Téma:

Stenly, ze své zkušenosti mohu říct, že Careo ultra na svilušku nefunguje (i když to ti potvoráci píšou na obalu), myslím, že na fóru už o tom byla zmínka.

JAKÝ JE ROZDÍL mezy mospilanem táké bojuji s vlnatkou loni jsen střikal 8 krát vždy po10 dnech stále se ukazuje

V pátek a sobotu jsem stěhoval část sbírky do skleníku, Astra zůstala ještě ve sklepě. Při důkladné kontrole jsem ji objevil, sviňu jednu! Svilušku, naštěstí jen na čtyřech lophophorach a dvou M.toluca. Bohužel, počasí nedovoluje nějaký kompletní postřik celé sbírky, tak tyto kusy šly do karantény, postřik zatím jen CAREO Ultra. Příští týden pokud to půjde ,bude celá sbírka preventivně ošetřena postřikem VERTIMEC 1,8 EC.
A otázka na vás,přátelé.... ? Jak by jste to řešili vy....?
A taky jsem zkusil udělat pár fotek pod mikroskopem, tak se taky pokochojte tím pohledem na tu sviňu žravou... ?







Tyto fotky jsem nazval "částečné zatmění měsíce" ??? Oprava: "sbírky" ?

PetrVod napsal: Díky za rady. Tím postupem s omytím a uvedením do tepla jsem si nebyl moc jistý. Nepřeruší to u těch rostlin zimování? Není lepší, jak píše víše karjan jen vyndat, očistit a nechat nasucho do jara?

Já tak ošetřuji rostliny, které si vozím z výstav a z Plzeňské tomboly. Rostlinám to nevadí, probudí se a pak zase usnou. V zimě se rostliny nestříkají a tak nehrozí popálení od zbytků chemie na rostlině. Moc chemie popálení rostlin v jarním sluníčku!!! Moc chemie popálení rostlin v teplé vodě!!! Vždycky je lepší nejdřív vykoupat v teplé vodě a potom aplikovat doplňkovou chemii raději bez kontaktu. Pokud jsou rostliny čisté udělám jen fumigaci v novinách. Pak koupu ve vaně jako první zálivku 52 °C 20 minut i s květináčem. Žadný perlit, rašelina, lignopoor a jiné substráty co plavou na vodě. Základem je cihelná drť a písek. V září poslední zálivka nebo vybrat vykoupat přesadit. Vykoupáním se rostliny zbaví škůdců a odsolí substrát. Koupání dvakrát ročně a kaktusy se stříkat nemusí. Pro balkonáře suprová technologie.

Díky za rady. Tím postupem s omytím a uvedením do tepla jsem si nebyl moc jistý. Nepřeruší to u těch rostlin zimování? Není lepší, jak píše víše karjan jen vyndat, očistit a nechat nasucho do jara?

karjan napsal:

PetrVod napsal: Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Napadené rostliny izolovat, vytáhnout z květníku, pečlivě očistit od substrátu a viditelných škůdců, nasucho nechat do jara. Na jaře i s květníkem vykoupat v roztoku např. Mospilanu, nechat oschnout, zasadit a probudit k životu.

Mně se osvědčil tento postup. Rostliny vybrat ze substrátu. Omýt teplou vodou co ruka vydrží cca 40 °C. Zastřihnout kořeny. A nechat v teple bytu několik dní. Potom na noviny nastříkat postřik pro domácnosti proti letajícímu a lezoucímu hmyzu, přidat vrstvu nepostříkaných novin a rostliny do toho zabalit. Takto zabalené rostliny dát na zimoviště. V žadném případě postřik nestříkat na rostliny je příliš koncentrovaný a rostliny se na jaře na sluníčku spalí. Po čtrnácti dnech rostliny vybalit a již snimi nákládat, jak jste zvyklí. Rostliny do jara zakoření. Radek

PetrVod napsal: Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Napadené rostliny izolovat, vytáhnout z květníku, pečlivě očistit od substrátu a viditelných škůdců, nasucho nechat do jara. Na jaře i s květníkem vykoupat v roztoku např. Mospilanu, nechat oschnout, zasadit a probudit k životu.

PetrVod napsal: Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Zdravím též. Moje rada se vám asi líbit nebude, ale - píšete o pár zděděných kaktusech+ nějaké z výstavy. Ze zkušenosti mohu jednoznačně prohlásit, že takové rostliny jsou většinou semeništěm všeho možného a pokud nemáte s kaktusy zkušenost, na první dobrou se škůdců pomocí chemie nezbavíte. Tudíž vám vřele doporučuji to, do čeho se vám nechce, a to je- všechny kaktusy vyjmout ze substrátu, důkladně očistit kořeny, ostříhat až na zdravou část a omýt celé rostliny i s kořeny vodou, osprchovat, aby se co největší část škůdců odstranila manuálně. Poté znovu kaktusy omyjete ve vodě, do které si přidáte nějaký antiparazitární šampon na psy( s obsahem permetrinu), ve vodě je necháte nějakých pět-deset minut, vytáhnete a necháte oschnout. Pokud jste pozoroval na kaktusech i svilušku, ošetřete je Floramitem a v březnu je zasaďte do nového substrátu a pokud možno i nových květníků, nebo do původních, ale důkladně vydezinfikovaných. Pokud by vám nebylo něco jasného, napište a věřte, že tento postup je sice třeba pro vás neproduktivní , ale nejjistější.

Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Tem sviním chutnají vyloženě Ornata. Niveum, které je hned vedle nemá zatím nic (v kořenech netuším), ale dal jsem tam i maličké Ornatum a hned na sobě jednu tu svini měla. Dnes to vytáhnu, očistím, opláchnu, sežemu si to, co jsi psal a vykoupu to v tom!


Díky Peri

peri napsal: Petře, zbytečně jsi utratil peníze a ta aplikace taky není dobrá. Mospilanem jsi měl ošetřit celou rostlinu, ne jen krček. Na červce v kořenech to už pak nezabere vůbec, tam bys musel použít zálivku a ještě s otazníkem.Píšeš,že to stejně vyndáš a budeš čistit, tedy to, co jsem ti navrhoval.Ale Mospilan na to nepoužívej, tam musí být kytka v růstu, aby došlo k rozvodu látky Sežeň si něco z toho, co jsem ti psal nebo BI 58 nové, mělo by být v prodeji. Mospilan si pošetři na sezonu. Právě takovým cmrndáním přípravků si nejjistěji vypěstuješ rezistentní populace.

Petře, zbytečně jsi utratil peníze a ta aplikace taky není dobrá. Mospilanem jsi měl ošetřit celou rostlinu, ne jen krček. Na červce v kořenech to už pak nezabere vůbec, tam bys musel použít zálivku a ještě s otazníkem.Píšeš,že to stejně vyndáš a budeš čistit, tedy to, co jsem ti navrhoval.Ale Mospilan na to nepoužívej, tam musí být kytka v růstu, aby došlo k rozvodu látky Sežeň si něco z toho, co jsem ti psal nebo BI 58 nové, mělo by být v prodeji. Mospilan si pošetři na sezonu. Právě takovým cmrndáním přípravků si nejjistěji vypěstuješ rezistentní populace.

Díky za reakci Peri. Já si mezi tím koupil ten Mospilan a vystříkal 2x krček té kytky. Spala doma, aby ji nebyla zima.
Já ty kytky přes zimu přesadím všechny. Měl jsem to udělat už na jaře, ale nechtěl jsem, chtěl jsem se těšit z květů a růstu a ne čekat jestli zakoření...je to vše nově koupené. Nicméně dle mě od kaktusáře mistra.

Jak ty kytky hodím domu na zimní spánek tuhle vyndám z květináče, očistím kořeny a pro jistotu ještě ostříkám kořeny i krček, kde ty mrchy byly. Já se chtěl hlavně přesvědčit, je mnou zvoleny postup je správný. Možná přehnaný, ale správný

Díky

peri napsal:

Petr Z. napsal: Snad to patří sem....

Dobré ráno vážení přátelé pichlavé krásy. Mám na vás prosbu.

Ráno, při prohlížení rostlinek jsem na A. Ornatu objevil vlnatku. Je zalezlá v různých záhybech kaktusu u substrátu. Mechanicky jsem obral, rozmačkal na rostlině a co šlo jsem setřel. Koupím si mospilan a postříkám, osvědčil se mi u puklic, které mi pro změnu žerou květi Phalaenopsis.

Nepochybuji o tom, že to tu někde v těch 422 příspěvcích je a navíc na internetu toho také bude plno. Nicméně, rád bych zasáhl v řádu hodin, ne dnů nebo týdnů, než to tu vše přečtu (za předpokladu, že jsem ve správném vláknu).

A tak se zeptám na vaši zkušenost. Jak nejúčiněji postupovat proti vlnatce? Zatím je jen na tom Ornatu. Kytky jsou ještě venku. Neprší na ně, ale teplo, světlo a zimu mají dle klimatických podmínek za oknem. Není to zalezlé i v kořenech? Bylo by dobrým řešením kytce prolít substrát a dát ji do bytu? (S orchideemi jsem vždy mechanicky obral, co bylo vidět, postříkal a zalil. Do mospilanu jsem dal pár kapek jaru. Prý to líp rozbije ochranný obal puklice, kytka se také napije toho jedu a je pak pro puklici toxická...). Prevence je prý vyšší vlhkost...no v tomto období to asi nenechám stát v misce s vodou. Ani kdyby se rostlina tě vody nedotkla, rosení asi taky nepřipadá v uvahu...nebo?

Díky

Mospilan na vlnatku je dobrá volba, nicméně pokud to máš na jednom ornatu, vůbec bych se s Mospilanem nenamáhal, kytku bych vyndal z půdy-mimochodem ptáš se, jestli to není na kořenech-tak to je snad nejlepší se podívat! - očistit, zakrátit, vykoupat třeba v psím šamponu nebo použít Difusil, všechno tohle bere vlnatku také. Není třeba hned chodit na komára s houfnicí. Ale pokud je červec nahoře, s vysokou pravděpodobností bývá i dole. Kořeny můžeš ošetřit i nějakým organofosfátem, a v podstatě celou rostlinu, v tomhle případě by to bylo i vhodnější.

Petr Z. napsal: Snad to patří sem....

Dobré ráno vážení přátelé pichlavé krásy. Mám na vás prosbu.

Ráno, při prohlížení rostlinek jsem na A. Ornatu objevil vlnatku. Je zalezlá v různých záhybech kaktusu u substrátu. Mechanicky jsem obral, rozmačkal na rostlině a co šlo jsem setřel. Koupím si mospilan a postříkám, osvědčil se mi u puklic, které mi pro změnu žerou květi Phalaenopsis.

Nepochybuji o tom, že to tu někde v těch 422 příspěvcích je a navíc na internetu toho také bude plno. Nicméně, rád bych zasáhl v řádu hodin, ne dnů nebo týdnů, než to tu vše přečtu (za předpokladu, že jsem ve správném vláknu).

A tak se zeptám na vaši zkušenost. Jak nejúčiněji postupovat proti vlnatce? Zatím je jen na tom Ornatu. Kytky jsou ještě venku. Neprší na ně, ale teplo, světlo a zimu mají dle klimatických podmínek za oknem. Není to zalezlé i v kořenech? Bylo by dobrým řešením kytce prolít substrát a dát ji do bytu? (S orchideemi jsem vždy mechanicky obral, co bylo vidět, postříkal a zalil. Do mospilanu jsem dal pár kapek jaru. Prý to líp rozbije ochranný obal puklice, kytka se také napije toho jedu a je pak pro puklici toxická...). Prevence je prý vyšší vlhkost...no v tomto období to asi nenechám stát v misce s vodou. Ani kdyby se rostlina tě vody nedotkla, rosení asi taky nepřipadá v uvahu...nebo?

Díky

Mospilan na vlnatku je dobrá volba, nicméně pokud to máš na jednom ornatu, vůbec bych se s Mospilanem nenamáhal, kytku bych vyndal z půdy-mimochodem ptáš se, jestli to není na kořenech-tak to je snad nejlepší se podívat! - očistit, zakrátit, vykoupat třeba v psím šamponu nebo použít Difusil, všechno tohle bere vlnatku také. Není třeba hned chodit na komára s houfnicí. Ale pokud je červec nahoře, s vysokou pravděpodobností bývá i dole. Kořeny můžeš ošetřit i nějakým organofosfátem, a v podstatě celou rostlinu, v tomhle případě by to bylo i vhodnější.

Snad to patří sem....

Dobré ráno vážení přátelé pichlavé krásy. Mám na vás prosbu.

Ráno, při prohlížení rostlinek jsem na A. Ornatu objevil vlnatku. Je zalezlá v různých záhybech kaktusu u substrátu. Mechanicky jsem obral, rozmačkal na rostlině a co šlo jsem setřel. Koupím si mospilan a postříkám, osvědčil se mi u puklic, které mi pro změnu žerou květi Phalaenopsis.

Nepochybuji o tom, že to tu někde v těch 422 příspěvcích je a navíc na internetu toho také bude plno. Nicméně, rád bych zasáhl v řádu hodin, ne dnů nebo týdnů, než to tu vše přečtu (za předpokladu, že jsem ve správném vláknu).

A tak se zeptám na vaši zkušenost. Jak nejúčiněji postupovat proti vlnatce? Zatím je jen na tom Ornatu. Kytky jsou ještě venku. Neprší na ně, ale teplo, světlo a zimu mají dle klimatických podmínek za oknem. Není to zalezlé i v kořenech? Bylo by dobrým řešením kytce prolít substrát a dát ji do bytu? (S orchideemi jsem vždy mechanicky obral, co bylo vidět, postříkal a zalil. Do mospilanu jsem dal pár kapek jaru. Prý to líp rozbije ochranný obal puklice, kytka se také napije toho jedu a je pak pro puklici toxická...). Prevence je prý vyšší vlhkost...no v tomto období to asi nenechám stát v misce s vodou. Ani kdyby se rostlina tě vody nedotkla, rosení asi taky nepřipadá v uvahu...nebo?

Díky

Díky za odpověď. Já mám v podstatě taky volnou kulturu, nebo spíš řízeně volnou, ale svilušku sem tam objevím. Je možné, že se mi trápí některé druhy v přílišném horku a suchu. Hlavně rebutie. Snad to časem nějak vychytám.

Je to dlouhá doba, co jsem zaregistroval naposled projevy poškození sviluškou - ale evidentně ve sbírce je, jenom nedochází k jejímu přemnožování a tím pádem poškozování rostlin. Domnívám se, že je to díky pěstování ve volné kultuře, která sviluškám nesvědčí. Nejsem si jistý, že by tohle šlo dobře praktikovat i ve skleníku, ale kdoví ...

Domnívám se, že při použití chemie taky nedochází ke stoprocentní likvidaci, to by stačilo jednorázové použití a byl by klid "na věky".

Pokud nepěstujeme kaktusy v laboratorních podmínkách v dokonalé izolaci od vnějšího prostředí, tak se škůdci budou do sbírky pořád opakovaně dostávat. Myslím si, že jde o to, aby byl vytvořen stav, kdy nedochází k poškozování rostlin. Cestu si musí najít každý sám ...

Diky za prispevek. Nebal jsi se ale prenosu svilusek na ostatni kytky? Tusim ze chemii nepouzivas, je tohle zpusob jak se snazis eliminovat svilusku bezne?

Svilušky jsou prevít a frajleje jim chutnají hodně.

Vloni před zimováním jsem měl na frajlejích plody, tak jsem je nechal v obýváku, aby plody uzrály. Na jedné jsem semena sklidil rychle, na druhé to šlo pomaleji a docela plod rostlinu vysával. Samozřejmě jsem mírně zaléval. Plod jsem nakonec v prosinci sklidil, ale rostlina byla dost vycuclá a taky se na ní objevilo poškození sviluškami, kterým se v teple a suchu náramně líbilo. Na stejném okně byly i semenáčky jiných kaktusů, těch si ovšem nevšímaly.

Abych to zkrátil - do konce zimy na jedné rostlině bylo vidět slabší poškození, ta druhá frajlea vypadala úplně mrtvě - seschlá, celá potažená nazrzlým povlakem po poškození sviluškami. Zálivka nepomáhala - rostlina se nedokázala napít. S rostlinou jsem se rozloučil a v květnu (spolu s několika jinými "mrtvolkami") jsem ji vyložil ven. Letos celkem dost pršelo a asi po 3 týdnech jsem viděl, že rostlinka se napila a v rezavém povlaku se objevily trhliny.






Rostlinku jsem umístil do sbírky mezi větší rostliny tak, aby byla více-méně celý den ve stínu a pravidelně jsem ji zaléval vrchem včetně těla (svilušky mají rády sucho a teplo).

Po necelých 2 měsících je vidět intenzivní růst - bude žít.

Housenku si umím v lufťáku představit. Sice duby v bezprostředním okolí nejsou, ale kdo ví.

Možná jsem na něco přišel. Před několika dny jsem objevil stejné poškození jak na malých lithopsech, tak na několika semenáčích kaktusů. Už jsem to měl i minulý rok.
Zdálo se mi, že se to stalo jen v létě, ani na jaře a snad ani na podzim.
Myslel jsem nejprve, že slimáci, ale měl jsem tam granule a poškození bylo vždy rozlohou malé.
A letos jsem objevil mezi kaktusy krásnou housenku. Lezla tam a já nevěděl co je zač.
Až jsem si přečetl tenhle článek :
www.idnes.cz/brno/zpravy/housenka-pozira-stromy-duby-bekyne-velkohlava.A190710_488157_brno-zpravy_krut
Bekyně velkohlavá.
Já mám kousek od kaktusů dva velké duby. Jak je v článku uvedeno, žerou hlavně dubové listí, ale žerou i ostatní.
Mají v roce jen jednu generaci a housenky se líhnou v létě. Při silném větru to odvane housenky do okolí.
Co říkáte?

Štefan napsal: Nevím, nevím -jsou to semenáčky, to poškození mi připadá relativně malé - pomohlo by samozřejmě dodat velikost těch rostlinek. Záleží i na umístění semenáčků. Mně napadl požer od larev mušek r. Sciara. Já jsem si je svého času zavlekl komerčním zahradnickým substrátem a leta trvalo, než jsem se jich úplně zbavil (nepoužívám chemii).

Semenáčky astrofytů mě zase sežraly housenky nějaké můry (už se to tady taky objevilo), ale bylo to na konci léta (housenky byly v půdě a semenáčky mizely - až po vyklopení celého květináčku se objevily zelené nechlupaté housenky.

Pokud nemáte nic proti používání insekticidů, asi by pomohlo prolití celého substrátu.

Semenáčky jsou od 0,5 do 1 cm. Na sciary jsem myslela, ale ze substrátu nic nelétá. Chystám se zalévat roztokem mospilanu, tak to snad zabere. Lithopsy mám ve fóliovém tunelu a žralo se přes noc. Na dnešek jsem misku vzala do ložnice a další požer se neobjevil. Kromě lithopsů mám na stejném místě dvouleté semenáčky kaktusů, ty nebyly napadeny.

Před lety se mi doma objevil na okrasných kytkách brouk s ohromným apetitem. Rychle se pohyboval a dokázal spořádat docela velké kusy listů. Dokonce jsem ho při tom pozorovala. Tenkrát jsem ho chytla a vyhostila, ale už si ani nevybavím jeho vzhled. Možná to byl jeho příbuzný.

Nevím, nevím -jsou to semenáčky, to poškození mi připadá relativně malé - pomohlo by samozřejmě dodat velikost těch rostlinek. Záleží i na umístění semenáčků. Mně napadl požer od larev mušek r. Sciara. Já jsem si je svého času zavlekl komerčním zahradnickým substrátem a leta trvalo, než jsem se jich úplně zbavil (nepoužívám chemii).

Semenáčky astrofytů mě zase sežraly housenky nějaké můry (už se to tady taky objevilo), ale bylo to na konci léta (housenky byly v půdě a semenáčky mizely - až po vyklopení celého květináčku se objevily zelené nechlupaté housenky.

Pokud nemáte nic proti používání insekticidů, asi by pomohlo prolití celého substrátu.

Nejspíš myši, kterých jsou letos mraky. I mně se dostala do starého skleníku a jednu lobivku zdecimovala zcela a dvě fraileje nakousala.
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Zdravím a prosím o radu. Cosi mi během noci požralo semenáčky lithopsů. Netuším, o co jde a jak proti tomu zabojovat.

... abych navázal na svůj předešlý příspěvek ... myším zachutnala i Sulcorebutia arenacea - vybraly si jednu ze 4 v řadě - tří si nevšimly, ze čtvrté užraly celou hlavičku.

Květináčky jsem dal venku na déšť a po cca 1 měsící jsem obsah vyklopil.

Sulcorebutia arenacea





Jsou patrné 3 nové hlavičky vyrůstající ze zásobní "řepy".

Weingartia westii



Ze 4 rostlin 2 "mrkvičky" shnily, 2 vypadají zdravě (na snímku jenom jedna), ovšem zatím bez náznaku nárůstu nových hlaviček. Byly to menší semenáčky (loňská akvizice z ostravské výstavy) s menšími kořeny. Dal jsem to všechno do jednoho květníku a uvidíme ...

Minulý týden jsem dostěhovával kaktusy ze sklepa - letos jsem měl nadmíru namnožené myši - jedovaté návnady mizely, pastičky se plnily, ale i tak to nezůstalo beze škod.

Weingartie chutnaly opravdu hodně ... moc z nich nezůstalo, přitom lofofory anebo copiapoje kousek vedle zůstaly bez povšimnutí

Díky za radu, nicméně rostliny mám ve venkovním vyvýšeném záhonu pouze krytém kašírovanou fólií při špatném počasí, tam by to použít asi moc nešlo. Tentokrát jsem, sice nerad, použil chemii (ovšem nějakou ekologickou variantu granulí proti slimákům - inspirovala mě návštěva BZ Karlovy univerzity v Praze, kde jsem tyto granule i s mrtvými slimáky nacházel na venkovních záhonech).

Štefan napsal: Pennispinosu prostě slimáci milují. Ať ji schovám kamkoli, vždy si ji najdou.

Štefane namíchej si mletou čili papričku, kávová lžička na litr vody a po asi hodině rozprašovačem postříkej podlahu -vstup do skleníku, popřípadě okolí skleníku pokud by nalezli i okny a pod. Pozor na oči! Můžeš tím stříknout i místa kde se ti slizouni rádi zdržují.

Pennispinosu prostě slimáci milují. Ať ji schovám kamkoli, vždy si ji najdou.

Dodo, mně se to masivně rozmnožilo taky, už druhý rok. Nepozoroval jsem, že by tenhle pavouček kytkám nějak škodil. Jak píšeš, žere hlavně pyl, jak z květů, tak ten co lítá vzduchem. Pyl myslím ani nepřenáší. Sledoval jsem už druhý rok, jestli je predátorem svilušky. Podle mě je to blbost. I letos jsem našel první svilušku, proto jsem dnes stříkal. Zahubí to i toho pavoučka, nedá se nic dělat.