Je zajímavé pozorovat, že rostliny snadno pěstovatelné, snadno se rozmnožující nejsou moc zastoupené v našich sbírkách. Asi pěstitel potřebuje dobrou výzvu a po jejím zvládnutí následuje obdiv a závist kolegů. Vždy ve sbírce více zaujme kvetoucí Gymnocactus mandragora než Gymnocactus knuthianus.

Ze Cerritos na Charco Blaco (SLP) kaktusáři v Mexiku jezdí pořád. Jedna věc je vědět, že tady někde Gymnocactus knuthianus roste, ale druhá věc je jej najít. Pokoušel jsem se o to opakovaně, ale stejně mi kytku museli ukázat ostatní. Se sbírky je těžké pochopit radost, při nalezení takto v kultuře běžného a snadného druhu. Zajímavé je, že rostliny rostou ve vysoké trávě, skvěle ukryty. Vyhledávají kamenité části, kde se ojediněle vyskytují. Je otázka, kdy farmáře napadne tuto louku nějak využít. Zorat nebo tam něco postavit (nedaleko je nová dálnice na Rio Verde). Bude po biotopu.

Jedná se o mexickou miniaturku, která ve skleníku nezabere moc místa a občas potěší drobnými kvítky.