Když mi Jirka Krechovský oznamoval, že našel Ferocactus macrodiscus v oblasti města Xichú ve státě Guanajato, přikládal jsem to pověstné Krechovského latině, nebo nějakému mexickému úžehu a slepotě. Vždyť Xichú je od známého naleziště ve státě Oaxaca vzdáleno alespoň 1000 km!

Když jsem v roce 1999 rostliny u Xichú viděl na vlastní oči (a úžeh jsem vyloučil), uvěřil jsem. Opět nás příroda překvapila. Skutečně F. macrodiscus k nerozeznání od toho z Oaxaca.

V roce 2001 tyto rostliny popsal Anderson jako Ferocactus macrodiscus ssp. septentrionalis a uvádí místa výskytu Guanajuato, Quéretaro a San Luis Potosí.

Kulturní rostliny F. macrodiscus ssp. septentrionalis ještě nedorostly do ferokaktusovité květuschopné velikosti. Tak ve sbírkách nemůžeme identifikovat znaky, ve kterých se vlastně obě subspecies odlišují.

Dehn (KuaS, 2012) tyto rozdíly specifikuje:

F. macrodiscus ssp. macrodiscus: stonek modrozelený, areoly 5-8 mm dlouhé, trny zahnuté.

F. macrodiscus ssp. septentrionalis: stonek nažloutlý, areoly 12-25 mm dlouhé, trny mohutnější, přímé.

Mimo to Unger (1992) uvádí další rozdíly v plodech:

F. macrodiscus ssp. macrodiscus plody červené, sladké, šťavnaté

F. macrodiscus ssp. septentrionalis plody zelené, bez chuti, málo šťavnaté

Budoucí pozorování v kultuře ukáže, jak příroda dokázala zachovat znaky rostlin v průběhu evoluce ze dvou extrémně vzdálených lokalit.

Dále je zde otázka, zda existují i třetí lokality mezi nálezy v Guanajuato a Oaxaca.