Výstava Praha 2002
Na pražskou výstavu mi v roce 2002 pozval přítel Vladimír a abych někoho oslovil, kdo by jel s námi. Protože se jednalo o všední den, mohl to být jen nějaký důchodce a tak jsem se zeptal Vaška Procházky. Okamžitě nato kývl a tak se jelo. Já a Vašek jsme v Praze hupli na metro.
Vláďa si musel něco zařídit a tak za námi přijel později. To už jsem měl bedničku pěkně naplněnou, protože v Praze bývá slušná prodejní nabídka. Když jsme všechno několikrát prošli, ba i expozici kaktusů v Botanické zahradě, tak jsme ještě chvilku posečkali až si Vláďa do sytosti naplní svou bedničku. Po poledni jsme se rozloučili s výstavou a jejími pořadateli a šli jsme úlovek uklidit do auta.
Vašek Procházka prohlásil, že když už jsme v Praze, tak by byla škoda nenavštívit jeho kamaráda co bydlí nedaleko směrem na Plzeň – tudíž jej máme při zpáteční cestě. Tento kamarád s ním byl na jedné z kaktusářských výprav a tak by jej rád navštívil. Okamžitě jsme to přivítali a jeli se k němu podívat zda bude doma, protože jsme u něj nebyli ohlášeni. Jednalo se o Jiřího Merhauta co bydlí v Mořince u Karlštejna. Měli jsme štěstí, Jiří se nacházel doma a tak jsme si šli prohlédnout sbírku, která i když nebyla stará, byla rychle narostlá, ale rostlinám to na kráse neubralo. Nu a prodejní věci, to jsme litovali, že jsme nejprve nejeli sem a pak do Prahy. Tady se nacházel asi tak jednou takový sortiment. Rostliny zde rostly absolutně všude. Na zemi, na stráni, po střechách, no prostě zde byl využitý každý kousek místa. Chvílemi si tu člověk připadal jako kamzík, ale nám to nevadilo. Našlo se tu opravdu všechno možné a ne jak jsme zvyklí u nás rostlinky o průměru 1 cm, ale zde pěkně narostlé rostliny, které se mohou rovnou zařadit do sbírky. Mě ale vyrazily dech ve sbírkovém skleníku 3 dovezené rostliny z Holandska a sice tří žeberní Astrophytum myriostigma nádherná gotická forma, prostě super ! Okamžitě jsem se s Jiřím domluvil na koupi semenáčků a opravdu za rok na to jsem je měl doma. Jsou to rostliny dobře rostoucí i kvetoucí, takže není nouze o semena a tudíž ani o semenáčky. Mám už jich poměrně dost, ale jakmile na ně narazím, tak stejně nikdy neodolám a opět je musím mít. Tady neodolal ani Vašek a i ten si zde nakoupil a o Vladimírovi ani nehovořím. Nádherně velký prostor kufru auta byl;úplně zarovnán, že by se tam nevešlo ani Ň. Rozloučili jsme se s Jiřím s tím, že za rok určitě přijedeme opět a aby na nás nezapomněl s objednávkou.
Vyrazili jsme k domovu a když jsme přijížděli k Berounu, tak Vašek pravil, že má ještě jednoho velmi dobrého kamaráda v Berouně, což stačilo pouze sjeti z dálnice a už jsme u něj byli. Byl to Jarouš Hušner, který přímo oplýval „zelíčky“ všeho druhu a opět v tisícovém množství. Jako bývalý zahradník měl k tomu dobrý vztah a věděl jak na to. Rostlinkám se u něj velmi dobře daří a daří se mu i množení nových druhů. I zde jsme si „něco málo“ nakoupili a asi po hodině jsme se konečně rozloučili a už opravdu pokračovali k domovu. V životě jsem si nemyslel, že budu tak blbnout, ale davová psychóza opravdu perfektně působí. Opět mohu říci, že to byl velice zdařilý výlet s následky. To patří k věci. Mohu jen konstatovat, že od té doby ještě několikrát!