, tak je to kusanec krasavice.

A když už jsem u těch preventivních likvidací, ještě další dotaz ohledně svilušky: koupil jsem u Pavlíčka Vertimec a doma je i Agrion Delta a Fast K ( firma Prost ). Máte někdo zkušenosti s těmito přípravky ve vztahu k svilušce? A jak postupujete? Lze preventivně postřikem proti svilušce postupovat nebo to má význam až po napadení? A pokud někdo prevenci praktikuje, jak často postřik aplikovat? Já se domnívám, že na jaře (duben) a pak na podzim (září) by to mohlo být reálné, ale to je jen můj názor.

Děkuji všem zkušeným za odpovědi, určitě nejsem sám, kdo by se rád dozvěděl o zkušenostech jiných...

Ivo

Jiří napsal: Když jsem zkoušel zeolit, smutnice se mi také objevily, takže se v něm vpohodě množí. V zeolitu proto nevidím žádnou výhodu. Co se týče hubení smutnic, zkoušel jsem hned po výsevu biologickou ochranu (parazitické hlístice proti larvám smutnic Steinernema feltiae viz www.biocont.cz/cz/eshop/steinernema-feltiae_i10.htm), bohužel po asi třech týdnech se smutnice objevily (možná nálet z jiných rostlin). Zalil jsem tedy výsev Actara 25WG a od té doby po larvách smutnic ani památky. Pro odchyt dospělců používám žluté lepové desky.

Bez mučení se přiznám, že jsem opětovný "začátečník" po mnoha letech pauzy. Za tu dobu se dost změnilo, včetně odolnosti těchhle potvůrek a nedostupnosti některých preparátů. Smutnice jsem asi někde nachytal taky. Moje pěstuje orchideje ( dost aktivně ) a další pokojovky a to vlhko substrátu jim asi vyhovuje. Proto bych chtěl letos do první zálivky udělat nějaký koktejlík dobrot jak proti smutnici, tak i dalším potvůrkám preventivně. Čtu tady různé nazory: Mospilan, Actara atd. Chci se proto zeptat těch zkušených, zda děláte takovýto preventivní koktejl a co se vám jeví jako nejlepší?? Asi se zkušenosti budou různit, ale o to mi právě jde!! A ještě malý dotaz: má někdo zkušenosti s ošetřením orchidejí? Přežijí to samé co kaktusy? Dal bych jim také cucnout, ale nechci, aby mě pak moje vyhodila z baráku, kdyby to nepřežily...

Díky za odpovědi,

Ivo

miro napsal: ...nikdy jsem žádné smutnice neměl...

A který že to byly příšerky na těch kytkách co jsi mi dovezl předloni do Chrudimi,bylo jich tam fůra,to byla kořenovka,bo která potvora? Já to nepoznal,proto se ptám.

Když jsem zkoušel zeolit, smutnice se mi také objevily, takže se v něm vpohodě množí. V zeolitu proto nevidím žádnou výhodu. Co se týče hubení smutnic, zkoušel jsem hned po výsevu biologickou ochranu (parazitické hlístice proti larvám smutnic Steinernema feltiae viz www.biocont.cz/cz/eshop/steinernema-feltiae_i10.htm), bohužel po asi třech týdnech se smutnice objevily (možná nálet z jiných rostlin). Zalil jsem tedy výsev Actara 25WG a od té doby po larvách smutnic ani památky. Pro odchyt dospělců používám žluté lepové desky.

miro napsal: Já používám čistě minerální substrát už dobrých třicet let a zeolit jenom posledních patnáct let. Ale nikdy jsem žádné smutnice neměl a to ani když ve vedlejších květináčích s normální koupenou kytkou toho bylo mraky. Jestli on nebude problém s temahle potvorama i v souvislostech s vodou v substrátu, jestli to nebylo přemokřený ... je to jeno úvaha. Skus znova zeolit, ale ať tam nestojí vody, ať je jenom a jenom sám o sobě vlhký.

Já jsem z toho taky hodně nepříjemně překvapený, myslel jsem si naivně, že se zeolitem budu podobných katastrof ušetřený. Stav zeolitu na fotce je den po zalití, jinak ho udržuju přiměřeně vlhký a nechávám i vysychat (semenáčky už jsou dost velké).

Já používám čistě minerální substrát už dobrých třicet let a zeolit jenom posledních patnáct let. Ale nikdy jsem žádné smutnice neměl a to ani když ve vedlejších květináčích s normální koupenou kytkou toho bylo mraky. Jestli on nebude problém s temahle potvorama i v souvislostech s vodou v substrátu, jestli to nebylo přemokřený ... je to jeno úvaha. Skus znova zeolit, ale ať tam nestojí vody, ať je jenom a jenom sám o sobě vlhký.

Tak můžu definitivně vyvrátit mýtus, že v čistě minerálním substrátu se smutnice (sciara) nemnoží.
Dnes se v jedné krabičce s výsevy vyrojily, šel jsem se tedy podívat dovnitř substrátu (čistý zeolit). Na fotce je úroda z políčka 3x3 cm a to jsem určitě nevybral všechny. Nikdy jsem tohle svinstvo doma neměl, až žena odněkud přinesla darované kytky a část jich dala do místnosti s výsevy. Zajímavé je, že v těch kytkách nic není vidět, asi se přestěhovaly do vlhčího a teplejšího prostředí. Každopádně už jsou pryč a já mám poučení příště poslouchat rady zkušených - v místnosti s výsevy ani kytku !!! Bez problémů se dostaly do zavíčkovaných krabiček od nanukáčů. Tak na nic nečekám a zítra upaluju pro Mospilan. Nebo někdo víte o něčem lepším ? Už jsem se tady ptal na dravé roztoče a hlístice, ale na to už teď nebudu čekat, aby ještě bylo co zachraňovat.

No to kafe co se u nás vaří tak tam moc kofeinu není, jestli vůbec je

Lógr je dobrý, ale i když manželka vypije spoustu kafe, tak na zahradu to nestačí. Kaktusy mám ve stolech venku a zatím se slimáky problém nemám. Jen likviduji v okolí prostory, kde by se mohli schovávat. To je skalničkové drny apod. Stoly jsou na vydlážděné nebo kačírkové ploše. Dále uzavření boků perlinkou nebo málo stínící stínovkou.

pak bych možná zkusil recept našich předků - logr z kafe, kofein by pro ně (slimáky) měl bejt jedovatej, kdežto člověku v přiměřeným množství neškodí (spíš u některých jeho nedostatek). u zvířat nevím

Myslel jsem to tak, že u nás nemají predátory. O kachnách vím, ale problém je, že ty mají zase svoje predátory. Zahradu mám u lesa a tam jich je, včetně bezdomovců (některé sousedy bych taky nevyloučil), kteří se tam na zimu stahují a táboří. To bych je (ty kachny) musel mít doma a vozit je sebou na zahradu a zase odvážet. Děti mají psy a pravidelně s nimi na zahradu chodí. Zatím se žádný neotrávil, ale musím dát pozor.

Kachny můžu potvrdit - problém je, že spasou i to, co nechcete - ovšem kaktusů se to netýká.

josska napsal: Láďovy sciary

Děkuju za výpomoc...

Tak jsem narazil na tenhle příspěvek. Můžu potvrdit, že tyhle krasavce flekatý jsem již roky neviděl. Pamatuji je z mého mládí. Pak je vystřídali ti hnědí opičáci, co jich je všude milion. Petr pak v následujícím příspěvku psal, že ty hnědý potvory nemají nepřítele. Ale mají. Pokud máte domek a škodí vám tam, s úspěchem je zlikvidují kačeny! Snad nejlepší jsou Pižmovky "čínské kachny". Kačata koupíte kdekoliv na trhách. Ony se rády pasou. Jsou to kachny, ale mají blíže k husám a ty originální pocházely od Amazonky. Když dorůstají, mají dost velký apetit. Ze začátku slimáky moc nechcou, ale když jich pár rozseknete na menší, tak jim zachutnají. Pak už jedou jako kombajn a střední zahradu sklidí za pár dní až týdnů dle počtu. A až skončí, tak je zase sklidíte vy. Je to vyzkoušené a funguje to v bodě 1 i 2.

jirihanzelka napsal: přidávám jednu potvoru, nevěřil bych, že může sežrat i hodně ostnatého jedince, na tomhle už se jen opaloval s plným žaludkem

Láďovy sciary

Vložení není žádný problém, Ježour to popisuje zcela názorně

jezour napsal: Existují ještě 2 další možnosti jak obrázek do fóra nahrát.

1. Máme obrázek nahratý v nějaké externí fotogalerii mimo fórum, např. avizované Rajče, nebo Picassa...

Nejdříve si obrázek najdeme. Klikneme na něj pravým tlačítkem, zobrazí se nabídka. V nabídce klikneme na "Zobrazit obrázek."

Obrázek se Vám zobrazí. Nyní do příspěvku vložíte:

[img][/img]

Mezi hranaté závorky s "img" zkopírujte adresu obrázku z prohlížeče:

Celý kód bude vypadat následovně:

[img]http://www.bla.bla.bla.jpg[/img]

Tak bohužel bez fotky, nejdou mi sem z Rajčete vkládat.

cykas napsal: Návod na smutnice (funguje na 100%):

MINERÁLNÍ SUBSTRÁT

Tak to asi funguje jen na 99% a ta výjimka 1% jsou moje výsevy v čistém zeolitu. Smutnice tam mám (viz foto), sice výskyt není žádné velké drama, ale jsou. Než nasadím chemii (Mospilan?), chci vyzkoušet bio - dravé hlístice Steinernema feltiae od firmy Biocont Laboratory Brno nebo dravé roztoče Hypoaspis aculeifer. Už někdo zkoušel ? Nevím, jestli budou fungovat v zeolitu, normálně žijou v půdě.

Mamlas napsal: Myslím, že s biologickou ochranou kaktusů pokusničil Míla Hájek, třeba by mohl pustit pár zkušeností.

Zkoušel jsem několik let biologickou ochranu proti sviluškám, které se mi v suchém a velmi teplém skleníku vždy přemnožovaly a postřikem jsem to nikdy na delší dobu nevyřešil.
1/Zkušenost mám velmi dobrou s dravým roztočem tuším že je to Typhlodromus pyri, od Biocont lab z Brna. Po 3 sezonách jeho aplikace začátkem sezony svilušky neělají žádné trable
2/ zkušenost mám špatnou s druhým typem užávaným ve vinohradech a přežívajícím zimu, což ten první nepřežívá při nízkých teplotách. Na moji svilušku neměl vůbec vliv,

Používal si Omite jako postřik? Ten by neměl vadit, pokud je koncentrace podle návodu, není přímé slunce, ...
Omite střídám s Talstar koncem září na svilušku tak, že každým dělám postřik jednou v intervalu cca 10 dní, aby byly všechny rostliny na povrchu těla mokré.
Nikdy jsem žádné poškození nepozoroval.

Petr napsal: Ty hnědý hovna jsou španěláci sem zavlečený, který nemaj predátory a množej se jak ... no radši ne. Tenhle je náš "krasavec", který mi občas z lesa u zahrádky přileze. Pokud neskočí na VANIŠ a přežije, tak ho vracím do lesa a radši se projdu dál.

Na Vaniš prosím pozor!!!!!!! Někdo mi otrávil dost drsným způsobem psa, ležel v křečích na JIP na veterině 3 dny a naštěstí přežil. Byl to organofosfát. Tam mi řekli, že pokud to byl Vaniš, že nemá žádnou šanci!!!!!
Sám jsem ho používal a asi jsem si tím sám otrávil kocoura, teď už jsem se na zeleninu raději vykašlal.

cykas napsal: Používám kombinaci Mospilan + Omite (nebo Talstar) a jsem spokojený. Confidor jsem nikdy nezkoušel, takže mi chybět nebude .

Udělal jsem špatnou zkušenost s Omitem. Použil jsem ho ve skleníku myslím přesně dle návodu a několik A. scherii a brevihamatusů mi zcela přestalo tvořit ostny, po 2 letech se zakrnělé zase začínají tvořit. Kytky jsou na vyhození, nechávám jen kvůli sledování. Má nkdo podobnou zkušenost. Žádný jiný druh mi to neovlivnilo.

Ty hnědý hovna jsou španěláci sem zavlečený, který nemaj predátory a množej se jak ... no radši ne. Tenhle je náš "krasavec", který mi občas z lesa u zahrádky přileze. Pokud neskočí na VANIŠ a přežije, tak ho vracím do lesa a radši se projdu dál.

Tak takového flekatého šmejda jsem tady u nás ještě neviděl, jsou tady převážně hnědí v barvě průjmového extraktu

přidávám jednu potvoru, nevěřil bych, že může sežrat i hodně ostnatého jedince, na tomhle už se jen opaloval s plným žaludkem

No podle barvy tam byla dost dlouho.