V roce 2001 zveřejnili v KuaSu panové Pilz a Kiesling popis tohoto zcela nového druhu. V záplavě novinek z Mexika to bylo úplné zjevení a poznání, že i v Jižní Americe je ještě co objevovat. Rostlinky navíc nejsou, alespoň prozatím, podobné jiným zástupcům čeledi Cactaceae, a tak z toho byla klasifikace rovnou na úrovni nového rodu.
Jako nové rodové jméno zvolili autoři popisu název Yavia, odvozený od městečka Yavi, které leží v blízkosti hranice s Bolivií. Kdo by však tyto rostlinky hledal v jeho blízkém okolí, hledal by marně. Jestliže jedete na hranice s Bolivií hlavní tepnou RN9, pak Yavi leží napravo resp. na východ po cestě z La Quiaca do Santa Victorie, ale Yavie je nutné hledat nalevo na západ v národním parku Toquero směrem na Santa Catalina.
Dovedu si živě představit, jaké muselo být zklamání prvních cestovatelů po zveřejnění objevu, kteří se snažili Yavie také objevit. A z pochopitelných důvodů začínali hledat nejprve v okolí Yavi. Rostou zde sice také zajímavé kaktusy, kromě široce rozšířených L.ferox a P.maasi také zástupci rodu mediolobivia , L. pugionacantha v.corrugata či Puna bonniae, ale něco podobného javiím ani náhodou.
Rostlinky jsme nalezli relativně blízko silnice RP5 vedoucí z La Quiaca do Cieneguillas. Dokonce tak blízko a v takovém množství, že se zdá být až těžko pochopitelné, že tyto rostliny čekaly na svůj objev až do přelomu tisíciletí. Leč nutno přiznat, že rostlinky jsou to velmi drobné, většinou velikosti 2-3cm, zatažené do terénu a poschovávané ve vyvrásněné břidlici.
Asi jsme měli štěstí, protože na místě, kde jsme zastavili, bylo kytek opravdu hodně. Jestliže se uvádí, že na typové lokalitě jsou řádově desítky kytek (někde jsem četl na internetu, že je tam odhadem pouhých 150 kytek), pak zde na této lokalitě jich bylo rovnou deset na m2 a to v oblasti několika set metrů čtverečních. V některých místech jsme si museli dávat hodně velký pozor na to, kam šlapeme, abychom vůbec mohli projít a svým pohybem rostliny nepoškodili.
Jinak jsou to ale pořádní tvrďáci. Rostou v nadmořské výšce 3700-3800m.n.m na plochých vrcholových partiích kopečků výhradně v holé břidlici. Ta je většinou vyvrásněná a otočená kolmo do svislé polohy, čímž dává šanci rostlinkám se zavrtat do spár mezi jednotlivými vrstvami. Když se podíváte na některý z meteorologických serverů na počasí, které v této oblasti panuje, většinu roku zde neprší, v noci se teploty blíží k nule, v zimě i mírně pod a ani v létě maxima většinou nepřesahují 20°C. Extrémní podmínky jsou určitě jedním z důvodů, proč pravokořenné rostliny ve sbírkách prakticky nenaleznete. A když se k tomu přidá ještě extrémně nízký počet semen v plodu, pomalý růst, budou tyto rostliny asi vždy patřit k velkým vzácnostem. Kdo je vlastníte, určitě si jich važte.
Hledejte Yavie